Gangy

Haitská vláda v úterý zveřejnila dekret, v němž jmenovala členy přechodné rady, která má převzít moc v zemi. Podle agentury Reuters se tím země zmítaná násilím přiblížila k politické stabilitě poté, co premiér Ariel Henry minulý měsíc oznámil svou rezignaci a zanechal po sobě mocenské vakuum.

Nejméně 53 tisíc lidí uteklo z haitské metropole za poslední tři týdny. Obyvatelé Port-au-Prince prchají před neutichajícími násilnostmi, které tam rozpoutaly zločinecké gangy. Politická a bezpečnostní krize v jedné z nejchudších zemí světa nemá konce. Naposledy ozbrojenci vyrabovali národní knihovnu.

Porušování lidských práv na Haiti dosáhlo podle OSN zcela nebývalé míry. Vinu nese chaos vyprovokovaný zločineckými gangy. Jejich přestřelky s policií tentokrát ohrožovaly lidi v okolí prezidentského paláce. Zůstalo po nich nejméně pět mrtvých civilistů. Zahraniční vlády proto pokračují v evakuaci svých občanů z ostrova. Politické řešení současné krize přitom zůstává v nedohlednu.

Situace na Haiti je chaos, který svět neviděl od rozpadu Somálska v devadesátých letech, míní iberoamerikanista Radek Buben z Univerzity Karlovy. Gangy bojují proti policii i mezi sebou navzájem, věnují se kriminální činnosti od únosů po obchod s drogami a zároveň udržují kontakt s politickými elitami v zemi, přiblížil v Událostech, komentářích. Současný stav je podle architekta Petra Vacka z organizace Praga-Haiti „kulminací předcházejících událostí“.

Haitský premiér Ariel Henry oznámil, že rezignuje a předá moc přechodné vládě, která tuto karibskou zemi dovede k volbám. K tomuto kroku přistoupil po pondělním zasedání Karibského společenství (Caricom), jehož se účastnil i americký ministr zahraničí Antony Blinken a které jednalo o krizové situaci na Haiti. V zemi se koncem února proti vládě vzbouřily gangy, které už několik let ovládají její části. Podle televize CNN hodlá Henry zůstat v úřadu až do jmenování přechodné vlády. Americké ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že očekává do dvou dnů na Haiti vytvoření dočasné rady, která posléze jmenuje premiéra přechodného kabinetu. Podle agentury Reuters ale není jasné, jak rychle k tomu dojde, jelikož na Haiti je stále nepřehledná situace.

Silná střelba a nepokoje se přiblížily k sídlu haitského prezidenta v samém srdci Port-au-Prince. Násilí rozpoutaly gangy usilující o svržení vlády. Jejich členové také brání premiérovi v návratu do vlasti. I proto, že nesplnil slib o uspořádání voleb a rozdělení moci. K zásadním politickým změnám ho vyzvaly i Spojené státy americké.

Haitská vláda v neděli večer kvůli stále se zhoršující bezpečnostní situaci vyhlásila výjimečný stav v hlavním městě Port-au-Prince a jeho okolí. Platit bude nejméně tři dny. O víkendu gangy zaútočily na dvě věznice, z té největší v haitské metropoli uteklo několik tisíc vězňů. Podle agentury AFP během víkendu zemřelo nejméně deset lidí. Ozbrojenci žádají rezignaci premiéra Ariela Henryho, který minulý týden z Haiti odletěl, aby dojednal vyslání mezinárodních jednotek.

Občané středoamerického Salvadoru jdou 4. února volit prezidenta, viceprezidenta a zákonodárný sbor. Očekává se, že post hlavy státu obhájí už v prvním kole Nayib Bukele a jeho strana v Národním shromáždění zřejmě ještě posílí. Mileniálský autoritarismus „nejvíc cool diktátora“, jak sám sebe Bukele nazval, má totiž značný úspěch u většiny Salvadorců, kteří se za jeho vlády po dekádách útrap cítí v bezpečí před násilnými gangy. Proto i státníci některých okolních zemí bojujících s kriminalitou v „bukelismu“ spatřují inspiraci. Kritici však upozorňují na devalvaci lidskoprávní oblasti, prosakující důkazy o dohodě s mocnými gangy či ekonomické problémy.

Policie, ozbrojené síly a vězeňská služba v Ekvádoru osvobodila 178 dozorců a dalších zaměstnanců věznic, které drželi vzbouření vězni jako rukojmí. Vězni ovládali od pondělí sedm ekvádorských věznic, v sobotu došlo k ozbrojeným bojům v několika dalších. Vězeňská služba oznámila, že začne vyšetřovat, kdo za vězeňské vzpoury a zajetí dozorců zodpovídá.

V ekvádorském hlavním městě Quito vybuchlo několik náloží a na východě země zemřeli při žhářském útoku dva lidé. Situace je nadále velmi napjatá ve věznicích, kde vězni zadržují na 180 dozorců a zaměstnanců. Vlna násilí vypukla na konci minulého týdne. Prezident Daniel Noboa v úterý vyhlásil stav vnitřního ozbrojeného konfliktu.

Prezident středoamerického Salvadoru Nayib Bukele si jako svou hlavní prioritu vytyčil boj proti ozbrojeným gangům, jejichž aktivity zemi sužují po dekády. V únoru otevřel obří věznici a na sociálních sítích pravidelně oslavuje pokles kriminality. Nyní se zdá, že Bukeleho strategie „mano dura“ neboli tvrdé ruky, funguje. Nicméně podle odborníků na Latinskou Ameriku i s ohledem na historické zkušenosti to může mít jen krátké trvání. V zemi již přes rok platí výjimečný stav, který umožňuje omezení základních práv a masové zatýkání. Prokurátoři z USA rovněž obvinili jeho vládu, že tajně jedná s vůdci gangu MS-13. „Spolu se zásahy proti novinářům, svobodě slova a tisku je pravděpodobné, že přihlížíme dalšímu pokusu o nastolení autoritativní vlády v regionu,“ upozorňuje iberoamerikanistka z Univerzity Karlovy Monika Brenišínová.

Přesně deset let už je ve Venezuele u moci Nicolás Maduro. Za vlády tohoto bývalého řidiče autobusu a odborového předáka se země propadla do hluboké hospodářské krize, která vedla k chaosu, prudkému nárůstu kriminality i hladu. Za poslední dekádu kvůli tomu z Venezuely uprchlo přes 7 milionů lidí, včetně části opozice, kterou Maduro tvrdě potírá.

Mexiko chce vyšetřit a tvrdě potrestat viníky čtvrteční tragické nehody, při které na dálnici na jihu země zemřelo 54 migrantů. Ti se vydali do rukou pašeráků a směřovali do Spojených států. Mezinárodní tým policistů hned z několika zemí má za cíl rozbít gangy, které migranty pašují.

Gang ve středním Mexiku se ve středu pomocí několika aut proboural do věznice a uprchl odtamtud s devíti trestanci. Informovala o tom agentura AP, podle které šlo o jednu z nejdramatičtějších událostí tohoto druhu, jaké Mexiko v posledních letech zažilo.

Řada míst ve Spojených státech se v poslední době potýká s nárůstem organizovaných hromadných krádeží v obchodech. Gangy až několika desítek zlodějů stále častěji útočí povětšinou na luxusní obchody či lékárny a odnášejí si velké množství zboží, které podle expertů pak zpravidla prodávají na internetu. Za nárůstem tohoto typu kriminality zřejmě do značné míry stojí pandemie, která přivedla více lidí k nakupování on-line, píše zpravodajský server CBS News.

Nedostupnost pitné vody a jídla, neexistující kanalizační systém, chabá zdravotní péče a nadměrné čerpání přírodních zdrojů patří mezi nejvýraznější problémy karibského Haiti, rozhodně však nejsou jediné. Země, která se stále ještě nevzpamatovala z ničivého zemětřesení v roce 2010, teď čelí krizi po zavraždění prezidenta Jovenela Moïseho. Po jeho smrti v zemi roste násilí živené rozdělením obyvatel na malou skupinu movitých elit a velkou skupinu chudých uvězněných v městských slumech nebo na farmách s neúrodnou půdou. Situace využívají kriminální gangy, jeden z jejich vůdců chystá revoluci.

Šéf jednoho z nejmocnějších gangů na Haiti vyzval členy své organizace a další obyvatele státu, aby se kvůli vraždě prezidenta Jovenela Moïseho zmocnili ulic. Podle něj byla vražda prezidenta výsledkem domácího a mezinárodního spiknutí proti haitskému lidu. Kriminální gangy jsou na Haiti silné převážně v hlavním městě a dalších větších sídlech.

Při čtvrteční policejní akci v jednom ze slumů v brazilském Riu de Janeiro zahynulo nejméně 25 lidí. Policie provedla zásah v chudinské čtvrti proti gangu Comando Vermelho, který patří k nejaktivnějším organizacím zaměřeným na distribuci drog v brazilském městě. Počet mrtvých během policejní operace patří k nejvyšším za poslední roky. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva zásah odsoudil. Několik stovek lidí kvůli němu protestovalo v ulicích.

V Dijonu vypukla válka gangů mezi arabskou a čečenskou komunitou. Příčinou má být vyřizování účtů mezi jednotlivými skupinami, které spojuje drogový byznys. Policie pokračuje v razii a snaží se objevit zbraně a drogy.

Švédsko loni zaznamenalo šedesátiprocentní nárůst počtu bombových útoků spojených s drogovou kriminalitou a válkou gangů. S odvoláním na vládní statistiky o tom informovala agentura Reuters. S vlnou se skandinávská země, považovaná dlouho za jednu z nejbezpečnějších na světě, potýká několik let. Vláda proto navyšuje rozpočet policie a zřídila zvláštní tým pro boj s násilnou zločinností.

Přesně před deseti lety, 12. ledna 2010 zasáhlo karibské Haiti mohutné zemětřesení. Zemřelo tehdy přes 200 tisíc lidí, dalších 300 tisíc bylo zraněno. O domovy přišly dva miliony lidí. Kvůli zoufalým hygienickým podmínkám navíc v zemi vypukla nejhorší epidemie cholery v novodobé historii. S následky zemětřesení Haiti bojuje dodnes. Miliony obyvatel jsou závislé na mezinárodní potravinové pomoci a tisíce lidí přežívají v provizorních podmínkách.

Švédsko si vydobylo pověst jedné z nejbezpečnějších zemí světa. Ta se ale postupně začíná hroutit. Roste počet bombových útoků i přestřelek, které mají na svědomí tamní pouliční gangy. Švédská vláda proti nim hodlá bojovat pomocí programu na potlačení pouliční kriminality. V nejbližší době by měla vzniknout i speciální jednotka, která by se měla zaměřit právě na pouliční gangy.

Peklo na zemi – tak popisují zachránění chovanci pobyt na soukromé náboženské škole v Nigérii. Policie z ní po udání příbuzných osvobodila necelé čtyři stovky chlapců a mužů. Ti mluví o mučení, sexuálním násilí a dalším utrpení. Policie už zadržela sedm lidí, jež podezřívá z obchodu s otroky. Vláda chce podobné školy začít kontrolovat.