Hana Kordová Marvanová

Horní komora parlamentu ve středu odpoledne velkou většinou schválila novelu zbraňového zákona, která například zavádí pro prodejce zbraní povinnost hlásit podezřelé nákupy a zkracuje lhůtu pro lékařské prohlídky držitelů zbraní z deseti na pět let. Senátoři odhlasovali také zpřísnění pravidel proti praní špinavých peněz. Novela desetinásobně zvyšuje horní hranici jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz. Senát schválil i ústavní zakotvení termínu krajských, senátních a obecních voleb na konci prvního říjnového týdne tak, aby se neposouvaly k létu.

Pražský městský soud ve středu opět nepravomocně osvobodil předsedu ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše i jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo. „Očekávala jsem spíše odsouzení,“ přiznala místopředsedkyně senátního ústavně-právního výboru Hana Kordová Marvanová (za SPOLU). Radost je podle ní předčasná, protože jde o kauzu, která má různé zvraty. Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) v Událostech, komentářích vyjádřil radost. „Verdikt byl velmi precizně odůvodněn, vypořádali se se všemi důkazy,“ uvedl.

Senát v úvodním dnu své poslední letošní schůze schválil dvě nominace na ústavní soudce. Stanou se jimi Zdeněk Kühn a Lucie Dolanská Bányaiová. Dopoledne je přišel podpořit prezident Petr Pavel, který je navrhl – a nadále platí, že s většinou svých nominací zatím v Senátu uspěl. Hlasování výborů, které předcházelo projednání jeho návrhů na plénu, přitom nebylo jednoznačné, Dolanská Bányaiová nezískala podporu ústavně-právního výboru. Jeho stanovisko však není pro plénum závazné.

Ani jeden ze senátních výborů, které projednávaly nominaci Pavla Simona na ústavního soudce, ji nepodpořil. Nynějšímu soudci Nejvyššího soudu vytýkali členové ústavně-právního výboru nejen některá jeho rozhodnutí, která později zrušil Ústavní soud, ale i podílnictví ve společnostech jeho manželky. Hlasování výborů není však konečným rozhodnutím horní komory, to učiní až plénum, které by se mělo k Simonově nominaci vyslovit v příštím týdnu. Prezident Petr Pavel je nadále přesvědčen, že Simon je vhodným kandidátem. O stažení návrhu proto neuvažuje. Také Simon se nominace vzdát nehodlá.

Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr se rozhodl vzdát kandidatury na ústavního soudce. Uvedl, že nedokázal eliminovat nedůvěru části veřejnosti kvůli jeho předlistopadovému působení. Podle svých slov nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu.

Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Iva Brožová v pořadu 90' ČT24 podotkla, že pokud se třicet let po sametové revoluci řeší předlistopadové angažmá soudců, svědčí to o tom, že většina lidí neví, jak tuto situaci po revoluci řešil zákon. Reagovala tak na nynější kauzu kolem schváleného kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra. Ona by prý Fremra jmenovala. Podle ní nelze optikou dneška soudit konkrétní tehdejší rozhodnutí. Soudci byli při rozhodování vázáni zákonem a neměli úniku, tvrdí.

Prezident Petr Pavel prozatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, i když získal souhlas Senátu. Chce prostudovat a konzultovat s odborníky nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989. Jde zejména o to, že Fremr údajně vynášel také rozsudky nad emigranty. Pavel tak nechce situaci „lámat přes koleno“ nebo uspěchat. Fremr rozhodnutí respektuje.

Prezident Petr Pavel v pondělí při své první návštěvě Ústavního soudu (ÚS) v Brně ocenil dvacetiletou práci končícího předsedy Pavla Rychetského. Soud je díky němu institucí s vysokým kreditem, řekl Pavel novinářům. Prezident věří, že designovaný předseda Josef Baxa na Rychetského dobře naváže. Pavel také navštívil v Brně Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud.

Přítomnost místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná, napsali v osobním dopisu prezidentu Petru Pavlovi senátoři Marek Hilšer z klubu Starostů a Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Uvedli, že Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než sto lidí za emigraci, což si oba senátoři vykládají jako účast na politické kauze. Napsal to server Echo24. Fremr by neměl být jmenován, dodal Hilšer na sociální síti.

Premiér Petr Fiala (ODS) věří, že Ústavní soud (ÚS) bude pod vedením Josefa Baxy garancí ústavnosti a bude chránit základní práva a svobody. Končícímu šéfovi Pavlu Rychetskému poděkoval za dlouhodobou práci pro justici i Českou republiku. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) doufá, že Baxa naplní, co avizoval, tedy že se z ÚS nestane aktivistický tvůrce práva.

Senátoři schválili všechny tři kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl na ústavní soudce. Instituci posílí místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová, profesorka občanského práva Kateřina Ronovská i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Právě o něm senátoři zevrubně diskutovali, a to kvůli pochybnostem ohledně kauzy z roku 1988.

Senátní ústavně-právní i sociální výbor se v úterý negativně postavily k nižší valorizaci červnových důchodů. K důvodům patřilo sporné schválení vládní důchodové novely ve sněmovně ve stavu legislativní nouze. Ústavně-právní výbor doporučil zamítnutí novely nejtěsnější většinou i hlasy senátorů z klubů vládních stran, pro schválení byl jen jeho předseda Tomáš Goláň (ODS). V sociálním výboru byl pro schválení novely stejný počet členů výboru jako pro její zamítnutí.

O změnách v červnové valorizaci důchodů budou poslanci jednat zrychleně ve stavu legislativní nouze. Jeho vyhlášení potvrdili v hlasování ve středu odpoledne. Pevnému ukotvení hlasování předcházel ostrý spor, když předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) odmítla přijmout část protinávrhů. Po potvrzení stavu legislativní nouze jednali poslanci o programu. U mimořádné schůze sice nelze navrhovat jeho změny, ale mohou se k nim vyjádřit poslanci s přednostním právem. Toto právo má i předseda SPD Tomio Okamura, který po úterním sedmihodinovém obstrukčním projevu přednesl další, dvouhodinový. Sněmovna program schůze nakonec po asi 37 hodinách schválila. Jednání dolní komory skončilo v jednu hodinu ráno.

Pražské uskupení SPOLU vyloučilo ze zastupitelského klubu senátorku Hanu Kordovou Marvanovou (za SPOLU). Ve čtvrtek odmítla hlasovat při volbě primátora pro kandidáta dohodnuté koalice Bohuslava Svobodu (ODS). Nehlasovala pak ani pro kandidáty do rady. Marvanová to zdůvodnila tím, že se necítí být součástí pražské koalice. Poškodila tak jméno SPOLU, sdělila mluvčí pražské ODS Lenka Mottlová. Marvanovou rozhodnutí klubu překvapilo, nesouhlasí s ním a tvrdí, že jméno SPOLU rozhodně nepoškodila.

Koalice, která vydrží a které se bude díky stejnému stranickému složení snáze jednat s vládou – tak vnímá nově zvolené vedení Prahy Marek Benda (ODS). Dojednat, že v Praze budou vládnout uskupení SPOLU, Piráti a STAN v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS), trvalo politikům od konce loňského září. Benda je ovšem přesvědčen, že zástupci koaličních stran k sobě mají nyní důvěru. Marek Benda byl hostem Interview ČT24, kam původně přijal pozvání Bohuslav Svoboda, ale nakonec se omluvil s argumentem, že se protahuje jednání zastupitelstva.

Končící pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) by byl rád, kdyby koalice SPOLU umožnila podepsat koaliční smlouvu i radní Haně Kordové Marvanové, která se postavila proti spojení SPOLU s ANO. Politik v Interview ČT24 sdělil, že se Pirátům podařilo získat v rodící se pražské radě gesce, které odpovídají jejich prioritám. On bude zodpovídat za dopravu – chce získat podporu státu v dostavbě městského okruhu a avizuje i výběrové řízení na nového ředitele Dopravního podniku.

Pražští zastupitelé ve čtvrtek nezvolí primátorem lídra SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) Bohuslava Svobodu (ODS). Po mnohahodinovém projednávání volbu přerušili do zasedání 9. února 2023. Přerušení podpořilo 55 z celkových 65 zastupitelů hlavního města. SPOLU se původně domluvila s hnutím ANO, že zvolí primátorem Svobodu, ale o zbylých deseti radních hlasovat nebudou. Uskupením ale nakonec chyběl jeden hlas, neboť proti dohodě se postavila radní Hana Kordová Marvanová (za SPOLU), které vadí způsob volby. Proti byli také Piráti, Praha sobě a pro volbu nehlasovala ani SPD.

Zastupitelé na čtvrtečním jednání nezvolí nové vedení Prahy. Ustaveno bude pouze čtrnáct zastupitelských výborů. Projednán by měl být také materiál týkající se přípravy rozpočtu na rok 2023, výběrová řízení v dopravním podniku (DPP) nebo některé materiály ze sociální oblasti. Po úterním jednání to řekli předsedové zastupitelů SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) Zdeněk Zajíček (ODS), STAN Kateřina Arnotová a Pirátů Daniel Mazur. Předsedové klubů se opět sejdou v pátek. V Praze dosud po volbách nevznikla nová koalice, tu dosluhující kontrolují tři výbory zřízené na ustavující schůzi.

Noví pražští zastupitelé více než deset hodin jednali na ustavujícím zasedání. Složili na něm slib, zvolili členy tří magistrátních výborů, které musí ustavit podle zákona, a rovněž schválili dva materiály, které nesnesou odkladu. Následovala diskuse, při níž se začali přít a vzájemně osočovat, a to zejména u dokumentu týkajícího se korupční kauzy Dozimetr a auditů v městských společnostech. Již ráno při schválení programu se domluvili, že čtvrteční zasedání přeruší do 24. listopadu, kdy by se mělo volit nové vedení metropole. K přerušení nakonec došlo po osmé hodině večer.

Vytvoření Aliance pro stabilitu, kterou uzavřeli Piráti s Prahou sobě, zablokovalo jednání o vedení hlavního města. Pro nás je to nepřijatelné – je to pokračování minulé vlády, řekla v pořadu Události, komentáře radní hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová (za SPOLU). Dodala, že některé věci se předchozímu vedení povedly, jiné jsou zanedbané. Členka vyjednávacího týmu Pirátů Jana Komrsková podotkla, že SPOLU odmítá s Piráty jednat. Piráti podle ní už přitom navrhují jednání kdykoliv.

Po volbách zůstane horní komora parlamentu nezávislá na vládě, uvedl její nynější předseda a nově zvolený senátor Miloš Vystrčil (ODS). V letošních volbách podle něj převažovala obecně negativní kampaň, kterou v rozhovoru označil za dno. Dodal, že zvítězil díky „dlouhodobé práci, kterou voliči nakonec zohlednili“.  V pořadu Interview ČT24 rovněž vyloučil, že by ho koalice SPOLU nominovala jako kandidáta na prezidenta republiky.

Horní komora parlamentu se po letošních volbách, kdy voliči rozhodovali o třetině křesel, personálně promění. Z oné třetiny 27 senátorů jich pět svůj mandát neobhajovalo. Dalších pět jich nepostoupilo do kola druhého. A pro dalších pět skončilo druhé kolo neúspěchem. Přehled, kdo neuspěl v druhém kole, zpracoval politolog a analytik ČT Kamil Švec.

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Praha 11 postupují Hana Kordová Marvanová (za ODS) a senátor Ladislav Kos (HPP 11). Kordová Marvanová získala 39,02 procenta hlasů, druhý Kos 16,88 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 43,84 procenta voličů, o hlasy usilovalo osm kandidátů. Druhé kolo se uskuteční v pátek 30. září a v sobotu 1. října.

Koaliční lídři nevidí důvody pro rekonstrukci vlády kvůli podezření na korupci v pražském dopravním podniku (DPP). Předseda STAN Vít Rakušan má jako ministr vnitra důvěru. Po jednání lídrů vládní koalice to v úterý řekl premiér Petr Fiala (ODS). Kandidáta na ministra školství po Petru Gazdíkovi chce STAN představit do konce týdne, řekl Rakušan, podle něhož adept nebude mimo hnutí. Hnutí STAN už dříve v úterý oznámilo, že vrátí dar ve výši 350 tisíc korun spojený s podnikatelem Pavlem Kosem, který v kauze rovněž figuruje.