Restituce strana 3 z 3

Zámek Opočno na Rychnovsku zůstane státu. Ústavní soud zamítl stížnost dcery posledního šlechtického majitele zámku Kristiny Colloredo-Mansfeldové. Spor o vydání trval skoro 29 let. V poslední stížnosti poukazovala Colloredo-Mansfeldová na údajně rasový motiv perzekuce rodiny, podle soudu se to ale s dostatečnou jistotou neprokázalo. Vyhlášení nálezu se Colloredo-Mansfeldová nezúčastnila, nedostavil se ani její právní zástupce.

Restituentka Emília Bednářová uspěla u správního soudu ve vleklé kauze takzvaného Bečvářova statku. Žalovala Státní pozemkový úřad (SPÚ), který označil dřívější rozhodnutí o jejích nárocích na pozemky na Žižkově a ve Strašnicích za nicotná. Podle soudu tím úřad obcházel zákon, zároveň to ale neznamená, že by měla Bednářová na pozemky nárok. Restituční kauza má i trestněprávní rovinu, obžalobě čelí tři úředníci pražského pozemkového úřadu. Podle státního zástupce měli způsobit škodu za 1,4 miliardy korun.

Restituční kauza Bečvářova statku se rozvíjí do stále nových souvislostí. Obžalobě už kvůli tomu čelí tři úředníci z Pozemkového úřadu. K lukrativním parcelám v Praze se dostali vlivní zákulisní hráči v čele s Tomášem Hrdličkou a Romanem Janouškem. Jak se domlouvali na ovlivňování úředníků, kteří rozhodovali o vydání pozemků, zjišťovaly pro Reportéry ČT Jana Neumannová a Adéla Paclíková.

Největší restituční kauza je u pražského městského soudu. Stojí před ním tři úředníci, kteří podle obžaloby přiznali dědicům pozemky v hodnotě přes miliardu korun, na které neměli právo. Je tu ale otázka, zda jsou v celé kauze ti hlavní. Neprávem získané pozemky po rodině Bečvářových totiž za zlomek ceny získala záhadná firma, ve které se objevují tváře zákulisních hráčů pražské politiky Tomáše Hrdličky a Romana Janouška a také advokát Daniel Honzík. Natáčely reportérky Jana Neumannová a Adéla Paclíková.

Téměř na 1,4 miliardy korun vyčíslil žalobce škodu, kterou podle něj způsobili tři úředníci, když přiřkli Emilii Bednářové a dalším lidem náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Mariovi Bečvářovi. V některých dokumentech údajně lživě uvedli, že byli příbuzní. Bývalý referent pozemkového úřadu Jan Horák u soudu, který začal případ projednávat, připustil, že udělal chybu, odmítl však, že by tak učinil úmyslně.

Zásadní problém řeší v Základní umělecké škole (ZUŠ) v Luhačovicích. Do konce března, tedy za necelé tři měsíce, se musí vystěhovat z místního zámku. O pronájmu se totiž nedohodli zlínské hejtmanství, které školu zřizuje, a majitelé zámku, kterým byla budova před několika lety vrácena v restituci. Čtyři stovky dětí se tak musí připravit na několikaleté provizorium.

Ústavní soud v úterý došel k závěru, že zdanění církevních náhrad porušilo první článek ústavy, v němž stojí, že žijeme v demokratickém právním státě. Tímto nálezem zdanění zrušil. „Právo a spravedlnost se někdy mýlí,“ komentoval v Událostech, komentářích tento verdikt místopředseda SPD Radim Fiala. Podle Jiřího Maška (ANO) se soudci soustředili jen na část zákona. Nález naopak vítá předseda lidovců Marek Výborný, podle nějž soud zafungoval jako pojistka právního státu.

Turnov podal dovolání k Nejvyššímu soudu v restituční kauze rodu Walderode. Město chce dovoláním zvrátit rozhodnutí soudů, které nárok šlechtického rodu na vydání panství na Turnovsku uznaly za oprávněný. Stejný krok jako Turnov učinil už státní podnik Lesy ČR a podat dovolání se chystají také památkáři. Rod se majetku domáhá od roku 1992. Vesporu jde i o zámek Hrubý Rohozec, lesy a pozemky.

Lesy České republiky podaly dovolání k Nejvyššímu soudu v kauze, v níž hradecký krajský soud potvrdil rodu Walderode restituční nárok na zámek, lesy a další pozemky. Podání dovolání podle informací ČTK chystají také město Turnov a Národní památkový ústav.

Vrchní státní zastupitelství v Praze (VSZ) podalo obžalobu na tři bývalé úředníky kvůli restituci Bečvářova statku v Praze. Škodu, která vznikla hlavně státu, vyčíslilo na nejméně 1,4 miliardy korun. Na webu VSZ to uvedl jeho žalobce Jiří Pražák. V případu jde o lukrativní pozemky v Praze, které byly podle dřívějších informací vydány Emilii Bednářové – ta ovšem nebyla příbuznou velkostatkáře Julia Bečváře, a neměla tak na restituci právo.

Odvolací Krajský soud v Hradci Králové potvrdil restituční nárok rodu Walderode na vydání panství na Turnovsku. Šlechtický rod se majetku domáhá od roku 1992 a ve sporu jde i o zámek Hrubý Rohozec. Protistrany ještě mohou podat dovolání k Nejvyššímu soudu, to ovšem nemá odkladný účinek.

Restituční žádost o vrácení rodového majektu Walderode provázely od počátku spory o občanství hraběte Karla Des Fours Walderodea i jeho spolupráci s nacisty. Jako občan německé národnosti přišel o majetek na základě Benešových dekretů bezprostředně po skončení druhé světové války. V roce 1947 mu ale úřady československé občanství vrátily. Kvůli únorovému převratu ale majetek nestihl získat zpět, naopak prchl do zahraničí a o československé občanství znovu přišel. Definitivně zpět ho získal až v roce 1992 – a tím začal vleklý restituční spor.

K ústavní stížnosti na zdanění finančních náhrad za majetek nevydaný církvím v restitucích se připojili i tři senátoři vládní ČSSD. Především ji však podepsali politici konzervativní opozice z ODS a KDU-ČSL a také členové klubu Senátor 21. Autoři chtějí stížnost odeslat k Ústavnímu soudu do konce týdne.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Mercedes Dietrichsteinové, která neúspěšně usilovala o znovuzískání majetku v Mikulově a okolí. Rod, který po staletí patřil k nejvýznamnějším na Moravě, o něj přišel v roce 1946 na základě Benešových dekretů. Ústavní soud označil stížnost za zjevně neopodstatněnou.

Kardinál a pražský arcibiskup Dominik Duka odmítl plán ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD), aby stát posílal daň z církevních náhrad na opravy kulturních památek. Podle Duky by to vedlo dokonce ke dvojímu zdanění. Nejprve vyplacené částky a poté peněz investovaných do památek. Římskokatolická církev teď čeká na hlasování Senátu, pak rozhodne o dalších krocích. Postupovat chce společně s ostatními církvemi.

Vláda v uplynulém týdnu protlačila požadavek komunistů na zdanění církevních restitucí. A to přesto, že tento návrh nebyl podložen žádným konkrétním výpočtem, ačkoliv ministryně financí Alena Schillerová (hnutí ANO) tvrdila, že má k dispozici analýzu. V nedělních Otázkách Václava Moravce (OVM) schválení zdanění bez analýzy hájil předseda komunistů Vojtěch Filip tím, že výpočet nebyl předložen ani při schválení zákona o církevních restitucích. Předseda Pirátů Ivan Bartoš mu však vyčítá, že měli komunisté na výpočtu trvat.

Novela komunistických poslanců na zdanění peněžité náhrady vyplácené v rámci restitucí, kterou ve středu schválila sněmovna, podle pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duky narušuje ústavnost a právní jistotu v Česku. Zdanění náhrad patřilo k podmínkám komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Opozice i komunisté očekávají, že spor o zdanění skončí u Ústavního soudu.

Jako pošlapávání právního státu, hřích proti ústavě a úlitbu menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD komunistům komentovali výsledek hlasování o zdanění církevních restitucí ve sněmovně zástupci opozičních stran. Stejně jako poslanci KSČM očekávají, že spor o zdanění náhrad za nevydaný majetek skončí u Ústavního soudu. Podle generálního sekretáře České biskupské konference Stanislava Přibyla zvítězil populismus nad zdravým rozumem a právním státem.

Peněžité náhrady, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, by mohly v budoucnu podléhat zdanění. Předpokládá to novela poslanců KSČM, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Pravice neprosadila návrh TOP 09 na zamítnutí sporné předlohy, která nyní poputuje k posouzení do Senátu. Zdanění náhrad patří k podmínkám komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Generální sekretář České biskupské konference Stanistav Přibyl označil výsledek za vítězství populismu nad zdravým rozumem.

Statek, který zabavili komunisté, kdysi ležel na samotném okraj metropole, dnes patří do lukrativního širšího centra v Praze 10. Když přišly restituce, původní vlastníci už nežili a objevili se dědicové bez příbuzenského vztahu. Na rozsáhlý majetek, na jehož části dnes stojí například i budova rádia Svobodná Evropa, uplatnili nárok na základě závěti. Jenže brzy se objevily pochybnosti, zda úředníci pozemkového úřadu postupovali správně a zda se na restituci neobohacují vlivní lidé z pražské politiky.