Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které znepokojily trhy

Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které před třemi týdny představil kabinet konzervativní premiérky Liz Trussové a které znepokojily trhy. Oznámil to nový britský ministr financí Jeremy Hunt. Libra po jeho oznámení posiluje vůči dolaru, výnosy vládních dluhopisů naopak oslabují.

Ve snaze uklidnit rozbouřené finanční trhy Hunt prohlásil, že ruší „téměř všechny“ daňové škrty oznámené minulý měsíc, a naznačil, že se chystají škrty ve veřejných výdajích. Hunt uvedl, že plánované snížení základní sazby daně z příjmu o jeden procentní bod, které mělo vstoupit v platnost příští rok, se neuskuteční.

„Rozhodl jsem, že základní sazba daně z příjmu zůstane na úrovni dvaceti procent, a to na dobu neurčitou, dokud ekonomické okolnosti neumožní její snížení,“ řekl Hunt. „Společně s rozhodnutím nesnižovat daň z příjmů právnických osob a obnovením nejvyšší sazby daně z příjmu přinesou opatření, která jsem dnes oznámil, každý rok přibližně 32 miliard liber (přes 909 miliard korun),“ dodal.

Britský ministr financí dále ohlásil omezení cenového stropu energií, který měl pomoci domácnostem. Místo dvouletého trvání bude omezení v dubnu přezkoumáno. „Pod vedením ministerstva financí provedeme přezkum způsobu podpory účtů za energie po dubnu příštího roku. Cílem je navrhnout nový přístup, který bude daňové poplatníky stát podstatně méně, než se plánovalo, a zároveň zajistí dostatečnou podporu těm, kteří ji potřebují,“ uvedl.

Hunt ve funkci v pátek vystřídal Kwasiho Kwartenga. Snaží se zabránit ztrátě důvěry investorů ve vládu Trussové a propadu na trhu s dluhopisy, který začal 23. září.

Tehdy Kwarteng oznámil sérii snížení daní, neřekl však, jak tyto výpadky v příjmech do státní pokladny nahradí. Plán daňových škrtů vyděsil finanční trhy, investoři ve velkém prodávali britské státní dluhopisy a libra prudce klesla. Centrální banka kvůli tomu přikročila k intervenci, což činí jen výjimečně. Upozornila, že bez jejího okamžitého zásahu by do několika hodin zkrachovaly britské penzijní fondy. 

Británie má nový kurz, řekla Trussová

Britská vláda má nový kurz k ekonomickému růstu, který prospěje všem a podpoří všechny ve Spojeném království, napsala na Twitteru premiérka Trussová. Britové podle ní právem požadují stabilitu. Premiérka tak reagovala na Huntův projev týkající se zrušení plánovaných daňových škrtů.

Krátce po Huntově prohlášení vystoupil i vládní mluvčí, který řekl, že „kabinet se vydal po cestě k růstu příliš rychle a zašel příliš daleko“ v kontextu globálního dění, uvedla agentura Retuers.

Radikální vládní ekonomické plány vyvolaly nejen nestabilitu na finančních trzích, ale i nedůvěru voličů v ministerskou předsedkyni. Podle průzkumu agentury Ipsos publikovaného stanicí Sky News minulý týden podporovalo premiérčiny kroky pouze 16 procent Britů, což je pro post předsedy britské vlády historické minimum.

Kromě opozičních představitelů kritizují politiku Trussové i poslanci její vlastní Konzervativní strany. Někteří otevřeně volají po jejím odstoupení a britský tisk se shodl, že Trussová bojuje o politické přežití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko zahájilo předčasné volby

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
před 16 mminutami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 4 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 4 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 5 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 11 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...