Viktor Janukovyč

Ve Spojených státech by se za republikány o Bílý dům měl na podzim opět ucházet bývalý prezident Donald Trump. Ten do svého týmu podle médií opět přibere Paula Manaforta. Soudy přitom bývalého šéfa Trumpovy kampaně odsoudily do vězení za ekonomickou kriminalitu, bývalá hlava státu mu ale později udělila milost.

Krátce po útěku Viktora Janukovyče a stažení policejních sil z Kyjeva 22. února 2014 se demonstranti z Majdanu i běžní obyvatelé hlavního města vydali do prezidentské rezidence Mežyhirja. Našli ji opuštěnou. Davy si v klidném úžasu prohlížely závratné bohatství včetně drahého nábytku, sbírky automobilů nebo minizoo, které Janukovyč za léta u moci nashromáždil. Přišedší objevili i dokumenty, které se prezidentův tým pokusil utopit v jezeře. Z areálu se poté stalo muzeum.

Dne 20. února 2014 se režim Viktora Janukovyče pokusil rozehnat téměř čtyřměsíční protivládní protesty na kyjevském Náměstí Nezávislosti (Majdan Nezaležnosti) a v okolí ostrou střelbou. Policejní odstřelovači pálili do davu a zabili desítky lidí. Demonstranti se odmítli vzdát a eskalace po složitých peripetiích skončila v následujících dvou dnech útěkem prezidenta, přechodem velké části poslanců jeho strany do tábora tehdejší opozice a ustavením nového vedení státu. Majdan oplakával oběti a slavil vítězství.

Před deseti lety, v únoru 2014, vrcholily v Kyjevě několikaměsíční protesty. Vyvolal je obrat prezidenta Viktora Janukovyče, který náhle a po tlaku z Moskvy odstoupil od podpisu Asociační dohody s Evropskou unií. A zesílily poté, co se policie pokusila brutálním zásahem demonstranty rozehnat. Dvacátého února se policisté chopili zbraní s ostrými náboji, demonstranti palbu opětovali a výsledkem byly desítky mrtvých. Poté režim ustoupil a padl. V nejvypjatějším dni v Kyjevě natáčel mimo jiné zpravodaj České televize Jakub Szántó.

Před deseti lety vrcholily několikaměsíční protesty známé jako Euromajdan či Revoluce důstojnosti. Socioložka Olga Onuchová se svým týmem prováděla po celou dobu výzkum účastníků přímo na místě. V rozhovoru vyvrací některé mýty o demonstracích a popisuje klíčovou roli aktivní občanské společnosti v hájení demokracie a později i samotné existence Ukrajiny tváří v tvář ruské hrozbě.

„Teple se oblečte, vezměte deštníky, čaj, kávu a přátele.“ Takto zněla jedna z prvních výzev k protestům, které vešly ve známost jako Euromajdan. Na kyjevském náměstí Nezávislosti se přesně před deseti lety, pozdě večer 21. listopadu, sešly první skupinky lidí nespokojených s tím, že tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat asociační dohodu s EU. Co začalo jako protest proti jednomu kroku hlavy státu, se postupně, i v důsledku brutální reakce bezpečnostních složek, změnilo v protirežimní Revoluci důstojnosti. Záhy po jejím vítězství se Ukrajina stala terčem ruské agrese, které se brání už téměř deset let.

Ozbrojenou skupinu Konvoj zformoval Ruskem dosazený správce Krymu Sergej Aksjonov. Má se postavit očekávané ukrajinské protiofenzivě, která se může pokusit o získání přístupu na poloostrov, jenž Rusko nezákonně anektovalo v roce 2014. Šéfovi Krymu pomohl i Jevgenij Prigožin – z jeho wagnerovců pochází i velitel Konvoje, který byl zapletený do vražd novinářů a má vazby Gazprom. Konvoj však není jedinou ozbrojenou skupinou, která má bránit Krym. Odlišné mocenské zájmy jejich vůdců však nakonec mohou být slabinou.

Miloš Zeman se během deseti let a dvou funkčních období v čele státu vydal na zhruba devadesát zahraničních cest, při kterých navštívil 34 zemí. Nejčastěji zamířil na Slovensko, do Polska a Číny. Při svých návštěvách často hovořil o zahraničních investicích. V posledních letech ale v souvislosti s pandemií covidu-19 a zdravotním stavem jeho zahraničních cest ubylo.

Výcvikem v zahraničí letos zřejmě projdou desítky tisíc ukrajinských vojáků. Oproti minulému roku půjde o nárůst. Instruktoři ze spojeneckých zemí učí Ukrajince zacházet se specializovanou západní technikou, cvičí ale i rekruty bez předchozího nasazení. Spolupráce s armádou, kterou ještě před pár lety někteří popisovali jako„sovětštější, než je armáda ruská“, má přínos i pro Západ. Čerpá ze zkušeností skutečné války s Ruskem i z nasazení ukrajinských vojáků.

Po únorové ruské invazi na Ukrajinu západní země pátrají po ruském majetku, na který byly uvaleny sankce postihující politiky a byznysmeny blízké Kremlu. Od té doby Spojené státy, Evropská unie a Spojené království sankcionovaly mimo jiné tisíce Rusů. Toto pondělí pak kanadská federální vláda uvedla, že plánuje zabavit 26 milionů dolarů společnosti Granite Capital Holdings, vlastněné ruským oligarchou Romanem Abramovičem. Již na konci listopadu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že EK navrhla zabavení majetku, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi. Konfiskované jmění by podle ní mělo sloužit k náhradě válečných škod a poválečné obnově Ukrajiny.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Tichý symbol ukrajinského vzdoru, vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj, si po dlouhé absenci z veřejného působení založil profil na platformě Twitter. Na něm zatím informoval o bilaterálních jednáních se zahraničními generály a o postupu ukrajinských vojsk na frontě. Zalužnyj se do značné míry vyhnul roli velitelské celebrity, kterou spíše přenechal prezidentu Volodymyru Zelenskému. Generála však mnozí považují za největšího hrdinu války – zvláště jeho vojáci, kteří mu pro jeho pevnou ruku a převratné taktiky dali přezdívku „železný generál“.

Rusko aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu, prohlásil šéf Kremlu Vladimir Putin. Protiruské západní sankce jsou podle něj krátkozraké a představují nebezpečí pro celý svět, který se stále více obrací k Asii. Moskva sankce kritizuje opakovaně, přestože tvrdí, že nefungují. Interní dokument ruské vlády přitom varuje před hlubokými a vleklými dopady západních postihů na ruskou ekonomiku.

Ukrajinské úřady od začátku války odhalily stovky osob spolupracujících s nepřítelem. Přeběhlíci pomáhají Rusům obsadit města, sdělují jim polohu ukrajinských sil, zbrojních skladů či minových polí. Podle žalobců dokonce koordinují ruskou dělostřeleckou palbu. V jihoukrajinském Mykolajivu platí dlouhý zákaz vycházení s cílem zrádce odhalit. Podle šéfa tamní správy Vitalije Kima úřady v souvislosti s tímto nařízením zadržely dva muže, kteří údajně určovali cíle pro ruské střely, které v Mykolajivu ničily infrastrukturu.

Americký brigádní generál Kevin Ryan pokládá možnost, že Rusko na Ukrajině použije taktické jaderné zbraně, za realistickou. V rozhovoru, který poskytl České televizi, popsal, jak se podle něj může tento konflikt dál vyvíjet.

Lukáš Nováček odsouzený za zapojení do činnosti proruských separatistů na východní Ukrajině podal dovolání k Nejvyššímu soudu. České televizi to řekla mluvčí plzeňského krajského soudu Jana Durná. Vrchní soud v Praze Nováčkovi v lednu zmírnil původní dvacetiletý trest na šest let. Neprokázalo se, že se muž přímo účastnil bojů.

Třetí světová válka by podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova byla jaderná a zničující. Řekl to v interview, jehož části zveřejnila televize al-Džazíra. Prohlásil také, že je třeba určit konkrétní typy útočných zbraní, které na Ukrajině nebudou nikdy rozmístěny ani vyrobeny. Nevylučuje, že někdo chtěl, aby Rusko zabředlo do Západem uměle vytvořeného konfliktu na Ukrajině. Podle agentury Reuters Lavrov uvedl, že Moskva je nadále odhodlaná dosáhnout „demilitarizace“ Ukrajiny, kterou Kreml odůvodnil invazi do sousední země. Bílý dům ve středu oznámil, že Spojené státy uvalí dodatečné sankce na subjekty podporující ruskou a běloruskou armádu a subjekty v ruském obranném sektoru.

Soud na Ruskem nelegálně anektovaném ukrajinském poloostrově Krym poslal na šest let do vězení nezávislého novináře spolupracujícího s Rádiem Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Vladyslava Jesypenka shledal vinným z údajného držení a převážení výbušnin, informovala stanice na svém webu. Žurnalista obvinění odmítá a tvrdí, že úřady chtějí zdiskreditovat práci nezávislých novinářů, kteří se snaží ukázat realitu Krymu. Šéf RFE/RL označil rozsudek za frašku.

Ruští poslanci v úterý většinou hlasů přijali usnesení vybízející prezidenta Vladimira Putina k uznání nezávislosti „povstaleckých republik“ v Donbasu na východě Ukrajiny. Oznámila to agentura TASS. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury Unian varoval, že případné uznání okupovaných území za nezávislé útvary bude znamenat konec mírových dohod z Minsku o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.

Gradované napětí mezi Kyjevem a Kremlem načas vytlačilo mimo hlavní zájem zahraničních médií vnitřní ukrajinskou politiku. Nyní se však domácí scéna opět připomněla: děním kolem některých ukrajinských politiků i sporem mezi současným a bývalým prezidentem.

Britské ministerstvo zahraničí v sobotu večer obvinilo Kreml ze snahy dosadit na Ukrajině proruského vůdce. Úřad uvedl, že ruští zpravodajci byli v rámci plánů na invazi v kontaktu s řadou bývalých ukrajinských politiků. Pokud dosadí do vedení Ukrajiny loutkovou vládu, bude Rusko čelit tvrdým ekonomickým sankcím, řekl britský vicepremiér Dominic Raab. Zatímco Spojené státy označily obvinění za znepokojivé, Moskva vyzvala Británii, aby přestala s provokacemi.

Petro Porošenko se vrátil do vlasti, kde mu hrozí zatčení kvůli obvinění z vlastizrady. Bývalý ukrajinský prezident už dříve označil stíhání za vykonstruované lidmi z okolí jeho nástupce v prezidentském úřadě Volodymyra Zelenského. Další krok je nyní na soudu, jenž rozhodne, zda Porošenka pošle do vazby. Rozhodnutí oznámí ve středu.

Bělorusko a Polsko nesou vinu za „závažné porušování lidských práv“ migrantů a žadatelů o azyl na hranici mezi oběma zeměmi, uvedla nevládní organizace Human Rights Watch (HRW). Vlády obou zemí mají podle zprávy HRW, ze které citovala agentura AFP, za povinnost zabránit dalším úmrtím běženců tím, že zajistí pravidelný přístup humanitárních pracovníků k migrantům, kteří uvázli v pohraničí. Ukrajina zároveň zahájila speciální operaci, kdy posiluje ostrahu u hranice s Běloruskem, aby předešla krizi. Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala EU k důslednějším sankcím.

Ukrajinská armáda se proměnila díky válečné zkušenosti i obrovskému impulsu od dobrovolníků, stále ji však trápí řada problémů, říká v rozhovoru ukrajinský bezpečnostní analytik a ředitel iniciativy New Geopolitics Research Network Mychajlo Samus. Jmenuje hlavně přetrvávající sovětskou mentalitu a nedostatečnou protiraketovou obranu a černomořskou flotilu. Zamýšlí se i nad tím, jaké šance by země měla proti případné otevřené ruské invazi.