Školní jídelna

Kvůli dlouhodobě vysokým cenám potravin hledá stále více lidí levnější varianty stravování. Větší zájem teď registrují například některé školní jídelny. Kromě žáků a studentů nabízejí hotová jídla třeba seniorům, ale i ostatním zájemcům. S tím ale nesouhlasí někteří restauratéři, podle kterých to je neférová konkurence.

Desetitisíce obědů z firemních kantýn se oproti dřívějšku daří zachránit, a zároveň tak zabránit plýtvání. I přesto tyto provozy denně vyhodí zhruba 72 tisíc porcí. Podle organizace Zachraň jídlo proto roste jejich zájem darovat neprodané pokrmy potřebným – nejčastěji seniorům a rodičům samoživitelům.

Příliš soli je podle hygieniků v každém pátém obědě, které vydávají školní jídelny v Jihomoravském kraji. Pracovníci hygienických stanic se ve čtvrtek vydali na kontrolu, při níž kontrolovali také teplotu nebo způsob skladování jídla.

Obědy od nového školního roku zdraží pouze menší část školních jídelen. Česká televize oslovila sedmdesát jídelen po celé zemi, zdražení plánuje třináct z nich. Plošného zdražování obědů se rodiče nemusí obávat ani dle Asociace školních jídelen. Resort práce nyní spouští další dotační výzvu pro rodiny, které na školní obědy nemají peníze.

Narůstá zájem o školní obědy zdarma. Díky nim se stravují tisíce školáků, kteří by do jídelny nechodili. Podle organizací i škol jde o největší nárůst za posledních deset let, kdy začaly vznikat tyto projekty. Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončuje novou dotační výzvu, ta ale podle krajů přináší řadu úskalí. Posiluje sice jejich roli, přináší ale zvýšenou administrativu i finanční spoluúčast.

Školní jídelny budou moci od 1. února zdražit cenu hlavního jídla o dvacet procent proti nynějším cenám. Poplatky za přesnídávky a odpolední svačiny budou moci jídelny zvýšit až o třicet procent. Umožní jim to novelizovaná vyhláška o školním stravování, kterou připravilo ministerstvo školství a která vyjde ve Sbírce zákonů. Cílem je podle úřadu novými limity reagovat na růst cen potravin a umožnit jídelnám dál nakupovat kvalitní suroviny. Nyní je podle resortu průměrná cena obědu ve školní jídelně 34 korun.

Zdražování se nevyhýbá ani školním jídelnám. Rodiče letos platí za obědy svých ratolestí asi o 15 procent víc. Kvůli obavám z dalšího růstu cen surovin navrhuje ministerstvo školství ještě navýšit cenové limity, za které se ve školách vaří. Přibývá ale přitom rodin, které si obědy pro děti nemůžou dovolit.

Masarykova základní škola v Tanvaldu je průkopníkem samoobslužné školní jídelny. Děti si naberou, co jim chutná, a jídlem zdaleka tolik neplýtvají. Navíc je to vede k větší samostatnosti; po obědě zbytky samy vytřídí a nádobí uklidí do mycích košů. Inspirace přišla ze severských zemí, kde je tento typ stravování žáků běžný.

Asociace školních jídelen pořádá odborné kurzy pro kuchařky a kuchaře zaměřené na přípravu bezlepkové stravy. Tu podle jejích odhadů připravuje jen asi deset procent školních jídelen. Dětských celiaků však dlouhodobě přibývá a pracovníci jídelen často nemají o bezlepkových dietách dostatečné znalosti.

Školní jídelny od začátku nového školního roku zdraží obědy. Rodiče školáků tak měsíčně zaplatí až o 120 korun víc. Česká televize to zjistila od oslovených městských částí a zřizovatelů školních jídelen. Cena za jeden oběd se zvýší v průměru o tři až šest korun, důvodem jsou dražší potraviny. Kromě základních škol chtějí zdražovat obědy i některé mateřské školy.

Osmadvacet pražských škol se zapojilo do sběru kuchyňských zbytků ze školních jídelen. Od nového projektu si Praha slibuje navýšení objemu tříděného odpadu. Množství, které musí obce vytřídit, je od začátku roku 2021 stanoveno v novém zákoně o odpadech. ČT to řekl pražský náměstek pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček (STAN). Oslovené školy si službu doposud zajišťovaly samy.

Na Slovensko bylo dovezeno 300 kilogramů masa z jatek v Polsku, kde se porážely nemocné krávy. Maso skončilo v restauracích a školních jídelnách. Uvedla to slovenská ministryně zemědělství Gabriela Matečná. Odpoledne slovenská veterinární správa uvedla, že zmíněné maso se na Slovensku dostalo i do maloobchodních prodejen. Zmiňované maso odebrali i tři podnikatelé na východě země. Polsko do států Evropské unie podle hlavního polského veterináře vyvezlo 2700 kilogramů podezřelého hovězího.