Vedro

Na přelomu března a dubna zasáhla oblast Sahelu a západní Afriky vlna extrémního vedra, kdy maximální teploty dosáhly 48,5 stupňů Celsia. Extrémní horko bylo hlášené v celém Sahelu, včetně Senegalu, Guineje, Mali, Burkina Fasa, Nigeru, Nigérie a Čadu. V mnoha z těchto zemí došlo během veder k výpadkům elektřiny, což přežití extrémních teplot ještě ztížilo. Podle nové studie by k ní nemohlo dojít, kdyby neprobíhala lidmi způsobená klimatická změna.

V brazilských městech je už několik dní nesnesitelné horko, v Riu de Janeiro v neděli naměřili 42 stupňů Celsia. V šestimilionové megapoli panovala o víkendu pocitová teplota 62,3 stupně Celsia, což je nejvíce za deset let měření tohoto ukazatele. Situace je nejhorší v chudinských čtvrtích, kde není žádná zeleň. Ani na jihu města v okolí botanické zahrady navzdory vegetaci nebylo pocitově o mnoho chladněji, píše agentura AFP.

Podle klimatických modelů se mění směřování ekonomik, nastavení dotací i plánování zemědělské výroby. Na dnešní svět tak mají obrovský vliv – a je proto důležité vědět, jestli se nepletou. Jak dobře dokázaly ty z minulosti předpovědět současnost?

Měsíc s bezprecedentním počtem rekordů – takový byl letošní únor v Česku i ve světě. Na finální čísla za celý měsíc si budeme muset ještě pár dnů počkat, už teď lze konstatovat, že únor 2024 se zapíše jako globálně nejteplejší únor v historii pozorování. Stane se tak už devátým měsícem v řadě s přívlastkem globálně nejteplejší, prvním takovým byl loňský červen.

Pokud bude změna klimatu pokračovat, přibude teplot, které nejsou slučitelné s lidskými možnostmi přežití. Tvrdí to nový výzkum, jehož autoři dokazují, že se to bude týkat také střední Evropy.

Ve Velké Británii vrcholí nezvyklá vlna zářijových veder. V Londýně sedm dní po sobě naměřili přes třicet stupňů Celsia, což je historický rekord pro tento měsíc. Tak vysoké teploty jsou v zemi značně neobvyklé i v červenci nebo v srpnu.

Přímé sluneční záření, dehydratace, úpal. Fyzické dopady vlny veder na lidské tělo jsou dobře známé. O vlivu vysokých teplot na duševní zdraví se ale mluví o poznání méně. Vědci varují, že i tato rizika by lidé měli brát vážně.

Po celý pracovní týden vydrží v Česku tropické počasí s maximálními teplotami nad 30 stupni Celsia. Následovat bude naopak chladnější, a především deštivý víkend. Kvůli očekávaným vysokým teplotám platí meteorologické výstrahy, pro jižní Moravu vydal Český hydrometeorologický ústav na pondělí výstrahu s vysokým stupněm rizika – očekává teploty přes 34 stupňů.

Lesní požár, který vypukl v sobotu na jihu Portugalska u města Odemira, se podařilo dostat pod kontrolu. Na místě zůstává stále tisícovka hasičů, protože hrozí, že na některých místech oheň opět zesílí. Informují o tom místní média. Lesy hoří i na dalších místech země, nejvyšší varování před požáry platí pro stovku obcí v Portugalsku. Důvodem je sucho a další vlna veder. Ta má vrcholit ve Španělsku s teplotami opět přes čtyřicet stupňů Celsia. Až 36 stupňů Celsia očekávají ve středu i v jihofrancouzském Toulouse.

Světová organizace skautského hnutí (WOSM) vyzvala Jižní Koreu, aby přerušila celosvětové setkání skautů neboli jamboree. Tisíce britských skautů začaly opouštět pobřežní tábořiště kvůli úmorným vedrům. Američtí a singapurští skauti se odjet chystají. Už dříve se kvůli horku udělalo nevolno několika stovkám účastníků. Skauti a skautky z Česka zatím podle mluvčí Junáka předčasný návrat nezamýšlejí. Jižní Korea se v sobotu rozhodla v akci pokračovat.

Syřané čelí další katastrofě. Po únorovém ničivém zemětřesení, ze kterého se země čelící dvanáct let občanské válce stále nevzpamatovala, je zasáhly rozsáhlé lesní požáry. Hasiči je dlouho nemohli dostat pod kontrolu. I kvůli kolabující infrastruktuře.

Požáry a vlna veder spalují jih Evropy, španělská meteorologická služba očekává v následujících dnech až pětačtyřicet stupňů Celsia. Na jihovýchodě proto platí varování, v některých oblastech měla země teplotu až šedesát stupňů. Není divu, že Barcelona v uplynulých letech vybudovala síť klimatických úkrytů.

Velmi teplé a velmi větrné počasí, které pomáhá šíření požárů, bude na Rhodosu panovat i dál. Teploty budou zřejmě celý týden nad třiceti stupni Celsia, zprvu budou šplhat téměř ke čtyřiceti, a ani vítr se nezklidní. Řečtí meteorologové upozornili, že nynější vlna veder zřejmě překoná téměř dvoutýdenní vedra z roku 1987, která způsobila stovky úmrtí.

Evropu i Spojené státy dál sužuje extrémní počasí – teploty přes čtyřicet stupňů Celsia, lesní požáry i silné bouře. Meteorologové přitom varují, že vedra na řadě míst mohou přetrvávat až do srpna.

Hasičská letadla a pozemní posádky z dalších zemí Evropské unie ve čtvrtek zamířily do Řecka, aby pomohly při boji s požáry. Plameny v blízkosti Atén zesílily v důsledku vlny veder, jež sužují většinu jižní Evropy s teplotami přesahujícími 40 stupňů Celsia. Požáry v řeckém regionu Attika zasáhly od pondělka území o ploše téměř tři a půl tisíce hektarů, podle vyjádření řeckých hasičů se je už ale podařilo dostat pod kontrolu, uvedla agentura DPA.

Bouře se silným větrem a vydatnými srážkami si ve středu v Chorvatsku a ve Slovinsku vyžádaly životy nejméně čtyř lidí. Velmi silná bouřka zasáhla chorvatské hlavní město Záhřeb, ve kterém zahynuli dva lidé. Bouře vyvracela stromy a způsobila přerušení dodávek proudu také v Bosně a Hercegovině. Varování před špatným počasím vydaly úřady rovněž v Srbsku. Teploty v Evropě stále atakují rekordy kontinentu.

Jižní Evropa dál bojuje s mimořádným horkem. Na italské Sardinii očekávají až 48 stupňů Celsia. Varování před extrémně vysokými teplotami bude platit na řadě míst ještě dalších deset dní. Čtyřicítku překročily teploty i ve Španělsku. Na kanárském ostrově La Palma se hasičům podařilo dostat plameny pod kontrolu, požáry ale sužují Řecko, kde nabral na intenzitě požár zuřící severně od Atén. Oheň se šíří také ve švýcarských Alpách.

Východem Moravy a Slezskem prošly bouřky doprovázené přívalovými dešti a také prudkými nárazy větru. Ve tři hodiny odpoledne přestala platit výstraha před nimi, dál ale platí výstrahy kvůli riziku požárů. Nejdůraznější je na severozápadě Čech – v Ústeckém a Karlovarském kraji. V novém týdnu budou odpolední teploty dál šplhat k třiceti stupňům Celsia, ačkoli noci budou dle předpovědi již chladnější a dále budou Českem procházet srážky.

Sobota je v Česku dosud nejteplejším dnem letošního roku. Na několika místech bylo nad 38 stupňů Celsia, nejtepleji v Plzni-Bolevci a Řeži u Prahy, shodně 38,6 stupně. Teplotní maxima pro 15. červenec zaznamenalo téměř sto ze zhruba 160 stanic, kde se měří třicet a více let. Bolevecká teplota je zároveň novým celorepublikovým rekordem pro 15. červenec, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Nebývalá vedra dál sužují zejména jih Evropy a zlepšení se podle meteorologů v nejbližších dnech nečeká. Horko se naopak rozšíří i na Balkán. V šestnácti italských městech včetně několika turistických destinací v sobotu platila výstraha před extrémními teplotami a na Sardinii s napětím očekávají, zda padne evropský teplotní rekord 48,8 stupně Celsia. Atény zavřely kvůli vedru hojně turisty navštěvovanou Akropoli a Turecko po desítkách počítá lidi hospitalizované s úpalem. Výzvy k opatrnosti už vydaly úřady mimo jiné v Polsku. S extrémními teplotami se potýkají také ve Spojených státech nebo v Číně.

Víkend a začátek příštího týdne přinese extrémní teploty, vlna veder zasáhne velkou část Evropy. Výskyt vysokých teplot několik dnů po sobě je dle klimatologa Miroslava Trnky jedním z nejpředpokládanějších dopadů změny klimatu. Podle něj jsou horké vlny „zabijákem“, co se smrtnosti týče, jsou horší než záplavy a sesuvy půdy. „Přehřátí organismu, úpal či úžeh bezprostředně ohrožují život nejen u starších lidí, malých dětí, ale i dospělých,“ upozornil v Interview ČT24.

Meteorologové předpovídají na víkend zatím nejvyšší teploty letošního roku. V Čechách mohou kvůli vlně teplého vzduchu z Afriky vyšplhat až na 37 stupňů. Podívejte se, kde v kolik hodin mají panovat nejvyšší teploty.

Víkend a začátek příštího týdne přinesou extrémní teploty nejen v Česku, ale také ve Středomoří, USA a Asii.

U chorvatského města Šibeniku vypukl rozsáhlý požár, na místě zasahovalo přes 160 hasičů a sedm hasicích letadel, informoval portál listu Večernij list. Plameny zachvátily budovy a v důsledku silného větru zasáhly i jadranskou magistrálu. Doprava byla ochromena, na trase do Splitu se vytvořily velké kolony, dálnice z Primoštenu do Šibeniku zatím není průjezdná. Tři hasiči utrpěli zranění, nadýchali se kouře, na místě jim byla poskytnuta pomoc.