Architekt strana 2 z 4

Architektonická soutěž na proměnu Ďáblického hřbitova v Praze má dva vítěze. Finální podoba pietního místa tak vzejde z obou návrhů. Praha chce mít náležitou připomínku popravených a umučených vězňů a příslušníků druhého i třetího odboje. Někteří lidé současně podepisují petici, která požaduje nejdřív vyzdvižení těl odbojářů, jejich identifikaci a důstojné pohřbení.

Ve věku 81 let po dlouhé nemoci zemřel český architekt chorvatského původu Vlado Milunić, který se do povědomí veřejnosti dostal jako spoluautor Tančícího domu v Praze, uvedl v sobotu Český rozhlas s odvoláním na architektovu rodinu. Rodák z Chorvatska, který od mládí žil v Česku, byl znám i svými názory na podobu pražských sídlišť či jako spoluautor řady sociálních staveb. Jako pedagog působil na ČVUT, kde vystudoval architekturu.

Pražský magistrát dokončil rekonstrukci barokního Clam-Gallasova paláce na Mariánském náměstí. Trvala od roku 2018 a vyšla zhruba na 569 milionů korun s DPH. Obnovenou památku otevřeli zástupci města, veřejnosti se ale poprvé otevře 28. září. V příštím roce pak dostane prostory k dispozici Muzeum města Prahy (MMP), které tam zřídí expozice věnované barokní Praze. V přízemí paláce plánuje město restauraci nebo obchody.

Stopadesáté výročí narození slavného architekta Leopolda Bauera si v těchto dnech připomínají hned na několika místech. Krnovský rodák za sebou nejen ve Slezsku nechal výjimečné a na svou dobu velmi moderní dílo. Jednu z jeho nejslavnějších staveb, bývalý obchodní dům Breda, se teď Opavané snaží zachránit.

Vyšel překlad úspěšného slovinského komiksu o jednom z nejvýznamnějších architektů dvacátého století, Jožovi Plečnikovi. Svůj příběh v něm vypráví sám. Mluví o fascinaci sloupy, realizacích v Lublani i v Praze a o lidech, kteří ovlivnili jeho kariéru. Slovinci letošek označují za Plečnikův rok. Narodil se před sto padesáti lety.

Netradiční oboustranné kolumbárium vzniká v Mořicích na Prostějovsku. Na místním hřbitově ho staví během letní školy architekti z Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně. Pro stavbu zvolili technologii dusané hlíny.

Funkcionalistická vila Stiassni, postavená v roce 1929 podle návrhu architekta Ernsta Wiesnera, má vlastní kavárnu nazvanou Café Ernst. Vnitřní prostor je zároveň výstavou připomínající život a dílo významného architekta. Kavárnu slavnostně otevřeli zástupci města a Národního památkového ústavu, který budovu spravuje.

Známé lázně Luhačovice řeší delikátní problém. V lázeňské zóně stojí dvě černé stavby. Vybudoval je místní podnikatel Vladislav Jarošek, který koupil pozemek po vyhořelé Slovácké búdě od architekta Dušana Jurkoviče. Stavební úřad už zahájil řízení o odstranění obou staveb.

Jak tvořili architekti v době, kdy je omezovala nabídka materiálů, strnulost systému nebo upřednostňování kvantity nad kvalitou? Improvizací se zabývá zatím poslední titul knižní edice zaměřené na architekturu osmdesátých let, již editorsky sestavili Petr Vorlík a Jan Zikmund.

Horní náměstí ve Znojmě čeká velká proměna. Namísto prázdné plochy by se měly podle vedení města objevit na náměstí stromy, které poskytnou stín. Prostranství se má také stát jakýmsi centrem dění, kde bude rušno až do večera. Z náměstí se rovněž mají přesunout parkovací stání, na jejich místě budou platany a vznikne tam kryté posezení. Přestavbu chce druhé největší město Jihomoravského kraje stihnout ještě letos.

Více než pět let trvající rekonstrukce funkcionalistického hotelu Avion v centru Brna je hotová. Pokoje jsou už vybavené, a hotel je tak připraven na otevření, zatím však chybí personál. Objekt navržený architektem Bohuslavem Fuschem na parcele široké pouhých osm metrů je zavřený od roku 2010, v roce 2016 začaly práce na jeho obnově. Podle majitele hotelu Stanislava Berouska by se Avion měl otevřít v březnu.

Slovinský architekt Josip (Jože) Plečnik se narodil 23. ledna 1872 v Lublani. Provinční město však mladému talentovanému umělci brzy přestalo stačit. Zkušenosti sbíral ve Vídni, poté se vrátil do Lublaně, kde se stal profesorem architektury. Na počátku dvacátých let 20. století ho prezident Tomáš Garrigue Masaryk jmenoval architektem Pražského hradu. V sídle českých králů a představitelů státu Plečnik významně přetvářel interiéry Nového královského paláce i hradní nádvoří a zahrady. Je podepsán také pod monumentálním kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech. O Plečnikově působení v Praze jsme mluvili s historikem architektury Zdeňkem Lukešem.

Ve věku 88 let zemřel britský architekt Richard Rogers, který proslul návrhem budovy pařížského muzea Centre Pompidou či londýnské centrály pojišťovny Lloyd's. Informovala o tom stanice BBC, podle níž byl Rogers jedním z nejvlivnějších světových architektů současnosti.

Dům kultury města Ostravy se připravuje na rozsáhlou rekonstrukci, která bude největší v jeho šedesátileté historii. Trvat má tři roky a doprovodí ji stavba koncertního sálu podle návrhu newyorského architekta Stevena Holla, který bude budovu obepínat. Na rekonstrukci největšího domu kultury ve městě, který je navíc kulturní památkou, pracuje pražské studio Architecture Acts.

Vítězem Národní ceny za architekturu za rok 2021 se stala přestavba Koleje 17. listopadu od Ladislava Kuby, Tomáše Pilaře a Martina Klimeckého z ateliéru Kuba & Pilař architekti. Kromě Grand Prix architektů ocenila pětičlenná mezinárodní porota ve složení Michiel Hofman, Anne-Francoise Jumeau, Štefan Moravčík, Ana Kučan a Jan Magasaník i nejlepší novostavby či rodinné domy. Za celoživotní dílo byl oceněn architekt Viktor Rudiš. Od roku 1993 pořádá ceny Obec architektů.

Českou cenu za architekturu dostali Miroslav Pospíšil a Martin Karlík z kanceláře atelier-r za návrh rekonstrukce paláce hradu Helfštýn. Ve finále letošního ročníku ceny porota vybírala mezi sedmi díly. Celkově se o cenu ucházelo 170 realizací dokončených v posledních pěti letech. Soutěž pošesté organizovala Česká komora architektů, vítězové si pro ocenění přišli do Fora Karlín.

Most přes řeku Ostravici v oblasti Karoliny nahradí nový. Pro Ostravu ho navrhl architekt Roman Koucký. Budou ho tvořit symetrické, ale zrcadlově otočené konstrukce, vyroben bude z patinující oceli a ze skla. Zhruba dva roky potrvá projektování, další dva pak samotná stavba, hotov by mohl být v roce 2025.

Pražský magistrát převezme po dokončení dokumentace projekt rekonstrukce náměstí Jiřího z Poděbrad na Vinohradech. Původně měla práce zajistit i zaplatit Praha 3, její vedení se však domluvilo s vedením Prahy, že investici zajistí město. Vyplývá to z memoranda mezi oběma samosprávami, které schválili městští radní. Předpokládané náklady na opravy jsou podle schváleného dokumentu 270 milionů korun bez DPH, dá se však předpokládat jejich navýšení. Práce by měly začít v srpnu 2022.

Dřevo z kostela v Moravské Nové Vsi bude zdobit kříž pro papeže Františka. Ten navštíví Slovensko od 12. do 15. září. Kříž, který je už téměř hotový, bude součástí pódia ve slovenském Šaštíně blízko českých hranic. Na poutním místě se už teď chystají na příjezd hlavy katolické církve.

Znovuobnovený vodopád v Bezručových sadech v Olomouci stále není v provozu. Funkční měl být v polovině srpna tak, aby doplnil letní etapu květinové výstavy Flora Olomouc, která probíhá v těchto dnech. Radnice tvrdí, že chyba je v dodavatelích, navíc v průběhu realizace se projekt musel i upravovat. Řadě lidí se navíc počin zhotovitele, čili Výstaviště Flora, nelíbí. Kritizují například to, že u stavby chyběl architekt.

Zuzana Kyselková se narodila do neutěšeného poválečného období. Na rozdíl od staršího bratra Mojmíra, který byl na konci padesátých let perzekvován, pronásledovaná režimem nebyla, ale prosadit se pro ni nebylo jednoduché. V osmdesátých letech měla výtvarnice a keramička první výstavu. Byla natolik úspěšná, že mohla říct: „I z kýblu hlíny se dá uživit.“

Sluneční a vodoléčebné lázně se mají opět stát jednou z dominant Luhačovic. Rekonstrukce jim vrátí podobu z doby vzniku v roce 1902. Historické unikáty začíná komplex architekta Dušana Jurkoviče ukazovat už teď, během opravy.

V Mariánské Týnici na Plzeňsku dokončili dostavbu východního ambitu národní kulturní památky. Dělníci dokončili klenutou chodbu, kterou předkové dobudovat nestihli. Projekt přišel na téměř šedesát milionů korun, vznikl na základě myšlenky stavitele kostela, Jana Blažeje Santiniho.

Katedrála svatých Petra a Pavla v Brně má po letech provizoria sjednocené hlavní prvky presbytáře, tedy obětní stůl, svícny, procesní kříž či ambon, odkud se čte při mši z bible. Dopoledne si presbytář poprvé se všemi novými prvky prohlédnul biskup Vojtěch Cikrle a poděkoval architektům, kteří na obnově pracovali. V podvečer už bude sloužit u nového obětního stolu slavnostní mši.