Lodě

Útoky hútíů na obchodní lodě v Rudém moři od neděle nabraly tragický spád. Jemenští džihádisté potopili za týden druhou loď. Opakovaný útok na řecko-liberijské plavidlo Eternity C si vyžádal nejméně čtyři mrtvé. Šest námořníků se podařilo ve středu po 24 hodinách ve vodě zachránit. Další čtyři pak ve čtvrtek po 48 hodinách. Osud jedenácti filipínských námořníků však dál zůstává neznámý. Podle zdroje agentury Reuters jich hútíové drží šest v zajetí.

U indonéského ostrova Bali se ve středu večer místního času potopil trajekt s 65 lidmi na palubě. Šest osob utonulo a po jedenatřiceti dalších se nadále pátrá, napsaly zahraniční agentury. Většina přeživších pochází podle stanice BBC z východní části ostrova Jáva. Média zatím neinformovala, že by na lodi byli cizinci, píše agentura Reuters.

Na severu Francie prudce narůstá počet migrantů, kteří se snaží dostat přes kanál La Manche do Velké Británie. Napomáhá tomu počasí i benevolentní přístup francouzských úřadů k lidem pokoušejícím se moře překonat. Do regionu i z toho důvodu míří víc lidí z dalších částí Evropy – hlavně z Itálie.

Sucho postupující Českem je vidět už na nádrži Orlík, kde výrazně klesá hladina několik dní v řadě – od pondělí o půl metru. Uzavírá se tak plavební komora Kořensko u Týna nad Vltavou. Vodohospodáři už totiž nemůžou garantovat bezpečnou hloubku pro všechny lodě.

Z hlediska světové ekonomiky existuje jen málo tak důležitých míst, jako je Hormuzský průliv. Představuje totiž jedinou možnost, jak se dá tankery přepravovat ropa z Perského zálivu, kde se těží, do zbytku světa. A jeho severní část kontroluje Írán, který by ho mohl v reakci na útoky Izraele a USA uzavřít.

Z Jemenu se stává nová fronta v geopolitické zástupné válce mezi USA a Čínou. Ta podporuje tamní teroristy útočící na lodě v Rudém moři, píše web The New Arab. Podle USA jim firma s vazbami na čínskou armádu poskytuje satelitní snímky. Hútíové navíc údajně uzavřeli tichou dohodu s Pekingem ohledně neútočení na jeho plavidla. Čína napojení na jemenské islamisty popírá.

Rusko narušilo estonský vzdušný prostor, když vyslalo bojový letoun na podporu lodi, která patrně patří k takzvané stínové flotile Moskvy a kterou estonské námořnictvo vyprovázelo ze svých vod. Podle politiků i expertů je to první případ, kdy se Rusko takto otevřeně postavilo za plavidlo z této flotily. Nejde o jediný incident v Baltském moři s účastí Ruska z posledních dní. Moskva také dočasně zadržela řecký tanker, který plul po předem dohodnuté trase z Estonska do Nizozemska, a jedna z lodí její stínové flotily podezřele manévrovala u podmořského kabelu. Rusko viní z růstu napětí v regionu Západ.

Střetů mezi loďmi a kosatkami na jihu Španělska za uplynulý rok výrazně ubylo, uvádí španělské ministerstvo životního prostředí, které trend připisuje některým zavedeným opatřením. I v loňském roce se však staly některé vážné incidenty, uvádí deník El País.

Zástupci členských států EU se shodli na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, který se má soustředit na jeho stínovou flotilu. Dvě země nicméně ještě omezení konzultují se svými národními parlamenty. Podle diplomatických zdrojů ČTK to ale neznamená, že by balík blokovaly. O jaké země jde, nebylo bezprostředně jasné, nejedná se však o Maďarsko ani Slovensko, které mají tradičně k sankcím proti Rusku výhrady.

Americký prezident Donald Trump požaduje volný průjezd amerických lodí Panamským a Suezským průplavem. Mělo by se to týkat jak vojenských, tak obchodních lodí, napsal na své sociální síti Truth Social. Trump zároveň uvedl, že požádal ministra zahraničí USA Marca Rubia, aby se touto záležitostí okamžitě zabýval.

Americký prezident Donald Trump nařídil zásah proti hútíům v reakci na útoky těchto šíitských povstalců na lodní dopravu v regionu. Zároveň varoval Írán, který je jejich spojencem, aby s jejich podporou okamžitě skončil. Reuters s odkazem na úřady spravované povstalci píše, že v důsledku vzdušných úderů na pozice hútíů zemřelo 31 lidí. Teherán citovaný agenturou AFP americké údery odsoudil jako porušení mezinárodního práva. Hútíové tvrdí, že v odpovědi napadli americkou letadlovou loď a další plavidla.

Labská plavební cesta mezi Českem a Německem je od úterý opět uzavřená, a to kvůli detekovaným pohybům zbytku mostu Carolabrücke v Drážďanech, jenž se tam do řeky loni v září zřítil. Podle německých expertů mohou za další pohyby mostu mrazivé teploty, které v noci v týdnu klesaly až na minus jedenáct stupňů Celsia. Uzavřená lodní cesta znamená pro saské a české dopravce velké finanční ztráty.

Rusku se nadále daří obcházet sankce na jeho ropu prostřednictvím takzvané stínové flotily. Mezi stovkami těchto lodí, které jsou zpravidla přes netransparentní vlastníky napojené na ruský stát, přitom zřejmě figurují i plavidla prodaná evropskými či americkými majiteli. Často zastaralé tankery představují i riziko pro životní prostředí. Země Evropské unie pracují na plánu, jak tyto stroje zabavovat.

Panama popřela tvrzení americké diplomacie, že americké vládní lodě mohou zdarma využívat Panamský průplav. Panamský prezident José Raúl Mulino označil zprávu za zcela nepravdivou. Změnu poplatků popřela i správa průplavu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil poplatky za absurdní, píší agentury. Kvůli této důležité obchodní vodní cestě vyvíjí na Panamu nátlak americký prezident Donald Trump.

Roku 2020 začalo platit nařízení, které omezilo množství emisí síry z lodní dopravy. Díky tomu se podařilo výrazně snížit poškozování lidského zdraví důsledky mezinárodního obchodu. Ale současně to přispělo k oteplování planety.

Na poškození dvojice podmořských optických kabelů v Baltském moři je třeba pohlížet jako na sabotáž, prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. Také Švédsko, kde začalo vyšetřování incidentu, věc klasifikovalo stejným způsobem. Ministři zahraničí Německa, Polska, Francie, Británie, Itálie a Španělska odsoudili „bezprecedentní“ a systematické útoky Ruska na evropskou bezpečnostní architekturu. Litevské námořnictvo zesílilo monitorování svých vod. Jeden z dvojice přerušených kabelů spojoval Litvu se Švédskem, druhý Německo s Finskem.

Rejdaři na českém území, kteří ještě nezkrachovali nebo se s loděmi nadobro nepřemístili na západoevropské kanály, mívají v tuto roční dobu dobré období – v Labi na podzim bývá vody dost a obvykle tak odbavují nejvíc přepravních zakázek. Jenže o ty letos zatím přicházejí, protože plavba z českého dolního Labe dál do Německa stále není možná kvůli zřícenému mostu Carolabrücke v Drážďanech. Kdy budou moci zase vyplout, není jasné.

Turecko zvýšilo nákladním lodím poplatky za průjezd Bosporem a Dardanelami meziročně o patnáct procent na v přepočtu 115 korun za tunu nákladu. Dopravci je platí mimo jiné za záchranné služby. Turecké úřady zdražení vysvětlují právě potřebou investic do bezpečnosti plavby.

Po dlouhotrvajícím suchu, které postihlo východní Evropu během letních měsíců, se u srbského přístavu Prahovo objevily vraky nacistických lodí, které byly potopeny v roce 1944 při ústupu německé černomořské flotily před sovětskými vojsky. Některá z plavidel stále obsahují nevybuchlé výbušniny a jejich přítomnost ohrožuje bezpečnost říční dopravy. Podobné nálezy byly zaznamenány také v maďarském národním parku Dunaj-Dráva, kde hladina řeky dosahuje rekordně nízkých hodnot. I přes očekávané deště a mírné zvýšení hladiny zůstávají obavy o osud vraků, které se stávají terčem zájmu zlodějů.

V Jihočínském moři se srazila čínská a filipínská plavidla. Podle čínské pobřežní stráže filipínská loď ignorovala varování a „záměrně“ narazila do čínského plavidla. Filipínské úřady tvrdí, že poškozena byla dvě jejich plavidla po srážce s čínskými loděmi, a obvinily naopak Peking, že prováděl „nezákonné a agresivní manévry“. Incidenty v této oblasti jsou časté a ani srážky lodí těchto zemí tam nejsou neobvyklé. Obě strany se vzájemně obviňují z eskalace napětí v regionu.

Tým polských potápěčů, kteří pátrají po vracích lodí v Baltském moři, hlásí objev potopené plachetnice z 19. století, která převážela náklad lahví se šampaňským, vínem a minerální vodou. Informovala o tom polská tisková agentura PAP. Historické plavidlo podle ní leží v hloubce 58 metrů poblíž švédského ostrova Öland.

Čína a Filipíny dosáhly dohody, která by měla ukončit konfrontace u sporné mělčiny v Jihočínském moři. S odkazem na filipínskou vládu o tom informovala agentura AP. Nedaleko ostrůvku Second Thomas Shoal, který je součástí Spratlyho ostrovů, jež si nárokují Filipíny i Čína, letos dochází k opakovaným střetům filipínských a čínských plavidel. Ty vyvolávají obavy z potenciálně větších konfliktů, do nichž by se mohly zapojit i Spojené státy.

Na Kubu připlula skupina ruských válečných lodí. Podle Moskvy se zdrží do 17. června a účelem je odpočinková zastávka ve vojenských cvičeních. Spojené státy situaci monitorují a podle Washingtonu není důvod k obavám. Ačkoliv jsou tyto lodě schopné střílet rakety s jadernými hlavicemi, s sebou je podle Moskvy, Havany i Washingtonu nemají.

Krajský soud v Ústí nad Labem poslal do konkurzu České loděnice v Děčíně. Jde o poslední loděnice, které na dolním Labi ještě opravují velké nákladní a osobní lodě. Věřitelé přihlásili pohledávky za 76 milionů korun, odpoledne odvolali konkurzního správce a zvolili nového. Návrh na prohlášení úpadku podalo na začátku roku třiadvacet zaměstnanců společnosti. Na mzdách dluží firma přes milion korun.