Společnost Virgin začíná prodávat letenky na kosmické lety, jedna stojí deset milionů

Soukromá kosmická společnost Virgin Galactic ve středu zahajuje prodej lístků na lety do vesmíru soukromým osobám. Zájemci za jeden zaplatí 450 tisíc dolarů, tedy v přepočtu asi 9,7 milionu korun.

Firma Brita Richarda Bransona, který se jako první miliardář podíval do vesmíru, to uvedla v úterý. Za zmíněnou částku zákazníci získají 1,5 hodinový let, při němž kosmická loď stráví několik minut v prostředí nulové gravitace.

Konkurence je velká

Virgin Galactic není jedinou společností, která chce zpeněžit vesmírnou turistiku. Několik cestujících už vyslal do vesmíru zakladatel Amazonu Jeff Bezos a jeho společnost Blue Origin. Poptávka po dalších jejich letenkách je vysoká.

Richard Branson s ředitelem divize Virgin Galactic
Zdroj: Reuters

Loni strávili ve vesmíru několik dní i čtyři neprofesionální kosmonauti na palubě kosmické lodi Crew Dragon. Dopravní prostředek společnosti SpaceX podnikatele a miliardáře Elona Muska s nimi několikrát oblétl Zemi.

Velké plány

Sedmdesátiletý Branson se spolu se dvěma ženami a třemi astronauty vydal na své přibližně 90minutové vesmírné dobrodružství loni 11. července. Nosný letoun dopravil vesmírnou loď VSS Unity nejprve do výšky asi 14 kilometrů. Ta pak pokračovala dále k hranici vesmíru, která se nachází ve výšce sto kilometrů.

Akcie Virgin Galactic po úterním oznámení přidávají zhruba třicet procent. Od začátku roku ale byly pod tlakem a ztratily přes 22 procent. 

Richard Branson
Zdroj: Lucy Nicholson/Reuters

Virgin Atlantic očekává, že v roce 2023 bude létat s turisty k hranicím vesmíru třikrát do měsíce. Chce nejprve dokončit úpravu svého nosného letounu VMS Eve (Virgin Mothership Eve) a představit druhou kosmickou loď jménem VSS Imagine (Virgin Spaceship Imagine).

VSS Imagine zahájí letové zkoušky počátkem roku 2023 a později v témže roce plánuje létat dvakrát měsíčně. Připojí se k současné lodi VSS Unity, která se na tutéž cestu vypraví přibližně jednou měsíčně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 19 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 21 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...