Jiří Oberfalzer

Stát zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v Česku. Státní rozpočet by tím mohl podle předpokladů vlády získat asi dvě miliardy korun ročně. Umožní to nový zákon o dorovnávací dani, který ve čtvrtek schválil Senát. Norma, která vychází z unijní směrnice, má vstoupit v účinnost k poslednímu dni letošního roku. Ještě ji dostane k podpisu prezident. Senát ze zabýval i dalšími zákony.

Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Iva Brožová v pořadu 90' ČT24 podotkla, že pokud se třicet let po sametové revoluci řeší předlistopadové angažmá soudců, svědčí to o tom, že většina lidí neví, jak tuto situaci po revoluci řešil zákon. Reagovala tak na nynější kauzu kolem schváleného kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra. Ona by prý Fremra jmenovala. Podle ní nelze optikou dneška soudit konkrétní tehdejší rozhodnutí. Soudci byli při rozhodování vázáni zákonem a neměli úniku, tvrdí.

Zaměstnanci firem v úpadku budou moci od července požádat úřady práce o vyplacení dlužné mzdy až po zahájení insolvenčního řízení. Žádost nemohou podat lidé, kteří ve firmě v insolvenci měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Senát to schválil v rámci úpravy pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Po dlouhé debatě naopak neprošla horní parlamentní komorou volební novela, která měla dát lidem možnost více ovlivnit zvolení konkrétních zastupitelů.

Senátoři schválili změny v červnové valorizaci starobních důchodů. I když se proti novele postavily výbory a v rozpravě vyjádřila část senátorů – včetně těch z klubů vládních stran – obavy, že by mohla narazit u Ústavního soudu, horní komorou prošla beze změny. Nevrátí se tedy do Poslanecké sněmovny, kde kvůli ní opozice obstruovala a mimořádná schůze trvala jen s krátkými přestávkami čtyři dny, a půjde místo toho na Hrad. Petr Pavel bude o novele příští týden jednat se zástupci opozice. Senát kromě důchodové novely ve středu také podpořil zpřísnění nároku na dávky pro ukrajinské uprchlíky a opět zvolil někdejšího disidenta Martina Palouše do rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Kampaň po prvním kole prezidentských voleb začala být ostrá a bude na generálovi Petru Pavlovi, aby se nenechal vyprovokovat, myslí si vládní politici. Podle zástupců opozice se ale Andrej Babiš (ANO) pouze brání a snaží se také voličům prostřednictvím svého nového billboardu říct, že by ve funkci prezidenta řešil válku na Ukrajině diplomatickou cestou. Zástupci dvou vládních a dvou opozičních stran o tom debatovali v Událostech, komentářích.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS) ve čtvrtečních Událostech, komentářích u příležitosti 33. výročí sametové revoluce hovořili o demokracii v Česku. Rychetský například upozornil, že část společnosti aktuálně žije v úzkosti a strachu z budoucnosti. Lidé by si podle něj také měli uvědomit, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí.

Podle staronového předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by měla horní komora i nadále pokračovat v diplomacii, která se zaměřuje hlavně na podporu lidských práv. V pořadu Události, komentáře dodal, že to podle něj nevylučuje projednávání vnitřních otázek a ochranu ústavnosti. Naopak nově zvolená senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (nestr.) apelovala na to, aby Senát v novém složení více hlídal návrhy přicházející ze sněmovny a zaměřil se hlavně na vnitrostátní záležitosti, které podle ní budou české občany stále více trápit.

Horní komora se poprvé sešla v pozměněném složení po letošních podzimních volbách. Předsedou Senátu byl potřetí v řadě zvolen Miloš Vystrčil (ODS), který tak jako před dvěma lety neměl protikandidáta. V tajné volbě dostal 73 z 80 odevzdaných hlasů. Vystrčila nominoval senátorský klub ODS a TOP 09, který je se 36 členy nejsilnější frakcí v jednaosmdesátičlenném Senátu. Jeho znovuzvolení ocenil premiér Petr Fiala (ODS).

Novým prvním místopředsedou Senátu bude dosavadní předseda senátního školského a kulturního výboru Jiří Drahoš (za STAN). Vymění si podle dohod senátorských klubů o povolebním uspořádání horní komory místo s Jiřím Růžičkou (za TOP 09). Informoval o tom předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra, který vede nejpočetnější senátní frakci.

Senátorem ve volebním obvodu Beroun zůstane Jiří Oberfalzer (SPOLU), získal 55,08 procenta hlasů. Dosavadní senátor tak porazil Janise Sidovského (LESSEN 21), který dostal 44,91 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 17,07 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 43,40 procenta.

Do druhého kola v senátním obvodě Beroun postupují nynější senátor Jiří Oberfalzer (ODS) a Janis Sidovský, kterého nominovala Liberálně ekologická strana společně s hnutím Senátor 21. Obhájce křesla v horní komoře získal 37,89 procenta hlasů, nejúspěšnější z jeho vyzyvatelů 29,92 procenta. Druhé kolo se uskuteční v pátek 30. září a v sobotu 1. října.

Senát, kraje i obce se připojily k akci Vlajka pro Tibet. Ve městech po celé republice lidé rozvěsili vlajky, aby připomněli povstání Tibeťanů proti čínské okupaci z roku 1959. Česko se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu se na některých místech objevuje i ukrajinský státní symbol.

V říjnu budou poprvé od jmenování nynější vlády voliči rozhodovat o složení parlamentu. Konkrétně převolí třetinu jeho horní komory, křesla bude obhajovat i její předseda a tři ze čtyř místopředsedů. Vládní koalice nyní má v horní komoře drtivou převahu. Zatímco v minulosti bývalo téměř samozřejmé, že v Senátu posilovala a postupem času dominovala opozice, tentokrát jsou volby do horní komory zvláštní tím, že opoziční hnutí ANO a SPD se shodně proti Senátu vymezují a od jejich představitelů zazněly návrhy, aby se horní komora zrušila.

Odměny pěstounů vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Zvýší se také státní příspěvky na dítě pro klokánky a podobné azylové domy. A v podstatě zaniknou takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna nebude možné s některými výjimkami umísťovat do ústavní péče nejmenší děti. Všechny tyto změny přinese novela o sociálně-právní ochraně dětí, kterou schválil Senát. Senátoři také podpořili další projednávání novely, která má zavést místní příslušnosti exekutorů, a to podle krajů.

Československá obec legionářská oslaví 100. výročí od svého vzniku. Její slavnostní zasedání se v pátek večer konalo v Pantheonu Národního muzea v Praze a účastnili se ho mimo jiné váleční veteráni, potomci československých legionářů nebo náčelník generálního štábu Aleš Opata.

Obhajoba svobody a snaha vyvést národ z nesvobody byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) bezprecedentní čin studenta Jana Palacha, který se před 52 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Počátkem roku 1969 tak učinil v pokusu o vyburcování lidí z letargie, do níž společnost upadala po srpnové okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. V den 52. výročí jeho činu Vystrčil s dalšími třemi senátory položil květiny a svíčky v místě, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem.

Horní parlamentní komora se ve středu poprvé setkala v povolebním složení, aby rozhodla o svém budoucím uspořádání. Předsedou Senátu zůstane Miloš Vystrčil (ODS). Podle dohod senátorských frakcí byl jediným kandidátem. V tajné volbě dostal 73 ze 77 hlasů. Prvním místopředsedou bude jako dosud Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN).

Srpnová invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa páteře nelámala, to dělala až později normalizace, shodli se místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS), senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) a historik Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma v Událostech, komentářích. Podle Dienstbiera byla touha po svobodě příliš silná a mohl ji zastavit jen vnější zásah. Oberfalzer doufá, že Bělorusové teď prožívají svůj rok 1989, nikoliv 1968.

Novým předsedou Senátu by se po zesnulém Jaroslavu Kuberovi mohl stát šéf senátorů ODS Miloš Vystrčil. Někdejšího hejtmana Vysočiny a místopředsedu strany nominoval jeho senátorský klub, získal také podporu vedení lidovců. Klub Starostů se rozhodl navrhnout dosavadního prvního místopředsedu horní komory a bývalého ředitele gymnázia Jiřího Růžičku (za STAN a TOP 09).

Nenávist, fanatismus a antisemitismus ve světě stále přetrvávají, v Evropě i sílí, varovali v pondělí řečníci z řad politiků v Senátu na tradičním vzpomínkovém shromáždění k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

Ve věku 72 let zemřel předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Političtí souputníci na něj vzpomínají jako na svéráznou osobnost, která se nebála jít vlastní cestou. Oceňují i jeho smysl pro humor. Podle stranických kolegů byl vášnivým obhájcem demokracie a svobody.

Ve věku nedožitých 73 let v pondělí zemřel předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Dlouholetý primátor Teplic, senátor a výrazný politik ODS byl předsedou horní komory od roku 2018.

Policie ve čtvrtek zasahovala v sídle Ústavu pro studium totalitních režimů. Nikdo nebyl zadržen, uvedl Deník N s odkazem na mluvčího Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslava Ibeheje. Vedení ústavu přítomnost policistů bez dalších podrobností potvrdilo. Podle informací ČTK by se úkony trestního řízení měly týkat rekonstrukce sídla ÚSTR, kvůli které podával před časem trestní oznámení předseda rady ÚSTR Eduard Stehlík.

Před 77 lety padl při přestřelce s gestapem štábní kapitán Václav Morávek, hrdina protinacistického odboje. Podílel se na budování Obrany národa, spolu s podplukovníky Josefem Mašínem a Josefem Balabánem vytvořil zpravodajsko-diverzní skupinu později známou jako Tři králové. Jeho památku v pátek uctili senátoři, zástupci sněmovny, ministerstva obrany nebo legionářů. Poprvé se přitom vyhnuli společné pietě se zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu – vadí jim vystupování jejich předsedy Jaroslava Vodičky. Akce ČSBS tak proběhla u stejného pomníku o hodinu později.