Lodě

Ukrajinské síly při útoku na Sevastopol na anektovaném Krymu zasáhly dvě velké ruské výsadkové lodě Azov a Jamal, komunikační středisko a další objekty infrastruktury, kterou používá Černomořská flotila ruského vojenského námořnictva. S odvoláním na komuniké generálního štábu o tom informují ukrajinská média. Informace nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.

Vody Baltského moře ukrývají asi sto tisíc vraků. Chlad, tma a nízká salinita konzervují potopené koráby, které na mořském dně leží celá staletí. Podmořští archeologové pomalu odhalují jejich tajemství, každý rok hlásí desítky nových objevů. Historické nálezy ale ohrožuje dřevokazný mlž i neukáznění potápěči, kteří místa lodních neštěstí rabují. V jednom z nejvíce znečištěných moří jsou navíc hrozbou moderní vraky z minulého století a jejich zásobníky plné nafty.

Dánskou nákladní loď v Rudém moři v sobotu večer zasáhla raketa vystřelená hútíjskými rebely z Jemenu. Dvě další rakety sestřelilo americké námořnictvo, uvedl Pentagon, podle něho šlo už o třiadvacátý takový útok od 19. listopadu. Američané později uvedli, že na dánskou loď v neděli ráno znova zaútočili povstalci ze čtyř malých plavidel, na což reagovala americká armáda, která tři z nich potopila.

Některé obří dopravní společnosti se vracejí na lodní trasu Rudým mořem, ohlásily to třeba Maersk nebo skupina CMA CGM. Jistotu jim dodalo vyslání válečných lodí na ochranu proti útokům jemenských islamistů. K mezinárodní koalici, která brání klíčovou dopravní cestu, se naposledy přidala Indie.

Čína a Filipíny se navzájem obvinily z incidentu v Jihočínském moři, při kterém se srazily jejich lodě. Uvádí to agentura AFP. Kontrolu nad téměř celým Jihočínským mořem si nárokuje Peking, s čímž však nesouhlasí Filipíny a další země, jež leží u těchto vod, které jsou klíčovou obchodní trasou.

Z hlubin moře u západošvédského Marstrandu vynesla nová archeologická expedice spoustu důležitých artefaktů – tím nejdůležitějším je ale lodní dělo. Podle autorů objevu se jedná o efektivní zbraň, která je pozoruhodná zejména stářím: je to zřejmě nejstarší kanon tohoto druhu v Evropě a možná i celkově jeden z nejstarších.

Ukrajinské síly patrně severně od Chersonu překročily řeku Dněpr a zaútočily tam, ačkoliv není jasné, zda se jim na levém, tedy východním břehu podařilo pozice udržet, píše ve své analýze Institut pro studium války (ISW). List The Kyiv Independent mluvil s vojáky, kteří se za frontovou linií brodí močály, obsluhují drony a odstraňují miny pro potenciální budoucí průlom.

Několik civilních nákladních lodí proplulo ruskou blokádou a poprvé od konce obilné dohody vplulo do ukrajinských vod a následně zakotvilo v ukrajinském černomořském přístavu Izmajil. Server Euromaidan Press píše o šesti lodích, Forbes zmiňuje tři. Rusko k 17. červenci ukončilo svou účast na obilné dohodě zajišťující bezpečnost lodí plujících na Ukrajinu. Poté oznámilo, že taková plavidla bude považovat za potenciální dopravce vojenského nákladu.

Mezinárodní námořní organizace nastavila nová pravidla pro globální lodní dopravu. Ta by měla změnit celé toto odvětví do poloviny století na uhlíkově neutrální, první velký milník má stihnout už do roku 2030.

Incidenty s kosatkami, které útočí na lodě při evropském pobřeží, jsou už tak časté, že portugalské úřady začaly plánovat, jak proti nim zakročit. Testování této technologie v provozu by mělo začít ještě letos.

Z deseti na pětadvacet míst se rozšířilo přístaviště na Baťově kanále ve Strážnici. V pátek je při Mezinárodním folklorním festivalu otevřelo Ředitelství vodních cest (ŘVC), které do projektu za uplynulých pět měsíců investovalo 38 milionů korun. Místo poslouží svou podobou i k odpočinku a přímo z lodi bude možné jít do Muzea vesnice jihovýchodní Moravy, tedy do místního skanzenu, řekl při otevření ředitel ŘVC Lubomír Fojtů.

V libanonském pobřežním městě Týr stavitel dřevěných lodí pokračuje v tradici. Elias Barbour a jeho tři bratři zdědili tuto profesi po svých předcích, rodina dílnu založila v roce 1905. Dnes se potýká s finanční krizí, suroviny zdražují a rybáři si nemohou dovolit objednávku nových dřevěných lodí. „Sotva si vyděláme na jídlo a pití,“ přiznává jeden z rybářů města Týr. Rodina přesto nehodlá řemeslo opustit.

Polská vláda schválila návrh zákona, který by armádě umožnil potápět nepřátelské lodě, u nichž by hrozil útok na energetickou infrastrukturu v moři, především na klíčový plynovod Baltic Pipe. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, která zároveň upozornila, že NATO ve středu varovalo před možností ruské sabotáže podmořské infrastruktury. Aby se navrhovaná norma stala zákonem, je zapotřebí, aby ji schválil parlament.

Flotila padesáti ruských plavidel, která se údajně maskují jako rybářské a výzkumné lodě, chystají podle skandinávských médií sabotáže větrných elektráren, plynovodů a komunikačních kabelů v Severním moři. S odkazem na společnou investigaci veřejnoprávních médií v Dánsku, Norsku, Švédsku a Finsku o tom informuje BBC. Kreml tvrdí, že se severská média mýlí a pro obvinění Ruska neexistují důkazy.

Litva oznámila další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě v přepočtu kolem jedné miliardy korun. Pobaltská země patří v přepočtu na hlavu mezi největší dárce Kyjevu a podle průzkumů se zároveň tamní obyvatelé nejvíce obávají další agrese Kremlu. Bezpečnost hranice s Ruskem nyní zabezpečuje mise NATO pod velením Německa, jejíž součástí jsou i Češi. Jejich cvičení na místě natáčel zpravodaj Andreas Papadopulos.

Čínská armáda za posledních 24 hodin vyslala do blízkosti Tchaj-wanu 39 letadel a tři plavidla. Tchaj-pej na ohrožení vzdušného prostoru ostrova reagovala vysláním vlastních stíhacích letounů. Podle agentur Reuters a AP o tom ve čtvrtek informovalo tchajwanské ministerstvo obrany.

Z ukrajinských přístavů vyplulo v pondělí v rámci dohody o vývozu obilí dvanáct lodí, uvedl podle Reuters ukrajinský ministr pro infrastrukturu Oleksandr Kubrakov. Rusko v sobotu pozastavilo svoji účast na dohodách umožňujících vývoz potravin z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Organizace spojených národů, Turecko a Ukrajina se ale v neděli dohodly na plánu přesunu šestnácti plavidel. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí řekl, že Turecko je odhodláno dohody o vývozu obilí z Ukrajiny ochránit. Moskva v pondělí večer ale oznámila, že Rusko pozastavuje plavbu v bezpečném koridoru v Černém moři s tím, že je nepřípustná, protože koridor využil Kyjev k bojové akci proti Rusku.

Organizace spojených národů (OSN), Turecko a Ukrajina se v neděli dohodly na plánu přesunu šestnácti plavidel, které jsou součástí černomořské obilné iniciativy a nacházejí se v tureckých vodách. Přesun se uskuteční v pondělí. Dohoda přichází den poté, co Rusko pozastavilo svoji účast v iniciativě umožňující vývoz potravin z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení OSN. Světová organizace zprvu informovala o čtrnácti lodích, kterých se nejnovější ujednání týká.

V Čelákovicích začaly stavební práce na dvou veřejných přístavištích, pro větší turistické lodě a pro menší plavidla. Projekt je součástí programu budování přístavišť jako podpora rekreační plavby Ředitelství vodních cest ČR. To aktuálně provozuje osm přístavišť na Labi, všechna v Ústeckém kraji, ve Středočeském kraji zatím žádné dokončené veřejné přístaviště není.

Do části vyschlého Rýna dorazil ve čtvrtek po dlouhém suchu déšť. I přes dočasné zvýšení hladiny toku však meteorologové očekávají, že voda zase rychle klesne. Z toho mají obavy také dopravci, nízký průtok totiž výrazně komplikuje provoz lodí po této důležité obchodní tepně. A v některých částech koryta odhalil vyschlý Rýn i takzvané „hladové kameny“.

Tchajwanské ministerstvo obrany v neděli podle agentury Reuters oznámilo, že několik čínských armádních lodí, letadel a dronů se dál zapojuje do vojenských cvičení a provádí manévry simulující útok na Tchaj-wan. V oblasti průlivu v neděli napočítalo 66 čínských letadel a čtrnáct lodí. Resort také oznámil, že Tchaj-wan v reakci na tyto manévry vyslal do oblasti svá plavidla a letadla. Většina hlášení o čínských vojenských cvičeních v blízkosti ostrova podle resortu už neplatí.

Čínská letadla a lodě v sobotu ráno uskutečnily cvičení simulující útok na hlavní ostrov Tchaj-wanu. Uvedlo to tchajwanské ministerstvo obrany a dodalo, že do jeho vzdušné obranné zóny pronikly dvě desítky čínských letounů. Předtím ministerstvo oznámilo, že Tchaj-wan v pátek pozdě večer vypálil světlice, aby varoval sedm bezpilotních letounů, které kroužily nad jeho souostrovím Ťin-men a neidentifikované letadlo nad odlehlým souostrovím Ma-cu.

Čínská letadla a válečné lodě překročily linii, která dělí průliv mezi Tchaj-wanem a pevninskou Čínou. Oznámilo to tchajwanské ministerstvo obrany. Vojenské aktivity Pekingu zároveň označilo jako „vysoce provokativní“. Tchaj-wan vyslal stíhačky, aby varovaly 49 čínských letadel před vstupem do jeho vzdušné obranné zóny. Čínské ministerstvo obrany oznámilo, že provádí manévry severně, jihozápadně a východně od Tchaj-wanu.

Češi mají letos větší zájem o ježdění na vodu. Splouvají drobnější řeky na malých loďkách a půjčují si i větší lodě například na vodních nádržích. Nejvíce je to vidět na Vltavě. Tam už v květnu proplulo zhruba dvakrát tolik lodí než loni ve stejném období. Znamená to ale také více nehod, přestupků a práce pro poříční policii. Povodí řek proto investují miliony korun do bezpečnosti, hlavně pak do oprav částí vodních toků. ČT to potvrdili mluvčí jednotlivých povodí.