Na podzim pršelo, zemědělci zaseli méně ozimých obilovin. Sklizeň bude letos menší než loni, očekávají statistici

Zemědělci letos sklidí méně základních obilovin i řepky než loni, vyplývá z prvního odhadu Českého statistického úřadu. Souvisí to podle něj s deštivým podzimem, kdy založili méně porostů ozimých obilovin. Díky tomu ovšem osili více jařin, zejména pšenice jarní a ovsa. Ekonomové neočekávají, že by očekávané výsledky sklizně vedly ke změnám ceny pečiva. Podle Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků ale šly ceny obilovin nahoru už v prvním čtvrtletí a budou se podle něho na této úrovni držet i nadále.

Základních obilovin bez kukuřice na zrno sklidí letos zemědělci podle očekávání Českého statistického úřadu téměř 6,8 milionu tun. Ve srovnání s minulým rokem to bude o 520 tisíc tun méně, pokles tedy bude zhruba sedmiprocentní. Jednak osili o procento menší plochu, jednak se o šest procent sníží předpokládaný hektarový výnos.

„V loňském roce zemědělci kvůli deštivému podzimu založili méně porostů ozimých obilovin. Celkově se rozloha ozimů zmenšila o 76 tisíc hektarů. Tento úbytek plochy z velké míry nahradili rozšířením porostů jařin, především pšenice jarní a ovsa. To jsou také jediné obiloviny s očekávaným nárůstem sklizně,“ ozřejmila Dagmar Lhotská z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.

Odhady sklizní – červen 2021
Zdroj: Zdroj: ČSÚ/agromanual.cz/lc.lgseeds.cz/rwa-sro.cz/Wikipedia.org/ČTK

S mokrým podzimem spojil odhadovaný pokles celkové sklizně i mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha. „Jarní obiloviny nejsou tak výkonné, jako ozimé. Ke snížení odhadu přispělo i chladnější jaro, kdy rostliny sice měly dostatek vláhy, ale nízké teploty neumožnily jejich plný vývoj, což je vidět na nižším odnožování a větvení všech plodin,“ dodal.

Nejpěstovanější plodinou je nicméně pšenice ozimá, která roste více než na čtvrtině polí, její odhadovaná sklizeň však bude o 13 procent nižší než loni, a to hlavně kvůli menší osevní ploše. Jarní pšesnice naopak sklidí zemědělci téměř o 14 procent více. Ječmen jarní je z pohledu odhadované sklizně na druhém místě, i když jej čeká drobný propad. Na odhadovanou nižší sklizeň bude mít vliv hlavně nižší hektarový výnos. Totéž platí pro ječmen ozimý, kde výnos klesne téměř o desetinu.

Z pohledu sklizně je ječmen na druhém místě, ale druhou nejpěstovanější plodinou je před ním ještě řepka. I její sklizeň bude však nižší než loni, čekají statistici. Roste na 14 pocentech osevní plochy, což je o sedm procent méně než loni. Zároveň bude o podobné procento nižší hektarový výnos, proto očekává ČSÚ téměř o 14 procent nižší sklizeň řepky.

Že se řepky pěstuje méně, neznamená, že by pole, která dříve na jaře zežloutla, zůstala letos ladem. „Výrazně se zvětšila například výměra slunečnice, sóji, máku nebo hrachu,“ nastínila vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.

Ekonom Lukáš Kovanda z Trinity Bank neočekává, že by se v souvislosti s předpokládanou nižší sklizní letos výrazně měnily ceny pečiva. Místopředseda Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků a bývalý ministr zemědělství Jiří Milek ovšem upozornil, že ceny obilovin vzrostly již v prvním čtvrtletí a budou se podle něho na této úrovni držet i nadále.

Údaje statistiků vnímá ekonom Kovanda také jako zprávu, že zřejmě končí „zlatá éra“ sklizně řepky. „Řepka vykázala rekordní sklizně v letech 2014 a pak také ve zmíněném velmi teplém a suchém roce 2018, jenž byl pro změnu katastrofální z hlediska zejména sklizně brambor, ale také právě obilovin,“ upozornil.

Podle ředitele odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Radka Matějky sklizeň letos ještě nezačala, kvůli chladnému a deštivému počasí, které panovalo na jaře, je o dva až tři týdny zpožděná. „Zemědělci jsou ve svých očekáváních zatím spíše opatrní a odhadují meziročně nižší úrodu obilovin i řepky. Jako každý rok ale bude výše sklizně nakonec do značné míry záviset na dalším průběhu počasí,“ doplnil Matějka.

Prezident Agrární komory Jan Doležal upřesnil, že se letošní příchod jara zpozdil o jeden až tři týdny, podobné zpoždění čeká komora u sklizně většiny komodit. Žně tak podle něj budou posunuté zhruba o deset dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Na pokutách a nedoplatcích se loni vybralo rekordních 150 milionů korun

Celníci a policisté loni vybrali kolem 150 milionů korun na pokutách a nedoplatcích, jde o rekordní sumu. Týká se to jízdy bez elektronické dálniční známky, neuhrazení mýtného nebo dluhů na starších pokutách. Sem patří například nezaplacení pokut za dopravní přestupky, dluhy vůči zdravotním pojišťovnám, ale třeba i neuhrazené poplatky za popelnice.
včera v 06:31

Nízké výnosy a vysoké poplatky. Studie poukazuje na problémy penzijního spoření

Systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli, tedy zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu, tvrdí studie think-tanku Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Podle analýzy jsou jedním z hlavních problémů extrémně nízké výnosy, což práce ilustruje na srovnání se Švédskem a Slovenskem. Podle Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) ovšem studie porovnává enormně odlišné systémy, a dochází tak k nerelevantním závěrům.
3. 2. 2026

Čeští turisté dobývají Polsko, loni jich bylo okolo půl milionu

Balt, ale také horské resorty nebo historické a kulturní památky lákají stále více Čechů do Polska. Podle dat polského statistického úřadu za rok 2025 je zřejmé, že loni opět rekordně přibylo českých turistů. I tématu rozvoje turistického ruchu mezi Českem a Polskem se věnuje nová epizoda publicistického pořadu ČT Bilance s podtitulem Polský ekonomický zázrak.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Rozpočet byl v lednu v přebytku 32,4 miliardy, výdaje omezilo provizorium

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Je poslední den pro přiznání k dani z nemovitosti

Pondělí 2. února je posledním termínem pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Povinnost se týká těch, kteří loni získali novou nemovitost, některou svou nemovitost prodali nebo provedli její úpravy, které ovlivňují výši daně. Daň je splatná 1. června. Pokud ji finanční úřad vyměří nad pět tisíc korun, lze ji rozdělit do splátek, kdy první je splatná 1. června a druhá do konce listopadu.
2. 2. 2026

Polovina zákazníků dle obchodníků volí samoobslužné pokladny

V českých obchodech přibývá samoobslužných pokladen a roste počet prodejen bez personálu. Obchodníci investují do rozvoje technologií a stále častěji využívají umělou inteligenci. Třeba v roce 2024 na tyto účely vydali dvanáct miliard korun. Nemalá část peněz směřuje také na analýzy nákupního chování zákazníků a rozvoj věrnostních programů. Samoobslužné pokladny podle obchodníků využívá zhruba polovina zákazníků – častěji ti s menším nákupem a mladší generace. Část spotřebitelů ale stále preferuje obsluhu.
2. 2. 2026

Vláda se může dostat do sporu s prezidentem i kvůli rozpočtu

Vládu možná čeká spor s prezidentem o státní rozpočet na letošní rok. Schválila návrh se schodkem 310 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady je ale plánovaný deficit o 63 miliard vyšší, než připouští platný zákon. Prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že by měl problém takový rozpočet podepsat. Poslanci začnou předlohu projednávat v prvním čtení 11. února. Sněmovní opozice plánuje navrhnout přesuny za desítky miliard. O změnách uvažují i někteří koaliční poslanci.
1. 2. 2026

Největší síla Česka je v kreativitě, říká zástupce generálního tajemníka OECD

Už tři dekády je Česko součástí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). „Během těch tří dekád vzrostlo české HDP o osmdesát procent, zahraniční investice jsou nad průměrem, nezaměstnanost je nízká a inflace je víceméně pod kontrolou,“ shrnuje zástupce generálního tajemníka OECD František Ružička. „Největší síla Česka spočívá v kreativitě a inovátorském přístupu k problémům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Kristýnou Hávovou.
1. 2. 2026
Načítání...