Československá obec legionářská

Ve věku 102 let zemřela v pondělí účastnice domácího protiněmeckého odboje Ludmila Slavíková. S manželem se za války podílela na sabotážích na železnici či ukrývání válečných zajatců. O úmrtí Slavíkové ve středu na webu informovala Československá obec legionářská (ČsOL), podle které byla nejstarší válečnou veteránkou v Česku.

Pietní vzpomínka na Vítkově, předávání státních vyznamenání na Pražském hradě i kladení věnců po celé republice. Tak si budou Češi v pátek 28. října připomínat 104. výročí vzniku Československé republiky. Kromě tradičních událostí představitelů státu mohou lidé oslavit státní svátek třeba běžeckým závodem nebo večerními koncerty.

Česko si v pátek připomnělo 80. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nejmocnějšího muže tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. V pražské Libni se odehrála rekonstrukce útoku, který 27. května 1942 provedli s pomocí domácího odboje dva výsadkáři vyslaní z Británie – Čech Jan Kubiš a Slovák Josef Gabčík. Čeští i zahraniční politici při následné pietě mluvili i o aktuální ruské invazi na Ukrajinu.

Československá obec legionářská letos slaví sto let své existence. V zahraničí má pouze tři pobočky – kromě Francie a Slovenska také v Rusku. V uralském Jekatěrinburgu funguje od roku 2015.

Československá obec legionářská (ČsOL) si připomněla v sobotu sté výročí svého vzniku. Do akce se zapojilo několik stovek lidí, mezi nimi současní členové, váleční veteráni či potomci veteránů, ale také sokolové a studenti vojenské střední školy. Mnozí oblékli historické uniformy. Dopoledne prošli průvodem Prahou k Národnímu památníku na Vítkově. Zde připomínka vyvrcholila po poledni slavnostním položením věnce za padlé.

Československá obec legionářská oslaví 100. výročí od svého vzniku. Její slavnostní zasedání se v pátek večer konalo v Pantheonu Národního muzea v Praze a účastnili se ho mimo jiné váleční veteráni, potomci československých legionářů nebo náčelník generálního štábu Aleš Opata.

Hrdinství československých parašutistů, kteří před 79 lety zahynuli v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje, v pátek u místa jejich posledního boje připomněl pietní akt. Zúčastnili se ho politici, vojáci i zástupci spolků nebo církví. Uctít památku výsadkářů, mezi nimiž byli i Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, přišla také veřejnost. Sedm parašutistů bojovalo se stonásobnou přesilou sedm hodin.

Politici se s lepšící epidemickou situací vracejí k zahraničním cestám. Třeba prezident Miloš Zeman tento týden navštívil Rakousko a v neděli odlétá na summit NATO do Bruselu. Senát zase počítá s návštěvou Braniborska, Saska a Španělska.

V Dobříši u tamní hájovny v pátek odhalili pamětní desku legendárnímu odbojáři a členu skupiny Tři králové Josefu Balabánovi. Od jara 1939 byl Balabán součástí užšího vedení odbojové organizace Obrana národa, podílel se na získávání zpravodajských informací a diverzních akcích proti nacistickému Německu. V roce 1941 ho zatklo gestapo, popraven byl v říjnu stejného roku.

Devadesáté čtvrté narozeniny oslavila v úterý poslední žijící příslušnice 2. československé samostatné paradesantní brigády v Sovětském svazu Božena Ivanová. Domů do České Třebové přijeli válečné veteránce blahopřát zástupci armády a Československé obce legionářské.

Československá obec legionářská (ČSOL) letos slaví jubileum, funguje už sto let. Na konci května 1921 ji totiž v pražském Karlíně založili příslušníci legií z Ruska, Francie, ale i Itálie a Srbska. Spolek nyní sdružuje zhruba čtyři tisíce lidí. Jedná se o potomky legionářů, veterány z druhé světové války nebo vojáky, kteří se účastnili novodobých misí.

Po déle než sto letech se lze podívat do tváří více než čtrnácti tisíc legionářů. Za necelé tři týdny díky reportáži České televize nahrálo do internetové databáze s názvem „Krev legionáře“ fotografie svých předků skoro tisíc lidí a stále přibývají další.

Pod názvem „Krev legionáře“ vznikla v Česku internetová databáze fotografií příslušníků československých legií z první světové války. Po více než století se tak lze podívat do tváře už více než třinácti tisícům legionářů, kteří bojovali za nezávislost státu. Databáze fotografií je přístupná na stránkách Československé obce legionářské.

Předsedou Československé obce legionářské (ČsOL) se stal Pavel Budinský, který obhájil svůj mandát. Rozhodli o tom členové ČsOL na pravidelném sněmu; zvolili rovněž širší vedení organizace. Akce na pražském Vítkově se v sobotu zúčastnili mimo jiných i místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti), poslankyně a starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS) nebo generálmajor Jan Kaše. ČsOL vznikla v roce 1921.

Bezprostředně po svém vzniku muselo Československo bojovat o velkou část svého území. Spolu s Rumunskem válčilo proti Maďarům, kteří chtěli obnovit svůj stát v bývalých uherských hranicích, tedy včetně Slovenska. Maďarská armáda došla až k Bardejovu, 1. července 1919 se ale začala stahovat. Boje si připomíná i Československá obec legionářská. V úterý vyráží na Slovensko skupina, která projde jednotlivá bojiště konfliktu a zmapuje dochované hroby, které se budou následně renovovat.