Sklizeň

Teplé jaro urychlilo růst a sklizeň chřestu. Třeba na Znojemsku ho letos sklízejí o měsíc dřív než před rokem. Na jeho růst ale třeba stále ještě čekají v Ivančicích na Brněnsku, tam se budou letos v květnu navíc konat už třicáté slavnosti chřestu.

Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně klesla o 26 procent na podprůměrných 121 946 tun. Byla to nejnižší úroda od roku 2017. Výrazný meziroční propad o 27 procent byl u jabloní, jejichž úroda 100 604 tun byla nejnižší za posledních dvanáct let. Velké poklesy byly také u meruněk, broskví, švestek a višní, vyplývá z bilance sklizně, kterou nyní zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Vyšší čísla vykázaly hrušně.

Letošní sklizeň byla delší, než bývá běžně, na vině bylo hlavně počasí. Nejvýrazněji se na tom podepsaly silné deště z přelomu července a srpna. Podle prvních dat ministerstva zemědělství se sklidilo téměř sedm a půl milionu tun obilovin. To je sice méně než loni, z každého hektaru půdy ovšem zemědělci získali o skoro šest procent více zrna než v roce 2022. To by mohla být příležitost do budoucnosti, které se už chopili čeští vědci.

Letošní sklizeň v Česku je u konce. Ve srovnání s předchozím rokem sklidili zemědělci méně obilovin, ale průměrný výnos byl mírně lepší. Přes pozitivní hodnocení sklizně však analytici neočekávají, že by se díky ní zásadně změnily ceny potravin v obchodech.

Zemědělci sklidili čtyřicet procent osetých ploch obilovin a 65 procent řepky. Žně stejně jako předminulý týden pokračují pomaleji než minulý rok. Loni bylo touto dobou sklizeno přes 60 procent ploch obilovin a 78 procent ploch řepky. Vyplývá to z údajů ministerstva zemědělství. Žně komplikuje také počasí. Na některých místech nesklidí zemědělci žádnou úrodu kvůli kroupám, které se přes pole prohnaly. Jinde jsou zase zrna obilovin menší kvůli suchu. Přes to všechno by letošní sklizeň mohla být podle odhadů Agrární komory mírně nadprůměrná.

Obilovin sklidí zemědělci letos podle prvního odhadu statistiků o osm procent méně než loni. O dvacetinu vyšší bude naopak sklizeň řepky. Z obilovin očekává Český statistický úřad největší pokles u jarní pšenice, jarního ječmene a ovsa, ale méně než loni sklidí podle odhadu zemědělci i všech dalších základních obilovin. Rozhodující vliv na konečný stav bude mít počasí v průběhu dozrávání i žní. Odhady budou statistici dále zpřesňovat.

Letošní žně na Ukrajině by ve srovnání s předchozími roky mohly být poloviční. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého za tento pokles může ruská invaze. Podle Zelenského je hlavním cílem Ukrajiny předejít potravinové krizi vyvolané ruským útokem. Ukrajina patří mezi klíčové exportéry obilí na světě, ale hlavní obchodní trasu přes Černé moře zablokovala ruská invaze. První loď z ukrajinského přístavu by mohla vyplout v pondělí, napsala agentura Reuters s odkazem na kancelář tureckého prezidenta.

Do ukrajinských přístavů připlulo prvních osm zahraničních lodí pro zemědělské výrobky. List Ukrajinska pravda to uvedl s odvoláním na velení vojenského námořnictva. Lodím uvolnilo cestu znovudobytí Hadího ostrova. Letošní úroda se mezitím dál sklízí. Zemědělcům přitom hrozí velké nebezpečí v podobě nevybuchlé munice na polích.

Pod povrchem letní letargie panuje v zapadlém zemědělském koutu válečné Ukrajiny – u hranic s Podněstřím – napětí. Za hraničním plotem má Rusko už ze sovětských dob několik plně obsazených vojenských základen. Od začátku války z Moskvy opakovaně zazněla hrozba otevřít třetí frontu právě odsud.

Válka na Ukrajině nekončí, naopak nové problémy se znovu a znovu dostávají na povrch. Po ropné a plynové otázce konfliktu se čím dál více projevuje také pomyslný „boj o zrno“, který dostává v jedné z nejúrodnějších oblastí světa zcela nový význam. Také proto, že Rusko uvedlo, že bude své potraviny a plodiny vyvážet jen do přátelských zemí.

Začala sklizeň mišpulí – málo známého ovoce, které se ale v našich zeměpisných šířkách pěstuje už od středověku. Plody se obvykle trhají v zimě. Nejchutnější totiž jsou, když přes ně přejde mráz. Do mišpulového sadu v pondělí vyrazili například zahradníci barokního hospitalu v Kuksu.

Tradiční svátek zvaný Sukot, nebo též Svátek stanů (či stánků, ale také Svátek sklizně), který slaví Židé, odráží v historii více významů. Tím nejdůležitějším je pohanská oslava podobná dožínkám, kdy zemědělci žili přímo na polích ve stanech, v posledním období před sklizní. Neméně důležitým je ale i význam náboženský. Rabíni připomínají biblický příběh, kdy Židé putovali z Egypta směrem k území dnešního státu Izrael a během čtyřicetiletého exodu bydleli ve stanech. Svátek se slaví sedm dní a letos připadl na období od 20. do 27. září.

Zemědělci letos sklidí méně základních obilovin i řepky než loni, vyplývá z prvního odhadu Českého statistického úřadu. Souvisí to podle něj s deštivým podzimem, kdy založili méně porostů ozimých obilovin. Díky tomu ovšem osili více jařin, zejména pšenice jarní a ovsa. Ekonomové neočekávají, že by očekávané výsledky sklizně vedly ke změnám ceny pečiva. Podle Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků ale šly ceny obilovin nahoru už v prvním čtvrtletí a budou se podle něho na této úrovni držet i nadále.

Už přes deset let svírá Sýrii občanská válka. Nyní přichází pro zkoušenou zemi další rána v podobě extrémního sucha. Letošní sklizeň bude výrazně horší než loňská a podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství Sýrii chybí zhruba půldruhého milionu tun pšenice. Zpustošená země dlouhodobě zápolí s nedostatkem základních potravin.

Deštivý a chladný květen výrazně zkomplikoval práci zemědělcům. Problémem je mimo jiné podmáčená půda, například na východě Čech nebo na severní Moravě a ve Slezsku. Farmáři tak mají až měsíční skluz s výsevem plodin. Některé už dokonce ani letos nezasejí. Podle odhadů se opozdí i začátek letošních žní.

V celém Česku probíhá sklizeň cukrové řepy. Kvůli deštivému počasí ji ale doprovází komplikace, na podmáčená pole mnohdy zemědělské stroje nemohou ani vjet. Úroda je navíc v horší kvalitě. Výrazné zvyšování cen cukru by však podle zemědělců nastat nemělo.

Osevní plocha máku se letos podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně rozrostla o 12,5 procenta na 40 255 hektarů. Činí tak 1,6 procenta celkových osevních ploch. Ještě však není jisté, že se úměrně tomu zvýší také úroda. Pěstitelé se obávají plísňových chorob spojených s letošní větší vlhkostí, řekl předseda spolku Český modrý mák Jaromír Gec.

Sklizeň základních obilovin letos podle prvních odhadů proti loňskému roku klesne o 3,3 procenta na 6,784 milionu tun. Jejich hektarový výnos má být nižší o dvě procenta. Řepky by měli zemědělci sklidit 1,135 milionu tun, meziročně o 1,9 procenta méně, vyplývá z prvních odhadů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Nižší úroda může zdražit pekárenské výrobky a lidé by měli počítat i s vyššími cenami ovoce a zeleniny, upozorňují analytici.

Sklizeň ovoce v České republice loni klesla meziročně o 27 procent na 129 911 tun. Důvodem byly jarní mrazy. S výjimkou meruněk, malin a ostružin zaznamenaly meziroční pokles úrody všechny ovocné druhy. V porovnání s průměrem sklizní posledních pěti let loňský pokles činil 18 procent. Výsledky sklizně spočítal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).

Pěstitelé na Zlínsku sklízejí pozdní odrůdy brambor. Někteří mají kvůli suchu až o třetinu nižší úrodu. Ceny tak mohou vyrůst oproti loňsku až o polovinu.

Letošní úroda základních obilovin a máku by měla být vyšší než loni. Vyplývá to z druhého letošního odhadu sklizně, který zveřejnil Český statistický úřad. Naopak zhoršená situace se očekává u řepky.

Letošní žně jsou výrazně pomalejší než loňské. Někde je sucho, jinde zemědělci naopak nesklízejí kvůli častým přeháňkám. Proměnlivost a nestálost počasí dopadá i na pěstování máku.

Sklizeň obilí vyhnala zemědělce do polí. Na mnoha místech letos začala už koncem června. Jako první sklízí zemědělci ozimé obiloviny a také řepku. U ječmene pěstitelé odhadují o něco lepší úrodu než loni, naopak řepky bude kvůli suchu míň.

Na Znojemsku začal ve čtvrtek sběr meruněk, což je ovoce velmi citlivé na mráz. Letos na jaře zažili ovocnáři mráz hned dvakrát, meruňky pomrzly především v níže položených sadech a tam, kde v noci netopili svícemi. Přesto očekávají ovocnáři průměrnou úrodu.