Onkologie

Příběh Ivanky Danišové, která bojuje o záchranu obličeje, vyvolal před pěti lety mimořádnou vlnu solidarity. Narodila se s Goldenharovým syndromem, což znamená, že se jí částečně nevyvinula lebka. Díky dárcům má za sebou řadu zákroků v zahraničí, v uplynulých dnech prodělala poslední klíčovou operaci v Japonsku.

Krajská nemocnice v Liberci má od tohoto týdne ve zkušebním provozu na oddělení nukleární medicíny přístroj PET/CT, který představuje špičku v diagnostice u onkologických onemocnění. Liberecká nemocnice byla posledním z komplexních onkologických center v zemi, která tento přístroj neměla.

Na úterý připadá světový den rakoviny plic. V Česku touto chorobou v průměru onemocní přes šest a půl tisíce lidí ročně, okolo pěti tisíc pacientů zemře. Rizikoví jedinci se už více než rok mohou hlásit do preventivního programu časného záchytu karcinomu plic, zatím jím prošlo sedm tisíc lidí. Lékaři ale odhadují, že podmínky pro účast v programu splňuje až půl milionu Čechů.

Transplantace kostní dřeně zachraňuje životy. V plzeňské nemocnici ji v těchto dnech podstoupila Jana Kaslová. Ze své nemoci měla velký strach, nyní věří tomu, že vše dopadne dobře. Šance na vyléčení je poměrně velká, důležité ale je, aby se u pacientky po dobu dvou let neobjevily žádné komplikace. Podle onkologů je v Česku stále málo dárců dřeně pro transplantaci a snaží se nalákat nové. Pacientů, kterým může život zachránit, přitom neustále přibývá.

Neodkladné zdravotní výkony, na které válečné zdravotnictví na Ukrajině nestačí, pomáhají pacientům zajistit i lékaři z jihomoravských nemocnic. Ošetřují například zranění z války nebo poskytují onkologickou péči. Transporty lidí z Ukrajiny, která momentálně čelí ruské invazi, zajišťuje řada organizací. Zdravotníci z Brna se nyní starají například o Serhiie Melnyka, který ve válce přišel o dva prsty na ruce.

Někteří onkologičtí pacienti, nevidomí i lidé s roztroušenou sklerózou mají problém získat invalidní důchod. Podle lékařů i odborných center takových případů přibývá. O úskalích teď budou poprvé jednat organizace, politici i správa sociálního zabezpečení.

Mnohočetný myelom je druhé nejčastější onkologické onemocnění krve. Aktuálně se s ním léčí až pět tisíc pacientů. Díky novým terapiím se ale daří prodlužovat délku jejich dožití. I když se jim ve většině případů rakovina vrací. Pacientské organizace právě 30. březen věnují osvětě a informování o této nemoci. Nejčastěji se projevuje špatnou činností ledvin, křehnutím kostí a chudokrevností u lidí po šedesátém roce života.

Některé nemocnice začínají budovat informační centra i odpočinkové zóny pro onkologické pacienty a další vážně nemocné, kteří se zde mohou radit s odborníky a tím se lépe vyrovnat s těžkou nemocí. Podle lékařů na to v ordinacích nebývá dost času. Jedno z prvních takových míst otevřela pražská Všeobecná fakultní nemocnice.

Lékaři z ostravské fakultní nemocnice na dvoudenní konferenci Pařízkovy dny v Ostravě poprvé prezentovali doporučení postupu léčby u onkologických pacientů s trombózou. Právě u lidí s nádorovým onemocněním se komplikace v podobě trombózy objevují častěji. Na tom, jak v jejich případě postupovat, se shodli odborníci z několika českých nemocnic.

Vyšetřovat válečné zločiny na Ukrajině bude moci až patnáct příslušníků Vojenské policie, schválili to ministři. Český příspěvek do vyšetřovacího týmu Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) budou muset povolit ještě poslanci a senátoři. Na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) kabinet také podpořil plán, aby mohly být do Nigeru vyslány až dvě desítky příslušníků speciálních sil. V zemi by působili jako poradci. Kabinet taky podpořil peněžité dary na pomoc uprchlíkům.

Rakovinou onemocní během života každý třetí člověk – každý čtvrtý na ni zemře. Světový den boje proti této nemoci připadá na 4. února. Onkologických pacientů v posledních měsících přibývá. Je to důsledek toho, že během covidu lidé méně dbali na prevenci.

Česká republika přijala od začátku ruské invaze na Ukrajinu sedm desítek dětských onkologických pacientů. Jejich léčbu často komplikuje neúplnost zdravotnické dokumentace, která byla ve válečných podmínkách buď zničena, nebo se k ní lékaři nemohou dostat. O víc než polovinu těchto dětí se starají zdravotníci v Brně.

Kvalita a dostupnost léčby rakoviny by měla být stejná ve všech zemích Evropské unie. Řekl to ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na neformálním jednání ministrů zdravotnictví EU v Praze. Na setkání také zaznělo, že nové covidové vakcíny se už postupně dostávají do zemí EU, řekla to ředitelka Evropské agentury pro lékové přípravky (EMA) Emer Cookeová. V Česku nové očkovací látky už jsou. Evropská komise podle komisařky pro zdraví Stelly Kyriakidesové také zajistila dalších 170 tisíc dávek vakcín proti opičím neštovicím, celkem jich je k dispozici 330 tisíc.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) označil jako priority svého resortu v rámci českého předsednictví v EU péči o onkologické pacienty a zajištění dostupnosti nejmodernějších léků ve všech zemích - i těch pro léčbu vzácných onemocnění. Jako jedno ze stěžejních témat označil také zdravotnickou pomoc Ukrajině. Hodlá se zaměřit také na očkování a to nejen proti covidu-19.

Speciálním týmům v nemocnicích se daří lépe zvládat bolest vážně nemocných i řešit těžké otázky v závěru života. Ukázal to pětiletý zkušební program ministerstva zdravotnictví. Do systému zavádí nový program paliativní péče. Týmů, které takovou péči zajišťují, je v Česku asi třicet. Postupně by jich mělo díky většímu zájmu přibývat. Nutné ale bude zaškolit další personál.

V areálu Oblastní nemocnice v Jičíně začala stavba nového multifunkčního pavilonu. Královéhradecký kraj za něj zaplatí téměř 320 milionů korun. Už v příštím roce by tak nemocnice mohla mít nové laboratoře, oddělení hematologie nebo onkologický stacionář.

Rodiče, kteří se starají o děti nemocné rakovinou, musí řešit ještě složitý úkol – jak si zajistit dost peněz, když jim péče o dítě nedovoluje chodit do práce. V takových případech mají nárok na sociální dávky, především příspěvek na péči. Přesvědčit ale úřady, že dítě splňuje potřebná kritéria, bývá velmi obtížné. Někdy boj s byrokracií trvá tak dlouho, že dítě zemře dřív, než pomoc státu dorazí. Záchranou pro mnohé rodiny se staly neziskové organizace. Pro Reportéry ČT o tom natáčela Silvie Kleková.

Havířovská nemocnice otevřela zmodernizovaný onkologický stacionář.  V přepočtu na sto tisíc pojištěnců největší zdravotní pojišťovny v zemi (VZP) se loni nejvíce onkologických pacientů léčilo v Olomouckém, Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji. V absolutních číslech je na tom nejhůř Praha.

Včasná diagnóza pomáhá k úspěchům v léčbě rakoviny děložního čípku. Umožňují ji i speciální testy. U žen v pětatřiceti a v pětačtyřiceti letech je nově hradí pojišťovny, u starších ale ne. Gynekologové přitom upozorňují, že právě po padesátce přestávají pacientky na prevenci chodit. Nádor tak odhalí až v pokročilé fázi.

Plán na vznik Českého onkologického institutu získává podporu odborné společnosti. Podle onkologů ale musí být zachována současná síť regionálních center. Institut zhruba za sedm miliard korun má vzniknout v Praze a první pacienty podle plánu přijímat do pěti let. Věnovat by se měl výzkumu, diagnostice i léčbě rakoviny. Zatím existuje jen na papíře.

Senátor a onkolog Jan Žaloudík (za ČSSD) by byl pro to, aby v Česku vznikl úplně nový onkologický institut se sídlem v Praze. Pro hodnocení, jak přesně covid-19 onkologii ovlivnil, bude podle něj potřeba počkat na data. Byl hostem Interview ČT24.

Pacienti s rakovinou plic přichází až v 85 procentech případů pozdě. Navíc podle plicních lékařů a onkologů pokročilých stadií přibývá aktuálně i kvůli pandemii. Příznaky v podobě kašle a zadýchávání se mnohdy přisuzovaly covidu. S rozvinutým onemocněním přicházeli i mladí lidé. Rakovina plic patří k nejvážnějším onemocněním, kdy většina pacientů umírá. Zásadní zlepšení si specialisté slibují od spuštění národního screeningu plic, který se zaměří hlavně na kuřáky. Nadějí jsou i dostupnější biologické a imunoonkologické léky.

Záměr postavit Národní onkologický institut v Praze za sedm miliard korun vyvolal mezi odborníky kontroverze, podle předsedkyně České onkologické společnosti Jany Prausové se je daří zahlazovat. Neshody podle ní setřela diskuse, ve které někteří lékaři původně chyběli. „Najdeme společnou nit,“ řekla v pořadu Události, komentáře. Jeho hostem byl i jeden z iniciátorů myšlenky a vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Cibula.

Masarykův onkologický ústav (MOÚ) v Brně plánuje stavbu centra onkologické prevence a centra pro inovativní a podpůrnou péči za jednu miliardu korun. Sloužit mají ke zlepšení péče a k prevenci vzniku a návratu nádorů a k prevenci nežádoucích účinků léčby, uvedl ředitel ústavu Marek Svoboda. Práce na obou centrech by měly být hotové v roce 2026. Stavbu zaplatí peníze z Národního plánu obnovy ČR. Ústav ročně eviduje 246 tisíc ošetření.