„Podle Nejvyššího soudu se Walderode za druhé světové války neprovinil proti zájmům Československé republiky. K československému lidu byl naopak velmi loajální. Ukrýval například zbraně před fašisty na zámku Hrubý Rohozec,“ prohlásil mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. Restituční kauzy rodu Walderode projednávají i Okresní soudy v Semilech a v Jablonci nad Nisou. Dědičce zatím s odvoláním na Benešovy dekrety žádný majetek nevydaly.
Žďárek se k NS dovolal i přesto, že by obci nevadilo, kdyby o téměř bezcenný les u železniční trati přišla. „Na Semilsku a Jablonecku ale Kammerlanderová žádá o mnohem větší majetky a chtěli jsme, aby se u Nejvyššího soudu konečně vyjasnilo, jestli jsou její nároky oprávněné,“ uvedla starostka obce Iva Havlíková.
Spory se táhnou už 16 let
Walderode se o rodový majetek přihlásil v roce 1992, o deset let později ale zemřel. Kammerlanderová tedy jako dědička žádala v roce 2005 o pozemky a budovy v hodnotě přibližně 120 milionů korun. Majiteli jsou například město Turnov, Pozemkový fond, Lesy České republiky a Státní památkový ústav - vlastník zámku Hrubý Rohozec. Podle turnovského místostarosty Jaromíra Pekaře může rozhodnutí NS ovlivnit i restituční kauzy šlechtických rodů Valdštejnů a Aehrentalů, jimž v Turnově a okolí také patřily velké majetky.
Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek na základě Benešových dekretů bezprostředně po skončení druhé světové války. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily. Po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 mu ho ministerstvo vnitra opět vrátilo a šlechtic zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se ale objevila svědectví, že během války spolupracoval s nacisty. „Walderode byl ve wehrmachtu. Patřil také mezi členy Henleinovy SDP,“ řekl polistopadový turnovský místostarosta Josef Kunetka.
Šlechtické rody už získaly zpět desítky zámků
České soudy v minulosti přiznaly bývalý majetek například rodu Kinských. Získali zpět například zámek v Chlumci nad Cidlinou nebo hrad Kost. Kolowratové dostali zámky v Rychnově nad Kněžnou, Černíkovicích nebo Týnci u Klatov. Lobkowiczové při restituci získali 16 zámků, mezi nimi i Lobkowiczký palác v Praze. Orlická větev rodu Schwarzenbergů, reprezentovaná Karlem Schwarzenbergem, získala zámky Orlík, Čimelice a Sedlec.
