Kosmická loď

Z kosmodromu v Boca Chica v americkém státě Texas v sobotu ve 14:03 SEČ odstartoval k druhému testovacímu letu dosud největší dopravní systém Starship společnosti SpaceX. Kosmická loď se úspěšně oddělila od nosné rakety Super Heavy, která však místo vertikálního sestupu do vod Mexického zálivu explodovala. Starship úspěšně zažehla vlastní raketové motory a poprvé dosáhla hranice vesmíru, společnost s ní ale pak ztratila kontakt a posléze podle agentury AFP oznámila, že Starship rovněž vybuchla.

Spojené státy se zase o kousek přiblížily k tomu, aby měly kosmické lodě poháněné jadernými reaktory. Na nový projekt uvolnil Pentagon v přepočtu tři čtvrtě miliardy korun.

Z mysu Canaveral na Floridě v sobotu v 17:11 SELČ odstartovala kosmická loď Euclid Evropské kosmické agentury (ESA). Cílem mise je pomocí výkonného teleskopu a dalších zařízení zmapovat vesmír, jeho vývoj a strukturu a do budoucna odborníkům poskytnout data nutná k pochopení dvou nejzáhadnějších vesmírných jevů – temné hmoty a temné energie. Euclid do kosmu vynáší raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.

Obří dopravní systém Starship od společnosti SpaceX se pokusil o svůj první let. Odstartoval z kosmodromu na jihu amerického státu Texas poté, co se v 15:28 SELČ otevřelo 62minutové okno. Krátce po startu ale byla raketa zničena. SpaceX na Twitteru uvedla, že systém potkalo „rychlé neplánované rozložení“ a že technici budou nyní vyhodnocovat data ve snaze připravit další zkoušku. Ta by podle zakladatele společnosti Elona Muska mohla přijít „za pár měsíců“.

Z amerického kosmodromu ve středu poprvé po dvaceti letech odstartovala ruská kosmonautka, spolu s astronauty USA a Japonska míří k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Na oběžnou dráhu je ve vesmírné lodi Crew Dragon vynesla raketa Falcon 9.

Kosmická loď CST-100 Starliner společnosti Boeing úspěšně zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), kam dopravila zásoby. Informovaly o tom tiskové agentury. Modul Starliner bez lidské posádky se k Mezinárodní vesmírné stanici, kterou nyní obývá sedm astronautů, připojil ve 2:28 SELČ po téměř 26 hodinách letu. Z amerického mysu Canaveral ho po dlouhých odkladech vynesla raketa Atlas V.

Z amerického mysu Canaveral po dlouhých odkladech odstartovala kosmická loď Starliner od společnosti Boeing. Modul vynesený raketou Atlas V by měl přibližně po 24 hodinách dorazit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), jíž veze zásoby.

Letu prvního Američana kolem Země, který se odehrál přesně před šedesáti lety, předcházelo nesmírné utrpení astronauta šimpanzího. Jeho bolest navíc byla zbytečná – celý experiment nepřinesl prakticky žádné výsledky.

Soukromá kosmická společnost Virgin Galactic ve středu zahajuje prodej lístků na lety do vesmíru soukromým osobám. Zájemci za jeden zaplatí 450 tisíc dolarů, tedy v přepočtu asi 9,7 milionu korun.

Ve vodách poblíž Floridy v úterý krátce po půl půl páté ranní přistála vesmírná loď Crew Dragon společnosti SpaceX se čtyřmi astronauty, kteří strávili posledních dvě stě dní na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Američané Shane Kimbrough a Megan McArthurová, Francouz Thomas Pesquet a Japonec Akihiko Hošide byli na cestě z oběžné dráhy asi osm hodin. Na ISS se brzy vydá nová čtyřčlenná posádka, jejich raketa by při přízni počasí a techniky mohla odletět již ve čtvrtek ráno SEČ.

Před zhruba 506 miliony lety se na dně oceánu na místě dnešní Kanady proháněl zvláštní mořský živočich. Je jedním z největších predátorů, který se do té doby na Zemi objevil, uvádějí vědci, kteří mu pro jeho podobnost s mimozemskými vesmírnými loděmi ve sci-fi tvorbě přezdívají „mateřská loď“.

Když na začátku koronavirové pandemie epidemiologové varovali před tím, aby si lidé podávali ruce, hledal se nějaký jiný pozdrav, který by mohl toto gesto nahradit. Jedním z těch nejpoužívanějších se stal pozdrav s prsty roztaženými do tvaru písmene V – napodoboval gesto ze seriálu Star Trek z roku 1966. Jde jen o jednu z mnoha věcí, které tento seriál dal světu. Jeho autor, americký scenárista Gene Roddenberry, se narodil přesně před sto lety, 19. srpna 1921.

Společnost Boeing a americká vesmírná agentura NASA ve středu večer kvůli závadě opět odložily plánovaný start druhého zkušebního letu kosmické lodi CST-100 Starliner k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Podle vyjádření NASA jsou na vině přetrvávající problémy s indikátorem polohy ventilů na motorech vesmírné lodi. Agentura přitom neupřesnila, kdy bude následovat další pokus o start, zatím je let odložen na neurčitě dlouhou dobu – podle nezávislých expertů to naznačuje rozsáhlejší problémy.

Americká vesmírná agentura NASA se rozhodla odložit nejméně do 3. srpna testovací let kosmické lodi CST-100 Starliner, která by v budoucnu měla dopravovat posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Důvodem pro odklad startu je závada víceúčelového modulu Nauka, který ve čtvrtek odpoledne (SELČ) zakotvil v ruské části ISS. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Čína ve čtvrtek úspěšně dopravila tříčlennou posádku na svou nově budovanou vesmírnou stanici. Šlo o start prvního čínského pilotovaného kosmického plavidla za posledních téměř pět let. Posádka stráví na stanici tři měsíce.

Před dvaceti lety si první civilista zaplatil cestu do vesmíru. Amerického podnikatele Dennise Tita vynesla vstříc hvězdám ruská kosmická loď Sojuz. Předpoklady pro výlet na oběžnou dráhu měl, vystudoval letecké inženýrství a část profesní kariéry spojil s NASA. Už před ním se ale do vesmíru dostali i další neastronauti, kteří si ale „letenku“ nemuseli hradit ze svého. Vůbec první civilistkou měla být už v 80. letech americká učitelka Christa McAuliffeová, která měla z orbity v přímých přenosech vyučovat. Stejně jako zbytek posádky ale zahynula hned po startu při havárii raketoplánu Challenger.

Z floridského Mysu Canaveral po denním odkladu vynuceném nepřízní počasí odstartovala v pátek před polednem loď Crew Dragon Endeavour. Na palubě má čtyři astronauty včetně Thomas Pesqueta z Evropské kosmické agentury (ESA), který bude posádce velet jako první Francouz v historii. Loď s lidskou posádkou poprvé nese na oběžnou dráhu již jednou použitý stupeň nosné rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.

První let člověka do vesmíru byl 12. dubna 1961 triumfem sovětské technologie. Vývoj a výroba kosmické lodi Vostok (rusky východ) spojily to nejlepší z mnoha oborů – výsledkem byl robustní stroj, který předběhl svou dobu.

Na misi planetární obrany s názvem Hera se bude podílet i firma z Brna – tým českých inženýrů bude odpovědný za vývoj struktury kosmické lodi včetně jejího podrobného návrhu. Informoval o tom jednatel společnosti OHB Czechspace Pavel Dobeš. Hera je mise pod Evropskou kosmickou agenturou (ESA), v jejímž rámci budou vědci zkoumat vliv dopadu sondy do asteroidu.

K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v úterý v 05:01 SEČ dorazili čtyři astronauti na palubě vesmírné lodi Crew Dragon vyvinuté soukromou společností SpaceX. Jde o první plnohodnotnou misi vesmírného plavidla vlastněného soukromou společností, na níž se podílí americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Společnost Virgin Galactic představila podobu vnitřní části kosmické lodi SpaceShipTwo, která by už brzy měla nosit cestující na hranu atmosféry a vesmíru. Pasažéři budou během letu snímáni šestnácti kamerami a svůj odraz budou moci sledovat i ve velikém zrcadle.

První soukromá vesmírná loď schopná nést lidi Crew Dragon se spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Sobotní úspěšný start ukončil devítiletou závislost Američanů na ruské dopravní lodi Sojuz. Majitel firmy SpaceX Elon Musk to komentoval slovy „trampolína funguje“, čímž narážel na ruskou poznámku z roku 2014 o amerických dopravních možnostech a sankcích.

Astronauti NASA Robert Behnken a Douglas Hurley s novou lodí Crew Dragon odstartovali do vesmíru. Zahájili éru soukromých letů a ukončili devítiletou závislost USA na ruských lodích Sojuz při přepravě mezi Zemí a Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Tam přistanou v neděli v 16:29 SELČ. Ve středu večer odlet zmařily nepříznivé povětrnostní podmínky.

Sovětský kosmický program provázelo od začátku přísné utajování, o řadě důležitých kroků, které vedly k letu Jurije Gagarina, se svět dozvěděl až po mnoha letech. Platí to také pro první zkušební let kosmické lodě „Kosmický koráb 1“, jak ho označují ruské zdroje –⁠ nebo Sputnik 4, jak loď pojmenovali na Západě, který odstartoval do vesmíru brzy ráno 15. května 1960. Proběhl bez lidské posádky, Gagarin se pak ve vylepšeném stroji jako první člověk podíval na oběžnou dráhu v dubnu 1961.