Architekt

Letošní práce na opravě a dostavbě Průmyslového paláce na pražském Výstavišti přinesou nové střechy. V rámci pokračujících prací dělníci dokončí i ocelovou konstrukci obnovovaného křídla nebo dodělají podzemní přístavky. Vrátí se také opravené vitráže a hodiny, řekli radní Adam Zábranský (Piráti) a David Čech, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav DIZ. Část paláce vyhořela 16. října 2008. Kompletní rekonstrukce začala v únoru 2022 a původně měla skončit v roce 2025, avšak komplikace opravy prodlouží. Náklady mají být zhruba 2,64 miliardy korun.

Praha vypíše na začátku března tendr na opravu Divadla na Vinohradech. Důvodem je špatný technický stav budovy i jejího vybavení, včetně divadelní techniky, a rozšíření divadelních prostor. Cena zakázky je maximálně 2,76 miliardy korun. Vypsání tendru ve čtvrtek schválili zastupitelé hlavního města. Kromě opravy zahrnuje rekonstrukce také vybudování nové podzemní komorní scény. Práce mají být dokončeny v roce 2027.

Liberecký kraj chce za dvanáct milionů korun koupit dům libereckého architekta Karla Hubáčka, který je autorem hotelu a vysílače na Ještědu. Dům, který byl jako prototyp postaven počátkem 60. let minulého století, by měl být pracovištěm Severočeského muzea v Liberci a vzniknout by v něm měl památník. Budovu kraji nabídli architektovi synové, odkoupení domu ve vilové čtvrti Lidové sady musí ještě schválit krajské zastupitelstvo.

Funkcionalistická dominanta Pardubic, bývalý nádražní hotel, je po nákladné rekonstrukci. Hotel se stal vzdělávacím a ekonomickým centrem Správy železnic (SŽ). Za investici organizace zaplatila 574 milionů korun, prozradil ředitel SŽ Jiří Svoboda. Zčásti bude budova sloužit i cestujícím, v přízemí se totiž podařilo obnovit restauraci.

Budoucnost železničního mostu v Praze pod Vyšehradem už několik měsíců rozděluje památkáře, architekty a stavitele v otázce, zda jej zbourat či nikoliv. Například podle názoru památkářů se jedná o vzácnou památku v pražské zóně UNESCO, pro jiné je to však vysloužilá a rozpadající se stopa minulosti. Zúčastněné strany zatím ve sporu nemohou najít společnou řeč, ani případnou dohodu na kompromisu. Pro Reportéry ČT téma zpracoval David Vondráček.

Letité dohady o rekonstrukci kulturního domu Slavie v Českých Budějovicích končí. Jednu z nejcennějších historických staveb ve městě radnice nechá opravit. Proti způsobu obnovy objektu protestovali v minulosti památkáři i někteří architekti. Vedení radnice ale zahájilo práce s argumentem, že projekt už je roky schválený.

V Olomouci se poprvé v novodobé historii otevřel veřejnosti Červený kostel na třídě Svobody v centru města. Bývalý depozitář knih Vědecké knihovny v Olomouci (VKOL) se po dva a půl roku trvající rekonstrukci proměnil v moderní kulturní centrum se sálem pro dvě stě lidí. Bude hostit nejen výstavy, přednášky, ale i projekty Moravské filharmonie či místních divadel. Náklady na opravu byly 172 milionů korun, z dotací se Olomouckému kraji vrátilo 133 milionů korun, řekl hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN). Otevření kostela bude doprovázet pětidenní festival.

Na čtyřicet architektů z Plzeňska vyzvalo otevřeným dopisem Plzeňský kraj k tomu, aby na přestavbu bývalých městských lázní v Plzni uspořádal architektonickou soutěž. Nesouhlasí s tím, že studii opravy kulturní památky a jeden z největších projektů svěří kraj napřímo vybranému ateliéru. Oprava lázní má přijít zhruba na dvě miliardy korun. Vedení kraje oponuje, že zákon neporušilo a jím zvolený postup umožní rychlejší opravu.

Otevřený, čistší, možná s novými cestami a bez některých plotů. To jsou první představy architekta Josefa Pleskota o možných úpravách areálu Pražského hradu. Architekt už má za sebou úvodní jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Shodují se třeba v tom, že Hrad má být středem Česka, a je také nutná změna současných bezpečnostních kontrol. Podle zjištění ČT se nynější opatření mají změnit.

Správa Letiště Praha musí zaplatit architektovi Petru Frantovi zhruba 4,9 milionu korun a úroky za užití jeho díla. Pravomocně o tom rozhodl odvolací Vrchní soud v Praze, potvrdila jeho mluvčí Kateřina Kolářová. Franta se odměny domáhal v souvislosti s dostavbou „prstu B“ letištního terminálu. Úroky z prodlení běží od února 2002 až do současnosti, takže lze předpokládat, že konečná podoba částky ještě výrazně naroste.

Koncentrát tisíce let architektury nebo město nad městem. Tak o Pražském hradu mluví odborníci na architekturu. Nejde přitom o pouhé muzeum. Dodnes je Hrad sídlem prezidenta a místem, kde se odehrávají nejdůležitější ústavní akty. Experti pro ČT popsali, zda by Hradu prospěla přestavba či dostavba a kam by se případné úsilí mělo upřít.

Druhý největší park v Ostravě – Sady Milady Horákové – se od základů promění. Vítězem soutěže na jeho revitalizaci se stalo studio Míza architekti, kteří chtějí prostranství výrazně oživit. V parku vznikne kavárna s vyhlídkou, kulturní louka a spousta dalších prvků. Vedle Sadů Milady Horákové má v budoucnu vzniknout také nová koncertní hala a nedaleko i Centrum digitalizace a vědy se zázemím pro Moravskoslezskou vědeckou knihovnu.

Je potřeba zbavit se všech zátarasů, řekl v pořadu Události, komentáře architekt Josef Pleskot v souvislosti s úpravami na Pražském hradě. Nově zvolený prezident Petr Pavel opakovaně prohlásil, že o spolupráci s ním stojí. Pleskot vytvořil na Hradě zatím poslední architektonickou dominantu – průchod valem Prašného mostu v Jelením příkopě. Je tak možné, že jeho stopa zde zesílí.

Náchodská radnice se dohodla s vdovou po architektu Janu Kaplickém, že postaví v běloveských lázních pavilon podle jeho návrhu. Vilu Platýz navrhl architekt pro resort Konopiště, investor se tam ale nenašel. Zastupitelé a majitelka autorských práv přijali společné memorandum. Náklady na realizaci se odhadují přibližně na sto milionů korun.

Město Prostějov bude mít novou hvězdárnu. Na místě nynější observatoře plánuje Olomoucký kraj postavit novou budovu. Komise už v rámci architektonické soutěže vybrala vítězný návrh. Tři mladí architekti ze slovenských Košic navrhli budovu hvězdárny jako jednoduchý vysoký kvádr se střešní observatoří.

Týden vesmíru v Čechách (Czech Space Week) přilákal účastníky z 35 zemí světa. Podle vesmírného architekta a designéra Tomáše Rouska to potvrzuje, že i v tuzemsku mají vesmírné projekty obrovský potenciál. Oblast českého vesmírného průmyslu a výzkumu bych přirovnal k raketě, která se odlepila od odpalovací rampy a začíná zrychlovat, řekl Rousek v Událostech, komentářích.

Ve Svitavách skončilo restaurování patnáct metrů dlouhého mechanického betléma, který svými rozměry předčí i slavný Proboštův betlém v Třebechovicích pod Orebem. Svitavské dílo tvoří pět skupin figur, které ve městě zůstaly po odsunu jeho německého obyvatelstva. Hrozilo, že skončí mezi odpadky. Na restaurování obřího betléma se pracovalo zhruba deset let.

V Karlových Varech se chystá další referendum o podobě Vřídelní kolonády. Lidé si budou moci znovu vybrat, jestli chtějí zachovat tu stávající, nebo jestli má na jejím místě vyrůst historicky původní litinová stavba podle návrhu architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Občané Karlových Varů by měli hlasovat s termínem prezidentských voleb, tedy 13. a 14. ledna příštího roku. Ještě předtím ale musí iniciátoři referenda získat dostatečný počet podpisů pod petici. Ta má v tuto chvíli asi 3300 podpisů, chybí tak ještě zhruba tři sta.

Oprava budovy Císařských lázní v Karlových Varech se blíží ke konci, na řadu přijde vestavba koncertního sálu a příprava nové expozice lázeňství. Celkové náklady by měly dosáhnout zhruba 1,4 miliardy korun. Koncertní sál, který vznikne v atriu lázní, bude z mnoha ohledů unikátním řešením, jak po stránce stavební, tak i akustické.

Architektonická soutěž na proměnu Ďáblického hřbitova v Praze má dva vítěze. Finální podoba pietního místa tak vzejde z obou návrhů. Praha chce mít náležitou připomínku popravených a umučených vězňů a příslušníků druhého i třetího odboje. Někteří lidé současně podepisují petici, která požaduje nejdřív vyzdvižení těl odbojářů, jejich identifikaci a důstojné pohřbení.

Ve věku 81 let po dlouhé nemoci zemřel český architekt chorvatského původu Vlado Milunić, který se do povědomí veřejnosti dostal jako spoluautor Tančícího domu v Praze, uvedl v sobotu Český rozhlas s odvoláním na architektovu rodinu. Rodák z Chorvatska, který od mládí žil v Česku, byl znám i svými názory na podobu pražských sídlišť či jako spoluautor řady sociálních staveb. Jako pedagog působil na ČVUT, kde vystudoval architekturu.

Pražský magistrát dokončil rekonstrukci barokního Clam-Gallasova paláce na Mariánském náměstí. Trvala od roku 2018 a vyšla zhruba na 569 milionů korun s DPH. Obnovenou památku otevřeli zástupci města, veřejnosti se ale poprvé otevře 28. září. V příštím roce pak dostane prostory k dispozici Muzeum města Prahy (MMP), které tam zřídí expozice věnované barokní Praze. V přízemí paláce plánuje město restauraci nebo obchody.

Stopadesáté výročí narození slavného architekta Leopolda Bauera si v těchto dnech připomínají hned na několika místech. Krnovský rodák za sebou nejen ve Slezsku nechal výjimečné a na svou dobu velmi moderní dílo. Jednu z jeho nejslavnějších staveb, bývalý obchodní dům Breda, se teď Opavané snaží zachránit.

Vyšel překlad úspěšného slovinského komiksu o jednom z nejvýznamnějších architektů dvacátého století, Jožovi Plečnikovi. Svůj příběh v něm vypráví sám. Mluví o fascinaci sloupy, realizacích v Lublani i v Praze a o lidech, kteří ovlivnili jeho kariéru. Slovinci letošek označují za Plečnikův rok. Narodil se před sto padesáti lety.