Viktor Janukovyč strana 2 z 2

Ukrajinská armáda se proměnila díky válečné zkušenosti i obrovskému impulsu od dobrovolníků, stále ji však trápí řada problémů, říká v rozhovoru ukrajinský bezpečnostní analytik a ředitel iniciativy New Geopolitics Research Network Mychajlo Samus. Jmenuje hlavně přetrvávající sovětskou mentalitu a nedostatečnou protiraketovou obranu a černomořskou flotilu. Zamýšlí se i nad tím, jaké šance by země měla proti případné otevřené ruské invazi.

Policisté obvinili pět lidí, které zadrželi ve středu kvůli zapojení českých občanů do ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny na straně Ruska. Obviněna je také jedna právnická osoba. Informaci ČT zjistila z tiskové zprávy na stránkách Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Rusko utahuje šrouby sociálním sítím a internetovým platformám. Moskva viní tato média z toho, že nedodržují zákony a diskriminují své ruské protějšky, dlouhodobě se proto snaží působení sociálních sítí v zemi regulovat. Rostoucí napětí vyústilo tento týden v ultimátum cenzurního úřadu Roskomnadzor. Ten pohrozil, že pokud Twitter nevyhoví do jednoho měsíce požadavkům na odstraňování zakázaných informací, které jsou dané zákonem, bude v Rusku zcela zablokován. Režim se ale v minulosti nebál zakročit i proti vlastním internetovým médiím jako třeba webu VKontaktě.

Na patnáct let poslal do vězení ústecký krajský soud pětačtyřicetiletého Čecha, který se podle rozsudku zapojil v řadách separatistů do konfliktu na Ukrajině, informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Muž byl souzen jako uprchlý. Podle Ibeheje rozsudek nabyl právní moci v prosinci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Valném shromáždění OSN prohlásil, že okupace Krymu a vojenská agrese Ruska v Donbasu na východě Ukrajiny představují nejen problém pro celou Evropu, ale podobají se pokusu vrátit se k rozdělení světa na sféry vlivu, což vedlo k vypuknutí druhé světové války.

Za účast v bojích na Ukrajině navrhl státní zástupce Alexeji Fadějevovi 15 let vězení a vyhoštění z Česka na neurčito. Bělorus, který žije dlouhodobě v Praze, vinu odmítá. Tvrdí, že chtěl pomoci lidem bránit se proti „ukrajinským fašistům“ a do bojů se aktivně nezapojil. Jeho obhájce žádal, aby byl jeho klient viny zproštěn, protože se nedopustil trestného činu. Za teroristický útok muži hrozí 12 až 20 let vězení. Hlavní líčení u pražského městského soudu bude pokračovat v úterý, kdy přednese svou závěrečnou řeč Fadějev.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko pohrozil vypovězením zahraničních novinářů, které obvinil, že před srpnovými volbami hlavy státu proti němu podněcují protesty. Měli by se podle něj místo toho věnovat zemědělské sklizni, informuje agentura Reuters.

Několik let trvající ozbrojený konflikt v Donbasu na východě Ukrajiny je evropskou válkou, prohlásil v sobotu na mnichovské bezpečnostní konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil současně, že nelze dělat jakékoliv mírové plány bez účasti Ukrajiny a bez vrácení „okupovaných území“.

Kyjevský soud povolil výslech bývalého prezidenta Petra Porošenka na detektoru lži v případu údajných daňových úniků. Exprezident prohlásil, že Státnímu úřadu pro vyšetřování (DBR) nedůvěřuje a chce se nechat vyslechnout v přímém přenosu ve studiu televize Prjamij TV.

Již dvakrát kandidovala Julija Tymošenková na prezidentku Ukrajiny a pokaždé skončila až na druhém místě. Veteránka ukrajinské politiky má za sebou kariéru, během níž působila ve dvou vládách jako premiérka. Strávila však také více než dva roky za mřížemi po odsouzení v korupční kauze, kterou Evropský soud pro lidská práva označil za politicky motivovanou. Její předvolební kampaň oplývala sliby reforem a hospodářského blahobytu.

Bývalý šéf volebního týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa Paul Manafort byl odsouzen ke 47 měsícům vězení za daňové a bankovní podvody. Federální soudce ve Virginii také nařídil Manafortovi zaplatit pokutu ve výši 50 tisíc dolarů (asi 1,1 milionu korun) a vrátit částku více než 24 milionů dolarů (asi 549 milionů korun). Od trestu se má Manafortovi podle soudce odečíst čas, který již strávil ve vězení, kde je od loňského června. Podle prezidenta Donalda Trumpa verdikt ukázal, že žádná tajná spolupráce jeho volebního týmu s Ruskem neexistovala.

Ruská armáda začala před pěti lety obsazovat strategická místa na Krymu. Její vojáci neměli označení, i když jejich maskování nebylo dokonalé. V prvních chvílích zapomněli sundat poznávací značky z ruských vojenských aut. Prezident Vladimir Putin tehdy otevřeně lhal a tvrdil, že s invazní armádou nemá nic společného. Později však přiznal, že operaci nařídil.

Třiadvacátý únor 2014 je pro Ukrajince dnem, který ukončil násilnosti na kyjevském náměstí Nezávislosti známém jako Majdan. Po útěku prezidenta Viktora Janukovyče převzala moc parlamentní opozice. Během protestů zemřelo více než 100 lidí, jak ale říkají tehdejší klíčové postavy, podařilo se zabránit ještě většímu krveprolití. Natáčel s nimi reportér ČT Jakub Szántó.

V Donbasu operuje 2100 aktivních příslušníků ruské armády a 35 tisíc ozbrojených proruských vzbouřenců. Na schůzi Valného shromáždění OSN to řekl ukrajinský prezident Petro Porošenko s tím, že Moskva navíc udržuje u hranic s Ukrajinou více než 87 tisíc ozbrojenců. „Ruská vojska rozmístěná na hranicích jsou útočnou armádní formací,“ tvrdí Porošenko.

Jsme unavení, ale změnili jsme se – a k lepšímu. Stálo to za to. Tak hodnotí podle analytiků většina Ukrajinců přesně pět let od chvíle, kdy na kyjevském náměstí Nezávislosti zemřelo téměř 50 lidí, kteří tam demonstrovali proti korupci a za prozápadní směřování země. Na jaře 2014 propukl konflikt na východě země. Dodnes se tam bojuje a pociťuje to každý Ukrajinec, i když žije v Česku.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v úterý podepsal ústavní dodatek, který zavazuje zemi k členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Slavnostní akt se odehrál na mimořádné schůzi parlamentu věnované pátému výročí pádu proruského režimu někdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. V projevu označil Porošenko členství země v obou organizacích za své „strategické poslání“.

Od chvíle, kdy se na kyjevském náměstí Nezávislosti začala odvíjet série dramatických událostí známých jako majdanská revoluce, uplynulo pět let. Na ulici tehdy umírali první lidé. O dalším směřování země rozhodnou Ukrajinci už na konci března, kdy se v zemi konají prezidentské volby. Řada lidí ale v pozitivní změnu nevěří. Situaci na Ukrajině půl dekády od revoluce zjišťoval zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Bývalý šéf Trumpova volebního štábu Paul Manafort úmyslně lhal vyšetřovatelům a federální porotě v případě údajného vměšování Ruska do amerických voleb. Oznámila to federální soudkyně Amy Bermanová Jacksonová. Podle ní o tom existují dostatečné důkazy. Manafortovi obhájci tvrdí, že jejich klient nezamýšlel vyšetřovatele záměrně oklamat, spíše některé detaily pozapomněl. Verdikt padne 13. března, píše AP.

Ukrajinský parlament schválil návrh prezidenta Petra Porošenka na ústavní zakotvení směřování země do Evropské unie a NATO. Pro legislativu hlasovala drtivá většina přítomných poslanců, uvedla agentura Unian. Porošenko označil 7. únor za „historický den pro Ukrajinu“. Ústavní dodatek považuje za „další důležitý krok“ k možnému členství v euroatlantických strukturách.

Kyjevský soud v nepřítomnosti odsoudil bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče za vlastizradu ke třinácti letům vězení. Za napomáhání agresivní válce proti Ukrajině byl bývalý prezident žijící nyní v ruském exilu odsouzen k dvanácti letům, přičemž oba tresty si má odpykat souběžně. Soud rovněž rozhodl o zabavení Janukovyčova majetku. Obvinění z pokusu o změnu státních hranic byl Janukovyč pro nedostatek důkazů zproštěn. Rozsudek není pravomocný, exprezidentův právník už uvedl, že se odvolá.