Společnost Virgin začíná prodávat letenky na kosmické lety, jedna stojí deset milionů

Soukromá kosmická společnost Virgin Galactic ve středu zahajuje prodej lístků na lety do vesmíru soukromým osobám. Zájemci za jeden zaplatí 450 tisíc dolarů, tedy v přepočtu asi 9,7 milionu korun.

Firma Brita Richarda Bransona, který se jako první miliardář podíval do vesmíru, to uvedla v úterý. Za zmíněnou částku zákazníci získají 1,5 hodinový let, při němž kosmická loď stráví několik minut v prostředí nulové gravitace.

Konkurence je velká

Virgin Galactic není jedinou společností, která chce zpeněžit vesmírnou turistiku. Několik cestujících už vyslal do vesmíru zakladatel Amazonu Jeff Bezos a jeho společnost Blue Origin. Poptávka po dalších jejich letenkách je vysoká.

Richard Branson s ředitelem divize Virgin Galactic
Zdroj: Reuters

Loni strávili ve vesmíru několik dní i čtyři neprofesionální kosmonauti na palubě kosmické lodi Crew Dragon. Dopravní prostředek společnosti SpaceX podnikatele a miliardáře Elona Muska s nimi několikrát oblétl Zemi.

Velké plány

Sedmdesátiletý Branson se spolu se dvěma ženami a třemi astronauty vydal na své přibližně 90minutové vesmírné dobrodružství loni 11. července. Nosný letoun dopravil vesmírnou loď VSS Unity nejprve do výšky asi 14 kilometrů. Ta pak pokračovala dále k hranici vesmíru, která se nachází ve výšce sto kilometrů.

Akcie Virgin Galactic po úterním oznámení přidávají zhruba třicet procent. Od začátku roku ale byly pod tlakem a ztratily přes 22 procent. 

Richard Branson
Zdroj: Lucy Nicholson/Reuters

Virgin Atlantic očekává, že v roce 2023 bude létat s turisty k hranicím vesmíru třikrát do měsíce. Chce nejprve dokončit úpravu svého nosného letounu VMS Eve (Virgin Mothership Eve) a představit druhou kosmickou loď jménem VSS Imagine (Virgin Spaceship Imagine).

VSS Imagine zahájí letové zkoušky počátkem roku 2023 a později v témže roce plánuje létat dvakrát měsíčně. Připojí se k současné lodi VSS Unity, která se na tutéž cestu vypraví přibližně jednou měsíčně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...