Stažení

Digitální a informační agentura (DIA) ve čtvrtek ráno oficiálně spustila mobilní verzi Portálu občana. Služba slouží pro kontakt lidí se státní správou. Podle ředitele agentury Martina Mesršmída by se i díky nové mobilní aplikaci mohl do konce roku zvýšit počet uživatelů služby ze současných 1,2 milionu na 1,6 až 1,7 milionu.

Vláda v Mali vyzvala OSN, aby ze země stáhla své mírové jednotky. Jejich příslušníků je v západoafrické zemi, kde se ujala vlády vojenská junta, přes deset tisíc. Mise v Mali působí již deset let.

Před budovou gruzínského parlamentu se ve čtvrtek večer sešly tisíce lidí k nové opoziční demonstraci, třetí v posledních třech dnech. Vláda už oznámila propuštění více než sta osob zatčených při uplynulých, místy násilných protestech, které vyvolal odpor proti zákonu o takzvaných zahraničních agentech. V reakci na protesty vláda ráno tuto normu stáhla, což prezidentka Salome Zurabišviliová, která se ji chystala vetovat, označila za vítězství lidu.

Velvyslanci zemí Evropské unie se v pondělí večer shodli na společné půjčce 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a globální patnáctiprocentní dani pro velké nadnárodní firmy. Na Twitteru to oznámilo české předsednictví Rady EU. Maďarsko, které obě dohody dlouhodobě blokovalo, stáhlo veto při souběžném jednání o svých penězích z unijních fondů.

Ústup ruských vojsk z Chersonu, jediného oblastního centra dobytého Rusy při invazi na Ukrajinu, vyvolává podle analytiků amerického Ústavu pro studium války (ISW) bezprecedentní kritiku namířenou proti šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi. Ústup proto budí ideologický rozkol mezi Putinem a radikálními stoupenci války.

Ruská vojska se patrně budou stahovat ze západního břehu Dněpru v Chersonské oblasti, tvrdí podle ruských médií zástupce okupačních úřadů v regionu Kirill Stremousov. Na západním břehu Dněpru přitom leží také samotné středisko oblasti Cherson, jedno z největších měst, které se podařilo Moskvě od začátku invaze na Ukrajinu obsadit. Ukrajina varuje, že se okupanti mohou snažit vytvořit zdání ústupu.

Ukrajina vyčísluje dosavadní škody způsobené ruskou invazí na 564,9 miliardy dolarů (12,7 bilionu korun). Podle generálního štábu ukrajinské armády bylo Rusko nuceno stáhnout své síly z Kyjevské oblasti. Ukrajinské síly navíc znovu kontrolují město Irpiň, tvrdí jeho starosta Oleksandr Markušyn. Ve městě Černihiv jsou nadále uvězněny desetitisíce lidí. Humanitární koridory v pondělí nebudou, Kyjev se obává provokací.

Automobilka Škoda Auto kvůli ruské invazi na Ukrajinu zastaví veškeré své aktivity v Rusku. Přeruší výrobu ve svých ruských závodech v Kaluze a Nižném Novgorodu, zastaví i export vozů do země. Firma o tom ve čtvrtek informovala v tiskovém prohlášení. Až do odvolání zastavuje výrobu aut v Rusku i německý automobilový koncern Volkswagen, který je největším výrobcem aut v Evropě a pod který Škoda Auto patří. Na vojenské akce Moskvy reaguje i developerská společnost Central Group. Hospodářská komora (HK) zároveň zveřejnila aktuální průzkum o vztahu konfliktu a „migraci“ ukrajinských pracovníků.

Francie, její evropští partneři a Kanada stáhnou ze západoafrického Mali své vojáky, kteří tam v rámci operace Barkhane a mise Takuba bojují s islamistickými milicemi. Důvodem jsou zhoršující se diplomatické vztahy s malijskou vládnoucí juntou. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) také Česko odvolá své vojáky, jiných misí v Mali se odchod netýká. Stažení vojsk dohodli politici ve středu v Paříži před summitem EU a Afriky, který začal ve čtvrtek v Bruselu. Toho se účastní také premiér Petr Fiala (ODS), který zde jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem.

Evropská komise oznámila Polsku, že mu z fondů Evropské unie strhne část pokuty uložené kvůli pokračování provozu Dolu Turów. První část dluhu, který má Polsko jako vůbec první země platit za neuposlechnutí příkazu unijního soudu, činí přibližně 15 milionů eur (363 milionů korun). Částku musí Polsko platit bez ohledu na to, že Praha minulý týden po uzavření mezivládní dohody s Varšavou stáhla u unijního soudu v Lucemburku žalobu. Jedna z podmínek dohody, bariéra mající zabránit odtoku podzemních vod z Česka, je po dvou letech stavby dokončena.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg chce na 12. ledna svolat jednání Aliance s Ruskem, informovala turecká státní agentura Anadolu. Přijetí návrhu na schůzku dříve potvrdilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí, o formátu i času se podle mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové jedná.

Indický premiér Naréndra Módí v pátek oznámil, že se rozhodl zrušit tři kontroverzní zemědělské zákony, proti kterým indičtí farmáři již více než rok protestují. Informovala o tom agentura Reuters, která připomněla, že Módího ústupek zemědělcům přichází krátce před volbami v nejlidnatějším indickém státě Uttarpradéš a dalších dvou státech na severu Indie s velkým podílem venkovského obyvatelstva.

Omluva nestačí, řekl v sobotu Afghánec Ímal Ahmadí, který při útoku americké armády v Kábulu přišel v srpnu o deset příbuzných. Pentagon původně útok bezpilotního letadla vydával za akci proti autu s atentátníky, v pátek se ale omluvil a přiznal, že zemřelo deset civilistů. Mezi oběťmi útoku z 29. srpna byla i tříletá Ahmadího dcera. Z deseti mrtvých bylo sedm dětí.

Nejméně dva mrtvé a devatenáct zraněných si v Dželálábádu na východě Afghánistánu vyžádala série bombových útoků. S odvoláním na místní zdravotníky a média to uvedla agentura AFP. K útokům se zatím nikdo nepřihlásil. Oblast je pokládána za baštu teroristické organizace Islámský stát-Chorásán, tedy rivalů nyní vládnoucího radikálního hnutí Taliban.

Podle britských zpravodajců bylo nepravděpodobné, že by Kábul padl do rukou radikálního islamistického hnutí Taliban ještě letos, uvedl ministr zahraničí Dominic Raab. Ministr před poslanci ve Westminsteru obhajoval stažení britských sil z Afghánistánu, kde Taliban po bleskovém postupu zemí převzal moc během několika týdnů.

Hnutí Taliban se obává odlivu elit, ke kábulskému letišti pouští pouze cizince. Německý parlament ve středu schválil vyslání až 600 vojáků do Afghánistánu, aby zde pomáhali s evakuací, přičemž jejich mandát platí do 30. září. Afghánistán začali podle televize CNN opouštět první američtí vojáci. USA, jejichž jednotky střeží kábulské letiště, mají v plánu dodržet dohodnutý termín odchodu 31. srpna. Ostatní země pokračují v evakuaci občanů, Británie či Francie už jsou téměř hotové, Polsko ji zastavilo. Do Kábulu odletěla i ruská transportní letadla.

Afgháncům, kteří pomáhali české armádě při misi v této asijské zemi, je nutné pomoci co nejdříve. V Událostech, komentářích se na tom shodli analytik Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha a režisér Václav Mahoul, jeden ze signatářů petice Zachraňte tlumočníky. Oba také podotkli, že jednání české vlády mohlo být rychlejší. Marhoul vyslovil obavy o logistické zajištění případného přesunu afghánských spolupracovníků do Česka, Tureček poukázal na to, že česká vláda zatím nemá s takovouto akcí zkušenosti.

Americká vojenská mise v Afghánistánu skončí 31. srpna. Řekl to prezident Joe Biden. Zároveň připustil, že afghánské islamistické hnutí Taliban je vojensky nejsilnější od roku 2001, a ujistil, že pro Afghánce, kteří s USA spolupracovali, je ve Spojených státech místo. Evakuace lidí se speciálními pasy začne tento měsíc. Biden se vyslovil k podrobnostem ukončení afghánské mise, která začala před dvaceti lety, po teroristických útocích na USA.

Do konce června česká armáda stáhne z alianční mise v Afghánistánu své poslední vojáky. Na středečním jednání sněmovního výboru pro obranu to řekl náčelník generálního štábu Aleš Opata. V současné době v zemi zůstává pouze dvanáctičlenná koordinační jednotka, většina vojáků i materiálu už byla odvezena. I po 11. září, dokdy spojenci ohlásili odchod ze země, v Kábulu zůstane jednotka Kamba, která hlídá českou ambasádu.

Zářijový termín úplného stažení desetitisícové mise NATO z Afghánistánu se blíží a v zemi narůstají obavy z Talibanu. Největší strach mají místní, kteří v minulých letech spolupracovali se zahraničními silami. Tlumočníci, kuchaři či zásobovači se obávají pomsty islamistů. Lidskoprávní organizace zvyšují tlak na západní vlády, aby se o své spolupracovníky postaraly.

Spojené státy a další země Severoatlantické aliance (NATO) minulý týden oznámily, že začnou stahovat svá vojska z Afghánistánu. Ministři obrany spojeneckých zemí se shodli, že první vojáci z asijské země odejdou na jaře s tím, že ti poslední ji opustí na podzim. Od začátku konfliktu letos uplyne dvacet let, zahraniční vojska podle generála Petra Pavla za sebou přitom zanechávají jiný Afghánistán, než kterým byl předtím. Svou roli ve válce sehráli i čeští vojáci.

Obnovu a oživení Severoatlantické aliance slíbil v Bruselu svým kolegům z ostatních členských zemí NATO šéf americké diplomacie Antony Blinken. Přislíbil také sdílet plány USA na odchod z Afghánistánu, ačkoli konkrétní datum se spojenci nedozvěděli. Blinken rovněž mluvil o potřebě ostražitosti vůči Rusku, včetně amerického požadavku na přerušení stavby plynovodu Nord Stream 2. I kvůli hrozbám z východu by podle něj evropští členové Aliance měli více sblížit své postoje s Tureckem.

Nový Zéland stáhne do května své poslední vojáky z Afghánistánu, oznámila novozélandská premiérka Jacinda Ardernová. Země počet armádních příslušníků na místě v posledních letech neustále snižovala.

Indičtí a čínští ministři zahraničí se v pátek dohodli na stažení vojsk ze sporné hraniční oblasti mezi oběma zeměmi. Zavázali se také udržovat odstup a uvolňovat napětí ve sporné hraniční oblasti Ladákh, kde v červnu došlo k nejkrvavějšímu střetu těchto dvou jaderných mocností za několik desetiletí.