V případu restituce takzvaného Bečvářova statku soud nepravomocně potrestal bývalého referenta pražského pozemkového úřadu Jana Horáka a jeho nadřízenou Evu Benešovou sedmi a šesti lety vězení. Třetímu obžalovanému, Petru Chmelíkovi, uložil roční podmínku s dvouletým odkladem. Obžaloba trojici viní z toho, že nezákonně přiřkli Emilii Bednářové náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Bečvářovi. Rozhodnutí není pravomocné.
Podle státního zastupitelství způsobili škodu nejméně 1,4 miliardy korun. Obžalovaní vinu odmítají. Hájí se tím, že jednali v dobré víře a nechybovali úmyslně. Podle svých advokátů vycházeli z čestných prohlášení předložených restituenty a o oprávněnosti restituce neměli pochyb. Soudkyně však v odůvodnění rozsudku uvedla, že nešlo o chybu, ale o „fatální“ porušení povinností.
Podle verdiktu mají Horák s Benešovou navíc každý zaplatit peněžitý trest 4,5 milionu, Chmelík pak 800 tisíc korun. Podle předsedkyně trestního senátu Jany Miklové Horák zcela rezignoval na to, aby zjistil veškeré relevantní skutečnosti pro rozhodnutí, jeho nadřízení pak podle ní slepě důvěřovali konceptům, které Horák připravil. Trestného činu se podle ní obžalovaní dopustili v nepřímém úmyslu, tedy měli být srozuměni s tím, že mohou porušit zákonné zájmy.
Nesprávně označena za neteř
Státní zástupce viní úředníky z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefu Bečvářovi, který ji uvedl v závěti.
Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře. V několika případech nemovitosti původně vlastnili všichni tři sourozenci a dědicové tak měli dostat pouze dvě třetiny nároku, někdy patřily pouze Janu Marii Bečvářovi a neměli je obdržet vůbec.
Horák a Benešová se podle státního zástupce dopustili trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, za což jim hrozily až dvanáctileté tresty. Chmelík byl obžalován z maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti, které se trestá až pětiletým vězením.
Restituenti po sourozencích Bečvářových získali řadu pozemků v Praze v odhadované hodnotě tří miliard korun. Když žádali také pozemek na Žižkově, na kterém postavila bytový komplex firma Metrostav, zjistili právníci Metrostavu, že Bednářová není příbuznou původního majitele. Jejich zjištění v roce 2014 potvrdilo ministerstvo zemědělství. Metrostavu musí za zabrané pozemky Horák s Benešovou nahradit za pozemky a zmařené stavební záměry zhruba 20 milionů korun.
Pozemkový úřad určil Bednářovou jako vlastnici sporných pozemků v roce 2012. Když se její nárok ukázal jako sporný, pokusil se úřad svá rozhodnutí zvrátit tím, že je prohlásil za nicotná. Bednářová se obrátila na pražský městský soud, jenž jí dal letos v březnu za pravdu, rozhodnutí úřadu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řešení.
Senát tehdy dospěl k závěru, že postup úřadu byl účelovým obcházením zákona, zároveň ale také uvedl, že Bednářová „s pravděpodobností hraničící s jistotou“ nebyla podle zákona o půdě oprávněna k získání pozemků. Nejvyšší správní soud (NSS) ale ve středu rozhodnutí zrušil, městský soud se tak bude žalobou zabývat znovu.
Stát se vrácení pozemků domáhá několika civilními žalobami. Pokud rozhodnutí nabude právní moci, mohl by o zrušení rozhodnutí o vlastnictví pozemků usilovat ještě další cestou – povolením obnovy řízení podle správního řádu.
Server Seznam Zprávy již dříve uvedl, že nejrozsáhlejší restituce v Česku využili například lobbista Roman Janoušek či podnikatel Tomáš Hrdlička, a dostali se tak k obrovskému majetku.
