Restituce strana 2 z 3

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost Rybářství Třeboň, několik rybníků a pozemků nedaleko Chlumu u Třeboně se tak nejspíš vrátí farnosti Lutová. Firma neuspěla ani s návrhem na zrušení části zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Soudy podle nálezu neporušily základní práva firmy a správně upřednostnily nárok farnosti na vrácení jejího historického majetku.

Dědicové Karla des Fours Walderode nedostanou od státu zámek Hrubý Rohozec ani další majetek v celkové hodnotě zhruba tři miliardy korun. Jejich nárok na restituci nepravomocně zamítl Okresní soud v Semilech. Soudce Michal Polák odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle něhož není Walderode oprávněnou osobu z hlediska restitučního nároku. Advokát Walderodů avizoval, že podají odvolání.

Nejvyšší soud zrušil zprošťující rozsudek v kauze Bečvářova statku, uvedl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Neplatí tedy verdikt, podle kterého bývalý úředník pražského pozemkového úřadu Jan Horák nezneužil pravomoc při vyřizování restitučního nároku na statek. Pražský vrchní soud musí rozhodnout znovu. Nejvyšší soud rozhodl také o dovolání, které se týkalo Horákovy nadřízené, která byla částečně uznána vinnou. Není však zatím zřejmé, jak rozhodl.

Nejvyšší správní soud (NSS) ve středu začal projednávat kárnou žalobu na bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Podala ji ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová (za ANO) kvůli Zemanovu postupu v restituční kauze rodu Czerninů. Navrhuje mu proto snížit plat. Šéfka resortu žalobu přednesla před kárným senátem. Mimo jiné uvedla, že Zeman se snaží události bagatelizovat a že šlo o úlet. Zeman popřel, že by byl ve věci podjatý. Soud jednání odročil na 15. prosince, kdy bude vyslýchat dalšího svědka a provede listinné důkazy.

Zámek v Novém Městě nad Metují přitahuje desítky tisíc turistů. Kulturní i společenský život města je do značné míry závislý právě na této národní kulturní památce. Její budoucnost je ale nejistá, už několik sezon ji majitel chce prodat. Do prodeje se zapojil stát, prosazoval jej premiér Andrej Babiš (ANO). Hledání kupce se věnoval pro pořad Reportéři ČT David Vondráček.

Po týdnu od podání odmítl Ústavní soud stížnost dědičky majetku Karla des Fours Walderode Johanny Kammerlanderové z Rakouska. A to pro předčasnost, protože řízení v restituční kauze soudy ještě pravomocně neskončily, přestože se táhne už 29 let.

Polský parlament schválil zákon, který by mohl omezit a ztížit restituční nároky přeživších holocaustu. Normu kritizují USA a Izrael, předseda tamního parlamentu ji označil za „krádež za bílého dne“. Polská vláda tvrdí, že zákon je nezbytný, aby se v zemi vyjasnily vlastnické vztahy a zabránilo se restitučním podvodům. Norma vstoupí v platnost v případě, že ji podepíše prezident Andrzej Duda.

Polský Senát schválil v pátek s určitými změnami návrh zákona o restitucích. Text se nyní vrátí do Sejmu, tedy dolní parlamentní komory, a pokud tam projdou Senátem prosazované změny, bude po podpisu prezidenta platit, informují tiskové agentury. Proti zákonu se opakovaně vymezuje Izrael, protože podle něj zákon Židům ztíží možnost navrácení majetku, který za války zabavili nacisté a pak znárodnilo Polsko.

Od spuštění rekvalifikačních kurzů v únoru 1991 se jich v České republice zúčastnilo zhruba dva a půl tisíce lidí. Mezi účastníky patřili zaměstnanci podniků v ekonomickém útlumu, nezaměstnaní, ale i lidé, kterým byli v rámci restitucí vráceny rodinné podniky. Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Odvolací soud udělil bývalé ředitelce pražského pozemkového úřadu Evě Benešové kvůli restituci takzvaného Bečvářova statku tříletý trest podmíněně odložený na tři roky. Uznal ji vinnou z maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti. Senát zrušil verdikt, kterým prvoinstanční soud poslal ženu na šest let do vězení a podle kterého měla zaplatit peněžitý trest 4,5 milionu korun.

Navrácení zrestituovaného majetku nemuselo vždy proběhnout podle litery zákona. Přesvědčil se o tom nový majitel restaurace U Anděla v Kutné Hoře. Když měl totiž objekt restaurace přebírat, čekalo na něj nemilé překvapení.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Odvolací soud osvobodil bývalého referenta pražského pozemkového úřadu Jana Horáka v kauze restituce takzvaného Bečvářova statku. Zrušil mu dříve uložený sedmiletý trest vězení a zprostil ho obžaloby ze zneužití pravomoci úřední osoby. Jeho nadřízenému Petru Chmelíkovi ponechal odvolací senát za maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti roční podmíněný trest.

Stát chce získat zpět majetek, který v minulosti na základě restitucí vydal potomkovi šlechtického rodu Czerninů Karlovi Eugenovi. Píše o tom deník E15, podle kterého Lesy České republiky a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) podaly návrh na obnovu řízení a Státní pozemkový úřad restituční řízení rovnou obnovil. Hodnota nárokovaného majetku se odhaduje na 450 milionu korun, Czerninové státní snahu odmítají.

Ústavní soud (ÚS) nařídil Okresnímu soudu v Hradci Králové, aby se znovu zabýval sporem o pozemky u Třebechovic pod Orebem. Pozemkový úřad uznal restituční nárok rodu Colloredo-Mansfeldů, proti vydání se však postavily soudy. Nyní ústavní soudci vyhověli stížnosti Leonharda Josefa Colloredo-Mansfelda, je prý nutné zabývat se postoji jeho děda Josefa za druhé světové války, teprve pak lze zodpovědně rozhodnout.

Restituce se staly jedním z výrazných prvků transformace českého hospodářství po roce 1989. K přijetí zákona o mimosoudních rehabilitacích neboli restitučního zákona vedla před třiceti lety tehdejší československé zákonodárce snaha zmírnit následky některých majetkových křivd, kterých se po únoru 1948 dopustil komunistický režim. Federální parlament zákon schválil 21. února 1991.

Ústavní soud zamítl návrh Nejvyššího soudu na zrušení části zákona o půdě. Nadále platí, že restituentům lze zvyšovat finanční náhradu za nevydané pozemky nad cenovou hladinu určenou podle vyhlášky z 90. let minulého století. Zákon se kvůli tomu měnit nemusí, jeho nedostatky lze překlenout výkladem.

Síť maloprodejen se v rámci malé privatizace chystala do aukcí, a na venkově se tak přiblížil konec monopolu Jednoty. Pro nejednu malou obec to ovšem znamenalo také brzký zánik jediného místního obchodu s potravinami.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Rozpadlé a polorozpadlé budovy trápily obyvatele v pražských Kyjích. Chátrající restaurace, kde se odehrála před časem i vražda, chýše, kde žila tříčlená rodina či skladiště cirkusové techniky ke vzhledu čtvrti příliš nepřispívaly. Náprava situace byla pro město obtížná.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Výbory Federálního shromáždění začaly před třiceti lety projednávat zákon o restitucích. Jeden z navrhovatelů zákona, signatář Charty 77 a tehdejší poslanec FS za Občanské fórum Jan Sokol vysvětlil, jak komplexní problém legislativní úsilí o nápravu majetkových křivd představuje.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Městský soud v Praze pravomocně potvrdil podmíněné tresty pro dvě bývalé pražské úřednice, které vydaly osvědčení o československém občanství Josefiny Czerninové. Potomci hraběnky díky rozhodnutí o občanství mohli uplatnit restituční nároky. Městský soud tak rozhodl po červencovém verdiktu Nejvyššího soudu a vyhověl dovolání Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.

Pozemky ve Strašnicích, které pracovníci pražského pozemkového úřadu údajně neoprávněně vydali restituentům v případu takzvaného Bečvářova statku, se vracejí České republice. Nepravomocně o tom rozhodl pražský městský soud. Trojici úředníků za nezákonné vydání parcel uložil soud na počátku července nepravomocně sedm a šest let vězení a podmíněný trest. Součástí rozsudku bylo i zabrání některých dalších vydaných pozemků, například v Dolních Měcholupech, Hostivaři či v Kolíně. Podle soudkyně restituenti věděli, že na ně nemají nárok.

V případu restituce takzvaného Bečvářova statku soud nepravomocně potrestal bývalého referenta pražského pozemkového úřadu Jana Horáka a jeho nadřízenou Evu Benešovou sedmi a šesti lety vězení. Třetímu obžalovanému, Petru Chmelíkovi, uložil roční podmínku s dvouletým odkladem. Obžaloba trojici viní z toho, že nezákonně přiřkli Emilii Bednářové náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Bečvářovi. Rozhodnutí není pravomocné.

Dvě bývalé pražské úřednice, které vydaly osvědčení o československém občanství Josefiny Czerninové, se vrátí před soud. O zrušení zprošťujícího rozsudku Městského soudu v Praze rozhodl Nejvyšší soud (NS). Ten tak vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Soudy řeší případ už roky, potomci hraběnky díky potvrzení občanství získali v restituci část rodového majetku. Informaci ČT potvrdil mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.

Státní zástupce v úterý navrhl soudu, aby bývalému odbornému referentovi pozemkového úřadu Janu Horákovi uložil sedmiletý trest vězení za to, že v restitučním řízení ve věci takzvaného Bečvářova statku úmyslně označil Emilii Bednářovou a další čtyři lidi za příbuzné Jana Marie Bečváře. Nezákonně jim tak přiřkl náhradní pozemky za nemovitosti, které v Praze vlastnil.