Viktor Janukovyč strana 2 z 3

Třetí světová válka by podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova byla jaderná a zničující. Řekl to v interview, jehož části zveřejnila televize al-Džazíra. Prohlásil také, že je třeba určit konkrétní typy útočných zbraní, které na Ukrajině nebudou nikdy rozmístěny ani vyrobeny. Nevylučuje, že někdo chtěl, aby Rusko zabředlo do Západem uměle vytvořeného konfliktu na Ukrajině. Podle agentury Reuters Lavrov uvedl, že Moskva je nadále odhodlaná dosáhnout „demilitarizace“ Ukrajiny, kterou Kreml odůvodnil invazi do sousední země. Bílý dům ve středu oznámil, že Spojené státy uvalí dodatečné sankce na subjekty podporující ruskou a běloruskou armádu a subjekty v ruském obranném sektoru.

Soud na Ruskem nelegálně anektovaném ukrajinském poloostrově Krym poslal na šest let do vězení nezávislého novináře spolupracujícího s Rádiem Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Vladyslava Jesypenka shledal vinným z údajného držení a převážení výbušnin, informovala stanice na svém webu. Žurnalista obvinění odmítá a tvrdí, že úřady chtějí zdiskreditovat práci nezávislých novinářů, kteří se snaží ukázat realitu Krymu. Šéf RFE/RL označil rozsudek za frašku.

Ruští poslanci v úterý většinou hlasů přijali usnesení vybízející prezidenta Vladimira Putina k uznání nezávislosti „povstaleckých republik“ v Donbasu na východě Ukrajiny. Oznámila to agentura TASS. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury Unian varoval, že případné uznání okupovaných území za nezávislé útvary bude znamenat konec mírových dohod z Minsku o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.

Gradované napětí mezi Kyjevem a Kremlem načas vytlačilo mimo hlavní zájem zahraničních médií vnitřní ukrajinskou politiku. Nyní se však domácí scéna opět připomněla: děním kolem některých ukrajinských politiků i sporem mezi současným a bývalým prezidentem.

Britské ministerstvo zahraničí v sobotu večer obvinilo Kreml ze snahy dosadit na Ukrajině proruského vůdce. Úřad uvedl, že ruští zpravodajci byli v rámci plánů na invazi v kontaktu s řadou bývalých ukrajinských politiků. Pokud dosadí do vedení Ukrajiny loutkovou vládu, bude Rusko čelit tvrdým ekonomickým sankcím, řekl britský vicepremiér Dominic Raab. Zatímco Spojené státy označily obvinění za znepokojivé, Moskva vyzvala Británii, aby přestala s provokacemi.

Petro Porošenko se vrátil do vlasti, kde mu hrozí zatčení kvůli obvinění z vlastizrady. Bývalý ukrajinský prezident už dříve označil stíhání za vykonstruované lidmi z okolí jeho nástupce v prezidentském úřadě Volodymyra Zelenského. Další krok je nyní na soudu, jenž rozhodne, zda Porošenka pošle do vazby. Rozhodnutí oznámí ve středu.

Bělorusko a Polsko nesou vinu za „závažné porušování lidských práv“ migrantů a žadatelů o azyl na hranici mezi oběma zeměmi, uvedla nevládní organizace Human Rights Watch (HRW). Vlády obou zemí mají podle zprávy HRW, ze které citovala agentura AFP, za povinnost zabránit dalším úmrtím běženců tím, že zajistí pravidelný přístup humanitárních pracovníků k migrantům, kteří uvázli v pohraničí. Ukrajina zároveň zahájila speciální operaci, kdy posiluje ostrahu u hranice s Běloruskem, aby předešla krizi. Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala EU k důslednějším sankcím.

Ukrajinská armáda se proměnila díky válečné zkušenosti i obrovskému impulsu od dobrovolníků, stále ji však trápí řada problémů, říká v rozhovoru ukrajinský bezpečnostní analytik a ředitel iniciativy New Geopolitics Research Network Mychajlo Samus. Jmenuje hlavně přetrvávající sovětskou mentalitu a nedostatečnou protiraketovou obranu a černomořskou flotilu. Zamýšlí se i nad tím, jaké šance by země měla proti případné otevřené ruské invazi.

Policisté obvinili pět lidí, které zadrželi ve středu kvůli zapojení českých občanů do ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny na straně Ruska. Obviněna je také jedna právnická osoba. Informaci ČT zjistila z tiskové zprávy na stránkách Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Rusko utahuje šrouby sociálním sítím a internetovým platformám. Moskva viní tato média z toho, že nedodržují zákony a diskriminují své ruské protějšky, dlouhodobě se proto snaží působení sociálních sítí v zemi regulovat. Rostoucí napětí vyústilo tento týden v ultimátum cenzurního úřadu Roskomnadzor. Ten pohrozil, že pokud Twitter nevyhoví do jednoho měsíce požadavkům na odstraňování zakázaných informací, které jsou dané zákonem, bude v Rusku zcela zablokován. Režim se ale v minulosti nebál zakročit i proti vlastním internetovým médiím jako třeba webu VKontaktě.

Na patnáct let poslal do vězení ústecký krajský soud pětačtyřicetiletého Čecha, který se podle rozsudku zapojil v řadách separatistů do konfliktu na Ukrajině, informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Muž byl souzen jako uprchlý. Podle Ibeheje rozsudek nabyl právní moci v prosinci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Valném shromáždění OSN prohlásil, že okupace Krymu a vojenská agrese Ruska v Donbasu na východě Ukrajiny představují nejen problém pro celou Evropu, ale podobají se pokusu vrátit se k rozdělení světa na sféry vlivu, což vedlo k vypuknutí druhé světové války.

Za účast v bojích na Ukrajině navrhl státní zástupce Alexeji Fadějevovi 15 let vězení a vyhoštění z Česka na neurčito. Bělorus, který žije dlouhodobě v Praze, vinu odmítá. Tvrdí, že chtěl pomoci lidem bránit se proti „ukrajinským fašistům“ a do bojů se aktivně nezapojil. Jeho obhájce žádal, aby byl jeho klient viny zproštěn, protože se nedopustil trestného činu. Za teroristický útok muži hrozí 12 až 20 let vězení. Hlavní líčení u pražského městského soudu bude pokračovat v úterý, kdy přednese svou závěrečnou řeč Fadějev.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko pohrozil vypovězením zahraničních novinářů, které obvinil, že před srpnovými volbami hlavy státu proti němu podněcují protesty. Měli by se podle něj místo toho věnovat zemědělské sklizni, informuje agentura Reuters.

Několik let trvající ozbrojený konflikt v Donbasu na východě Ukrajiny je evropskou válkou, prohlásil v sobotu na mnichovské bezpečnostní konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil současně, že nelze dělat jakékoliv mírové plány bez účasti Ukrajiny a bez vrácení „okupovaných území“.

Kyjevský soud povolil výslech bývalého prezidenta Petra Porošenka na detektoru lži v případu údajných daňových úniků. Exprezident prohlásil, že Státnímu úřadu pro vyšetřování (DBR) nedůvěřuje a chce se nechat vyslechnout v přímém přenosu ve studiu televize Prjamij TV.

Již dvakrát kandidovala Julija Tymošenková na prezidentku Ukrajiny a pokaždé skončila až na druhém místě. Veteránka ukrajinské politiky má za sebou kariéru, během níž působila ve dvou vládách jako premiérka. Strávila však také více než dva roky za mřížemi po odsouzení v korupční kauze, kterou Evropský soud pro lidská práva označil za politicky motivovanou. Její předvolební kampaň oplývala sliby reforem a hospodářského blahobytu.

Bývalý šéf volebního týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa Paul Manafort byl odsouzen ke 47 měsícům vězení za daňové a bankovní podvody. Federální soudce ve Virginii také nařídil Manafortovi zaplatit pokutu ve výši 50 tisíc dolarů (asi 1,1 milionu korun) a vrátit částku více než 24 milionů dolarů (asi 549 milionů korun). Od trestu se má Manafortovi podle soudce odečíst čas, který již strávil ve vězení, kde je od loňského června. Podle prezidenta Donalda Trumpa verdikt ukázal, že žádná tajná spolupráce jeho volebního týmu s Ruskem neexistovala.

Ruská armáda začala před pěti lety obsazovat strategická místa na Krymu. Její vojáci neměli označení, i když jejich maskování nebylo dokonalé. V prvních chvílích zapomněli sundat poznávací značky z ruských vojenských aut. Prezident Vladimir Putin tehdy otevřeně lhal a tvrdil, že s invazní armádou nemá nic společného. Později však přiznal, že operaci nařídil.

Třiadvacátý únor 2014 je pro Ukrajince dnem, který ukončil násilnosti na kyjevském náměstí Nezávislosti známém jako Majdan. Po útěku prezidenta Viktora Janukovyče převzala moc parlamentní opozice. Během protestů zemřelo více než 100 lidí, jak ale říkají tehdejší klíčové postavy, podařilo se zabránit ještě většímu krveprolití. Natáčel s nimi reportér ČT Jakub Szántó.

V Donbasu operuje 2100 aktivních příslušníků ruské armády a 35 tisíc ozbrojených proruských vzbouřenců. Na schůzi Valného shromáždění OSN to řekl ukrajinský prezident Petro Porošenko s tím, že Moskva navíc udržuje u hranic s Ukrajinou více než 87 tisíc ozbrojenců. „Ruská vojska rozmístěná na hranicích jsou útočnou armádní formací,“ tvrdí Porošenko.

Jsme unavení, ale změnili jsme se – a k lepšímu. Stálo to za to. Tak hodnotí podle analytiků většina Ukrajinců přesně pět let od chvíle, kdy na kyjevském náměstí Nezávislosti zemřelo téměř 50 lidí, kteří tam demonstrovali proti korupci a za prozápadní směřování země. Na jaře 2014 propukl konflikt na východě země. Dodnes se tam bojuje a pociťuje to každý Ukrajinec, i když žije v Česku.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v úterý podepsal ústavní dodatek, který zavazuje zemi k členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Slavnostní akt se odehrál na mimořádné schůzi parlamentu věnované pátému výročí pádu proruského režimu někdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. V projevu označil Porošenko členství země v obou organizacích za své „strategické poslání“.

Od chvíle, kdy se na kyjevském náměstí Nezávislosti začala odvíjet série dramatických událostí známých jako majdanská revoluce, uplynulo pět let. Na ulici tehdy umírali první lidé. O dalším směřování země rozhodnou Ukrajinci už na konci března, kdy se v zemi konají prezidentské volby. Řada lidí ale v pozitivní změnu nevěří. Situaci na Ukrajině půl dekády od revoluce zjišťoval zpravodaj ČT Jakub Szántó.