Laureátem Ceny Olgy Havlové, kterou vyhlašuje Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové (VDV), se stal Marek Navrátil, koordinátor tříkrálové sbírky. Cenu získal za své rozsáhlé dobročinné aktivity, kterým se v neziskovém sektoru věnuje již 25 let, a to navzdory svému handicapu, jímž je vada růstu. Během slavnostního udílení v Praze byla oceněna i Zuzana Nemčíková, psycholožka v organizaci Revenium, která získala Cenu veřejnosti.
Cenu Olgy Havlové získal Marek Navrátil, navzdory handicapu koordinuje tříkrálové sbírky
3 minuty
Události: Laureátem Ceny Olgy Havlové se stal Marek Navrátil
Laureáty vyhlásili v Anežském klášteře v Praze. Ocenění je určeno osobnosti, která navzdory svému zdravotnímu znevýhodnění pomáhá ostatním.
„Porota Ceny Olgy Havlové se rozhodla letos po nelehkém zvažování mezi 26 nominovanými ocenit Marka Navrátila. Porotu oslovil široký rozsah jeho působení v neziskové oblasti a také nasazení, s jakým se své práci pro potřebné věnuje. Marek Navrátil se musel vyrovnat s obtížemi, které přináší jeho handicap – vada růstu, kvůli kterému musel projít řadou lékařských zákroků. Navzdory tomu zvládl vedle fundraisingu, dobrovolnictví či komunikace s veřejností stát i u koordinování projektu tříkrálové sbírky, kterou nezastavila ani náročná doba koronavirové pandemie,“ uvedla ředitelka VDV Monika Granja.
Pro Marka Navrátila s jeho optimistickým přístupem k životu onemocnění nikdy nebylo překážkou. Po maturitě ho ale čekala série bolestivých operací. Z nemocničního lůžka sledoval i návštěvu papeže Jana Pavla II. Právě to ho nasměrovalo k víře i jeho budoucí práci. Těsně před povodněmi v roce 1997 nastoupil do Charity Olomouc. „Tam jsme se potkali s velkou tragédií a s velkým utrpením těch lidí a viděl jsem, že ta charita má obrovský význam,“ přiblížil čerstvý laureát.
I s podporou své manželky pomáhal v roce 2000 odstartovat tříkrálovou sbírku. „Už ta první sbírka dopadla osmimilionovým výsledkem v rámci olomoucké arcidiecéze. A před tím si tak, obrazně řečeno, musel sednout na zadek úplně každý,“ vzpomínal.
8 minut
Události, komentáře: Laureát ceny Olgy Havlové Marek Navrátil
Akce se následně rozšířila do celé republiky a i díky Navrátilovi rostla. Na dobročinné projekty za tu dobu lidé poslali už jeden a půl miliardy korun. Úspěšně si poradili i letos, kdy se nekoledovalo.
Nový držitel ceny svou činnost vnímá jako životní poslání, v němž mu pomáhají zejména kolegové, spolupracovníci a rodina. Vděk vyjádřil například také učitelům, lékařům, církvi, ale i celé společnosti. „Jestli k sobě dovedeme být ohleduplní, mít se rádi a pomáhat si tam, kde je potřeba, jestli dovedeme jít kus cesty společně, bez závisti a podrazů, tak to je dobře a takto nějak pokračovat dál a nějak tomu napomáhat, to je můj cíl,“ řekl. Cenu bere jako závazek v pomoci druhým pokračovat.
Bronzovou plastiku Povzbuzení od sochaře Olbrama Zoubka předala Navrátilovi předsedkyně správní rady VDV Milena Černá, předsedkyně Výboru pro sociální politiku Senátu ČR Miluše Horská (KDU-ČSL) a člen správní rady VDV biskup Václav Malý.
Cenu veřejnosti získala psycholožka Zuzana Nemčíková
Nadace také popáté udělila Cenu veřejnosti. Letos porota určila šest nominací, které postoupily do on-line hlasování. Cenu získala psycholožka z organizace Revenium Zuzana Nemčíková, která přes svou opakovanou onkologickou diagnózu poskytuje psychologickou pomoc pacientkám s podobným onemocněním. Nemčíková obdržela diplom a kamennou sochu Plamen, jejímž autorem je africký umělec Bester Baureni.
Loňskou Cenu Olgy Havlové získala spoluzakladatelka projektu Burn Fighters na podporu lidí s popáleninami Martina Půtová. První laureátkou ceny byla v roce 1995 zakladatelka Pražské organizace vozíčkářů Jana Hrdá. Mezi další oceněné patřili třeba předseda Českého paralympijského výboru Vojtěch Volejník, ředitelka České asociace paraplegiků Alena Jančíková či právník rady postižených Jan Hutař.
Výbor dobré vůle v roce 1990 založila první manželka bývalého prezidenta Václava Havla Olga, která zemřela v roce 1996 po těžké nemoci. Organizace pomáhá lidem s handicapem a znevýhodněním, aby se mohli začlenit do běžného života.
