Školní obědy budou moci zdražit o dvacet procent, svačiny o třicet

Školní jídelny budou moci od 1. února zdražit cenu hlavního jídla o dvacet procent proti nynějším cenám. Poplatky za přesnídávky a odpolední svačiny budou moci jídelny zvýšit až o třicet procent. Umožní jim to novelizovaná vyhláška o školním stravování, kterou připravilo ministerstvo školství a která vyjde ve Sbírce zákonů. Cílem je podle úřadu novými limity reagovat na růst cen potravin a umožnit jídelnám dál nakupovat kvalitní suroviny. Nyní je podle resortu průměrná cena obědu ve školní jídelně 34 korun.

Ceny za dopolední a odpolední svačiny, které obvykle zahrnují ovoce, zeleninu nebo mléčné produkty, budou moci stravovací zařízení zdražit více. Důvodem je podle ministerstva to, že tyto potraviny patří k sortimentu, který v poslední době zdražil nejvýrazněji.

Svačiny se podávají dětem v mateřských školách a ubytovaným na internátech či v domovech mládeže. Tato zařízení mají zákonnou povinnost zabezpečit dětem celodenní stravování.

Finanční limity na nákup potravin se ve vyhlášce o školním stravování naposledy zvýšily v září 2021, a to o dvacet procent. Předtím platily od ledna 2012. Nové navýšení limitů je podle úřadu nezbytné pro to, aby zařízení školního stravování mohla nadále dodržovat výživové požadavky na kvalitu jídla pro děti.

Aktuální limity stanovují strop na oběd pro strávníka staršího patnácti let na 45 korun, od 1. února to bude 54 korun. Maximální cena oběda pro žáky ve věku od sedmi do deseti let bude proti stávajícím 39 korunám o osm korun vyšší. Děti od jedenácti do čtrnácti let budou namísto nynější ceny 41 korun za oběd platit nejvýše padesát korun a děti do šesti let 36 korun, tedy o šest korun více než nyní.

Od února budou předškoláci za celodenní stravu ve školkách platit 57 až 114 korun. Dítě od sedmi do deseti let bude za snídani, svačiny, oběd a večeři platit dohromady nejvýše 141 korun za den a dítě od jedenácti do čtrnácti let nejvýše 153 korun za den. Celodenní strava pro starší patnácti let bude moci stát až 169 korun.

Proti dnešním cenám tak jídelny mohou platbu za denní stravu navýšit o 23 až 33 korun v závislosti na věku strávníka. Ještě více by mohli platit žáci ze tříd se sportovním zaměřením a studenti konzervatoří, kteří studují tanec.

Například v Praze se ceny za obědy v jídelnách pohybují většinou mezi třiceti a čtyřiceti korunami. Většina jídelen, které oslovila ČTK, se od února zdražovat nechystá. Důvodem je to, že k úpravě cen přistoupily už loni. Naopak s tím, že si připlatí, musí počítat rodiče školáků, stravujících se třeba v jídelně při Základní a mateřské škole Kořenského v Praze 5.

Ministerstvo uvedlo, že se navýšením cen za stravování může zvednout finanční zátěž pro rodiče. Chudým může pomoci třeba navýšení přídavků na dítě či projekt Obědy do škol, který spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Resort rovněž posílil o čtyřicet milionů korun svůj dotační program na obědy. Pro letošní rok si budou moci neziskové organizace, které stravu školákům poskytují, rozdělit sto milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Na pokutách a nedoplatcích se loni vybralo rekordních 150 milionů korun

Celníci a policisté loni vybrali kolem 150 milionů korun na pokutách a nedoplatcích, jde o rekordní sumu. Týká se to jízdy bez elektronické dálniční známky, neuhrazení mýtného nebo dluhů na starších pokutách. Sem patří například nezaplacení pokut za dopravní přestupky, dluhy vůči zdravotním pojišťovnám, ale třeba i neuhrazené poplatky za popelnice.
před 19 hhodinami

Nízké výnosy a vysoké poplatky. Studie poukazuje na problémy penzijního spoření

Systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli, tedy zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu, tvrdí studie think-tanku Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Podle analýzy jsou jedním z hlavních problémů extrémně nízké výnosy, což práce ilustruje na srovnání se Švédskem a Slovenskem. Podle Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) ovšem studie porovnává enormně odlišné systémy, a dochází tak k nerelevantním závěrům.
3. 2. 2026

Čeští turisté dobývají Polsko, loni jich bylo okolo půl milionu

Balt, ale také horské resorty nebo historické a kulturní památky lákají stále více Čechů do Polska. Podle dat polského statistického úřadu za rok 2025 je zřejmé, že loni opět rekordně přibylo českých turistů. I tématu rozvoje turistického ruchu mezi Českem a Polskem se věnuje nová epizoda publicistického pořadu ČT Bilance s podtitulem Polský ekonomický zázrak.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Rozpočet byl v lednu v přebytku 32,4 miliardy, výdaje omezilo provizorium

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Je poslední den pro přiznání k dani z nemovitosti

Pondělí 2. února je posledním termínem pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Povinnost se týká těch, kteří loni získali novou nemovitost, některou svou nemovitost prodali nebo provedli její úpravy, které ovlivňují výši daně. Daň je splatná 1. června. Pokud ji finanční úřad vyměří nad pět tisíc korun, lze ji rozdělit do splátek, kdy první je splatná 1. června a druhá do konce listopadu.
2. 2. 2026

Polovina zákazníků dle obchodníků volí samoobslužné pokladny

V českých obchodech přibývá samoobslužných pokladen a roste počet prodejen bez personálu. Obchodníci investují do rozvoje technologií a stále častěji využívají umělou inteligenci. Třeba v roce 2024 na tyto účely vydali dvanáct miliard korun. Nemalá část peněz směřuje také na analýzy nákupního chování zákazníků a rozvoj věrnostních programů. Samoobslužné pokladny podle obchodníků využívá zhruba polovina zákazníků – častěji ti s menším nákupem a mladší generace. Část spotřebitelů ale stále preferuje obsluhu.
2. 2. 2026

Vláda se může dostat do sporu s prezidentem i kvůli rozpočtu

Vládu možná čeká spor s prezidentem o státní rozpočet na letošní rok. Schválila návrh se schodkem 310 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady je ale plánovaný deficit o 63 miliard vyšší, než připouští platný zákon. Prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že by měl problém takový rozpočet podepsat. Poslanci začnou předlohu projednávat v prvním čtení 11. února. Sněmovní opozice plánuje navrhnout přesuny za desítky miliard. O změnách uvažují i někteří koaliční poslanci.
1. 2. 2026

Největší síla Česka je v kreativitě, říká zástupce generálního tajemníka OECD

Už tři dekády je Česko součástí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). „Během těch tří dekád vzrostlo české HDP o osmdesát procent, zahraniční investice jsou nad průměrem, nezaměstnanost je nízká a inflace je víceméně pod kontrolou,“ shrnuje zástupce generálního tajemníka OECD František Ružička. „Největší síla Česka spočívá v kreativitě a inovátorském přístupu k problémům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Kristýnou Hávovou.
1. 2. 2026
Načítání...