Státní ústav pro kontrolu léčiv

Novým ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) bude Tomáš Boráň, který od roku 2017 vede sekci registrací tohoto lékového ústavu. Do funkce nastoupí 1. května, řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Loni se ministerstvo šéfa SÚKL pokusilo vybrat dvakrát. V prvním tendru vítěze nevybralo a vítězka druhého, Kateřina Podrazilová, musela skončit po třech měsících.

I čeští pacienti už používají lék, který vnesl revoluci jak do boje proti diabetu druhého typu, tak proti obezitě. Tento přípravek se stal jedním ze světově nejúspěšnějších léčiv, což s sebou přináší ale i problémy – v Evropě se objevují jeho falešné kopie.

Několik týdnů budou na trhu chybět kapky na křeče v břiše Algifen Neo, které si každý měsíc v lékárně vyzvedává asi šedesát tisíc lidí, oznámil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Lék se používá při různých kolikách žlučníku či žaludku nebo menstruačních bolestech. Podle odborníků existují alternativy, které mohou lékaři předepsat. Musí je ale předepsat rovnou, není možná záměna až v lékárně. Současná situace na trhu s léky je podle většiny lékárníků, které ČT oslovila, lepší, než byla před pár měsíci. Stále ale některé medikamenty chybí.

Některé léky podražily, zejména ty volně prodejné. Důvodem je inflace a také změna sazby DPH, která se od nového roku zvýšila z deseti na dvanáct procent. U léků na předpis si pacienti podle lékového ústavu připlatí jen minimálně. Stát totiž u většiny z nich stanovuje maximální prodejní cenu. Kvůli zajištění dostupnosti ji ale u některých přípravků musel upravit a to se může do doplatků promítnout. Některé lékárny si stěžují na to, že se k nim řada přípravků na předpis nedostane – distributoři podle nich upřednostňují řetězce. Stovky majitelů lékáren proto žádají poslance o změnu zákona, která by zajistila rovnoměrnější dodávky. Ministerstvo je proti.

Na ministerstvo zdravotnictví se obrátilo 125 lidí s žádostí o odškodnění kvůli zdravotní újmě způsobené očkováním proti covidu-19. Osmadevadesát žádostí resort zamítl a se sedmi lidmi je v soudním sporu. Odpovědnost za případnou újmu na sebe stát vzal v roce 2020.

Kvůli problémům s identifikací osob v základních registrech mohou mít lidé potíže při vyzvedávání léků na recept prostřednictvím občanského průkazu. Trvají potíže kvůli funkcionalitě Digitální informační agentury (DIA), uvedla Greta Rakašová z tiskového oddělení Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). DIA provozuje státní systémy využívané jak eReceptem, tak i novou aplikací eDoklady. Právě po spuštění eDokladů, které si o víkendu stáhlo až 150 tisíc lidí, se v systémech objevily problémy. DIA však podle mluvčí Anny-Marie Lichtenbergové v současnosti neeviduje žádné problémy u Identity občana, které by způsobovaly potíže u eReceptů.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) odvolal z funkce ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřinu Podrazilovou. Úřad vedla necelé tři měsíce. Dočasným řízením byl pověřen Jakub Velík, který v lékovém ústavu pracuje jako vedoucí oddělení koordinace odborných činností. Nové výběrové řízení bude vypsáno v lednu příštího roku. O rozhodnutí informoval resort zdravotnictví. Podrazilová později uvedla, že byla odvolána krátce po oznámení výsledků hospodářského auditu po předchozí ředitelce Ireně Storové, který odhalil nedostatky. Náprava podle ní vyžadovala neodkladná opatření.

Příští týden dorazí do Česka další dodávka antibiotických sirupů, následující pak ministerstvo zdravotnictví očekává v prosinci a lednu. Tabletových antibiotik je podle resortu dostatek a budou se nadále pravidelně dodávat. Řekl to náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Chybět mohou některá antidepresiva a antipsychotika, lékaři se jejich uživatele budou snažit převádět na jiný lék.

K omezení výpadků dostupnosti léků na českém trhu má přispět vládní novela o léčivech, kterou ve středu schválila sněmovna s některými úpravami. Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek ještě až dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv. Novelu teď posoudí horní parlamentní komora. Poslanci zároveň schválili pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu a také novelu o organizaci sociálního zabezpečení.

Dodávky antibiotik v tabletách podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka převýší v příštích měsících v České republice spotřebu. Po čtvrtečním jednání pracovní skupiny pro dostupnost léčivých přípravků Dvořáček řekl, že jen lokálně by mohly chybět přípravky ve formě sirupu, které používají malé děti. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po odpoledním jednání s prezidentem Petrem Pavlem náměstkova slova potvrdil. Resort podle něj nemá nástroj, jak zajistit plošnou distribuci léků do všech lékáren. Zásoby v krajích se liší, má to změnit zákon, řekl.

Lékaři chtějí na všech urgentních příjmech zavést testování s rychlejší diagnostikou covidu-19, chřipky nebo RS virů. Díky tomu by mohli dříve podat antivirotika lidem s oslabenou imunitou nebo vyšším věkem. Léky totiž výrazně snižují riziko těžkého průběhu nemoci. Mikrobiologové nejpozději od roku 2025 chtějí, aby testy byly hrazeny pojišťovnami.

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) varují před užíváním léku ozempic získaného jinak na předpis lékaře a vyzvednutého v lékárně, například koupeného přes internet. Může jít o padělek, jehož aplikace může způsobit vážné zdravotní komplikace s ohrožením života. Ministerstvo o tom, že se tyto padělky objevily v EU, informovalo v tiskové zprávě. V Rakousku několik lidí po aplikaci takové látky skončilo v nemocnici. Mluvčí resortu Ondřej Jakob doplnil, že v Česku zatím nebyl žádný takový padělek zachycený a podle dostupných informací ani nikdo nebyl kvůli němu hospitalizovaný.

Rozkolísané dodávky penicilinu trvají nejen v Česku už rok. I letošní podzim a nástup respiračních chorob se tak odehraje v kulisách nedostatku některých léků. K řešení problému s nedostatkem léčiv má přispět i zavedení výroby penicilinu v Česku, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Výroba by se podle něj měla spustit do roku a půl. Dalšími hosty byli členka sněmovního výboru pro zdravotnictví Iveta Štefanová (SPD) a viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek.

Do českých lékáren míří nový sirup proti horečkám a bolestem pro děti od tuzemského výrobce. Ten chce posílit soběstačnost Česka v dodávkách léků v době, kdy má několik druhů léčiv přetrvávající výpadky.

V čele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) bude nově Kateřina Podrazilová, která dříve vedla odbor cen a úhrad tohoto orgánu, řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Podle něj by měla na novou pozici nastoupit ještě v září. Dosavadní ředitelce Ireně Storové, která se výběrového řízení také účastnila, letos končí pětileté funkční období.

Za rizikovou považuje opoziční poslanec a lékař IKEMu Julius Špičák (ANO) novelu lékového zákona, která má distributorům nařídit držet nouzové zásoby vybraných přípravků. Ministerstvo zdravotnictví si od ní slibuje, že pomůže překonat výpadky léčiv, podle Špičáka ale může také způsobit, že výrobci přestanou léky do Česka dodávat úplně. Za vhodné řešení současných výpadků považuje společné evropské nákupy léků, v úvahu podle něj připadá také zvýšení cen léků, díky čemu by byl český trh pro výrobce zajímavější. Julius Špičák byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Martin Jonáš.

Penicilinových antibiotik podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) přijde do konce září sto třicet tisíc, dalších sto sedmdesát tisíc do půlky listopadu. Je to víc než loňská spotřeba, řekl. Ministr informoval o situaci na trhu s léky na tiskové konferenci. S nedostatkem léků se Česko potýká od loňského podzimu, v posledních dnech média informovala o tom, že hlavní výrobce přerušil dodávky základního penicilinu.

K léčbě cukrovky je dostupná řada účinných přípravků. V posledních letech se ale na světových trzích objevily medikamenty, které ještě výrazněji snižují hmotnost u pacientů s nadváhou a také riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění. Lékaři proto doufají, že se dostanou i na český trh. Diabetiky často postihuje také onemocnění ledvin. V současných horkých dnech je proto třeba dbát na dostatek tekutin.

V Česku stále chybí některé léky, teď především penicilin. Hlavní výrobce přerušil jeho dodávky. Člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO) kritizuje ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), že koná málo. Nástrojů k tomu, aby léky zajistil, má podle něj spoustu. Farhan také míní, že cena některých léků je nízká a mělo by dojít k navýšení. Předseda senátního výboru pro zdravotnictví Roman Kraus (ODS) míní, že je třeba reflektovat více realitu. Otázkou podle něj je, zda nezvážit zvýšení doplatků za léky. Je podle něj jednodušší říci občanům, že budou doplácet více, než jim sdělit, že léky nebudou, přiznal v Událostech, komentářích.

V Česku aktuálně chybí třeba některé léčivé přípravky na Parkinsonovu chorobu či část antibiotik. Zatímco náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček spojuje zlepšení situace na trhu s novelou zákona o léčivech, která by mohla začít platit v lednu 2024, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel poukazuje na odliv producentů léčiv z Evropy a nízkou konkurenceschopnost kontinentu. Řekli to v úterní 90' ČT24.

Odvolací Krajský soud v Plzni v úterý zkrátil podmíněný trest Pavlu Hlávkovi, který je obžalován za slova o zabíjení pacientů s covidem ve Fakultní nemocnici Plzeň. Pětašedesátiletému muži letos Okresní soud v Plzni vyměřil trest 2,5 roku se stejně dlouhou zkušební dobou za šíření poplašné zprávy a za pomluvu. Uložil mu také povinnost omluvit se nemocnici a přednostovi první interní kliniky Martinu Matějovičovi. Odvolací soud mu trest zkrátil na dva roky, zkušební lhůtu a povinnost omluvy ponechal.

V českých lékárnách i nadále chybí některé léky. Nedostatková jsou antibiotika s penicilinem, sirupy proti horečce nebo přípravky pro léčbu průjmových onemocnění. Některá léčiva by se podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) měla objevit až koncem ledna. Problém je nově také s léčivými přípravky pro pacienty s Parkinsonovou chorobou. Týká se to těch s látkou levodopa, které užívají skoro všichni s touto nemocí.

Na proplacení léku na předpis vyzvednutého v cizině má zdravotní pojišťovna 30 dní, u složitých případů 60 dní. Částka však nemusí náklady pokrýt, pojišťovna totiž platí cenu, kterou by za stejný lék zaplatila v Česku. V aktuální tiskové zprávě o tom informovala Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Se speciálním receptem si lidé mohou vyzvednout léky v kterékoliv lékárně v EU, ve vybraných v Polsku a Chorvatsku pak i s e-receptem včetně SMS nebo e-mailu.

Češi si mohou nově vyzvednout léky na elektronický předpis ve více než 1 300 lékárnách v Chorvatsku. V tiskové zprávě o tom ve středu informoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), zveřejnil také jejich seznam. Pacient tedy v chorvatské lékárně léky zaplatí, českou cenu mu pak na žádost vrátí zdravotní pojišťovna. Od poloviny června podobně funguje vydávání léků v Polsku. Ve všech zemích Evropské unie mohou pacienti uplatnit v lékárně původní papírový recept.