Veterán strana 2 z 2

Jiří Zenáhlík, který se ve čtvrtek dožívá sta let, pobyl přes jedenáct let v komunistických věznicích a uranových dolech, po propuštění jej režim tvrdě perzekvoval. Po revoluci získal hodnost plukovníka v záloze a v roce 2008 mu byl propůjčen Řád bílého lva první třídy. Při tom někteří historici zpochybnili Zenáhlíkovu činnost za druhé světové války, protože o ní chybí doklady. On sám tvrdí, že bojoval v řadách americké armády na západní frontě, připustil však, že důkazy pro to nemá.

Šestadevadesátiletý Američan Martin Adler bojoval za druhé světové války se svou jednotkou na italské frontě a nyní se po sedmi desítkách let rozhodl najít tři malé děti, které v roce 1944 při osvobozování horské vesnice omylem málem zastřelil. Díky výzvě na sociálních sítích a pomoci italského historika se mu to nakonec podařilo a se sourozenci si popovídal prostřednictvím videokonference. Šťastný konec pátrání lze považovat za „vánoční zázrak,“ napsal list The Guardian.

Veterán druhé světové války Michal Hečka oslavil 96. narozeniny. Kvůli riziku nákazy byla oslava komorní, mezi gratulanty ale nechyběli zástupci armády, Československé obce legionářské ani města Kunštát, kde žije.

Zemřel československý voják bojující u Tobruku a na západní frontě během druhé světové války Viktor Wellemín. Informoval o tom ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Wellemínovi bylo 97 let.

Předmluva z pera britského prince Charlese uvádí knihu olomouckého heraldika Jiřího Loudy nazvanou Erby rytířů Podvazkového řádu, kterou chystá k vydání Vydavatelství Univerzity Palackého. Publikace o více než šesti stech stranách přinese tisíc vyobrazení erbů nejstaršího evropského rytířského řádu a třetího nejvýznamnějšího britského vyznamenání. Kniha vyjde ve dvoujazyčném anglicko-českém provedení na podzim jako pocta k nedožitým stým narozeninám Loudy, který je autorem návrhu českého státního znaku a prezidentské vlajky i válečným veteránem.

Před pětasedmdesáti lety vyzvaly západní mocnosti takzvanou postupimskou deklarací Japonsko, aby kapitulovalo. Japonci to odmítli a někteří američtí vojáci, kteří měli za sebou těžké boje v Evropě, se místo odpočinku vydali do Asie. Jedním z nich byl i Donald M. Jones. Léto 1945 ještě strávil ve Francii. Nyní je mu téměř 98 let a živě si vybavuje zpustošenou Evropu.

Před 75 lety se do Československa začali vracet vojáci československé zahraniční armády. Byly mezi nimi tisíce bojovníků z Podkarpatské Rusi, kteří na začátku války uprchli do Sovětského svazu. Skončili nejprve v gulazích a až potom se dobrovolně hlásili na frontu. Dnes jsou jejich příběhy skoro zapomenuty. S jedním z posledních žijících veteránů natáčeli Šárka Kuchtová a Tomáš Vlach pro pořad Reportéři ČT.

Na plážích Normandie se před 75 lety psala historie. Mladý americký voják Kara Troy Robins se v té době ve Francii zamiloval do místní krásky. Poté, co je odtrhly válečné události, prožili oba spokojené životy. Ani jeden ale nezapomněl. Až teď se s pomocí novinářů znovu setkali.