Poslanci schválili zdanění peněžitých náhrad pro církve. Jednání provázel spor o ústavnost

9 minut
Události: Zdanění církevních náhrad podpořili poslanci ANO, ČSSD, KSČM a SPD
Zdroj: ČT24

Peněžité náhrady, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, by mohly v budoucnu podléhat zdanění. Předpokládá to novela poslanců KSČM, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Pravice neprosadila návrh TOP 09 na zamítnutí sporné předlohy, která nyní poputuje k posouzení do Senátu. Zdanění náhrad patří k podmínkám komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Generální sekretář České biskupské konference Stanistav Přibyl označil výsledek za vítězství populismu nad zdravým rozumem.

Stát by měl náhrady danit podle schváleného znění novely od příštího roku. V dílčím hlasování sněmovna zamítla návrh Marka Bendy (ODS) na další roční odklad účinnosti předlohy tak, aby ji mezitím mohl posoudit Ústavní soud.

Kritici tvrdí, že zdanění náhrad je protiústavní i s ohledem na smlouvy, které v minulosti uzavřel stát s církvemi v souvislosti s majetkovým vypořádáním.

Pro předlohu hlasovalo 106 ze 172 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci hnutí ANO, SPD, ČSSD a KSČM. Proti hlasovalo 56 poslanců z řad ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Očekává se, že Senát předlohu zamítne. Dolní komora by se jí v takovém případě zabývala znovu.

Zastánci zdanění argumentují zejména údajným nadhodnocením finančních náhrad daných zákonem o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, jak byl schválen navzdory obstrukcím levice v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS). Podporovatelé novely také tvrdí, že zákon vytvořil v restitucích nerovnost, když ostatní restituční normy byly jen o zmírnění křivd, které vznikly za komunistické totality po roce 1948.

Církve by nově musely zahrnovat náhrady do zdanitelných příjmů

Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard, které církvím podle zákona a následně uzavřených smluv posílá. Novela by nebyla účinná zpětně. Církve by podle předkladatelů musely nově zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě  zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Hádka o ústavnost hlasování

Jako pošlapávání právního státu, hřích proti ústavě a úlitbu menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD komunistům komentovaly výsledek hlasování o zdanění církevních restitucí ve sněmovně zástupci opozičních stran. Stejně jako poslanci KSČM očekávají, že spor o zdanění náhrad za nevydaný majetek skončí u Ústavního soudu.

„Církevní restituce nejsou ve společnosti příliš populární. To ale neznamená, že nejsou správné. Argumenty zastánců zdanění církevních restitucí při diskusi v Poslanecké sněmovně byly ostudné a nikdy by mě nenapadlo, že se něčeho podobného 30 let od pádu komunismu dočkám. Nepřistupujme na překrucování historie a na tlak KSČM,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.

Podle poslance KDU-ČSL a bývalého ministra zemědělství Mariana Jurečky se ANO, ČSSD a komunisté spojili, aby se vrátili do roku 1948 a opět kradli.

Podle šéfa sněmovního klubu TOP 09 Miroslava Kalouska je rozhodnutí sněmovny výsměchem principům právního státu. „Náhrady jsou vypláceny podle smluv. V těch smlouvách je článek, kde je napsáno, že se na smlouvy vztahuje daňová legislativa účinná v roce 2013, to znamená, že se to nezdaňuje. Jestliže jedna smluvní strana svévolně změnila tento článek, je to v rozporu s právním státem,“ uvedl.

„Paní ministryně financí tvrdila, že má analýzu církevních restitucí, ze které vyplývá, že byly o 54 miliard předražené. Když jsme o tuto analýzu požádali, zjistilo se, že žádná neexistuje a zdanění církevních restitucí je jen další výmysl, který má zamaskovat pošlapávání právního státu. Hnutí ANO je nyní u moci, opírá se o hlasy komunistů a vychází jim vstříc, o nic víc nejde,“ uvedl šéf sněmovního klubu STAN Jan Farský.

Komunistům jde o rovnost

Podle komunistů ale zákon zavádí rovnost subjektů, kterým stát vyplácí nějaký příjem. „Daňová sazba je jako pro každého jiného, to znamená 19 procent,“ prohlásil předseda KSČM Vojtěch Filip. I on očekává, že návrh sněmovně vrátí Senát, pak po rozhodnutí prezidenta předpokládá jednání u Ústavního soudu.

Tvrdí, že jeho strana vychází vstříc požadavkům občanů, z nichž až 80 procent považuje zákon o církevních restitucích za nespravedlivý. V souvislosti s férovostí ceny za nevydaný majetek poukázal šéf sněmovního klubu KSČM Pavel Kováčik na to, že zákon z roku 2013 neobsahuje seznam navraceného majetku.

Sněmovna se rozhodla rezignovat na základní atributy právního státu, jakými jsou zásady právní jistoty, ochrany legitimního očekávání nebo dodržování smluv. Záměr zdanit finanční náhrady podle zákona o majetkovém vyrovnání považuji za protiústavní. Je smutné, že v roce 30. výročí pádu komunismu jsou to komunisté, kdo u nás určuje politiku státu ve vztahu k církvím.
Jakub Kříž
právník, který se církevními restitucemi zabývá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 3 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 12 mminutami

Senát ve druhém kole volby zvolil za adepty na ombudsmana Jirsu a Kostolanskou

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patřili zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, měli sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém vybral za adepty na ombudsmana Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 6 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 7 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 7 hhodinami
Načítání...