Vesmírná stanice

Posádka čínské vesmírné stanice musela během letošní zimy provést dva výstupy do kosmu. Cílem byla oprava solárních panelů základního modulu – poškodil je vesmírný odpad. Informovala o tom čínská státní agentura Nová Čína, podle níž byly opravy úspěšné.

Život astronautů na oběžné dráze, týmovou spolupráci, ale také řešení několika nebezpečných situací si mohou téměř na vlastní kůži vyzkoušet lidé díky nové hře využívající virtuální realitu. Simulace, která vznikla na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze, míří hlavně na studenty.

Trojice čínských astronautů ve čtvrtek na palubě lodi Šen-čou 17 zamířila k čínské vesmírné stanici Tchien-kung, kde vystřídá dosavadní posádku. Uvedla to agentura AP, podle níž je nová trojice astronautů nejmladší, co kdy Peking vyslal do vesmíru.

Čína se chystá v příštích letech rozšířit svou vesmírnou stanici ze tří modulů na šest a je připravena ji otevřít i pro zahraniční astronauty. Podle agentury Reuters to uvedla Čínská akademie vesmírných technologií.

Vesmírná stanice Skylab částečně vyplnila mezeru, která vznikla mezi koncem amerického programu dobývání Měsíce v roce 1972 a startem prvního raketoplánu na jaře 1981. Ambiciózní program, který vznikl i díky komponentům zbylým z měsíčního Apolla, zamířil do vesmíru před 50 lety, 14. května 1973. Tehdy z kosmodromu na floridském Mysu Canaveral odstartovala mohutná raketa Saturn V, jež na oběžnou dráhu kosmickou laboratoř vynesla.

Trojice čínských kosmonautů začala v neděli na vesmírné stanici Tchien-kung (Nebeský palác) s vykládkou nákladní lodi Tchien-čou, která u ní úspěšně zakotvila. Informovala o tom agentura DPA. Loď s šesti tunami nákladu odstartovala na oběžnou dráhu v sobotu z kosmodromu Wen-čchang na tropickém ostrově Chaj-nan.

Čína v pondělí vyslala poslední, třetí modul k vesmírné stanici Tchien-kung. Skončilo tím desetiletí budování stanice, na níž chce mít Čína trvale posádku. Modul se ke stanici připojil v úterý brzy ráno místního času, tedy v pondělí večer SEČ, uvedla čínská média.

Ve věku 80 let zemřel ruský kosmonaut Valerij Poljakov, informovala vesmírná agentura Roskosmos. Poljakov se do kosmu vypravil dvakrát, během své mise v letech 1994 a 1995 tam strávil nepřetržitě 437 dnů, čímž vytvořil dosud nepřekonaný rekord.

Rusko se po roce 2024 stáhne z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to řekl nový šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov, informovala v úterý agentura Interfax. Rusko chce podle něj vybudovat vlastní orbitální stanici. Americké ministerstvo zahraničí oznámení označilo za politováníhodné. Americká vesmírná agentura NASA uvedla, že oficiální zpráva o ruském odstoupení od mezinárodního projektu nepřišla.

Čína v neděli vyslala do vesmíru druhý ze tří modulů pro svou orbitální stanici Tchien-kung (Nebeský palác). Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na záběry čínské televize.

Na šestiměsíční misi odletěla tříčlenná posádka čínské vesmírné lodi Šen-čou 14. Míří k čínské vesmírné stanici Tchien-kung, která je prázdná od dubna, kdy se z ní vrátili členové předchozí pilotované mise Šen-čou 13. To by se po skončení Šen-čou 14 nemělo opakovat, další kosmonauti přiletí na stanici ještě před návratem trojice, která se do vesmíru vydala nyní.

Po půlroce stráveném v základním modulu budované vesmírné stanice Tchien-king (Vesmírný palác) se vrátili na Zemi tři čínští astronauti. Loď Šen-čou 13 s nimi přistála v poušti Gobi v sobotu dopoledne. Půlroční pobyt na orbitě je novým čínským rekordem.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude pokračovat ve svém provozu až do roku 2030. Potom se řízeně zřítí na Zemi, do pečlivě vybraného místa v Tichém oceánu, které je v maximální možné vzdálenosti od míst obývaných lidmi. Oznámila to americká vesmírná agentura NASA.

Čína si u OSN stěžuje, že se její vesmírná stanice Tchien-kung (Nebeský palác) musela letos dvakrát vyhnout střetu se satelity sítě Starlink amerického miliardáře Elona Muska. Ty mají přinést internet do těch částí světa, kde je s přístupem k němu problém.

V pátek večer odletí z kosmodromu Ťiou-čchüan tři čínští kosmonauti, kteří budou pokračovat v budování nové čínské orbitální stanice Tchien-kung (Nebeský palác). Po osmi letech přitom bude v čínské vesmírné misi opět žena.

Tři čínští kosmonauti se v pátek ráno bezpečně vrátili na Zemi poté, co strávili 90 dnů na čínské vesmírné stanici. Pro tuto zemi šlo o nejdelší kosmickou misi.

Poté, co Sovětský svaz prohrál pomyslný závod se Spojenými státy o vyslání člověka na Měsíc, soustředil se jeho vesmírný program hlavně na dlouhodobý pobyt člověka v kosmu a na vyslání orbitální stanice. První takové zařízení na světě Saljut 1 vypustil na oběžnou dráhu v dubnu 1971, jeho fungování ale dopadlo tragicky. Úvodní a jediná posádka, která stanici obývala, zahynula 30. června 1971 při návratu do atmosféry.

Čína ve čtvrtek úspěšně dopravila tříčlennou posádku na svou nově budovanou vesmírnou stanici. Šlo o start prvního čínského pilotovaného kosmického plavidla za posledních téměř pět let. Posádka stráví na stanici tři měsíce.

Čína ve středu přesunula na startovací rampu raketu Dlouhý pochod 2F, která by měla příští týden vynést na novou čínskou vesmírnou stanici první tři kosmonauty. Na orbitální stanici mají strávit tři měsíce, během nichž se budou věnovat stavebním pracem, údržbě, vědeckým experimentům a plánují i výstupy do volného prostoru.

K základnímu modulu budoucí čínské vesmírné stanice se v noci na neděli připojila bezpilotní zásobovací loď s vybavením pro astronauty a palivem. S odvoláním na čínské zdroje o tom informovaly agentury Reuters a AP. Dokončení orbitálního komplexu je plánované na příští rok.

Čína vypustila do kosmu základní modul své vlastní orbitální stanice nazvaný Tchien-che (Nebeská harmonie). Z kosmického střediska Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan ho v 11:23 místního času (5:23 SELČ) vynesla raketa Dlouhý pochod 5B. Informovaly o tom tiskové agentury.

Rusko zahájilo budování vlastní orbitální stanice. Oznámil to šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin, který informoval, že první modul tohoto budoucího vesmírného komplexu by měl být připraven k vypuštění na oběžnou dráhu v roce 2025.

Ruská vesmírná stanice Mir přesně před dvaceti lety, krátce před 07:00 SEČ ukončila svoji misi a zanikla v zemské atmosféře. Laboratoř na oběžné dráze pomohla sovětskému, ruskému i světovému výzkumu.

Zástupci Ruska byli vyřazeni z expertní skupiny posuzující perspektivy vesmírné stanice Gateway, která má v budoucnu obíhat kolem Měsíce. Napsala to agentura RIA Novosti s odvoláním na zdroj z ruského „raketového a vesmírného odvětví“. Vyřazení prý způsobila ruská nespokojenost s její údajně nedostatečnou rolí v projektu. Šéf Roskosmosu ale informaci rozporuje.