Brno zahájilo soutěž na nové hlavní nádraží. Vyzvalo autory staveb ve Vídni, Berlíně a Amsterdamu

Kancelář architekta města Brna (KAM) zahájila mezinárodní urbanisticko-dopravně-architektonickou soutěž, ze které vzejde autor podoby nového hlavního vlakového nádraží. K účasti vyzvalo i autory hlavních nádraží ve Vídni, Berlíně a Amsterdamu. Další zájemci se mohou hlásit do 25. září. Vítěze porota vybere v červnu příštího roku.

Soutěž za padesát milionů korun vypsalo Brno společně se Správou železnic. Kancelář architekta města přímo oslovila tři studia. Volný prostor by tak mohli zaplnit tvůrci hlavního nádraží v Berlíně, Vídni nebo centrální stanice v Amsterdamu. Přihlásit se ale mohou i další.

Jejich hlavním úkolem bude proměnit dolní nádraží na moderní železniční uzel podle předem daných kritérií. „Víme, že tu bude most, který bude sedm metrů nad zemí, na kterém budou jezdit vlaky. Bude tam sedm nástupišť a pod tím parkování, obchody, pokladny a tak dál. Bude tu i velká vstupní hala,“ popsal hlavní architekt města Brna Michal Sedláček.

Osmnáct kolejí a dvě tramvajové tratě

Soutěžící musí kromě jiného navrhnout nádražní budovu včetně zastřešení a podoby nástupišť, podobu drážního tělesa a mostních konstrukcí, rozmístění vnitřních prostor a umístění hlavní výpravní haly. Nesmí zapomenout ani na parkování, úschovnu kol nebo propojení pro pěší.

„Nové nádraží bude jak železniční, tak autobusové a povedou k němu dvě nové tramvajové tratě. Podmínkou je, aby uchazeči do železničního uzlu umístili celkem osmnáct kolejí,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Prostor kolem nádraží

Kromě samotné budovy budou architekti řešit také okolní prostory. „Ten přednádražní prostor je obrovský, ještě větší než Václavák. Předpokládáme, že by tam mohly být administrativní budovy, občanská vybavenost,“ plánuje Sedláček.

V první fázi dvanáct soutěžících rozpracuje návrhy, čtyři z nich vybere komise do druhého kola. „Ti dopracují návrhy do větší podrobnosti, porota vybere vítěze a určí pořadí na druhém, třetím a čtvrtém místě. Hodnocení návrhů v první fázi bude v únoru, ve druhé fázi v červnu 2021,“ vysvětlila mluvčí KAM Jana Běhalová.  

Hladík: Měl by to být architektonický unikát

Investice zřejmě překročí čtyřicet miliard korun, Správa železnic bude platit koleje a budovu a město prostory před a za nádražím.

Podle náměstka primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL) se vedení Brna nebrání ani výraznějším návrhům. „Slibuji si od toho, že ta stavba bude jakýmsi unikátem, bude architektonicky zajímavá, možná bude také trochu vyvolávat kontroverze,“ uvedl Hladík. O poloze nádraží rozhodli v roce 2018 zastupitelé města i kraje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Výstava na Šumavě připomíná Klostermannův nejznámější román

Do někdejší myslivny na Březníku u Modravy se vrátila výstava věnovaná spisovateli Karlu Klostermannovi. Nová expozice v jedné z nejchráněnějších částí Šumavy připomíná román „Ze světa lesních samot“ i život horalů. Na Březník každý rok zamíří kolem třiceti tisíc lidí. V provozu bude od května do října, v zimě by jej totiž komplikoval sníh.
před 1 hhodinou

Senior na výstavě ukradl vzácný nůž za desítky tisíc. Dostal podmínku

Zdobená damascénská ocel, střenka z mamutího klu. Sběratelský zavírací nůž v hodnotě 55 tisíc korun ze stolu na výstavě v Hradci Králové koncem května odnesl dvaaosmdesátiletý muž. Zachytila ho při tom kamera. Záznam pak policie zveřejnila, díky čemuž se pachatele do dvou dní od krádeže podařilo ztotožnit a vypátrat. Soud ho ve zkráceném řízení nepravomocně potrestal půlroční podmínkou. Předmět je však znehodnocen a majitel už ho nepřijal.
před 1 hhodinou

Uvnitř budov či ve fasádách. Praha schválila pravidla pro výdejní boxy

Pražští radní schválili pravidla pro umisťování výdejních boxů na veřejných prostranstvích. Dokument určuje, kde mají boxy stát, jak velký volný prostor má kolem nich zůstat, jaké mají mít rozměry, barvy či reklamní polep. Snahou města je, aby schránky nepřekážely chodcům, nevytvářely zbytečné bariéry a také aby v ulicích ubylo vizuálního smogu. Pravidla týkající se výdejních boxů Praha zformulovala už před třemi lety. Dosud ale měla jen neoficiální status. Zákaz sdílených elektrokoloběžek na území Prahy radní naopak odmítli.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Když vyjíždí sanitka, o život pacientů už bojují first respondeři

Takzvaní first respondeři zachraňují životy v průměru o tři minuty dříve, než se na místo dostanou profesionální záchranáři. V Královéhradeckém kraji například zdravotníkům asistuje přes čtyři sta dobrovolníků, kteří jen loni pomáhali u více než sto padesáti případů. Spolupráci s veřejností si chválí i v Plzeňském kraji. V tuzemsku ale není zapojení veřejnosti plošné. Ostatní kraje spoléhají na first respondery z řad profesionálů a spolupráci s veřejností odmítají.
včera v 10:00

Pískovny lákají čistou vodou, plavcům ale může hrozit nebezpečí

Letní teploty přitahují lidi k vodě, často ale i tam, kde je koupání zakázané. Například na pískovny v okolí Suchdola nad Lužnicí. Z pěti místních pískoven jsou, až na jednu výjimku, všechny využívány k těžbě či jako zdroj pitné vody. Přesto je lidé navštěvují a ohrožují vlastní bezpečnost i kvalitu vody.
včera v 07:04

„Láska pro všechny.“ Centrem Brna prošel duhový průvod

Poklidným tempem s duhovými vlajkami, deštníky i transparenty prošel centrem jihomoravské metropole průvod Brno Pride Parade, který zakončuje festival Brno Pride Week. Ten se zaměřuje na lidi nejrůznějších sexuálních a genderových identit. Pořadatelé se k akci vrátili po roce, předtím se čtrnáct let nekonala. Odpůrci komunity ji v minulosti opakovaně narušovali.
21. 6. 2025

V Opatovicích nad Labem postaví skladovací halu, navzdory odporu části obce

Přes letitý odpor části obyvatel začne v Opatovicích nad Labem na Pardubicku stavba skladovací haly, proti níž se v referendu vyslovila většina hlasujících. Podle developerské firmy místní obyvatelé najdou díky hale práci a Opatovice z ní budou mít prospěch na dani z nemovitostí.
21. 6. 2025

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
21. 6. 2025
Načítání...