TÉMA

Antonín Zápotocký

Měnová reforma před 70 lety ožebračila lidi. Nic tak radikálního už se podle historika nemůže stát

Před 70 lety měnová reforma připravila většinu obyvatel Československa o úspory. Tehdejší režim ji do poslední chvíle tajil. Po celé zemi vypukla víc než stovka protestů, největší se odehrály v Plzni. Demokratické zřízení, fungující instituce a zapojení Česka do globálních trhů jsou podle historika a ekonoma Radka Soběharta, který byl hostem Událostí, komentářů, nejlepší obranou proti tomu, aby se podobný radikální scénář opakoval.
1. 6. 2023Aktualizováno1. 6. 2023, 20:18|

Věrnost republice slíbí prezident již po pětadvacáté. Podívejte se na inaugurace Masaryka, Háchy, Gottwalda či Havla

Funkce prezidenta republiky se ve čtvrtek ujme dvanáctý člověk od vzniku Československa. Prezidentská inaugurace to ovšem bude již pětadvacátá. Zpočátku to byla spíše formální drobnost – krátké zastavení na cestě Tomáše Garrigua Masaryka po návratu do Prahy – anebo tečka za volbou. Dnes, v době přímé volby hlavy státu, je to ale velká slavnost, které bývá vyhrazen takřka celý den.
8. 3. 2023|

Únor 1948 přinesl konec demokracie v Československu na čtyřicet let

Před pětasedmdesáti lety dostal politický převrat k moci Komunistickou stranu Československa (KSČ) vedenou Klementem Gottwaldem. Československo se tak na více než čtyřicet let dostalo do područí Sovětského svazu. Pro zemi to znamenalo zaostávání za světem, devastaci hospodářství, velké materiální a morální škody i lidské tragédie. Zlomovým datem se stal 25. únor 1948, kdy tehdejší prezident Edvard Beneš ustoupil nátlaku KSČ, podepsal demisi nekomunistických ministrů a jmenoval nové – navržené komunisty.
25. 2. 2023|

Kaiser uspěl u soudu. Vydavatel Blesku mu musí zaplatit 400 tisíc korun

Vydavatel Blesku, společnost Czech News Center (CNC) musí nakonec zaplatit Oldřichu Kaiserovi 400 tisíc korun za nepravdivou informaci o jeho příbuzenském vztahu s československým komunistickým prezidentem Antonínem Zápotockým. Městský soud v Praze na základě odvolání přiznal herci k původní částce dalších 150 tisíc. České televizi informaci poskytl mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig.
11. 10. 2022|

Stát vyplatí přes sto tisíc ženě, jejíhož otce v roce 1949 zastřelili pohraničníci

Ministerstvo spravedlnosti vyplatí přes sto tisíc korun ženě, jejíhož otce, západoněmeckého občana, v roce 1949 zastřelili českoslovenští pohraničníci. V pátek to oznámil advokát Lubomír Müller, informaci potvrdil i mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Zároveň upozornil, že zákon, podle kterého bylo odškodnění přiznáno, nebyl řadu let novelizován, a reálná hodnota přiznaných částek se tak snižuje.
12. 8. 2022|

České Budějovice odebraly čestné občanství kosmonautce Valentině Těreškovové

České Budějovice odebraly čestné občanství kosmonautce z bývalého Sovětského svazu Valentině Těreškovové. Na pondělním zasedání o tom rozhodlo městské zastupitelstvo. Pro bylo 32 ze 41 přítomných zastupitelů. Důvodem odebrání občanství jsou mimo jiné i současné aktivity bývalé kosmonautky, která podpořila invazi Ruska na Ukrajinu.
9. 5. 2022|

Kaiser má dostat čtvrt milionu za mylnou informaci Blesku o příbuzenství se Zápotockým

Herec Oldřich Kaiser má dostat 250 tisíc korun od vydavatele Blesku za mylné informace o příbuzenském vztahu s komunistickým prezidentem Antonínem Zápotockým. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 7, verdikt není pravomocný. ČT to řekla jeho mluvčí Iva Kaňáková. Kaiser dříve vysoudil od společnosti Czech News Center sto tisíc korun, do případu ale zasáhl Ústavní soud, podle kterého bylo odškodnění nedostatečné.
5. 5. 2022|

Herec Kaiser má od Blesku dostat vyšší odškodné. Sto tisíc je podle Ústavního soudu za lež málo

Oldřich Kaiser má podle výroku Ústavního soudu nárok na vyšší odškodné od vydavatele Blesku, společnosti Czech News Center. Ten zveřejnil lživou informaci o hercově příbuzenském vztahu s komunistickým československým prezidentem Antonínem Zápotockým. Obecné soudy Kaiserovi přiznaly odškodnění sto tisíc korun.
23. 11. 2021|

Reportéři ČT: Nemoci mocných. Masaryk, Beneš, Svoboda a paragraf 66

Nikdo z československých prezidentů nedokončil své úřadování až do konce mandátu. Příčinou předčasného odchodu z Hradu byly nejčastěji dobrovolné, ale i vynucené abdikace. Ludvík Svoboda například nebyl schopen vykonávat funkci ze zdravotních důvodů. Proto tvůrci Ústavy České republiky zavedli v roce 1992 paragraf 66, o kterém se aktuálně v souvislosti s Milošem Zemanem nahlas hovoří. Zdravotní handicap ztěžoval, nebo znemožnil práci i jeho předchůdcům. Téma pro pořad Reportéři ČT zpracoval David Vondráček.
26. 10. 2021|

České Budějovice odeberou čestné občanství Zápotockému a dalším vedoucím představitelům KSČ

České Budějovice odeberou čestné občanství města Antonínu Zápotockému, Václavu Noskovi, Zdeňkovi Nejedlému a Zdeňkovi Fierlingerovi. Rozhodli o tom na svém zasedání zastupitelé. Jde o představitele Komunistické strany Československa, kteří figurovali ve vedoucích pozicích státu v 50. letech minulého století.
10. 5. 2021|

Ze stávky chtěli revoluci. Kladenské radikály před stoletím řešil soud, Zápotockého poslal do vězení

Prosinec roku 1920 se nenesl v klidné předvánoční náladě, ale naopak v revolučním duchu. V řadě měst se tisíce dělníků rozhodly připojit ke stávkám, obsadily podniky, radnice, elektrárny. Jedním z ohnisek bylo Kladno, kde stávku vedl i budoucí prezident Antonín Zápotocký. Žádal nejen zvýšení mezd dělníků, ale i konec vlády. Po zatčení tisíců protestujících ale nakonec stávky ustaly. Soud před sto lety, 13. dubna 1921, rozhodoval i o osudu kladenských radikálů, Zápotocký skončil ve vězení. Konflikt, kvůli kterému bylo na části území vyhlášeno i stanné právo, přitom začal jako vnitrostranický spor sociálních demokratů o vlastnictví Lidového domu.
13. 4. 2021|

Zabil po válce ze msty pět malých dětí, nejmladší zastřelil v postýlce. Vrah Němců byl ale asi sám kolaborantem

Květen 1945, konec války. Radost ze znovunabyté svobody se ale mnohde rychle tavila v hněv proti všemu německému bez ohledu na reálnou vinu. Němečtí civilisté se stávali terčem nadávek a lynčování, ale i vražd. A mstít se chtěl i profesor Vladimír Malý. V prvních poválečných dnech zabil v Českých Budějovicích dvě ženy a pět dětí. Tomu nejmladšímu bylo jen 15 měsíců. Přestože se tak stal jedním z nejhorších masových vrahů na našem území, k soudu se dostal až po šesti letech – zřejmě i vlivem své spolupráce s komunisty.
20. 1. 2021Aktualizováno23. 1. 2021, 11:57|

Havel u snídaně, Mandlová ve vězení. Výstava netají nežádoucí okamžiky

Venkovní výstava v pražské ulici Na Příkopě ukazuje příklady cenzury a manipulace s fotografiemi ve dvacátém století. Instalaci Nežádoucí okamžiky připravila ze svého archivu Česká tisková kancelář. Lidé si mohou prohlédnout nezveřejňované snímky legionářů, emigrantů i prezidentů.
20. 1. 2021|

Ivan a Josef Trojanovi jsou Šarlatán. Příběh slavného léčitele vypráví o totalitě a jinakosti

Do kin vstupuje Šarlatán, životopisné drama polské režisérky Agnieszky Hollandové inspirované osudy českého léčitele Jana Mikoláška. Titulní postavu ztvárnili Ivan Trojan a jeho syn Josef Trojan. Film má v pondělí večer slavnostní premiéru v pražském biografu Lucerna. V tuzemských kinech bude snímek uveden od čtvrtku 20. srpna. Koproducentem snímku je Česká televize.
17. 8. 2020|

Bachařka běžela a křičela. Před 70 lety komunisté zavraždili Horákovou, Kalandru, Buchala a Pecla

Hrdelní trest, který komunistický soud uložil před sedmdesáti lety Miladě Horákové, vyvolal protesty v řadě zemí světa. Za političku se přimluvili Winston Churchill či Albert Einstein. Soudu ale denně přicházely také stovky požadavků na trest smrti pro „zrádce a sabotéry“. Do štvavé kampaně komunisté zapojili i děti, které měly psát slohy o vlastizrádcích a škůdcích. Celé zrůdné divadlo vyvrcholilo 27. června 1950 v půl šesté ráno smrtí na popravišti. Kromě Horákové tam skončili i historik a kritik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a podnikatel Oldřich Pecl.
27. 6. 2020|

Druhý dělnický prezident má v Zákolanech sochu. Pomník žalářníka s lidskou tváří místním nevadí

V době, kdy došlo v Česku k odstranění sochy maršála Ivana S. Koněva nebo posprejování sochy Winstona Churchilla, stojí v Zákolanech u Prahy pomník druhého dělnického prezidenta Antonína Zápotockého. Tedy předního komunistického funkcionáře, který v Československu pomáhal nastolit totalitní režim, podílel se na vykonstruovaných procesech po roce 1948 a spolurozhodoval o trestech smrti. Na druhé straně se za jeho prezidentování začali z komunistických kriminálů vracet první političtí vězni. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Karel Vrána.
24. 6. 2020|

Glosa z Berlinale: I bezmocní mají moc, připomněl Šarlatán s Trojanem

„Nebyl schopen akceptovat bezmocnost,“ říkají tvůrci filmu Šarlatán o Janu Mikoláškovi, léčiteli a znalci léčivých rostlin. Na filmovém festivalu Berlinale se drama v hlavní roli s Ivanem Trojanem promítalo ve čtvrtek večer ve světové premiéře. I bezmocnost může být ale inspirací posunout společnost dál, poznamenala v diskusi k filmu režisérka Šarlatána Agnieszka Hollandová. S odkazem na esej Václava Havla z roku 1978 Moc bezmocných.
28. 2. 2020|

„Nikdy nechtěj dělat zázraky.“ Šarlatána Agnieszky Hollandové představuje trailer

Novinku Agnieszky Hollandové, životopisné drama Šarlatán, čeká na konci února světová premiéra na festivalu Berlinale. Tvůrci při té příležitosti zveřejňují první oficiální trailer k tomuto filmu inspirovanému osudy českého léčitele. Do tuzemských kin Šarlatán zamíří 26. března. Hlavní roli svěřila polská režisérka Ivanu Trojanovi, léčitelova asistenta a zároveň životního partnera ztvárnil slovenský herec Juraj Loj.
6. 2. 2020|

Vytěženo. Havíři z Dolu Lazy v Orlové vyvezli poslední vozík s černým uhlím

Havíři z Dolu Lazy v Orlové na Karvinsku vyvezli poslední vozík s černým uhlím. Téměř po 130 letech tak v tomto dole skončila těžba. Z více než tří set zaměstnanců jich v dole zůstane pracovat ještě zhruba sto. Budou mít na starost jeho útlum a likvidaci. Postupný útlum čeká i ostatní doly v bývalém Ostravsko-karvinském revíru.
28. 11. 2019Aktualizováno28. 11. 2019, 12:17|

Ostrava byla jako parní válec, pod kterým jsme museli přikládat, vzpomíná na rok 1989 novinář Vrchovský

Zatímco v Praze vyrazili studenti do ulic 17. listopadu 1989, v Ostravě se daly věci do pohybu až o několik dní později. Podle novináře, publicisty a později i politika Ladislava Vrchovského byla Ostrava jako parní válec, který potřeboval nahromadit hodně páry, aby se vůbec rozjel. Vlna pak strhla i havíře, kteří byli symbolem režimu. S Ladislavem Vrchovským si povídal redaktor ČT Jiří Šíma.
18. 11. 2019|

„V Moskvě se učíme, jak vám zakroutit krk.“ Gottwaldovi karlínští kluci před 90 lety ovládli KSČ

Před 90 lety, 23. února 1929, skončil pátý sjezd Komunistické strany Československa (KSČ) – přelomová událost v dějinách strany i celé země. Vedení KSČ totiž ovládli „karlínští kluci“ v čele s 33letým Klementem Gottwaldem, který prosazoval radikální bolševizaci a naprosté podřízení Moskvě a Stalinovi. Komunisté se stali militantní a nekompromisní opozicí, která otevřeně usilovala o zničení demokratické republiky a byla prodlouženou rukou Moskvy.
23. 2. 2019|
Prezidentské zajímavosti Jakuba Železného

Potkal se Masaryk s Gottwaldem? A Husák s Havlem?

Zajímavá je otázka, kolik našich prezidentů se osobně setkalo s některým jiným naším prezidentem: U Masaryka s Benešem je to jasné, byli to blízcí spolupracovníci. Oba se znali i s Emilem Háchou, který za první republiky zastával významné pozice v justici.
12. 1. 2018|
Prezidentské zajímavosti Jakuba Železného

Cesta na Pražský hrad vedla často přes Strakovku

Poslední dva čeští prezidenti mají (kromě v poslední době podobných názorů na řadu věcí) i jednu společnou položku v životopise, a je poměrně unikátní. Kromě nejvyšší státní funkce byli i v čele vlády a nějaké parlamentní komory.
11. 1. 2018|
Prezidentské zajímavosti Jakuba Železného

Až na Gottwalda a Zápotockého českoslovenští prezidenti přežili svůj mandát

Václav Klaus je jediným žijícím exprezidentem. Nikdy v historii jsme neměli víc než jednoho žijícího exprezidenta. Například ve Spojených státech se nyní teoreticky může setkat pět bývalých prezidentů (Jimmy Carter, George Bush st., Bill Clinton, George Bush ml. a Barack Obama). Na Slovensku žijí dva bývalí prezidenti – Rudolf Schuster a Ivan Gašparovič.
10. 1. 2018|