IKEM

České nemocnice mají vypracované postupy, podle kterých kontrolují identitu pacientů. Právě proto, aby například nedošlo k záměně, jako se tomu stalo minulý týden v pondělí v pražské Fakultní nemocnici Bulovka. Důležitá je při těchto procesech také spolupráce samotného pacienta. Česká televize natáčela ve třech tuzemských zařízeních.

V neděli se ve vysílání České televize uzavřel v seriálu Smysl pro tumor fiktivní příběh studenta medicíny, který se stane onkologickým pacientem. Jeho osudy se po osm večerů držely na špici divácké sledovanosti. Popularita seriálu zároveň zvýšila zájem o dárcovství kostní dřeně. „Cítím se vděčný, že mohu být součástí něčeho takového, že můžu být nositelem toho příběhu,“ řekl v Interview ČT24 představitel hlavního hrdiny Filip Březina, který se sám také jako dárce zaregistroval.

Lékaři usilují o aktivnější vyhledávání těhotných žen, které mohou být nakažené hepatitidou C. Tento typ žloutenky je zrádný mimo jiné přenosem z matky na dítě. I proto infektologové doporučili testovat těhotné ženy. Novinka funguje nepovinně od ledna.

Příběh Ivanky Danišové, která bojuje o záchranu obličeje, vyvolal před pěti lety mimořádnou vlnu solidarity. Narodila se s Goldenharovým syndromem, což znamená, že se jí částečně nevyvinula lebka. Díky dárcům má za sebou řadu zákroků v zahraničí, v uplynulých dnech prodělala poslední klíčovou operaci v Japonsku.

Většina pacientů, kterým nemocnice v prosinci odložily zákroky a vyšetření, už má náhradní termín. Těm zbývajícím ho lékaři dají vědět až po Novém roce, kdy se většina nemocnic plánuje vracet k běžnému provozu. Omezovat ho musely kvůli protestu šesti tisíc lékařů, kteří na začátku měsíce vypověděli přesčasy. Po dohodě s ministerstvem zdravotnictví výpovědi postupně stahují.

Už třicet let v České republice pomáhají organizovat transplantace speciální koordinátoři. Loni lékaři transplantovali 867 orgánů, nejčastěji ledviny. I díky roli koordinátorů je počet těchto operací čtyřikrát větší než v roce 1990. Na novou ledvinu čekají aktuálně stovky lidí, jedním z nich je i Eva Chaloupková.

Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava letos získala kardioložka Zuzana Moťovská. Kromě Moťovské dostali cenu například Jan Martínek za nové minimálně invazivní způsoby léčby onemocnění žaludku a jícnu nebo archeolog Jiří Macháček za objev germánských run na slovanském sídlišti. Laureáty představil předseda správní rady projektu Česká hlava Martin Vlach na tiskové konferenci v Kampusu Hybernská v Praze. O ocenění Moťovské tento týden rozhodla vláda.

„Jsme svědky takové gangsterky, v níž jde klasicky o moc, vliv a také o velké peníze,“ prohlásil o kauze IKEM investigativní novinář časopisu Reportér Jaroslav Kmenta. Tvrdí, že IKEM se „tuneluje“ prostřednictvím plateb za dodávky materiálu a přístrojů, nicméně podle něj nejde o klasické „tunelování“, protože IKEM přístroje skutečně potřebuje. Celý případ je podle Kmenty vyšetřován jednostranně. „Nikdo neřešil podstatu dokumentů, které v ruce držel (Jiří) Malý a (Michal) Stiborek, vykazující znaky toho, že byla založena offshorová struktura,“ upozornil v Událostech, komentářích.

Náměstek ředitele pro strategii a rozvoj Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Jiří Malý, který je obviněný za vydírání, rezignoval na svoji funkci. Informaci České televizi potvrdila ředitelka IKEMu Helena Rögnerová.

V kauze IKEM padla obvinění. Generální inspekce bezpečnostních sborů obvinila exředitele Michala Stiborka, podezřívá ho mimo jiné z vydírání, zjistila ČT. Spolu se Stiborkem čelí podle MF Dnes obvinění také náměstek této nemocnice Jiří Malý a šéf oddělení IT v IKEMu Petr Raška. Stíhání tří lidí potvrdila mluvčí inspekce Ivana Nguyenová, jména obviněných však neuvedla. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) řekl, že pověřené ředitelce IKEMu Heleně Rögnerové doporučil, aby zvážila Malého odvolání. Ta potvrdila, že se bude jeho doporučením řídit.

V čele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) bude nově Kateřina Podrazilová, která dříve vedla odbor cen a úhrad tohoto orgánu, řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Podle něj by měla na novou pozici nastoupit ještě v září. Dosavadní ředitelce Ireně Storové, která se výběrového řízení také účastnila, letos končí pětileté funkční období.

Závažnější vlna nákaz covidem-19 se na podzim zřejmě nečeká, ve vysílání ČT to řekl hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal. Podle něj nová varianta covidu-19 postihuje hlavně horní cesty dýchací, a tak se pravděpodobně nebude opakovat scénář z předchozích let, kdy zdravotnictví kolabovalo pod náporem nakažených. Upozornil však, že pro chronicky nemocné nebo starší lidi je stále důležité očkování. A to nejen proti koronaviru, ale například i chřipce.

Řízením pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) do nástupu nového ředitele, který vzejde z výběrového řízení, pověřil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dočasně vrchní ředitelku sekce pro ekonomiku a zdravotní pojištění ministerstva a někdejší šéfku motolské nemocnice Helenu Rögnerovou. Informoval o tom mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. IKEM vedl do poloviny srpna Michal Stiborek, který rezignoval po podezřeních okolo svého úvěrového byznysu. Pověřením Rögnerové končí v čele IKEMu jeho statutární náměstek Jiří Malý, kterého podle informací Seznam Zpráv stejně jako Stiborka prověřuje policie.

Ministerstvo zdravotnictví dál řeší, koho po bývalém řediteli Michalu Stiborkovi pověří vedením Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Mluvčí Ondřej Jakob to uvedl v reakci na podezření, které ve čtvrtek přinesl server Seznam Zprávy ohledně statutárního náměstka Jiřího Malého, jenž po Stiborkově rezignaci instituci vede. Stiborek rezignoval před dvěma týdny, v pondělí v IKEMu zasahovala policie. Prověřuje podezření z vydírání, korupce a manipulace veřejné zakázky.

Příslušníci Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) společně s policisty z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zasahovali v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Informoval o tom server Seznam Zprávy, podle něhož se zásah týká nyní už bývalého šéfa IKEMu Michala Stiborka. Podle informací ČT GIBS vyšetřuje na místě podezření z nátlaku a vydírání, NCOZ zase řeší možnou manipulaci se zakázkami a korupci. Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej v tiskové zprávě uvedl, že policie nikoho nezadržela ani neobvinila. Případ podle něj dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přijal rezignaci ředitele Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michala Stiborka, který mu ji nabídl v pátek ráno. Ministr to oznámil na dopolední tiskové konferenci. Řízením IKEMu v plném rozsahu pověří dosavadního statutárního zástupce ředitele institutu Jiřího Malého. Postup Válka je reakcí na nedávné informace Seznam Zpráv, které napsaly, že Stiborek v posledních letech vydělal desítky milionů korun díky půjčování peněz na horentní úrok a s vysokými smluvními pokutami.

Ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michal Stiborek v posledních letech vydělal desítky milionů korun díky půjčování peněz na horentní úrok a s vysokými smluvními pokutami, napsal server Seznam Zprávy. Minimálně v jednom případě podle něj soud konstatoval, že úroky z prodlení byly nemorálně vysoké. Stiborek celou záležitost označuje za pokus ho diskreditovat a odstranit z vedení nemocnice. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob uvedl, že nemá informace o protiprávním jednání a ředitel disponuje posudkem od Národního bezpečnostního úřadu, citovanou činnost už nevykonává. Premiér Petr Fiala (ODS) však považuje zjištění za závažná a žádá co nejrychlejší vyjasnění situace.

Nejen výrobců a distributorů se dotkne novela, která má bránit výpadkům v dodávkách léků. Teď úpravu posoudí poslanci. Lékárny se podle ní nebudou moct předzásobovat přípravky, které Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) označí jako ty s omezenou dostupností.

Mánie kolem takzvaných injekcí na hubnutí dorazila i do Česka. Lék Ozempic, který je primárně určený pro diabetiky, ale zároveň pomáhá snižovat hmotnost, tak bude mít na tuzemském trhu problémy s dostupností po celý rok. České televizi to sdělil výrobce přípravku společnost Novo Nordisk. Kvůli masivnímu rozšíření léku mezi nediabetiky omezilo ministerstvo zdravotnictví jeho předepisování. Užívání léku už dříve přiznaly celebrity jako Elon Musk nebo Kim Kardashian.

Malý senzor na zadní straně paže, který umí nepřetržitě měřit hladinu cukru v krvi – zařízení už využívá rekordní počet diabetiků prvního typu. Podle odhadů Centra diabetologie pražského IKEMu je už může mít až třetina z přibližně 60 tisíc pacientů. Zařízení je citlivější než tradiční glukometry. Pomáhá také varovat před příliš nízkou či vysokou glykemií. Růst zájmu potvrzují i zdravotní pojišťovny, které jich za minulý rok uhradily zatím nejvíc v historii. Diabetici druhého typu na senzory zatím nárok nemají.

Pacienti se vzácným onemocněním srdce, ledvin a jater se v sobotu poprvé společně setkali s lékaři a odborníky v nemocnici IKEM, kde mají specializovaná centra. Pomocí přednášek mohli lépe pochopit svoji chorobu. Doprovodili je i příbuzní, řada diagnóz totiž bývá dědičná a mnohdy je lepší otestovat celou rodinu.

Výskyt obezity se v posledních třech letech výrazně zvýšil a stále se zvyšuje, uvedl v pořadu 90' ČT24 diabetolog a předseda České diabetologické společnosti Martin Haluzík. Dodal, že k tomu přispěla i epidemie covidu-19. Podle kardiochirurga Jiřího Malého jde o epidemii dnešní společnosti. Přednosta Kardiocentra IKEM Josef Kautzner podotkl, že lidé mají infarkty mnohem dříve, než by museli, často k tomu přispívají i kouřením.

Se syndromem diabetické nohy, který patří mezi hlavní příčiny hospitalizace lidí s cukrovkou, se v Česku léčí sedmdesát tisíc pacientů. Může vést až k amputaci nebo úmrtí. Zásadní je návštěvu lékaře při jakémkoliv podezření neodkládat.

Ve věku 69 let zemřel chirurg Miroslav Ryska, který zahájil program transplantace jater v Česku a v roce 1998 založil Kliniku transplantační chirurgie IKEM. Působil také na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy (UK) a byl autorem více než 170 odborných prací. Specializoval se na onkochirurgii jater, žlučových cest a slinivky břišní. O úmrtí na webu informovala pražská Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN), kde Ryska od roku 2010 působil jako náměstek ředitele pro vědu a výzkum.