Stát nabízí k prodeji areál zámku Štiřín nedaleko Prahy, minimální cena je 3,3 miliardy korun, oznámil v tiskové zprávě Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), podle kterého je cena Štiřína dosud nejvyšší vyhlášenou minimální cenou prodávaného majetku za dobu fungování úřadu. Prodej se uskuteční formou elektronické aukce, která začne 11. září ve 12:00 a skončí o dva dny později rovněž v poledne.
Stát nabízí k prodeji zámek Štiřín, chce za něj více než tři miliardy
„Za účelem maximální transparentnosti a veřejné kontroly vyhlásil ÚZSVM prodej formou výběrového řízení s elektronickou aukcí,“ uvedla generální ředitelka úřadu Kateřina Arajmu. Před aukcí musí zájemci složit třicetimilionovou kauci. Vítěz aukce se ale bude muset obejít bez velké části nábytku. Tu vloni odvezli památkáři a vystavují ho jinde.
Události: Zámek Štiřín je na prodej (zdroj: ČT24)
Znalecký posudek původně odhadl cenu zámku s pozemky na 1,5 miliardy korun, stát by si ale představoval výrazně víc. Podle mluvčí úřadu Michaely Tesařové přihlédla instituce k lukrativnosti objektu.
O využití zámku měla zájem obec Kamenice, v jejímž katastru se areál Štiřína nachází, na společném projektu se státem se ale nedomluvila. Prostor pro další jednání by se podle starosty Pavla Čermáka (nez.) mohl ještě otevřít, pokud by dražba Štiřína nebyla úspěšná. Bude však podle něj záležet na politické situaci.
Poukázal na to, že kdyby šla vyvolávací cena v dalších kolech výrazně dolů, pro stát by to už nebyl tak zajímavý příjem a politicky by to bylo velmi komplikované. „Za této situace si umím představit, že se vrátíme k jednacímu stolu a stát bude hledat ještě další řešení a možná si ten zámek ponechá,“ myslí si Čermák.
Náklady na správu jsou dle ÚZSVM vysoké
Zámek dříve sloužil jako hotel s restaurací, wellness centrem a golfovým hřištěm. Původně Štiřín spravovalo ministerstvo zahraničí, které ale oznámilo, že areál nepotřebuje a loni v červnu ho převedlo na ÚZSVM. V době převodu už byl podle úřadu areál uzavřen. Letos pak úřad oznámil, že o zámek neprojevila zájem žádná jiná státní instituce, a proto zahájí prodej soukromým zájemcům.
Náklady na správu areálu jsou podle ÚZSVM vysoké. Arajmu řekla letos v březnu poslancům ze sněmovního kontrolního výboru, že prázdný areál vyjde měsíčně stát na šest set tisíc, největší položku představuje údržba golfového hřiště. Kontrolní výbor proti prodeji protestoval a navrhoval, aby byla správa Štiřína převedena například na sněmovnu.
Podle mluvčí úřadu Tesařové se plánuje rozsáhlá inzerce i spolupráce se zahraničním portálem, kde se úřad pokusí nalákat i zahraniční investory.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ale loni v květnu argumentoval tím, že provoz areálu je ztrátový. Za předchozích deset let tam ministerstvo zahraničí pořádalo podle něj pouze sedm akcí a zájem jiných státních institucí byl také malý. Ministerský příspěvek na provoz zámku činil za tu dobu podle Lipavského 260 milionů korun.
O tom, že by se zámek mohl privatizovat, se uvažovalo už před více než deseti lety za tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Z plánu ale nakonec sešlo kvůli pádu vlády Petra Nečase (ODS).
Proti dražbě se stavěla i Kamenice
Proti dražbě se stavěla také obec Kamenice, která navrhovala společný projekt se státem. V části zámku mohly být podle ní ordinace a školka a zbytek by mohl dál využívat stát. Čermák poukázal na vysokou vyvolávací cenu, která by v dalších kolech mohla jít výrazně dolů. Pak by ale podle něj nedávalo smysl se zámku zbavovat.
Zároveň by rád věděl, zda stát uspořádal předtržní konzultace s realitními kancelářemi, a to i mezinárodními, aby zjistil, zda je areál za tuto cenu na trhu uplatnitelný. „Protože velký vliv na cenu má historická hodnota jak zámku, tak parku. Zámek má památkovou ochranu, a to je podle mě byznysově trošku handicap, protože nemůžete předělávat pokoje, jak chcete, a snižovat energetickou náročnost budovy, kterou nemůžete zateplit, a tak dále,“ podotkl starosta.
Zámek Štiřín byl postaven v polovině 18. století. Dnešní podobu získal kolem roku 1900 po úpravách podle projektu architekta Jiřího Stibrala. V roce 1945 se vlastníkem zámku stal stát. V letech 1985 až 1993 byly v zámku provedeny úpravy, aby mohl být využíván jako hotel. Štiřín v minulosti využívali skauti, kteří se o zámek později neúspěšně soudili. V roce 2005 soud rozhodl, že nynější skautská organizace Junák na zámek právo nemá.
V areálu se před dvěma lety konalo také první výjezdní zasedání kabinetu Petra Fialy (ODS). V areálu pak v minulosti natáčeli i filmaři, v sedmdesátých letech tam vznikaly scény z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje.