Restituční žádost o vrácení rodového majektu Walderode provázely od počátku spory o občanství hraběte Karla Des Fours Walderodea i jeho spolupráci s nacisty. Jako občan německé národnosti přišel o majetek na základě Benešových dekretů bezprostředně po skončení druhé světové války. V roce 1947 mu ale úřady československé občanství vrátily. Kvůli únorovému převratu ale majetek nestihl získat zpět, naopak prchl do zahraničí a o československé občanství znovu přišel. Definitivně zpět ho získal až v roce 1992 – a tím začal vleklý restituční spor.
Vleklý spor o vydání majetku Walderode se točí kolem údajné kolaborace hlavy rodu s nacisty
Karel Des Fours Walderode se v restituci přihlásil o rozsáhlý majetek rodu v severovýchodních Čechách. Jeho výši odborníci původně odhadovali na 3,5 miliardy korun, teď se hovoří asi o třech miliardách. Jde především o zámek Hrubý Rohozec a 300 hektarů lesa a pozemky u Turnova. Majetek, o který se hlásí, vlastní například Lesy České republiky, Národní památkový ústav nebo město Turnov.
V roce 2008 přiznal soud Kammerlanderové malý les na Liberecku
Průlomový verdikt se ale týkal už prakticky bezcenného lesíku u Žďárku na Liberecku. V roce 2008 totiž liberecký krajský soud přiznal asi čtvrt hektaru obecního lesa vdově po Karlovi Johanně Kammerlanderové. Les byl přitom zkonfiskován stejným dekretem jako Hrubý Rohozec a ostatní budovy a pozemky.
Malá obec se pak neúspěšně obracela i na Nejvyšší a Ústavní soud. „Les pro nás nemá téměř žádnou cenu, chceme ale pomoci nedalekému Turnovu,“ vysvětlovala tehdejší snahu starostka Iva Havlíková. Turnov také hradil malé obci náklady spojené se soudním řízením a poskytl ji i právníka.
Turnovský zastupitel Josef Kunetka také v roce 2009 přišel s tím, že má nové důkazy o údajné kolaboraci Walderodeho s nacisty. Tím podle něj měla být Walderodova přihláška k německému občanství.
Dalším důkazem o spolupráci s nacisty měla být i nově objevená návštěvní kniha ze zámku Hrubý Rohovec, podle níž zde měl hrabě Karel Friedrich Des Fours Walderode přijímat nacisty. „Od roku 1938 se zde scházeli a v žádném případě to nebyly schůzky, kde by se kuly pikle proti říši,“ informoval Kunetka. Toho pověřilo turnovské zastupitelstvo, aby se pokusil najít nové důkazy, protože byl Turnov jedním ze žalovaných měst.
Právní zástupce dědičky Roman Heyduk však upozorňoval, že již v roce 1947 bylo Walderodemu vydáno osvědčení o zachování československého občanství. „Nejvyšší soud došel k právnímu názoru, že dnes, po šedesáti letech, není nikdo oprávněn přezkoumávat právnost tehdejšího rozhodnutí,“ řekl Heyduk.
Otázku údajného Walderodeho kolaborace řešil i jablonecký soud při žádosti o vydání majetku. „Z provedených důkazů nelze dovodit, že by se za války jakkoliv provinil vůči československému státu. Tím byla základní restituční podmínka splněna,“ uvedl jablonecký soudce Jaroslav Kneř v roce 2015.
Podstatné pro něj bylo šetření československých úřadů krátce po válce. „Nelze se domnívat, že by jakkoliv stranily osobám německé národnosti, spíše jejich chování v době okupace posuzovaly velmi kriticky. Přesto v osobě Walderodeho byl závěr příznivý,“ řekl.
Podle soudu byla oprávněnost nároku rodu Walderode potvrzena už v 90. letech
Semilský okresní soud, který nakonec nepravomocně rozhodl o trvání restitučních nároků, se věcí poprvé zabýval už v roce 2011. Protistrana tehdy předložila jako důkaz členský průkaz, který prý potvrzuje členství Walderodeho v Sudetoněmecké straně.
Soudce Vít Záveský k tomu ale vůbec nepřihlížel – oprávněnost nároku rodu Walderode je prý potvrzena tím, že bylo Karlu Walderode v 90. letech vráceno české občanství. „Pokud bylo občanství vráceno, je tím vyřešena otázka, zda se provinil, či neprovinil, a soudu nepřísluší to prověřovat,“ vysvětlil ve svém zdůvodnění soudce.
- Rod Des Fours má původ v Brabantsku ve střední Belgii, do Čech přišli příslušníci této rodiny v 17. století. Zakladatelem české linie se stal Mikuláš Des Fours, jenž za třicetileté války bojoval na straně rakouských císařských vojsk ve službách Albrechta z Valdštejna. S rodem Walderode se Des Foursové spojili v 18. století. Tradičním sídlem rodu v Čechách byl zámek Hrubý Rohovec, jehož panství získal Mikuláš des Fours právě od Albrechta z Valdštejna.
Krajský soud v Hradci Králové ale verdikt zrušil a kauzu do Semil vrátil s tím, že soud musí znovu přezkoumat, zda byly splněny všechny restituční podmínky.
V roce 2017 pak semilský soud rozhodl znovu a opět potvrdil restituční nárok rodu Walderode. Z provedených důkazů podle soudce vyplývá, že se Karel des Fours Walderode neprovinil za války proti českému státu. Proto mu také byl navráceno občanství. Tím je podle soudu splněna podmínka pro navrácení majetku jeho rodině.
Tento verdikt teď pravomocně potvrdil i krajský soud, podle kterého se okresní soud s důkazy vypořádal správně. „O naplnění znovunabytí československého státního občanství Karlem des Fours Walderode nemá krajský soud pochyb,“ řekl předseda senátu Jan Rutsch.
Vleklý spor nicméně ještě nekončí, okresní soud v Semilech teď musí rozhodovat jednotlivě o každém pozemku či nemovitosti, kterých je odhadem asi čtrnáct set. Podle právního zástupce rodu Walderode Romana Heyduka potrvají soudní jednání o vydávání jednotlivých komodit nejméně dva až tři roky. Protistrany totiž mohou podávat odvolání, případně i dovolání.
„Rozsudek už mohl padnout před 27 lety. Kdyby se do toho tehdy nevmísila
politika, patrně by to již asi bylo a můj manžel by ještě mohl mít radost si majetek převzít,“ kritizovala délku soudního řízení Johana Kammerlanderová.
- Bartoňové – Rodu byl vrácen zámek v Novém Městě nad Metují.
- Belcrediové – Potomci rodu získali v restituci například zámky v Jimramově, Brodku u Prostějova a Brně-Líšni.
- Colloredo-Mansfeldové – Rodu byl vrácen například zámek v Dobříši, o další majetek se soudí.
- Bubnové – Rodu byl vrácen zámek v Doudlebech nad Orlicí.
- Černínové – Potomkům rodu byly vráceny například zámky v Dymokurech a Hlušicích.
- Dobrzenští – Rodině byl vrácen například zámek v Chotěboři.
- Hildprandtové – Dědičkám rodu byl vrácen zámek a další nemovitosti v Blatné na Strakonicku.
- Kinští – Představitelé různých větví rodu v restituci získali například zámky v Chlumci nad Cidlinou, Kostelci nad Orlicí, Žďáru nad Sázavou a hrad Kost. Vedle toho jim bylo vráceno asi 15 tisíc hektarů půdy.
- Kolowratové – Rod restituoval zámky v Rychnově nad Kněžnou, Černíkovicích, Týnci u Klatov a lovecký zámeček v Černé Vodě v Orlických horách. Kromě budov získali představitelé rodu také 12 tisíc hektarů lesů a zemědělské půdy.
- Lobkowiczové – Rod patří díky majetku, který získal v restituci, mezi nejvýznamnější vlastníky v zemi. Potomci různých větví rodu získali řadu zámků, například v Nelahozevsi, Mělníku, Roudnici nad Labem, Hoříně, Dolních Beřkovicích, Křimicích, hrad Střekov a Lobkowiczký palác v Praze. Kromě zámků získal rod také rozsáhlé lesní pozemky, vinné sklepy a vinařství.
- Mensdorf-Pouilly – Rodu byl vrácen zámek v Boskovicích.
- Podstatzští-Lichtensteinové – Potomci rodu restituovali například zámek ve Velkém Meziříčí.
- Parishové – Rodu byl mimo jiné vrácen zámek v Žamberku.
- Schwarzenbergové – Orlická větev rodu, reprezentovaná Karlem Schwarzenbergem, získala zámky Orlík, Čimelice a Sedlec. Vedle toho restituovala zhruba 11 tisíc hektarů lesů a zemědělské půdy, 300 hektarů rybníků a řadu budov, například v Praze, Varvařově či Karlově.
- Šlikové – Potomkům rodu byl vrácen například zámek v Jičíněvsi.
- Sternbergové – Sternbergové získali v restituci zámky Český Šternberk, Jemniště, Zásmuky, Březina a Častolovice. Rovněž jim bylo navráceno 4000 hektarů pozemků a další majetek.
- Walderode – Potomci rodu požadují od 90. let vrácení rozsáhlého majetku v severovýchodních Čechách, především zámek Hrubý Rohozec a 300 hektarů lesa. Odvolací Krajský soud v Hradci Králové potvrdil restituční nárok rodu Walderode na vydání panství na Turnovsku.