Architekt strana 3 z 4

Dolní Vítkovice s centrem Ostravy propojí už příští rok nová cyklostezka s lávkou navrženou architektem Josefem Pleskotem. Bude navazovat na stávající stezku pro cyklisty na pravém břehu řeky Ostravice, která směřuje k hradu. Projekt má už i kladné stanovisko ochránců přírody. Zbývá vyřídit stavební povolení.

V katedrále svatých Petra a Pavla v Brně začala obnova prvků v presbytáři. Kromě obětního stolu bude mít katedrála také nový ambon, odkud se při mši čte z bible, sedadlo pro celebranta, svícny a procesní kříž. Nové prvky realizují architekti z Ateliéru Tišnovka. Na nový oltář za dva miliony korun přispějí biskupství také dárci.

Přesně před 130 lety se v Praze slavnostně otevřel Průmyslový palác. Postaven byl pro Jubilejní zemskou výstavu. Dodnes je ústřední dominantou areálu Výstaviště Praha-Holešovice. Budova běžně označovaná za secesní je ve skutečnosti vystavěná spíše ve slohu zvaném historismus a je dílem architektů Bedřicha Münzbergera, mimo jiné autora Palackého mostu a později spoluautora prvního systému památkové péče v Čechách, a Františka Prášila, projektanta Petřínské rozhledny.

Řešení toho, jak by mělo ideálně fungovat město, nabízí manuál pro urbanisty začátečníky. Za publikací Město pro každého stojí architekt Osamu Okamura. Ukazuje příležitosti i problémy současných metropolí. Výtvarníci Jiří Franta a David Böhm vytvořili pro knihu obří model papírového města.

Veřejnost ho zná jako autora Tančícího domu. Český architekt chorvatského původu Vlado Milunić má ale kromě spolupráce s kanadsko-americkým architektem Frankem Gehrym na kontě i mnoho veřejně prospěšných budov. Do povědomí se zapsal i pro své názory na podobu pražských sídlišť či mrakodrapovou zástavbu. Rodák z Chorvatska, který ale od šestnácti žije v Česku, slaví osmdesátku.

Pobočku České pošty v Nádražní ulici v Brně čeká přesun. Stávající budova je ve špatném technickém stavu, pošta ji navíc využívá asi jen z jedné třetiny. Opravu podnik nezvažuje, stavba je památkově chráněná a její rekonstrukce by vyšla na desítky milionů korun. Pošta tak budovu s největší pravděpodobností prodá.

Ostrava chce pokračovat v projektu rekonstrukce nejvyššího bytového domu ve městě. Mrakodrap o dvaadvaceti podlažích v Ostrčilově ulici by se měl ještě o jedno podlaží zvýšit, v objektu vzniknou komerční prostory a také přes sedmdesát bytů. V přistavěném patře bude kavárna s vyhlídkou. Návrh rekonstrukce připravilo studio AI - DESIGN architektky Evy Jiřičné a architekta Petra Vágnera.

Krajinářští architekti ze spolku naOKRAJI na přání měst a obcí zakládají v krajině živé kaple vytvořené ze stromů. Až vyrostou, stanou se jejich kmeny sloupovím a propletené větve klenbou. Stromové kaple mohou navštěvovat lidé například v Lanžhotu nebo Nové Lhotě.

Kancelář architekta města Brna (KAM) zahájila mezinárodní urbanisticko-dopravně-architektonickou soutěž, ze které vzejde autor podoby nového hlavního vlakového nádraží. K účasti vyzvalo i autory hlavních nádraží ve Vídni, Berlíně a Amsterdamu. Další zájemci se mohou hlásit do 25. září. Vítěze porota vybere v červnu příštího roku.

Město Ostrava už má k dispozici studii stavby nové koncertní haly včetně rekonstrukce celé památkově chráněné budovy kulturního domu. Stavbu koncertního sálu za více než dvě miliardy korun zařadil prestižní magazín Architizer do žebříčku nejočekávanějších staveb světa, řekl v pondělí primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO). Architektonickou soutěž vyhlásilo město před dvěma lety. Vítězi, které Ostrava oznámila loni, se stali autoři ze studií Steven Holl Architects z New Yorku a Architecture Acts z Prahy.

Hrušovany u Brna získaly do svého vlastnictví takzvanou Bauerovu vilu od architekta Adolfa Loose. Jde o jednu z mála jihomoravských stop významného architekta. Stavba je dnes chráněnou funkcionalistickou památkou. Teď ji čekají opravy za několik desítek milionů korun.

Významné stavby české moderní architektury si mohou lidé prohlédnout na putovní výstavě v Čeladné. Projekt Stavby čtvrtstoletí mapuje architektonicky nejzajímavější objekty od roku 1993. V prestižním výběru přístupném na internetu je řada novostaveb i budov po rekonstrukci. Výstava, která se poprvé představila loni v říjnu v Senátu, představuje jedenadvacet z nich.

Na brněnském výstavišti začalo veřejné projednávání návrhu územního plánu. Připomínky k němu poslaly už přes dva tisíce lidí. Často jde o námitky městských částí k trasování silnic nebo o nesouhlas obyvatel se ztrátou zeleně v sousedství. Město a kancelář architekta má na jejich vypořádání rok. Nový dokument určující rozvoj Brna musí začít platit v roce 2022.

Praha už zná podobu tří stanic budoucího metra D – Nádraží Krč, Nemocnice Krč a Nové Dvory. Vizualizace zveřejnil na Facebooku náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (za Praha sobě). Podle něj se magistrát zaměřil na jejich umělecké ztvárnění, architektonicky už do nich údajně nebylo možné zasáhnout, aby se stavba nezdržela. Tři stanice metra D navrhli Vladimír Kopecký, Jiří Černický a Stanislav Kolíbal.

V Ostravě začíná přestavba historické budovy někdejších jatek, která se promění v galerii moderního umění. Stavba za dvě sta šest milionů korun má být hotova do konce příštího roku. Památkově chráněný komplex budov v centru Ostravy chátral už od počátku 90. let.

Brno opravuje jeden z největších městských vnitrobloků za padesát milionů korun. Prostor mezi ulicemi Šumavská, Pod Kaštany a Tábor v Žabovřeskách se ale nakonec nemění podle studie z roku 2011. Ta měla sloužit jako inspirace pro všechny městské vnitrobloky. Na jejich celkové opravy podle ideálních představ architektů ale správci nebo majitelé často nemají peníze.

Společnost Veletrhy Brno se chystá na stavbu nového pavilonu D. Po dvou letech dohadů s památkáři – původní návrh měl památku příliš zastiňovat – nakonec architekti upravili návrh stavby, která v areálu výstaviště vyroste vedle cenného pavilonu C. Kromě ní by v areálu měla vzniknout i multifunkční hala.

Mladý český architekt Nikola Dočekal žije v Hongkongu sedm let. Na počátku protestů situaci vnímal tak, že se ho jako cizince příliš netýká. V poslední době byl ale svědkem prohledávání turistů a zatčeni už byli i jeho kamarádi. Dočekal, který má za sebou studia na Čínské univerzitě v Hongkongu a teď v zemi pracuje pro britské architektonické studio, o situaci mluvil s redaktorkou ČT Veronikou Hešíkovou.

Zbavit se nevzhledných míst v Brně má pomoci nová kniha týmu městských architektů. V příručce popisují, jak správně tvořit ulice, náměstí nebo parky, aby se lidé cítili příjemně a bezpečně. Zároveň publikaci doplnili o konkrétní příklady, jak by město nemělo vypadat. Sloužit by měla především samotnému městu, městským částem i úředníkům.

Během normalizace nemohl architekt a významný historik architektury Vladimír Šlapeta v Československu pod svým jménem ani publikovat, zato v zahraničí ho uznávali. Teprve po roce 1989 se jeho jméno stalo známým i ve vlasti – stal se děkanem fakult architektury v Praze a Brně a prorektorem ČVUT.

U nejvýše položené železniční stanice na Šumavě v Kubově Huti vyroste moderní stavba se zázemím pro turisty. Za jejím návrhem stojí český architekt Radko Květ, který je autorem i úspěšného projektu archeologického parku v Pavlově na jižní Moravě.

Obyvatelé Brna mohli poprvé veřejně připomínkovat 150 změn územního plánu, které navrhla Kancelář architekta města. Nový plán má jednak umožnit větší proměny nevyužívaných průmyslových areálů na obytné čtvrti, pamatuje ale i na menší zásahy, kdy bude například na zahradách možné postavit rodinný dům. Na některé změny čekají lidé nebo developeři roky, aktuální územní plán je už z roku 1994 a v posledních letech rozvoj Brna brzdí.

Jeden z nejznámějších dopravních uzlů naší planety dostal ozdobu. Letiště Johna Fitzgeralda Kennedyho se rozhodlo pronajmout hoteliérům prostor nevyužívaného terminálu TWA, který navrhl známý finský architekt Eero Saarinen. Ti provedli důkladnou přestavbu s důrazem na zachování původního ducha.

Oprava bývalých městských jatek v centru Ostravy začne příští rok na jaře. Objekt, který bude využívat městská galerie Plato, bude přestavěn podle návrhu polského architekta Roberta Konieczného. Návrh vzešel z architektonické soutěže, musel být ale pozměněn kvůli destrukci objektu v části takzvaných nových jatek a špatné statice v části starých jatek.