Dluhopis

Český státní dluh překonal před koncem prvního pololetí tři biliony korun. Výsledek oznámilo ministerstvo financí, konkrétně dosáhl 3,044 bilionu, od začátku roku vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení činí 42,8 procenta hrubého domácího produktu.

Český státní dluh se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil na rekordních 2,997 bilionu korun. Letos tak stoupl o 102,2 miliardy korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2022 se zvýšila o tři desetiny procentního bodu. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Na každého Čecha tak hypoteticky připadal dluh 284 534 korun.

Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které před třemi týdny představil kabinet konzervativní premiérky Liz Trussové a které znepokojily trhy. Oznámil to nový britský ministr financí Jeremy Hunt. Libra po jeho oznámení posiluje vůči dolaru, výnosy vládních dluhopisů naopak oslabují.

Řada britských penzijních fondů byla jen několik hodin před krachem, když se britská centrální banka rozhodla minulý týden intervenovat na trhu s dlouhodobými státními dluhopisy. Bank of England to uvedla ve zprávě určené britským zákonodárcům, na kterou se odvolává server finanční televize CNBC.

Rusko se poprvé za více než sto let ocitlo v platební neschopnosti, informovala agentura Bloomberg. Stalo se tak poté, co v neděli večer Moskvě vypršela lhůta na zaplacení zhruba sta milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun) úroků ze zahraničních dluhopisů. Moskva peníze na zaplacení má, západní země jí ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu platbu nechtějí umožnit. Kreml s poukázáním na západní sankce odmítl, že by se Rusko v platební neschopnosti nacházelo. Experti mluví o technickém bankrotu či o vynucené platební neschopnosti.

Ruská federace směřuje k vynucené platební neschopnosti. Do nedělního večera má splatit zhruba sto milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun) jako úroky ze zahraničních dluhopisů. Peníze sice má, západní země platbu ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu nechtějí umožnit, uvedl server britského listu Financial Times.

Rusko v pátek uhradilo v dolarech úroky ze svých dluhopisů, aby se pokusilo vyhnout vyhlášení platební neschopnosti. Moskva však musela využít prostředky, které nemá zmražené v západních zemích. Platbu v dolarech potvrdily i americké úřady.

Srí Lanka v úterý dočasně pozastavila splácení zahraničního dluhu, aby se vyhnula tvrdému bankrotu. Informovala o tom agentura Reuters. Guvernér centrální banky uvedl, že ostrovní země potřebuje devizové rezervy na dovoz základních položek, například pohonných hmot. Srí Lanka má příští týden zahájit rozhovory s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o úvěrovém programu.

Ruská vláda musela uhradit závazky plynoucí z dolarových dluhopisů v rublech, oznámilo ve středu ruské ministerstvo financí. Podle něj totiž zahraniční banka odmítla zpracovat příkaz vyplatit držitelům těchto dluhopisů částku 649,2 milionu dolarů (zhruba 14,5 miliardy korun) v americké měně. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko bude dál splácet svůj vnější dluh v rublech, dokud budou jeho devizové rezervy blokovány západními sankcemi. Nezaplacení dluhu v požadované měně znamená, že by se země mohla ocitnout na pokraji platební neschopnosti.

Rusko ve středu podle plánu odeslalo 117 milionů dolarů (2,6 miliardy korun) jako úrok z dolarových dluhopisů. Ministerstvo financí uvedlo, že jeho platební příkaz byl přijat, ale zda peníze dorazily na účty věřitelů, to zatím ověřuje. Podle agentury Reuters platby splatné k 16. březnu v pořádku dorazily. Polsko chce do konce roku ukončit smlouvu o nákupu ruského plynu. Inflace v EU vystoupila v únoru na rekordních 6,2 procenta, Česko má třetí nejvyšší. Válka na Ukrajině může podle OECD snížit globální růst o více než procentní bod. Severní Afrika a Blízký východ už začaly pociťovat negativní dopady konfliktu na potravinovou bezpečnost.

Představitelé měnového výboru amerického Federálního rezervního systému (Fed) v prohlášení zveřejněném na závěr dvoudenního zasedání nastínili plán zvýšit od března základní úrokovou sazbu. Významně se tím změní dosavadní politika téměř nulových úroků, která v době pandemie podporovala ekonomický růst. Vedlejším efektem ale byl prudký nárůst inflace, se kterou se chce Fed, který plní roli centrální banky, nyní vypořádat.

Evropská centrální banka (ECB) na konci března ukončí nákupy dluhopisů v rámci svého nouzového pandemického programu PEPP, který má k dispozici 1,85 bilionu eur (46,8 bilionu korun). Banka oznámila, že v prvním čtvrtletí bude podle očekávání nákupy postupně utlumovat, v průběhu roku ale hodlá ekonomiku dál podporovat jinými nástroji. ECB tak potvrdila svůj uvolněný pohled na inflaci, která podle ní postupně odezní.

Britská centrální banka zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu o 0,15 bodu na 0,25 procenta, zejména kvůli sílícím inflačním tlakům. Z velkých vyspělých zemí je tak Británie první, která od začátku pandemie covidu-19 zvedla úroky.

Zadlužená čínská realitní skupina Evergrande Group, která má problémy se splácením svých závazků, prodá část svého podílu v regionální bance Shengjing Bank státnímu správci aktiv Shenyang Shengjing Finance Investment Group za 9,99 miliardy jüanů (33,7 miliardy korun). Evergrande má ve středu další termín splátky úroků dluhopisů zahraničním věřitelům, upozornila agentura Reuters.

O první dluhopisy, které vydává Evropská unie na obnovu ekonomiky po pandemii, je značný zájem, píše Reuters. Investoři si zatím objednali papíry v objemu více než 107 miliard eur (2,7 bilionu korun), uvedla agentura, která se odvolává na hlavního manažera emise. Jde zároveň o klíčový krok na cestě k ustavení Evropské unie jako hlavního společného dlužníka.

O 370,2 miliardy korun se v prvním čtvrletí roku 2021 zvýšil státní dluh České republiky. Dosáhl tedy 2,42 bilionu korun, informovalo ministerstvo financí. Přispělo k tomu především vydávání státních dluhopisů s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Na financování dluhu bude letos ministerstvo financí po zvýšení rozpočtového schodku potřebovat přes 728 miliard, což je oproti původním plánům z prosince o třetinu více.

Americké dluhopisové výnosy šly v posledních týdnech prudce vzhůru, což je známka mohutného ekonomického pokoronavirového zotavování a stejnou situaci vyvolávají i jinde po celém světě, včetně Česka, kde je ve srovnání se zeměmi regionu růst ještě rychlejší. Pokud bude toto tempo dále svižně pokračovat, mohlo by to však také vést ke zhoršení dostupnosti hypoték, značně navýšit náklady spojené s obsluhou státního dluhu nebo způsobit problémy s financováním firem.

Ministerstvo financí bude příští rok potřebovat na financování státního dluhu 546,3 miliardy korun, vyplývá ze Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2021, kterou zveřejnilo. Pro letošní rok ministerstvo počítalo v červnové aktualizaci strategie se 730,6 miliardy korun, a to především kvůli zvýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard korun.

Evropská unie získá 17 miliard eur (přes 462 miliard korun) z prvního kola nabídky sociálních dluhopisů z programu SURE, jehož cílem je podpořit zaměstnanost v mimořádných situacích, jako je nyní pandemie způsobená šířením nového koronaviru. Zájem byl obrovský, investoři nabídli rekordních více než 233 miliard eur (6,3 bilionu korun), informovala agentura Reuters.

Lidé si v osmé emisi objednali státní dluhopisy určené pouze pro fyzické osoby za 4,2 miliardy korun. Celkově počet objednávek dosáhl 5558 kusů. Jde tak o druhý nejvyšší počet objednaných dluhopisů v rámci jednoho upisovacího období, informovalo ministerstvo financí. V předchozí sedmé emisi si jich lidé nakoupili za zhruba 2,3 miliardy korun. Ministerstvo zároveň v pondělí zahájilo devátou emisi dluhopisů, objednat je lze do úterý 22. prosince.

Letošní rychlé zadlužování státu, které způsobila hlavně koronavirová krize, výrazně prodraží splácení českého státního dluhu. Jen za úroky plánuje letos vláda zaplatit o 12 miliard víc než loni. Celkem to bude 52 miliard. To je částka, kterou stát utratí, aniž by za ni mohl cokoli pořídit. Důvodem je hlavně zvýšení plánovaného rozpočtového schodku na 500 miliard korun.

Spotřební daň u tabáku a cigaret by měla v letech 2021 až 2023 růst zhruba o pět procent ročně. Zároveň by měl být od příštího roku zaveden jako alternativa ke stravenkám takzvaný stravenkový paušál. Obce by také měly mít nově možnost stanovovat místní koeficient u daně z nemovitých věcí jen pro jednotlivé části obce. Počítá s tím daňový balíček pro rok 2021, který předložilo ministerstvo financí (MF) vládě. Návrh je k dispozici na vládních internetových stránkách.

Madrid a Barcelona v pondělí uvolní část restrikcí, povolí například setkání skupin do deseti lidí či otevření zahrádek restaurací a barů. Francouzský premiér Édouard Philippe oznámil, že kvůli koronaviru odložené druhé kolo místních voleb se bude  konat na konci června. Podmínkou ale zůstává pozitivní vývoj epidemiologické situace. Bulharsko povolilo vstup do země občanům zemí Evropské unie a schengenského prostoru. Jižní Amerika se podle Světové zdravotnické organizace stala novým epicentrem pandemie.

Nákupy dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jsou částečně v rozporu s německou ústavou, rozhodl v úterý německý ústavní soud. Tamní centrální banka musí podle něj nákupy dluhopisů do tří měsíců přerušit, pokud ECB neprokáže, že jsou tyto nákupy nutné. Evropská komise v reakci na verdikt soudu upozornila, že zákony EU jsou nadřazeny německé ústavě a že rozhodnutí Soudního dvora EU jsou závazná i pro německý ústavní soud.