Odvolací soud osvobodil bývalého referenta pražského pozemkového úřadu Jana Horáka v kauze restituce takzvaného Bečvářova statku. Zrušil mu dříve uložený sedmiletý trest vězení a zprostil ho obžaloby ze zneužití pravomoci úřední osoby. Jeho nadřízenému Petru Chmelíkovi ponechal odvolací senát za maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti roční podmíněný trest.
Muži podle obžaloby spolu s další Horákovou nadřízenou Evou Benešovou nezákonně přiřkli Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti, které původně patřily Janu Marii Bečvářovi. Způsobili tak škodu nejméně 1,4 miliardy korun.
Podle soudu však nejednali úmyslně, Horák navíc pouze vypracovával koncepty pro restituce. „Skutky nejsou trestným činem,“ prohlásil ve středu předseda senátu Jiří Lněnička.
Benešová se kvůli zdravotním potížím ze soudního jednání omluvila, senát proto její případ vyloučil k samostatnému projednání. Žena by tak u odvolacího soudu měla stanout na počátku června.
Prvoinstanční soud Benešovou potrestal šesti lety vězení. Podle státního zástupce se stejně jako Horák dopustila zneužití pravomoci. Žalobce i právní zástupce Benešové se však shodli na tom, že středeční verdikt naznačuje, že bude potrestána spíše za jednání z nedbalosti.
Horák úmyslný trestný čin odmítl
Horák u odvolacího jednání tvrdil, že svými rozhodnutími nechtěl způsobit škodu a rozhodně se jimi neobohatil. „Stojí před vámi člověk, který rozhodně není vinen úmyslným trestným činem,“ prohlásil. Dodal, že chtěl uzavřít dohodu o vině a trestu, žalobce s tím však nesouhlasil.
Podle státního zástupce Jiřího Pražáka dohoda v této fázi projednávání případu nebyla možná. Státní zástupce zároveň trval na tom, že muž jednal úmyslně. S dřívějším trestem pro Horáka souhlasil. Odvolával se proto, že podle něj prvoinstanční soud nepopsal skutek úplně přesně.
Chmelík tvrdil, že byl v době rozhodování o restitucích Bečvářova statku ředitelem tří pozemkových úřadů a musel tedy spoléhat na to, že jeho podřízení provedou svoji práci správně. Nestíhal vše zkontrolovat. O vydání pozemků podle něj navíc dále rozhodoval soud, který mohl vše prověřit.
Dědické řízení
Úředníky potrestal soud za několik rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře.
Restituenti po sourozencích Bečvářových získali pozemky v Praze v odhadované hodnotě tří miliard korun. Podle dřívějšího vyjádření ředitele Pozemkového fondu ČR Radima Ziky nemohla rodina dostat původní parcely takzvaného Strašnického velkostatku, protože byly zastavěny nebo převedeny na někoho jiného. Bečvářovým komunisté zabavili rozsáhlé území, na kterém dnes stojí například hotel Don Giovanni, Rádio Svobodná Evropa nebo sídliště Solidarita.
