Sloni

Botswana hrozí Německu, že mu kvůli sporu o dovoz loveckých trofejí pošle 20 tisíc živých slonů. Berlín zvažuje další zpřísnění limitů pro dovoz trofejí ve snaze o potlačení pytláctví. Jihoafrická země ale tvrdí, že sloni jsou tak dobře chránění, že se přemnožili, ničí úrodu a ušlapávají obyvatele. Jejich lov je regulovaný a pro místní je podstatným zdrojem příjmů, stejně jako turistický ruch, uvedl botswanský prezident Mokgweetsi Masisi v rozhovoru s německým deníkem Bild.

Přírodovědci poprvé popsali případ, kdy sloni zakopali svá mrtvá mláďata do hlíny. Využili přitom zavlažovací příkopy, které jsou poblíž čajových plantáží.

Na 13. března v Thajsku připadá svátek chobotnatých obrů. Sloni hrají klíčovou roli v thajské společnosti, ať už jde o dopravu, práci a dříve dokonce v boji. Jsou také považováni za symbolického národního ochránce. Cílem svátku je podtrhnout důležitost slonů a naléhavou potřebu ochrany a zachování thajské sloní populace a jejího přirozeného prostředí. Na jejich počest byla uspořádána ve starobylém sloním paláci Kraal v Ajutthaji bohatá hostina oplývající ovocem i zeleninou.

Omezit zabíjení slonů v Kongu kvůli jejich klům se snaží Malina pro slona. To je název projektu, v němž se v Česku cvičí detekční psi, kteří jsou schopni v africké zemi odhalit pašovanou slonovinu. Podle konžských celníků je to významná pomoc. Štěněte jménem Avatar, které se nyní začíná cvičit v Česku, se již nemůžou dočkat. Do Brazzaville by mělo přicestovat za deset měsíců. Výcvik psů k vyhledávání pašované slonoviny byl tématem Událostí, komentářů.

Sloni se dokázali domestikovat sami, tvrdí mezinárodní vědecký tým. Kontroverzní výzkum říká, že tito obří savci si vyvinuli sami vlastnosti, které jsou podobné těm lidským – například společenskou soudržnost nebo malou agresivitu. Mohlo to pomoci i jejich pozdější domestikaci.

Podle nové studie žili neandertálci možná ve větších skupinách, než se dosud předpokládalo, a lovili obrovské slony, kteří byli až třikrát větší než ti dnešní. Vědci to zjistili po prozkoumání 125 tisíc let starých kosterních pozůstatků slonů s rovnými kly nalezených poblíž Halle ve středním Německu.

Nosorožcům se za poslední století zkrátily rohy, vyplývá ze studie, o které informoval list The Guardian. Podle autorů výzkumu by změna mohla být důsledkem selekčních tlaků, protože lovci a pytláci dávali přednost zvířatům s většími rohy.

Na nelegálním trhu se objevuje slonovina z klů slonů zabitých před více než třiceti lety. Oznámili to vědci, kteří provedli testy DNA. Podle webu BBC šlo o slonovinu, která byla v minulosti zabavena pytlákům a uložena ve střežených skladech v Burundi. Vědci se obávají, že materiál ze skladů je znovu v rukou pytláků.

Nejhorší sucho v Keni za posledních čtyřicet let zabilo za tři měsíce téměř dvě procenta nejvzácnějších zeber na světě a pětadvacetkrát více slonů než obvykle. Proslulá keňská divoká zvířata přicházejí o běžné zdroje potravy a dostávají se do smrtelných konfliktů s lidmi, když se v zoufalém hledání obživy potulují po okrajích měst a vesnic, uvedla agentura Reuters. Bez opatření nebo v případě, že nepřijde období dešťů, mohou zvířata v mnoha částech východoafrické země čelit existenční krizi, tvrdí ochránci přírody.

Pandemie koronaviru dočasně oslabila nebezpečně rostoucí trend pytláctví u nejohroženějších druhů zvířat, který odstartoval zhruba v roce 2008. Poptávka po slonovině nebo rohovině na černém trhu ale zůstává stále vysoká. Zejména africké rezervace se proto snaží chránit svá zvířata sofistikovanějšími způsoby. Financování rangerů je nicméně pro chudší země, jako je Jižní Súdán, velmi nákladné.

V gabonských lesích žije kolem 95 tisíc slonů, což je mnohem více, než se odhadovalo. Prokázalo to pečlivé sčítání, o němž vydaly zprávu Společnost pro ochranu divoké přírody (WCS) a správa gabonských národních parků. Původně měli odborníci za to, že v Gabonu s pouhými 2,3 milionu obyvatel žije kolem 50 tisíc slonů.

Mohutné kly jsou pro slony obvykle výhodou. Umožňují jim dostat se k vodě, strhávat větve nebo kůru ze stromů, aby se dostali k potravě, ale také se hodí jako zbraň při bojích o samice. Jenže v době, kdy je hlavním nepřítelem slona lidský pytlák, se tyto přerostlé zuby stávají slonům přítěží, ukazuje nový výzkum.

V Keni žije v současné době ve volné přírodě 36 280 slonů, tedy o dvanáct procent víc než v roce 2014. Podle keňské vlády může za nárůst sloní populace úspěšný boj proti pytláctví. Vyplývá to z nové vládní zprávy z dosud největšího sčítání divokých zvířat, jaké tato africká země uskutečnila. Nejméně pět druhů zvířat je však kriticky ohrožených, zejména kvůli zásahům lidí do jejich přirozeného prostředí a přeměně půdy na hospodářskou.

Sloni indičtí v ostravské zoologické zahradě mohou využívat nové stínidlo za více než 2,2 milionu korun. To původní už bylo nevyhovující, sloni se tak spíše zdržovali ve stínu budovy pavilonu, která je však ve velké vzdálenosti od vyhlídek pro návštěvníky. Zoo se proto rozhodla vybudovat pro ně nové zázemí, infomovala mluvčí ostravské zahrady Šárka Nováková.

Ve zlínské zoologické zahradě se v neděli ráno narodilo první mládě slona afrického v Česku. Je to sameček, je zdravý a vitální. Jeho matka, slonice Kali, je také v pořádku, řekla mluvčí zahrady Romana Bujáčková.

V září 2017 našli záchranáři na západě Afriky opuštěné dehydrované slůně, kterému byly pouhé tři měsíce. O samičku se postarali, pojmenovali ji Nania a pomohli s jejím návratem do přírody v Burkina Fasu. Teď se vědcům na základě srovnání DNA slůněte a vzorků trusu sebraných v oblasti podařilo najít její matku a celé stádo, informoval web RTBF.

Ministerstvo lesů a vod v Pobřeží slonoviny oznámilo, že sloni jsou v tomto státě na pokraji vyhynutí. Počty velkých savců, kvůli nimž dostala tato západoafrická země i své jméno, se za posledních třicet let snížily o více než polovinu. Na vině je kombinace odlesňování a pytláctví, napsala agentura AFP.

Rostoucí poptávka po avokádu ohrožuje populaci slonů na jihu Keni. Na území, kde hledají potravu nebo svůj protějšek k páření, vznikla na sto osmdesát akrů (0,8 kilometru čtverečních) rozlehlá farma. Největší suchozemské savce tak vytlačuje z divočiny do civilizace. Ochranářské organizace varují, že obchod s avokádem přirozený domov mnohých živočichů úplně zničí.

Jsou sloni v zoologických zahradách obézní? Některé odhady to naznačovaly, proto se skupina vědců pokusila zjistit, zda je to pravda. Obezita totiž může u savců vést k řadě zdravotních problémů, včetně těch s rozmnožováním. Biologové popsali výsledky v odborném časopise Journal of Experimental Biology.

Podle nové studie publikované v Royal Society Open Science mohou sloni za teplého počasí přijít až o deset procent veškeré vody, kterou mají v těle. To odpovídá téměř dvěma naplněným vanám a jde tak o nejvyšší ztrátu vody, kterou kdy vědci u suchozemského zvířete zaznamenali.

Úhyn stovek slonů v africké Botswaně způsobily toxické látky produkované sinicemi. Řekl to na úterní tiskové konferenci zástupce ředitele tamního oddělení ochrany národních parků Cyril Taolo. Podle něj bylo nalezeno už 330 mrtvých slonů. Jejich smrt nedokázaly úřady zatím uspokojivě vysvětlit.

Úřady v Zimbabwe vyšetřují smrt 11 slonů v lese na západě země, uvedl mluvčí Úřadu pro správu národních parků a divoké zvěře Tinashe Farawo. Mrtvá těla byla podle něj objevena v pátek mezi národním parkem Hwange a Viktoriinými vodopády. Zvířatům byly odebrány vzorky krve a poslány k analýze do laboratoře.

Po několikaměsíční práci chovatelů se podařilo všechny tři slonice ve zlínské zoo navyknout na průchod koridorem, který spojuje stávající expozici s novým výběhem v Karibuni. Slonice si teď užívají tříhektarový travnatý výběh s přírodním bahništěm. Návštěvníkům se zoo chystá výběh zpřístupnit v pátek 21. srpna.

Pravděpodobnou příčinou záhadného úhynu několika stovek slonů v Botswaně by mohly být podle předběžných testů toxiny přírodního původu. Agentuře Reuters  to sdělil Cyril Taolo, ředitel oddělení pro divokou přírodu národních parků Botswany. Taolo také uvedl, že nyní se odborníci zaměří na možné environmentální příčiny, jako jsou toxiny produkované bakteriemi ve vodních plochách.