Náhrady za nevydané pozemky se budou dál počítat podle vyhlášky z 90. let, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud zamítl návrh Nejvyššího soudu na zrušení části zákona o půdě. Nadále platí, že restituentům lze zvyšovat finanční náhradu za nevydané pozemky nad cenovou hladinu určenou podle vyhlášky z 90. let minulého století. Zákon se kvůli tomu měnit nemusí, jeho nedostatky lze překlenout výkladem.

Aktuální řízení souvisí s nálezem z roku 2017, tehdy Ústavní soud řekl, že finanční náhrada za pozemky, které už nelze restituentům vydat, musí být přiměřená a rozumná. Justice může podle tehdejšího nálezu v konkrétních sporech zohlednit současné poměry, a nejen ceny z počátku 90. let, které jsou často jen zlomkem nynější tržní hodnoty.

Podle Nejvyššího soudu se ale dřívějším nálezem Ústavního soudu otevřel příliš široký prostor pro interpretaci, včetně rizika, že lidé nebudou za srovnatelné pozemky dostávat také srovnatelné náhrady. Lepší než překlenovat deficity právní úpravy jiným výkladem by bylo ji zrušit a dát prostor zákonodárcům, aby zákon upravili, vyplývalo z návrhu Nejvyššího soudu.

ÚS: Zásah do zákona by s sebou nesl rizika

Ústavní soudci ale v nálezu podle soudce zpravodaje Radovana Suchánka upozornili na to, že zásah do zákona by s sebou nesl další rizika. V rozhodovací praxi už podle dnešního nálezu panuje shoda na výkladu a použití sporného ustanovení. Finanční náhrada nemusí být nutně ekvivalentem aktuální tržní ceny, nicméně měla by umožnit odčinění nebo zmírnění křivd.

„Bližší podoba určování výše náhrady závisí na zobecnění specifik jednotlivých případů, k němuž na úrovni běžného zákona není Ústavní soud povolán,“ stojí v nálezu.

Zákon konkrétně říká, že za pozemky, které se nevydávají a za které nelze poskytnout jinou parcelu jako náhradu, náleží peněžitá náhrada. Stanovuje se však v cenách určovaných podle vyhlášky z přelomu 80. a 90. let.

Případné vyšší finanční náhrady, přiznávané podle nynějšího právního názoru Ústavního soudu, se týkají jen dosud neuzavřených restitučních kauz. Jde o situace, kdy původní zemědělský nebo lesní pozemek z nějakého důvodu nelze vydat a nepřipadá v úvahu ani dohoda na náhradním pozemku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda zvýší od května maximální marži na pohonné hmoty z 2,50 na tři koruny

Regulace marží i snížení spotřební daně z nafty budou pokračovat i v květnu, informovala ministryně financí a vicepremiérka Alena Schillerová (ANO). Vláda zvýší od května maximální marži distributorů paliv o padesát haléřů na tři koruny za litr a upraví se také systém výpočtu cenového stropu. Kabinet rovněž rozhodl o vytvoření pracovní skupiny o psychotropních látkách. Jednání se kvůli cestě do Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Uzbekistánu neúčastní premiér Andrej Babiš (ANO), zasedání vedla Schillerová.
05:09Aktualizovánopřed 24 mminutami

Provoz na Pražském okruhu byl po nehodě dvou kamionů plně obnoven

Nehoda dvou kamionů uzavřela v pondělí ráno zhruba na padesát minut Pražský okruh u sjezdu na Jesenici, jeden z řidičů byl v kabině zaklíněný. Na místo zamířil záchranářský vrtulník, ale nakonec lehce zraněného řidiče odvezla sanitka do motolské nemocnice, vyplývá z informací policie a záchranné služby. Provoz jedním pruhem byl obnoven v 10:05, v plném rozsahu pak ve 12:16, informovalo posléze Národní dopravní informační centrum (NDIC).
10:07Aktualizovánopřed 52 mminutami

Česko neplní závazky ke kolektivní obraně NATO, řekl Pavel

Česko neplní výdaje na obranu, k nimž se zavázalo v Severoatlantické alianci, ani vojenské kapacity, které slíbilo pro společnou obranu zajistit. Pokud by to dělali všichni členové NATO, bude kolektivní obrana nefunkční, řekl v pondělí na konferenci televize CNN Prima News Money Money Money prezident Petr Pavel. Podle něj je přitom dostatečná obranná síla nejlepším způsobem, jak zamezit možné agresi cizího státu.
před 1 hhodinou

Topná sezona byla intenzivnější než v předchozích letech, uvedli energetici

Letošní topná sezona byla mírně intenzivnější než v předchozích letech. Oproti loňsku byla chladnější o 4,9 procenta, ve srovnání s dlouhodobým průměrem posledních patnáct let pak o 3,2 procenta. Počasí přitom kopírovala i spotřeba domácností, podle energetiků ale byly dodávky tepla i plynu bez komplikací. Hlavní podíl na výrobě tepla má v Česku nadále uhlí, postupně ale klesá, uvedli v pondělí na tiskové konferenci zástupci energetických svazů. Teplárny budou pokračovat ve vytápění do května.
před 3 hhodinami

Česko není připraveno na efektivní výstavbu vysokorychlostních železnic, zjistil NKÚ

Česko zatím není připraveno na efektivní výstavbu sítě vysokorychlostních železničních spojení, kterou plánuje dokončit přibližně do roku 2050. Stát zatím nevytvořil věcné podmínky pro výstavbu sítě, neurčil zdroje financování, neukončil jednání se sousedními státy o jejich propojení ani neprokázal plně očekávané přínosy. Předpokládané úspory nákladů mohou být výrazně nižší nebo se vůbec nepotvrdí. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva dopravy jsou ale závěry NKÚ překonané, protože projekt rychlých spojení je už aktualizovaný.
před 4 hhodinami

Přichází slunečný týden bez srážek

Týden bude v Česku slunečný, srážky meteorologové nečekají. Ráno může při zemi mrznout, teploty přes den budou stoupat ke 20 stupňům Celsia. Mírně chladněji bude v polovině týdne. Na víkend se naopak oteplí a teploměr může ukázat i 25 stupňů Celsia. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali veřejnoprávní média či Turkovy výroky

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali financování veřejnoprávních médií, výroky vládního zmocněnce Filipa Turka (za Motoristy), zprovoznění ropovodu Družba a doživotní zákaz prodeje cigaret mladým Britům. Pozvání přijali hudebník a bývalý politik Michael Kocáb, matematik Karel Janeček, diplomat a bývalý ministr Karel Kühnl, komentátor Lidových novin Petr Kamberský a šéfredaktorka Bold News Alice Mikulášová. Diskusi moderovala Jana Fabianová.
před 6 hhodinami

Češi schraňují mince doma, v oběhu jsou jich dvě a půl miliardy

V oběhu jsou zhruba dvě a půl miliardy kovových mincí českých korun. Za deset let jich podle centrální banky přibylo asi o třetinu. Z velké části je lidé hromadí doma. Míst, kde lze vyměnit mince za bankovky, je ale stále méně. Utratit vyšší obnos v mincích může být také problém.
před 6 hhodinami
Načítání...