Miluše Horská

Větší šanci na přijetí by měla Istanbulská úmluva proti násilí na ženách a domácímu násilí po širší debatě, soudí premiér a předseda ODS Petr Fiala. Pro server Blesk.cz uvedl, že někteří koaliční partneři na ratifikaci spěchali. Senát ve čtvrtek večer úmluvu neschválil, k přijetí chyběly dva hlasy. Lidovci v drtivé většině hlasovali proti, pro byla většina Starostů a Pirátů, ODS byla rozdělena. Podle předsedkyně senátního sociálního výboru Miluše Horské (nestr.) úmluva nevnáší klín mezi muže a ženu, ale říká, co by se mělo dělat v případě násilí páchaného na ženách. Senátorka za Piráty Adéla Šípová podotkla, že neschválení úmluvy je špatným signálem nejen pro oběti. Mezi odpůrci byl například místopředseda ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK), podle něhož je problematické zavedení pojmu gender.

Senátoři výraznou většinou podpořili zpřísnění pravidel pro předčasné důchody a zpomalení řádných lednových valorizací penzí. I když zněly projevy senátorů, z nichž některé byly kritické k vládě a jejím návrhům, na rozdíl od Poslanecké sněmovny ale v horní komoře neprovázely projednávání novely obstrukce. Nyní tedy zamíří na stůl prezidenta republiky.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) zvažuje dvě varianty nové definice trestného činu znásilnění. Buď zůstane stejná jako stávající – tedy bude i nadále vyžadovat prvek násilí – a vznikne trestný čin nesouhlasný styk. Nebo se definice znásilnění změní tak, že namísto projevu násilí bude ke spáchání znásilnění stačit nesouhlas oběti. O tom, že by byl k pohlavnímu styku zapotřebí aktivní souhlas, ministerstvo neuvažuje. O variantách chce Blažek 27. června debatovat ve sněmovně se všemi parlamentními stranami.

Horní komora se poprvé sešla v pozměněném složení po letošních podzimních volbách. Předsedou Senátu byl potřetí v řadě zvolen Miloš Vystrčil (ODS), který tak jako před dvěma lety neměl protikandidáta. V tajné volbě dostal 73 z 80 odevzdaných hlasů. Vystrčila nominoval senátorský klub ODS a TOP 09, který je se 36 členy nejsilnější frakcí v jednaosmdesátičlenném Senátu. Jeho znovuzvolení ocenil premiér Petr Fiala (ODS).

Novým zástupcem ombudsmana bude právník Vít Alexander Schorm, kterého nominoval Senát jako svého jediného kandidáta. Schorm dosud působí jako vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. Poslanci mu ve středu v tajných volbách dali přednost před dvěma kandidáty, které navrhl prezident Miloš Zeman. Ombudsman Stanislav Křeček svého nového zástupce označil za posilu pro úřad veřejného ochránce práv.

Novým prvním místopředsedou Senátu bude dosavadní předseda senátního školského a kulturního výboru Jiří Drahoš (za STAN). Vymění si podle dohod senátorských klubů o povolebním uspořádání horní komory místo s Jiřím Růžičkou (za TOP 09). Informoval o tom předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra, který vede nejpočetnější senátní frakci.

Volební obvod Pardubice bude v horní komoře nadále zastupovat Miluše Horská (KDU-ČSL+Nes). Ve druhém kole senátních voleb získala 57,23 procenta hlasů. Druhý Martin Charvát (ANO) dostal 42,76 procenta hlasů. Vyplývá to z výsledku sčítání na www.volby.cz. Druhého kola se zúčastnilo 22,01 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 41,11 procenta.

Do druhého kola senátních voleb v obvodě Pardubice postupují dosavadní senátorka Miluše Horská (za KDU-ČSL) a pardubický primátor Martin Charvát (ANO). Horskou podpořilo v prvním kole 39,05 procenta voličů, Charváta 34,29 procenta. Druhé kolo se uskuteční v pátek 30. září a sobotu 1. října.

I když je Senát politickou institucí s nejdelší délkou mandátu, konají se volby do horní komory nejčastěji. Každé dva roky proběhne volba třetiny senátorů, kteří pak vykonávají mandát následujících šest let. Řádné volby do Senátu čekají české voliče i letos. První kolo proběhne společně s volbami do obecních zastupitelstev 23. a 24. září. Kdo se se pokusí svůj mandát obhájit, kdo se do něj chce vrátit a kdo naopak v senátních lavicích už nezasedne?

Pravidla u příspěvku na bydlení se zjednoduší a v případě čerpání rodičovské dojde k úpravám limitů. Změny přinese od července vládní novela, kterou ve středu nejprve schválil Senát a poté ji podepsal prezident Miloš Zeman. Předloha ještě musí vyjít ve sbírce zákonů. Horní komora přijala také novelu k nižším odvodům zaměstnavatelů na sociální zabezpečení u kratších pracovních úvazků nebo novelu o ochraně označení původu a zeměpisných označení.

Senát ve středu schválil, že spotřební daň z nafty a benzinu se minimálně od začátku letošního června do konce září sníží o 1,50 koruny na litr. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) senátorům řekl, že v případě nafty by snížení na minimální hranici stanovenou EU mohlo být trvalé. Čtyřměsíční snížení daně je vládní reakcí na zvýšení cen pohonných hmot, které podle analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Advokát Petr Poledník nebude ústavním soudcem, Senát jeho nominaci neschválil.

Laureátem Ceny Olgy Havlové, kterou vyhlašuje Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové (VDV), se stal Marek Navrátil, koordinátor tříkrálové sbírky. Cenu získal za své rozsáhlé dobročinné aktivity, kterým se v neziskovém sektoru věnuje již 25 let, a to navzdory svému handicapu, jímž je vada růstu. Během slavnostního udílení v Praze byla oceněna i Zuzana Nemčíková, psycholožka v organizaci Revenium, která získala Cenu veřejnosti.

Senát ve čtvrtek odmítl novelu, podle níž by zdravotní pojišťovny mohly hradit antigenní testy na koronavirus přímo distributorům. Horní komora dále schválila novelu, která má umožnit vysokým školám i příští rok vyučovat a zkoušet na dálku a upravovat harmonogram studia. Senátoři také připravili návrh k Ústavnímu soudu na zrušení zákazu prodeje ve většině obchodů. Řešili mimo jiné i situaci v Radě České televize.

Horní parlamentní komora se ve středu poprvé setkala v povolebním složení, aby rozhodla o svém budoucím uspořádání. Předsedou Senátu zůstane Miloš Vystrčil (ODS). Podle dohod senátorských frakcí byl jediným kandidátem. V tajné volbě dostal 73 ze 77 hlasů. Prvním místopředsedou bude jako dosud Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN).

Senát schválil vyplácení ošetřovného po celou dobu uzavření škol nebo karantény dítěte. Senátoři také rozhodli o snížení počtu místopředsedů horní parlamentní komory, nově budou čtyři. V čele Senátu zůstane Miloš Vystrčil (ODS). Senátoři řešili i kompenzační bonusy pro kraje, do sněmovny poslali návrh, aby dostaly na každého obyvatele 300 korun. Horní komora se věnovala i elektronické evidenci tržeb a schválila prodloužení jejího odkladu do roku 2022. Na závěr čtvrtečního jednání senátoři schválili usnesení k teroristickým útokům ve Francii.

Novým předsedou Senátu by se po zesnulém Jaroslavu Kuberovi mohl stát šéf senátorů ODS Miloš Vystrčil. Někdejšího hejtmana Vysočiny a místopředsedu strany nominoval jeho senátorský klub, získal také podporu vedení lidovců. Klub Starostů se rozhodl navrhnout dosavadního prvního místopředsedu horní komory a bývalého ředitele gymnázia Jiřího Růžičku (za STAN a TOP 09).

Ve věku 72 let zemřel předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Političtí souputníci na něj vzpomínají jako na svéráznou osobnost, která se nebála jít vlastní cestou. Oceňují i jeho smysl pro humor. Podle stranických kolegů byl vášnivým obhájcem demokracie a svobody.

Navýšení rodičovského příspěvku chce Senát i pro rodiče s dětmi do čtyř let, kteří příspěvek v dosavadní výši vyčerpali. Změnu posoudí poslanci, podle ministerstva by k tomu mělo dojít 17. prosince. Vedle toho se senátoři ve středu postavili proti vládní snaze o vyšší zdanění loterií nebo o zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí. Senát také doporučil úpravy ve zdanění technických rezerv pojišťoven. Jako příštího ombudsmana si horní komora přeje vládního zmocněnce Víta Alexandera Schorma nebo advokáta Jana Matyse.

Ocenění za hájení svobody, demokracie a lidských práv, která uděluje Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), letos získalo pět osobností. Ceny obdrželi ruský novinář Vladimir Kara-Murza, romský aktivista Čeněk Růžička, účastník odboje proti nacismu i komunismu František Wiendl, bývalá disidentka Miloslava Števichová a jezuita Richard Čemus.

Každý pátý obyvatel Česka se stará o svého blízkého. Význam takzvané neformální péče o lidi, kteří se bez pomoci neobejdou, roste se stárnutím populace. O tom, jak podpořit ty, kteří kvůli péči o příbuzné odcházejí z práce, v úterý jednali účastníci konference v Senátu.