Společnost Virgin začíná prodávat letenky na kosmické lety, jedna stojí deset milionů

Soukromá kosmická společnost Virgin Galactic ve středu zahajuje prodej lístků na lety do vesmíru soukromým osobám. Zájemci za jeden zaplatí 450 tisíc dolarů, tedy v přepočtu asi 9,7 milionu korun.

Firma Brita Richarda Bransona, který se jako první miliardář podíval do vesmíru, to uvedla v úterý. Za zmíněnou částku zákazníci získají 1,5 hodinový let, při němž kosmická loď stráví několik minut v prostředí nulové gravitace.

Konkurence je velká

Virgin Galactic není jedinou společností, která chce zpeněžit vesmírnou turistiku. Několik cestujících už vyslal do vesmíru zakladatel Amazonu Jeff Bezos a jeho společnost Blue Origin. Poptávka po dalších jejich letenkách je vysoká.

Richard Branson s ředitelem divize Virgin Galactic
Zdroj: Reuters

Loni strávili ve vesmíru několik dní i čtyři neprofesionální kosmonauti na palubě kosmické lodi Crew Dragon. Dopravní prostředek společnosti SpaceX podnikatele a miliardáře Elona Muska s nimi několikrát oblétl Zemi.

Velké plány

Sedmdesátiletý Branson se spolu se dvěma ženami a třemi astronauty vydal na své přibližně 90minutové vesmírné dobrodružství loni 11. července. Nosný letoun dopravil vesmírnou loď VSS Unity nejprve do výšky asi 14 kilometrů. Ta pak pokračovala dále k hranici vesmíru, která se nachází ve výšce sto kilometrů.

Akcie Virgin Galactic po úterním oznámení přidávají zhruba třicet procent. Od začátku roku ale byly pod tlakem a ztratily přes 22 procent. 

Richard Branson
Zdroj: Lucy Nicholson/Reuters

Virgin Atlantic očekává, že v roce 2023 bude létat s turisty k hranicím vesmíru třikrát do měsíce. Chce nejprve dokončit úpravu svého nosného letounu VMS Eve (Virgin Mothership Eve) a představit druhou kosmickou loď jménem VSS Imagine (Virgin Spaceship Imagine).

VSS Imagine zahájí letové zkoušky počátkem roku 2023 a později v témže roce plánuje létat dvakrát měsíčně. Připojí se k současné lodi VSS Unity, která se na tutéž cestu vypraví přibližně jednou měsíčně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 3 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 9 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 9 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 10 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...