Masarykova základní škola v Tanvaldu je průkopníkem samoobslužné školní jídelny. Děti si naberou, co jim chutná, a jídlem zdaleka tolik neplýtvají. Navíc je to vede k větší samostatnosti; po obědě zbytky samy vytřídí a nádobí uklidí do mycích košů. Inspirace přišla ze severských zemí, kde je tento typ stravování žáků běžný.
V Tanvaldu mají samoobslužnou školní jídelnu. Děti tam prý jídlem tolik neplýtvají
Typický oběd obsahuje vodu, salát, polévku a těstoviny s grilovanou zeleninou a masem. Kdyby porce žákům nestačila, mohou si jít přidat. Stejně jako jiné jídlo z pultu.
„Děti začaly jíst potraviny, které před tím nejedly, protože si to chtějí ochutnat, protože mají možnost nandat si na talíř to, co chtějí,“ uvádí ředitelka školy Jana Duňková. Co si vezmou, to většinou celé sní. Zbytky jsou minimální.
Provozovatel jídelny se snaží odhadnout i množství připraveného jídla, aby nezbývalo ani v nádobách. V některých školních jídelnách problém s netknutými obědy už vyřešili. Třeba na pražském gymnáziu Jana Keplera zbylé jídlo dají do krabiček a pošlou třeba do nedalekého azylového domu pro lidi bez domova.
„Dva roky jsme pracovali na metodice, abychom sesbírali informace a data k tomu, aby darování bylo možné udělat,“ popisuje ředitelka Zachraň jídlo Michaela Číhalíková. Darování zbylých obědů ale není vždy možné. Často mu brání hygienické normy i legislativa.