Školní obědy budou moci zdražit o dvacet procent, svačiny o třicet

Školní jídelny budou moci od 1. února zdražit cenu hlavního jídla o dvacet procent proti nynějším cenám. Poplatky za přesnídávky a odpolední svačiny budou moci jídelny zvýšit až o třicet procent. Umožní jim to novelizovaná vyhláška o školním stravování, kterou připravilo ministerstvo školství a která vyjde ve Sbírce zákonů. Cílem je podle úřadu novými limity reagovat na růst cen potravin a umožnit jídelnám dál nakupovat kvalitní suroviny. Nyní je podle resortu průměrná cena obědu ve školní jídelně 34 korun.

Ceny za dopolední a odpolední svačiny, které obvykle zahrnují ovoce, zeleninu nebo mléčné produkty, budou moci stravovací zařízení zdražit více. Důvodem je podle ministerstva to, že tyto potraviny patří k sortimentu, který v poslední době zdražil nejvýrazněji.

Svačiny se podávají dětem v mateřských školách a ubytovaným na internátech či v domovech mládeže. Tato zařízení mají zákonnou povinnost zabezpečit dětem celodenní stravování.

Finanční limity na nákup potravin se ve vyhlášce o školním stravování naposledy zvýšily v září 2021, a to o dvacet procent. Předtím platily od ledna 2012. Nové navýšení limitů je podle úřadu nezbytné pro to, aby zařízení školního stravování mohla nadále dodržovat výživové požadavky na kvalitu jídla pro děti.

Aktuální limity stanovují strop na oběd pro strávníka staršího patnácti let na 45 korun, od 1. února to bude 54 korun. Maximální cena oběda pro žáky ve věku od sedmi do deseti let bude proti stávajícím 39 korunám o osm korun vyšší. Děti od jedenácti do čtrnácti let budou namísto nynější ceny 41 korun za oběd platit nejvýše padesát korun a děti do šesti let 36 korun, tedy o šest korun více než nyní.

Od února budou předškoláci za celodenní stravu ve školkách platit 57 až 114 korun. Dítě od sedmi do deseti let bude za snídani, svačiny, oběd a večeři platit dohromady nejvýše 141 korun za den a dítě od jedenácti do čtrnácti let nejvýše 153 korun za den. Celodenní strava pro starší patnácti let bude moci stát až 169 korun.

Proti dnešním cenám tak jídelny mohou platbu za denní stravu navýšit o 23 až 33 korun v závislosti na věku strávníka. Ještě více by mohli platit žáci ze tříd se sportovním zaměřením a studenti konzervatoří, kteří studují tanec.

Například v Praze se ceny za obědy v jídelnách pohybují většinou mezi třiceti a čtyřiceti korunami. Většina jídelen, které oslovila ČTK, se od února zdražovat nechystá. Důvodem je to, že k úpravě cen přistoupily už loni. Naopak s tím, že si připlatí, musí počítat rodiče školáků, stravujících se třeba v jídelně při Základní a mateřské škole Kořenského v Praze 5.

Ministerstvo uvedlo, že se navýšením cen za stravování může zvednout finanční zátěž pro rodiče. Chudým může pomoci třeba navýšení přídavků na dítě či projekt Obědy do škol, který spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Resort rovněž posílil o čtyřicet milionů korun svůj dotační program na obědy. Pro letošní rok si budou moci neziskové organizace, které stravu školákům poskytují, rozdělit sto milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ETS je obchod s uměle vytvořenou komoditou, míní Gavor. Emise jsou realita, říká Svárovská

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.
před 8 hhodinami

Nový zákon podle Fialy zrychlí reakci na krize. Vláda se bojí žalob, míní Skopeček

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.
před 14 hhodinami

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali cestování během blízkovýchodní krize

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali současnou situaci kolem cestování během krize na Blízkém východě. Pozvání přijali výkonný ředitel Asociace cestovních kanceláří ČR Michal Veber a generální ředitel skupiny Le Hotels Petr Lžičař. „Letenky se zdraží. Možná o pět až osm procent. Jenže zdražilo se i palivo na pumpě a jízda autem je nižší komfort, takže se zájem o letání nezmění,“ míní Veber. Lžičař označil vyjádření eurokomisaře pro energetiku, že se cestování zdraží až o 20 procent v případě cen letenek, za spekulaci. „Nemyslím, že zdražení letenek ovlivní chuť lidí vycestovat na dovolenou. Pokud by se to stalo, tak může být například pozitivní, že Češi budou preferovat tuzemskou dovolenou,“ dodal. Svůj pohled také přidal výkonný ředitel rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha Jiří Vyskoč. Diskusi moderovala Vanda Kofroňová a Hana Vorlíčková.
před 19 hhodinami

VideoMalá restituce napravila mnohé majetkové křivdy, vše se ale majitelům nevrátilo

Radost z vráceného majetku, ale i starost, co s ním dál, provázely takzvanou malou restituci, která byla na jaře roku 1991 v plném proudu. Stát v rámci ní vracel zhruba sto tisíc vyvlastněných nájemních domů, menších nebo středních rodinných podniků, hotelů, restaurací, dílen, pil nebo mlýnů. I když podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd z roku 1990 měli dosavadní uživatelé povinnost původním majitelům nabídnout k odprodeji veškeré zařízení, někdy byly prostory v době vracení prázdné.
před 20 hhodinami

Slabý růst, pomalé ozdravení. Agentura S&P o stupeň snížila rating Slovenska

Mezinárodní ratingová agentura S&P oznámila, že snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Slovenska o jeden stupeň na úroveň A. Poukázala na slabý růst slovenské ekonomiky a pomalejší než předpokládané ozdravení veřejných financí země. Výhled ratingu pak S&P změnila na stabilní z negativního, což znamená, že ho v nejbližší době nehodlá měnit. Slovenské ministerstvo financí v reakci uvedlo, že krok S&P byl očekávaný, neboť dosavadní rating Slovenska u S&P byl podle něj vyšší než u jiných agentur.
25. 4. 2026

Státy EU se neshodnou na přístupu k emisním povolenkám, Komise chystá revizi

Evropská komise má připravit do července revizi systému emisních povolenek ETS, který však má zůstat zachován, vyplývá ze závěrů březnového summitu EU. Jde o výsledek debaty mezi státy, které chtějí ulevit těžkému průmyslu, a zeměmi, které si přejí pokračování dlouho fungujícího systému. Už na začátku dubna Komise navrhla úpravu, která ruší zneplatňování povolenek v rezervě. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně zaslal předsedkyni EK Ursule von der Leyenové a dalším evropským lídrům dopis, v němž navrhuje další bezplatné alokace povolenek některým podnikům.
25. 4. 2026

VideoVládní regulace cen paliv je jen pro mimořádné situace, říká Mach. Omezené šance na přezkum, namítá Volpe

Sněmovna potvrdila, že ceny pohonných hmot bude do budoucna moci regulovat nebo zastropovat vláda. Poslanci tím přehlasovali veto Senátu. Regulace nastala jako ochrana před tím, že si někdo „namastí kapsy na úkor spotřebitelů“, argumentoval náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Opatření dle něj platí pro mimořádnou situaci, nikoli běžný provoz. Člen sněmovního podvýboru pro dopravu Samuel Volpe (Piráti) zmínil přijetí zákona ve stavu legislativní nouze, výtky Senátu pokládá ve většině za relevantní. Varoval před precedentem z Maďarska, kde dle něj obdobné opatření k ničemu nevedlo. Vyzdvihl také problematiku dalšího přezkumu, v případě nařízení vlády je možný jen u Ústavního soudu. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
25. 4. 2026
Načítání...