Veterán

Ve věku 101 let zemřel tento týden ve Spojených státech válečný veterán Jiří Mráz, který byl jedním z československých příslušníků Královského letectva (RAF – Royal Air Force). Na Facebooku to oznámil historik a publicista Jiří Klůc. Mráz působil za druhé světové války jako mechanik nejprve u 310. stíhací perutě, později se zúčastnil vylodění ve Francii a bojů v západní Evropě.

Ve věku 105 let zemřel jeden z posledních československých veteránů druhé světové války Ervín Hoida, který většinu života prožil ve Velké Británii. Hoida byl příslušníkem československé obrněné brigády ve Velké Británii, narodil se 30. listopadu 1918.

V Česku žije zhruba osm desítek účastníků bojů druhé světové války a kolem sedmnácti tisíc novodobých veteránů. Nově jim pomáhá Agentura pro podporu válečných veteránů spadající pod ministerstvo obrany. Do terénu už poslala prvních deset vyškolených pracovníků.

Ve věku sta let zemřel 6. ledna veterán druhé světové války Vladimír Hrozný, svá poslední léta prožil v Brně. Poslední rozloučení se bude konat v sobotu od 13 hodin v obřadní síni Nostalgie v Modřicích u Brna.

Ukrajina kromě bojových starostí hledá cestu, jak se postarat o válečné veterány. Jejich zranění často vyžadují dlouhou následnou léčbu. Rehabilitačních center je ale v zemi málo a jsou přeplněná. Pomoct se rozhodly české kraje: přidají peníze na projekt v Užhorodě.

Majitelé veteránů budou muset od září absolvovat pravidelné prohlídky ve Stanicích technické kontroly. Zavedením takzvané STK chce mít stát lepší přehled o tom, jaká auta a v jakém stavu na českých silnicích jezdí. Oproti běžným vozům budou kontroly veteránů povinné jednou za pět let.

Bratislava prodává nepoužívané autobusy, v přepočtu už za dvacet tisíc korun. Jde o desítky vozů různých typů, stáří i délek. Pořídit si je může kdokoliv. Přihlásili se jiní dopravci, ale třeba i nadšenci – už dříve byl velký zájem taky z Česka. Jiné vozy zamíří na Ukrajinu.

„Lidé, kteří sloužili totalitním režimům, mají většinou krátkou paměť, zatímco ti, kteří se za svůj život nestydí, naopak vypráví,“ říká ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. S kolegy sbírá příběhy válečných veteránů, disidentů i třeba agentů StB. „Soudní vyrovnání s minulostí se nám nepovedlo, ale osobní vyrovnávání s minulostí nakonec každého dožene,“ myslí si Kroupa, jehož otec podepsal Chartu 77. O vzpomínkách na dětství i práci pro Český rozhlas mluví v podcastu Background ČT24.

Zemřel Vasil Timkovič. Veteránovi bojů na východní frontě za druhé světové války bylo 99 let. O jeho odchodu informovala nezisková organizace Post Bellum, která vyhledává a zaznamenává vzpomínky pamětníků klíčových momentů 20. století. Timkovič byl rodák z Podkarpatské Rusi, byl vězněn v gulagu, potom vstoupil do formující se československé jednotky. Po roce 1989 se zapojil do obnovení tradice Československé obce legionářské.

Zemřela Marie Michajlovičová, oznámila Československá obec legionářská. Veteránce druhé světové války, která se jako spojařka československé tankové brigády zúčastnila bojů na východní frontě, bylo 100 let. Podle historiků byla posledním žijícím příslušníkem této brigády.

Více než 150 historických vozidel se vydalo na víkendovou cestu jižními Čechami a okrajově také Dolním Rakouskem. Jízda s názvem South Bohemia Classic odstartovala přehlídkou na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. a v pátek v podvečer vyrazili jezdci směrem do Českého Krumlova.

Ve věku sto let zemřel ve čtvrtek v Izraeli válečný veterán Josef Müller. Informoval o tom s odkazem na rodinu historik a autor knihy Müllerových vzpomínek Jiří Klůc. Müller se v době druhé světové války účastnil bojů u Kyjeva nebo na Dukle, byl nositelem dvou československých válečných křížů. Osobně potkal Ludvíka Svobodu nebo Edvarda Beneše.

Ve věku 96 let ve středu ráno zemřel válečný veterán Tomáš Lom, který byl spolu s dalšími Čechy a Slováky příslušníkem britského královského letectva (RAF). Potvrdila to jeho rodina. O úmrtí informoval Deník N. Poslední rozloučení se uskuteční v úzkém rodinném kruhu. Soustrast vyjádřil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), poslanci na středeční schůzi uctili Lomovu památku minutou ticha.

Jiří Zenáhlík, který se ve čtvrtek dožívá sta let, pobyl přes jedenáct let v komunistických věznicích a uranových dolech, po propuštění jej režim tvrdě perzekvoval. Po revoluci získal hodnost plukovníka v záloze a v roce 2008 mu byl propůjčen Řád bílého lva první třídy. Při tom někteří historici zpochybnili Zenáhlíkovu činnost za druhé světové války, protože o ní chybí doklady. On sám tvrdí, že bojoval v řadách americké armády na západní frontě, připustil však, že důkazy pro to nemá.

Šestadevadesátiletý Američan Martin Adler bojoval za druhé světové války se svou jednotkou na italské frontě a nyní se po sedmi desítkách let rozhodl najít tři malé děti, které v roce 1944 při osvobozování horské vesnice omylem málem zastřelil. Díky výzvě na sociálních sítích a pomoci italského historika se mu to nakonec podařilo a se sourozenci si popovídal prostřednictvím videokonference. Šťastný konec pátrání lze považovat za „vánoční zázrak,“ napsal list The Guardian.

Veterán druhé světové války Michal Hečka oslavil 96. narozeniny. Kvůli riziku nákazy byla oslava komorní, mezi gratulanty ale nechyběli zástupci armády, Československé obce legionářské ani města Kunštát, kde žije.

Zemřel československý voják bojující u Tobruku a na západní frontě během druhé světové války Viktor Wellemín. Informoval o tom ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Wellemínovi bylo 97 let.

Předmluva z pera britského prince Charlese uvádí knihu olomouckého heraldika Jiřího Loudy nazvanou Erby rytířů Podvazkového řádu, kterou chystá k vydání Vydavatelství Univerzity Palackého. Publikace o více než šesti stech stranách přinese tisíc vyobrazení erbů nejstaršího evropského rytířského řádu a třetího nejvýznamnějšího britského vyznamenání. Kniha vyjde ve dvoujazyčném anglicko-českém provedení na podzim jako pocta k nedožitým stým narozeninám Loudy, který je autorem návrhu českého státního znaku a prezidentské vlajky i válečným veteránem.

Před pětasedmdesáti lety vyzvaly západní mocnosti takzvanou postupimskou deklarací Japonsko, aby kapitulovalo. Japonci to odmítli a někteří američtí vojáci, kteří měli za sebou těžké boje v Evropě, se místo odpočinku vydali do Asie. Jedním z nich byl i Donald M. Jones. Léto 1945 ještě strávil ve Francii. Nyní je mu téměř 98 let a živě si vybavuje zpustošenou Evropu.

Před 75 lety se do Československa začali vracet vojáci československé zahraniční armády. Byly mezi nimi tisíce bojovníků z Podkarpatské Rusi, kteří na začátku války uprchli do Sovětského svazu. Skončili nejprve v gulazích a až potom se dobrovolně hlásili na frontu. Dnes jsou jejich příběhy skoro zapomenuty. S jedním z posledních žijících veteránů natáčeli Šárka Kuchtová a Tomáš Vlach pro pořad Reportéři ČT.

Na plážích Normandie se před 75 lety psala historie. Mladý americký voják Kara Troy Robins se v té době ve Francii zamiloval do místní krásky. Poté, co je odtrhly válečné události, prožili oba spokojené životy. Ani jeden ale nezapomněl. Až teď se s pomocí novinářů znovu setkali.