„Hrozí solární erupce s radiací, evakuujte se!“ Čeští studenti si ve virtuální realitě vyzkouší život na vesmírné stanici

Život astronautů na oběžné dráze, týmovou spolupráci, ale také řešení několika nebezpečných situací si mohou téměř na vlastní kůži vyzkoušet lidé díky nové hře využívající virtuální realitu. Simulace, která vznikla na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze, míří hlavně na studenty.

„Po nasazení náhlavní soupravy se studenti ocitnou v prostředí inspirovaném Mezinárodní vesmírnou stanicí ISS, kde mají za úkol provádět vědecké experimenty, obdobně jako je plní skuteční astronauti,“ přiblížil vedoucí laboratoře virtuální a rozšířené reality Fakulty elektrotechnické ČVUT David Sedláček.

Virtuální prostředí vesmírné stanice programovali studenti počítačové grafiky a interakce dva roky. Při návrhu se inspirovali videi z ISS. „Šlo nám o vytvoření autentického prostředí, které bude v účastnících vzbuzovat silný zážitek z mise do vesmíru. K tomu patří zejména simulovaný stav beztíže. Také se musí naučit pohybovat v prostoru, odrážet se od madel a přidržovat se jich,“ řekl Sedláček. Všechny možnosti ale vývojáři nevyužili. Hráči se třeba nemohou obracet, protože by to u nich vyvolávalo nevolnost.

Nahrávám video

Kosmické radosti i starosti

Autoři do hry zakomponovali dva scénáře. V edukativní části hry si člověk může vyzkoušet práci astronauta. Tříčlenná posádka pracuje na vědeckých experimentech a plní výzkumné úkoly. V navazující druhé části hráč čelí hrozbám, které ve vesmíru mohou nastat. Patří mezi ně srážka s kosmickým smetím nebo solární erupce s radiací, kdy se musí ze stanice včas evakuovat.

„Jakmile se děj překlopí do únikové hry, účastníci ve stavu ohrožení musí spolupracovat, protože některé úkoly nelze vyřešit individuálně. Vyniknou při tom vlastnosti, jako jsou jejich mentální a psychická odolnost, schopnost řešit problémy pod tlakem či týmový duch,“ popsal Jan Spratek z firmy Planetum, který odpovídal za faktickou stránku virtuální simulace. Planetum má v plánu novou hru ve virtuální realitě v blízké době nabídnout široké veřejnosti ve vlastní virtuální laboratoři.

Díky vzdělávacím kancelářím Evropské kosmické agentury ESA pro Českou republiku je již Spratek v kontaktu se dvěma středními školami – Gymnáziem Josefa Božka v Českém Těšíně a Smíchovskou střední průmyslovou školou a gymnáziem. Ty mají potřebné technologické zázemí a jsou připraveny nasadit aplikaci do výuky. Spratek míní, že vesmírné prostředí je pro děti velice atraktivní a může jim pomoci budovat vztah k přírodním vědám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 46 mminutami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 23 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.