Restituce

I hřbitov může skončit v insolvenci nebo restitučním řízení, což pak může přinášet nečekané komplikace pro pozůstalé, kteří tam mají své blízké. Své o tom vědí lidé v severočeských Roudníkách, kde se bojí, co bude s místním hřbitovem. Původně církevní pohřebiště i s kostelem skončilo před dvanácti lety v insolvenci, nyní je na prodej za 4,5 milionu korun. V jihomoravských Křídlůvkách se zase před časem spolumajitel hřbitova pokusil svou část získanou od restituentů prodat. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Odvolací soud uložil bývalé ředitelce pražského pozemkového úřadu Evě Benešové znovu tříletý podmíněný trest v kauze restitucí takzvaného Bečvářova statku v miliardové hodnotě. Vinnou z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby byla žena uznána už dřív, podmíněný trest ale zrušil Nejvyšší soud. Nesouhlasil s mimořádným snížením trestu pod pětiletou spodní hranici trestní sazby. Podle rozhodnutí odvolacího senátu se změnily okolnosti. Žena je ve špatném zdravotním stavu a stará se o nemocnou matku.

Vrchní soud v Praze v polovině července odblokoval lukrativní pozemky, které spoluvlastní podnikatel Tomáš Hrdlička. Soudy dosud pozemky zadržovaly kvůli tomu, že pocházejí z restitučního podvodu známého jako kauza Bačvářova statku, píše web Hospodářských novin (HN). V případu byli již dříve odsouzeni tři úředníci Státního pozemkového úřadu, kteří pozemky vydali falešné restituentce.

Hrad Bouzov, včetně devíti přiléhajících pozemků, zůstane českému státu. Ústavní soud (ÚS) v úterý zamítl stížnost České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (takzvaného Německého řádu), který se domáhá navrácení majetku, zabaveného nacisty na začátku druhé světové války. Majetek později konfiskoval československý stát jako nacistický majetek. Podle ÚS nelze překročit rozhodné datum pro restituční nároky, které stanovil zákon z roku 2012 na 25. února 1948. Protokolárně Československo převzalo majetek řádu k 1. květnu 1947.

V kauze restituce Bečvářova statku ve středu odvolací Vrchní soud v Praze uložil bývalému referentovi pražského pozemkového úřadu Janu Horákovi pět let vězení. Rozhodnutí je pravomocné. Horák se aktuálního jednání nezúčastnil. V minulosti se k chybám přiznal, tvrdil ale, že svými rozhodnutími nechtěl způsobit škodu a rozhodně se jimi neobohatil. Odmítl také, že by jednal úmyslně.

Třicet let se rod Colloredo-Mannsfeldů soudil se státem o zámek Opočno, který mu nejdříve sebrali nacisté a posléze i komunisté. V komplikovaném sporu soudy už před lety rozhodly, že zámek zůstane ve vlastnictví státu. Nyní ale přišel nový verdikt. Rodině se vrátí významná část cenných opočenských sbírek v hodnotě půl miliardy. Na jedné z nejnavštěvovanějších českých památek tak nastává paradoxní situace. Zatímco budova patří státu, její unikátní vybavení původním vlastníkům. Pro Reportéry ČT natáčel David Vondráček.

Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek nad Ivanou Odarčenkovou, která jako úřednice spolurozhodovala o vydání osvědčení o československém občanství Josefiny Czerninové. Potomci hraběnky pak mohli na základě rozhodnutí uplatnit restituční nároky. Pražské soudy po opakovaných zásazích Nejvyššího soudu uložily úřednici jeden den vězení s podmínečným odkladem na jeden rok. Závěr, že jednání úřednice naplnilo skutkovou podstatu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti, je však podle ÚS v extrémním rozporu se skutkovými zjištěními soudů. Soud se také postavil proti trestní perzekuci úředníků jen za jiný právní názor.

Odvolací soud v Pardubicích v pondělí rozhodl, že vydá část mobiliáře zámku Opočno rodu Colloredo-Mansfeldů. Potvrdil tak rozsudek okresního soudu z roku 2006. V souboru předmětů je cenný kočár, sbírka obrazů a několik tisíc dalších předmětů, například historické zbraně či nádobí. Hodnota je ve stovkách milionů korun. Rozsudek je pravomocný.

Nejvyšší soud (NS) v restituční kauze Walderode dovolání dědičky rodu kvůli možnosti navrácení majetku zamítl, informoval starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok). Turnov je účastníkem řízení. Soud zatím kvůli doručování výsledek rozhodnutí nesdělil. Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, zatím neúspěšně. Nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová.

Odvolací soud uložil bývalé ředitelce pražského pozemkového úřadu Evě Benešové tříletý podmíněný trest v kauze takzvaného Bečvářova statku. Uznal ji vinnou z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. Žena byla spolu s dalšími dvěma úředníky – Janem Horákem a Petrem Chmelíkem – obžalovaná z toho, že nezákonně přiřkla Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi. Způsobili tak škodu nejméně 1,4 miliardy korun.

V rámci restitučního zákona byl do původních rukou vrácen zámek ve Žďáru nad Sázavou a další objekty v okolních oblastech Vysočiny. Radoslav Kinský hovořil při té příležitosti o odpovědnosti, kterou správa takového majetku obnáší, a o budoucnosti tamního rybníkářství.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Podle představ z roku 1992 mělo zhruba 45 procent lesů na území ČR zůstat v rukou státu, 18 procent přejít pod správu obcí a 37 procent měli získat nazpět soukromí vlastníci. Počátkem roku založený státní podnik Lesy ČR měl nadále vykonávat pouze hospodářsko-správní funkci a těžbu svěřit soukromým firmám.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Majetek orlické větve Schwarzenbergů, zestátněný po komunistickém puči v únoru 1948, se na počátku 90. let v rámci restitucí vracel do rukou původních majitelů. Naproti tomu majetek hlubocké větve rodu, zkonfiskovaný na základě speciálního zákona z roku 1947, nikdy restituován nebyl.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Třetina obyvatel Česka a Slovenska se po více než čtyři dekády trvající pauze může ujmout vlastnického práva nad svou půdou. Ukázal to průzkum Institutu pro výzkum veřejného mínění. O návracení půdy měly zájem tři čtvrtiny dotazovaných, o rok předtím to byla pouhá polovina.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Někteří duchovní pravoslavné církve kritizují její české vedení. Vadí jim, že se důrazně nedistancovalo od ruské agrese na Ukrajině. Výtky zaznívají i na adresu arcibiskupa a jeho tajemníka, kteří figurují v seznamech Státní bezpečnosti (StB) a mají vazby na Moskvu. Poukazují také na podezřelé hospodaření pravoslavné církve v Česku, jako příklad uvádějí zchátralý zámek v obci Brnky.

Desítky nových obchodů vznikly díky restitucím a privatizaci v porevolučním Brně. Jen v aukcích bylo prodáno skoro šest set provozních jednotek. Mnohé další objekty pak byly vráceny původním majitelům. Změny však nemusely být vždy k lepšímu a řada podniků během tohoto procesu zanikala.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucího knížete Hanse Adama II. ve sporu o nemovitý majetek na Kolínsku. Rozhodoval před časem bez veřejného jednání, nyní zpřístupnil odůvodnění. Podle dostupných informací jde o první publikované rozhodnutí NS v poslední vlně žalob podávaných Lichtenštejny u různých okresních soudů. Rod držel v českých zemích rozsáhlý majetek, pozbyl jej v roce 1945 na základě Benešových dekretů.

Pražský vrchní soud ve středu uložil bývalému referentovi pražského pozemkového úřadu Janu Horákovi v kauze restituce takzvaného Bečvářova statku tříletý podmíněný trest s dvouletým odkladem. Výrazně tak zmírnil prvoinstanční verdikt, podle kterého měl jít muž na sedm let do vězení. Podle odvolacího senátu někdejší úředník při přiznání pozemků neoprávněným osobám nejednal úmyslně, nýbrž z nedbalosti.

Potíže restituentů při navracení komunisty zabaveného majetku líčí reportáž z 21. ledna 1992. Majitel zámku Stránov uvádí, že o navrácení požádal téměř před rokem, ale úřady si dávají na čas.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost Rybářství Třeboň, několik rybníků a pozemků nedaleko Chlumu u Třeboně se tak nejspíš vrátí farnosti Lutová. Firma neuspěla ani s návrhem na zrušení části zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Soudy podle nálezu neporušily základní práva firmy a správně upřednostnily nárok farnosti na vrácení jejího historického majetku.

Dědicové Karla des Fours Walderode nedostanou od státu zámek Hrubý Rohozec ani další majetek v celkové hodnotě zhruba tři miliardy korun. Jejich nárok na restituci nepravomocně zamítl Okresní soud v Semilech. Soudce Michal Polák odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle něhož není Walderode oprávněnou osobu z hlediska restitučního nároku. Advokát Walderodů avizoval, že podají odvolání.

Nejvyšší soud zrušil zprošťující rozsudek v kauze Bečvářova statku, uvedl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Neplatí tedy verdikt, podle kterého bývalý úředník pražského pozemkového úřadu Jan Horák nezneužil pravomoc při vyřizování restitučního nároku na statek. Pražský vrchní soud musí rozhodnout znovu. Nejvyšší soud rozhodl také o dovolání, které se týkalo Horákovy nadřízené, která byla částečně uznána vinnou. Není však zatím zřejmé, jak rozhodl.

Nejvyšší správní soud (NSS) ve středu začal projednávat kárnou žalobu na bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Podala ji ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová (za ANO) kvůli Zemanovu postupu v restituční kauze rodu Czerninů. Navrhuje mu proto snížit plat. Šéfka resortu žalobu přednesla před kárným senátem. Mimo jiné uvedla, že Zeman se snaží události bagatelizovat a že šlo o úlet. Zeman popřel, že by byl ve věci podjatý. Soud jednání odročil na 15. prosince, kdy bude vyslýchat dalšího svědka a provede listinné důkazy.

Zámek v Novém Městě nad Metují přitahuje desítky tisíc turistů. Kulturní i společenský život města je do značné míry závislý právě na této národní kulturní památce. Její budoucnost je ale nejistá, už několik sezon ji majitel chce prodat. Do prodeje se zapojil stát, prosazoval jej premiér Andrej Babiš (ANO). Hledání kupce se věnoval pro pořad Reportéři ČT David Vondráček.