Holocaust

V Pelhřimově v úterý odhalí pamětní desku místního rodáka a válečného hrdiny Otto Frieda. Zahynul v boji o Dunkerk před osmdesáti lety. Město také položí čtyři kameny zmizelých na památku členů Friedovy rodiny. Všichni přišli o život v koncentračních táborech.

Ve věku 98 let v pátek v Jeruzalémě zemřel význačný izraelský historik českého původu Jehuda Bauer, specialista na historii holocaustu a antisemitismu. Informovala o tom Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu (IHRA).

Ve spolupráci s Českou televizí vzniká nový dokument o Karlu Ančerlovi – dirigentovi, který přežil holocaust. Během příprav byly nalezeny i originální partitury z hudebníkova mládí. Jedna ze skladeb zazní v premiéře na koncertě věnovaném památce orchestru terezínských vězňů.

Nejspíš poslední žijící Wintonovo dítě ze Slezska, třiadevadesátiletý John Fieldsend, se vrátil do míst, kde vyrůstal. Před transportem do koncentračního tábora ho zachránil stejně jako dalších téměř sedm stovek dětí Nicholas Winton. Na rodném domě matky Johna Fieldsenda ve Vítkově na Opavsku je nově pamětní deska a u budovy také kameny zmizelých, které připomínají oběti holocaustu.

Potomci Tugendhatů, Hože a Löw-Beerů se zúčastnili uložení kamenů zmizelých před slavnými brněnskými vilami, které patřily jejich rodinám. Z údajů na mosazných kostkách v dlažbě je patrné, že členové rodin čelili kvůli židovským kořenům nacistické perzekuci. Někteří stihli emigrovat, další se stali oběťmi holocaustu v Terezíně, Majdanku nebo na neznámých místech.

O hroby na pardubickém židovském hřbitově se nemá kdo starat. Potomky tamních Židů většinou zavraždili nacisté během holocaustu. Hřbitov proto nabízí adopci hrobů. Aktivita má zároveň upozornit na bohatou židovskou historii města.

V Terezíně na Litoměřicku se v neděli koná tradiční tryzna. Oběti nacistické perzekuce u příležitosti 79. výročí konce druhé světové války uctili politici, diplomati či skauti. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že morální povinností lidí je pamatovat si, co se v Terezíně a na dalších podobně tragických místech událo. Je podle ní třeba důsledně bojovat proti těm, kteří chtějí překrucovat dějiny, hrůzy holocaustu relativizovat, nebo je dokonce zcela popírat.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku se v neděli poprvé otevřel veřejnosti. Vznikl na místě koncentračního tábora pro Romy z druhé světové války, kde pak více než čtyři desítky let stál velkokapacitní vepřín. Památník bude zatím otevřený vždy od čtvrtka do neděle. Provozní doba do budoucna ještě není určena, řekla novinářům ředitelka Muzea Romské kultury se sídlem v Brně Jana Horváthová.

Na českém velvyslanectví v Tel Avivu pokřtili anglické vydání knihy pražské rodačky Hany Sternlichtové, která přežila nacistické koncentrační tábory. Její vzpomínky už vyšly hebrejsky i česky a teď míří za globálním publikem pod názvem The Girl from Terezin, tedy Dívka z Terezína. Den památky šoa a hrdinství, který připadl na pondělí, si lidé připomněli na desítkách míst napříč Českem.

Ve věku 99 let zemřel někdejší předseda Izraelské společnosti přátel České republiky a jeden z přeživších holocaustu Avraham Harshalom. Na síti X to oznámilo české velvyslanectví v Izraeli, kde Harshalom od roku 1949 žil. Měl izraelské i české občanství. Za své aktivní působení při obnově vztahů mezi oběma státy získal v roce 2016 cenu Gratias Agit, kterou uděluje české ministerstvo zahraničí krajanům a přátelům Česka za šíření dobrého jména republiky v zahraničí.

Bývalé terezínské ghetto, místo, které je připomínkou utrpení tisíců lidí, je v dezolátním stavu. Části budov bývalých kasáren, které později sloužily jako přestupní stanice na cestě do vyhlazovacích táborů, jsou v troskách a hrozí, že se zřítí. Město Terezín na rekonstrukci požádalo o státní dotaci, má ale moc malý rozpočet na to, aby doplatilo požadovanou část. Na opravu by tak měl přispět Ústecký kraj. I s nimi ale vystačí pouze na základní sanace. „Pokud se ale nezachrání teď, tak už nikdy,“ říká starosta René Tomášek (RESET). Reportáž pro pořad Reportéři ČT připravil Karel Vrána.

Muzeum romské kultury v úterý slavnostně otevřelo nový Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Bude připomínat stovky lidí, kteří v internačním táboře zemřeli za druhé světové války. Vybudovat důstojné pietní místo trvalo skoro třicet let, nyní v lokalitě stojí symbolický památník, jehož součástí je i edukační centrum. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil prezident Petr Pavel i další ústavní činitelé. Veřejnosti se otevře 12. května.

Nový památník připomíná osudy lidí, kteří byli za druhé světové války vězněni v koncentračním táboře v Letech u Písku, kde kvůli nehumánním podmínkám i špatnému zacházení stovky z nich zemřely. První památník na místě vznikl až v roce 1995, od 70. let v lokalitě původního tábora stál velkokapacitní vepřín, který tam nechala vybudovat tehdejší komunistická vláda. Výkup vepřína se táhl dvacet let, zbourán byl až v roce 2022.

V Letech u Písku na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, později i velkokapacitního vepřína, se v úterý slavnostně otevře Památník holocaustu Romů a Sintů. Od prvních debat ve vládě až po současnou realizaci uplynulo 27 let. Táborem v letech 1942 až 1943 prošlo zhruba 1300 Romů a víc než 300 jich tady zahynulo, šlo převážně o děti a ženy. Pro veřejnost se pak památník otevře 12. května.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku se veřejnosti otevře 12. května. Ve stejný den se už tradičně u nouzového pohřebiště v bezprostřední blízkosti památníku koná pietní akt, informovalo Muzeum romské kultury, jehož pobočkou památník bude. Brněnské muzeum původně plánovalo otevření na únor, odložilo ho z procesních důvodů kolaudačního řízení.

Největší hromadná vražda československých občanů – takovou charakteristiku dostalo vyvraždění prvních obyvatel bloku BIIb v táboře Auschwitz-Birkenau, který byl známý také jako český či terezínský rodinný tábor. Jeho obyvatelé měli oproti jiným vězňům v Birkenau drobné výhody včetně té, že rodiny mohly zůstat pohromadě. Po několika měsících ale šli všichni na smrt. Oběti noci z 8. na 9. března 1944 připomněla pieta v Terezíně, kde položil květiny ministr kultury Martin Baxa (ODS), upomíná na ni také výstava v Malé pevnosti.

Počet antisemitských incidentů ve Velké Británii loni prudce vzrostl, situace se ještě významně zhoršila po říjnové agresi palestinských teroristů z Hamásu na jihu Izraele. Útoků na britské Židy a jejich instituce přibylo natolik, že premiér Rishi Sunak musel osobně ujistit izraelské představitele, že židovské menšině zajistí bezpečnost. Na vážnost situace v britské společnosti upozornil i nedávný průzkum agentury YouGov, v němž více než polovina oslovených ve věku od osmnácti do 24 let uvedla, že Izrael zachází s Palestinci stejným způsobem jako kdysi nacisté s Židy.

Den poté, co 30. ledna získal Cenu města Brna za zásluhy o demokracii a lidská práva, zemřel po krátké těžké nemoci v nedožitých 96 letech Karel Ellinger. Prošel několika koncentračními tábory, přežil Osvětim i Dachau. Je autorem více než dvou desítek patentů v oblasti technických věd.

„Bylo nebylo, uprostřed léta 1940 byla povolena židovská plovárna. Hurá, židovská mládeži; našlo se místo všech možných radostí, rekreace a sportování.“ Text v jednom z dvaadvaceti čísel časopisu Klepy, který psali a četli mladí z českobudějovického koupaliště, na němž se scházeli Židé. Většina z nich se konce války nedožila. Časopis se ale podařilo dochovat a stal se základem knihy Novináři v utajení, která vznikla v Kanadě a kterou v českém překladu vydala organizace Post Bellum.

Na sobotu připadl Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Odkazuje k lednu 1945 a osvobození nacistického koncentračního tábora v Osvětimi. Vzpomínkové akce se na 79. výročí osvobození konaly jak v Polsku, přímo u města Osvětim, tak i v Izraeli nebo v Česku. V Terezíně lidé se svíčkami vyrazili na Průvod světel, na místě promluvila například místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

V Marseille odhalili pamětní desku Vladimíru Vochočovi. Uctili tak muže, který nejméně dva a půl tisíce lidí zachránil před transportem do koncentračního tábora. Tehdejší československý konzul během druhé světové války pomáhal Židům na útěku z Evropy. Izrael ho za hrdinství už odměnil cenou Spravedlivý mezi národy.

Holocaust naléhavě připomíná, že v lidech je kromě dobra skryto i zlo, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na slavnostním setkání ke Dni památky holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, které se konalo v Senátu. Zdůraznil také společnou odpovědnost chránit slabší a bojovat proti nenávisti v každé době, každý den. Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) řekl, že hrůzy holocaustu a dalších zločinů proti lidskosti musí zůstat v naší společnosti jako ukázka toho, kam až nenávist a lhostejnost mohou vést.

Bílý dům obvinil amerického miliardáře Elona Muska, že v jednom z příspěvků na své sociální síti X šíří antisemitismus a nenávist. Ze sítě se stahují inzerenti v obavách, že se jejich reklamy objeví po boku pronacistického obsahu a nenávistných projevů obecně, upozornila agentura AP.

V centru americké metropole se v úterý shromáždili lidé, aby vyjádřili solidaritu Izraelcům ve válce proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Cílem manifestace také bylo odsoudit antisemitismus. Lidé podle agentury AP mimo jiné vykřikli „nikdy více“ v odkaze na holocaust a útok Hamásu ze 7. října. Akci doprovodila silná bezpečnostní opatření.