Baterie

Zájem o kola a elektrokola výrazně klesl. České televizi informaci potvrdili vybraní prodejci jízdních kol a elektrokol. Velkému přeskladnění čelí všichni od distributorů až po maloobchodní prodejce.

Česko pokulhává v zavádění vodíkových technologií. Právě na ně přitom Evropská unie do budoucna sází jak v dopravě, tak v průmyslu. Prvek má sloužit jako úložiště energie z obnovitelných zdrojů, pohon aut a náhrada fosilních paliv. V tuzemsku ale zatím chybí podpůrná infrastruktura.

Bohumín, Dolní Lutyně a Dětmarovice budou požadovat od státu důkladné prověření všech podmínek pro případné vybudování strategické průmyslové zóny v Dolní Lutyni na Karvinsku. Chtějí také záruky, že se nezhorší kvalita života jejich obyvatel. Se stavbou zóny souvisí několik problémů, upozornili po pátečním jednání bohumínský starosta Petr Vícha (SOCDEM) a dolnolutyňský starosta Pavel Buzek (STAN). Proti stavbě zóny už vznikla i petice.

Moravskoslezský kraj ve čtvrtek otevřel cestu k možnému vzniku Strategického podnikatelského parku v Dolní Lutyni na Karvinsku. Zastupitelé rozhodli o přípravě aktualizace zásad územního rozvoje, která umožní proměnu lokality v rozvojovou zónu. Vláda už ve středu schválila, že zahájí přípravu těchto ploch pro příchod významného investora. Portál iROZHLAS napsal, že stát chce v Dolní Lutyni postavit takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut za 200 miliard korun.

Na Karvinsku by mohla vyrůst továrna na výrobu baterií do elektromobilů. Vyplývá to z dokumentů, které dostali na čtvrteční jednání zastupitelé Moravskoslezského kraje, na tiskové konferenci po jednání kabinetu to ve středu potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Vláda má nyní zahájit přípravu ploch na stavbu mezi Dolní Lutyní a Věřňovicemi pro významného zahraničního investora. Projekt by měl přinést nová pracovní místa, přispět k energetické bezpečnosti a zvýšit konkurenceschopnost Česka. V lokalitě se ale dosud se zřízením průmyslové zóny nepočítalo.

Pražský dopravní podnik (DPP) zahájil provoz velkokapacitních trolejbusů Škoda Solaris 24 z Nádraží Veleslavín na Letiště Václava Havla. Trolejbusy číslo 59 nahradily autobusovou linku 119. Vozy budou část trasy jezdit připojeny k trolejím a část na baterie. Do tříčlánkového vozu se vejde až 180 cestujících, což je asi o třicet procent více než do původních kloubových autobusů, sdělili představitelé města, DPP a výrobce. Náklady na vybudování infrastruktury byly asi 354,5 milionu korun, nákup vozů vyšel na 623,2 milionu.

Ulicím Českých Budějovic budou dál vládnout trolejbusy od Škody. Městský dopravní podnik oznámil, že plzeňská firma dodá 35 nových kloubových trolejbusů, budou patřit k typu 33Tr, který využívá karosérie od výrobce SOR. Trolejbusy budou parciální, budou tedy vybavené trakčními bateriemi a obslouží i některé lokality, kam nevedou troleje.

Vědci z Chemického institutu pro energii a životní prostředí na univerzitě v Córdobě vyvinuli baterii, která využívá k usnadnění elektrochemických reakcí hemoglobin. Díky této bílkovině obsažené v červených krvinkách vydrží baterie fungovat přibližně dvacet až třicet dní. Má velký potenciál, ale i limity – například zatím nejde nabít.

Víc lidí na jižní Moravě bude moci posílat přebytky energie z fotovoltaických elektráren zpět do sítě. V některých oblastech to už teď není možné – kapacita distribuční sítě je přeplněná. Energetická společnost EG.D, která je jediným distributorem elektřiny na jihovýchodě Moravy, teď do navýšení kapacit investuje miliardy. Podle ředitele České fotovoltaické asociace se ale ani po rozšíření sítě nejspíš nebudou moct připojit všichni zájemci.

Skupina ČEZ zahájila v Ostravě-Vítkovicích provoz největšího bateriového systému v České republice. Pojme energii pokrývající denní spotřebu třinácti set domácností, současně přispívá ke stabilizaci sítě i k zajištění požadovaných parametrů elektřiny. Vybudování systému stálo více než dvě stě milionů korun.

Výkon tuzemských fotovoltaických elektráren roste, loni se zvýšil skoro o jeden gigawatt. Je to zdaleka nejvíc od solárního boomu, který v Česku odstartoval před deseti lety. Nejčastější jsou instalace na střechách domácností. Výkonem tři a půl gigawattu se česká fotovoltaika sice přibližuje jaderným elektrárnám, celková spotřeba je však desetkrát nižší. I kvůli tomu, že zdroj energie funguje jen část dne.

Evropská závislost na vzácných kovech se stává stále větším problémem, hlavně proto, že bez nich se nedají vyrábět moderní technologie. A tak hledá řešení, která by ji zbavila nutnosti nakupovat je z Číny nebo Konga. Tým norského vědce Arneho Ratvika nyní přišel s ambiciózním plánem získávat vzácné prvky z hnojiv.

Novou továrnu na baterie Volkswagen v Česku zatím nepostaví. Předseda představenstva Oliver Blume uvedl, že vzhledem k situaci na trhu, včetně pomalejšího náběhu trhu s elektromobily v Evropě, prozatím neexistují obchodní důvody, proč rozhodnout o dalších lokalitách. Vláda jedná s dalšími investory, opozice mluví o debaklu.

V Praze se sešel předseda vlády Petr Fiala (ODS) s šéfem německého automobilového koncernu Volkswagen Oliverem Blumem. Automobilka se už několik let rozmýšlí, kde postaví továrnu na výrobu baterií pro elektrické vozy. Výsledky jednání budou známy po jednání vlády ve středu, uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.

Těžba lithia má podle ústeckého hejtmana Jana Schillera (ANO) podporu kraje, ale je potřeba, aby vláda o záměru dopodrobna informovala. Těžba byla jedním z hlavních témat výjezdního zasedání vlády v Kadani i dalšího programu jejích členů. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl již před jednáním kabinetu, že vláda dělá vše pro to, aby se těžba lithia mohla spustit. Dobývání suroviny, které se používá k výrobě autobaterií, vnímá jako strategické a zásadní pro restart Česka. Plán ale vyvolává obavy místních ze zhoršení kvality života, dopadů na krajinu či vlivu na podzemní vody.

Státní podnik Diamo už připravuje plán sanace areálu letiště v Líních u Plzně, přestože koncern Volkswagen ještě nerozhodl, jestli svou továrnu na baterie do elektroaut vůbec postaví v Česku. Je to projekt, který podporuje česká vláda. Letiště je na třech místech zamořené leteckým petrolejem, v okolí armádních bunkrů v dnes už nepoužívané části areálu. Ministerstvo průmyslu ujišťuje, že tato ekologická zátěž a její sanace na plánu gigafactory nic nemění, a pro investici by žádné zdržení neznamenaly.

Společnost Geomet koupila pozemky v průmyslovém areálu Dukla, na kterých hodlá postavit závod na zpracování lithia z nedalekého Cínovce na Teplicku. Kupní cena pozemků u obce Újezdeček dosáhla téměř miliardy korun, napsal server Seznam Zprávy. Na Cínovci se nachází největší evropské ložisko lithia, které je klíčovou surovinou pro výrobu baterií do elektromobilů a baterií pro obnovitelné zdroje.

U východomaďarského Debrecínu začíná stavba obří továrny na baterie pro elektromobily. Je to čínská investice za víc než sedm miliard eur. Maďarsko doufá, že se díky ní stane globálním producentem lithium-iontových baterií v době, kdy svět přechází na elektromobily, aby omezil emise skleníkových plynů. Projekt má ale řadu odpůrců.

Volkswagen odkládá plány vystavět závod na výrobu baterií ve východní Evropě. Jako o jedné z možností přitom firma uvažovala o České republice. Informuje o tom list Financial Times (FT). Automobilka se chce nyní soustředit na výstavbu podobné gigafactory v Severní Americe, kde by na ni mohla získat pobídky ve výši deseti miliard eur (235 miliard korun), píše FT. Podle české vlády ale rozhodnutí o továrně v Americe bylo v plánu dlouhodobě a s továrnou v Evropě nesouvisí. Ve stejném duchu se vyjádřila i společnost Škoda Auto.

K recyklaci by se mělo dostat více baterií – včetně těch z telefonů, kol a v budoucnu i z aut. Evropská unie se předběžně shodla na nových pravidlech. Reagují na rozvoj elektromobility a mají omezit závislost na dovozu kovů. Už letos se chystá v Česku rozšíření sběrné sítě.

Po více než čtyřech letech skončila mise InSight. NASA to oznámila po dvou neúspěšných pokusech o spojení se sondou na Marsu. Ta neodpovídá kvůli tomu, že se jí vybily baterie, které se kvůli zaprášení solárních panelů už nenabíjí. Zaměstnanci agentury budou ještě kontrolovat, zda signál nepřijde, ovšem považují to za krajně nepravděpodobné.

V Plzni se v sobotu konala už druhá protestní akce proti stavbě takzvané gigafactory. V blízké době mělo padnout rozhodnutí automobilového koncernu Volkswagen o tom, kde v Evropě postaví továrnu na baterie do elektroaut. Rozhodnutí ale podnik nakonec o několik měsíců odložil.

Automobilový koncern Volkswagen odkládá rozhodnutí o tom, kde ve východní Evropě postaví továrnu na baterie do elektroaut. Koncern v prohlášení, které poskytl mluvčí automobilky Škoda Auto Pavel Jína, mimo jiné uvádí, že vzhledem k současné energetické krizi není třeba jednat okamžitě. Původně se očekávalo, že Volkswagen výběr místa pro továrnu oznámí v pátek 16. prosince. O projekt takzvané gigafactory až za 120 miliard korun se uchází i Česká republika, která Volkswagenu nabízí pro výstavbu letiště v Líních u Plzně.

Vláda nechá zpracovat studii o vlivu gigafactory – tedy továrny na baterie pro elektroauta – která by mohla vzniknout v Plzni-Líních na okolí. Premiér Petr Fiala (ODS) o ní jednal se zástupci města a Plzeňského kraje. Zatímco Fiala považuje vznik gigafactory za klíčový pro budoucnost českého autoprůmyslu, v regionu převládají spíše obavy. Místní politici také kritizují, jak s nimi dosud vláda o gigafactory komunikovala, respektive jak nekomunikovala. Shodují se, že pro vládu bude nyní velmi obtížné přesvědčit obyvatele, že by továrna byla přínosem.