STEM

Se členstvím v Severoatlantické alianci souhlasí 25 let po vstupu České republiky do ní 70 procent lidí. Vyplývá to z lednového průzkumu analytického ústavu STEM. Většinovou podporu má členství v NATO dlouhodobě, nikdy od vstupu nekleslo pod 50 procent, od roku 2001 se naopak většinou drží nad 70 procenty.

Práci českého prezidenta lidé hodnotí lépe než před rokem. Petr Pavel, který je v prezidentském úřadě od loňského března, od nich dostal průměrnou známku 3,1, zatímco jeho předchůdce Miloš Zeman měl na konci svého funkčního období průměrnou čtyřku. Premiér, vláda či parlament si od minulého roku pohoršili, v průměru obdrželi čtyřku. Veřejnost je kritičtější i k politickému vývoji v zemi. Vyplynulo to z lednového průzkumu agentury STEM.

Hned po dopadu rakety na nemocnici v Gaze se na sociálních sítích objevily stovky videí a fotografií, které podle sdílejících událost a její následky dokumentovaly. Přicházely z různých zdrojů a potvrzovaly verze obou stran. Minimálně část z nich však nebyla pravá. To přispívá ke zmatku a zvyšuje to už tak vypjaté emoce.

Ekonomická nálada Čechů se postupně uklidňuje – index finanční situace domácností po loňském výrazném propadu mírně vzrostl. Stále je ale horší než v předchozích letech, vyplývá z průzkumu společností STEM a KPMG. Řada lidí má problém vyjít se svými příjmy a víc než polovina Čechů si zároveň v posledních třech měsících nebyla schopná ušetřit žádné peníze.

Většina lidí v Česku podporuje podle průzkumu agentury STEM pomoc ukrajinským uprchlíkům a považuje členství v Evropské unii za záruku bezpečnosti země. Za rok, který v pátek uplyne od začátku plnohodnotné ruské války proti Ukrajině, příliš nepřibylo prorusky smýšlejících lidí v Česku, vyplývá z průzkumu, který agentura uskutečnila v době vrcholící prezidentské kampaně na reprezentativním vzorku 1089 občanů Česka starších 18 let.

Lidé hodnotí práci prezidenta, parlamentu a vlády hůře než před rokem. Prezident Miloš Zeman od nich dostal průměrně za čtyři a podle agentury STEM je to nejhorší hodnocení, které mu veřejnost za dobu jeho působení ve funkci vystavila. Vláda si stejně jako premiér a parlament za svou činnost vysloužila od lidí průměrnou známku 3,8. Respondenti hodnotili například také zdravotnictví.

V pondělí zveřejnily volební modely agentury Ipsos a Median, o víkendu Data Collect a Kantar CZ pro Českou televizi a STEM pro CNN Prima News. Podle nich by druhé kolo prezidentské volby vyhrál Petr Pavel. Rozdíly v jejich výsledcích jsou dle ředitele společnosti STEM a sociologa Martina Buchtíka minimální. „Konečný výsledek může zvrátit něco jen velmi těžko,“ zhodnotil v Interview ČT24. Pravděpodobnost výhry je tak dle něj výrazně na straně Pavla, ačkoliv se může stát cokoliv, jak podotkl. Volební účast bude podle něj vysoká, pohybovat se bude mezi 65 a 71 procenty. Společnost totiž vnímá volbu prezidenta jako symbolicky důležitou a srozumitelnou, myslí si sociolog. Značnou roli však podle něj hrají také emoce.

Druhé kolo prezidentských voleb by podle průzkumu agentury Median vyhrál bývalý vysoký představitel armády Petr Pavel, získal by 57,9 procenta hlasů. Jeho protikandidát, předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš by dostal 42,1 procenta. Voleb se rozhodně chce zúčastnit 76 procent lidí, dvanáct procent to zvažuje. Výsledky průzkumu z 20. až 22. ledna, kterého ho se zúčastnilo 1161 respondentů, agentura zveřejnila na pondělní on-line tiskové konferenci.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Pavel Fischer. O prezidentský post se ucházel již v roce 2018, kdy skončil třetí. V minulosti působil jako diplomat ve Francii a Monaku, aktuálně je nezařazeným členem Senátu. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil na začátku října. Přihlášku k volbám Fischer doložil podpisy dvaceti poslanců a 31 senátorů.

Za pobyt a stravu si obyvatelé domovů pro seniory v příštím roce zřejmě připlatí. Novela úhradové vyhlášky, která určuje maximální měsíční poplatek za pobyt a stravu na den, umožní navýšení cen až o dvanáct set korun za měsíc. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak reaguje na zvýšení provozních nákladů zařízení sociální péče. Některé domovy se zdražením počítají od ledna, jiné až na jaře.

Sněmovna schválila i přes navržené pozměňovací návrhy opozice původní návrh na jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě do 18 let věku. Plánovaná pomoc se ale podle některých ekonomů na dopadech inflace tolik neprojeví. „Z mého pohledu je třeba se více věnovat okrajovějším skupinám, tedy těm, kteří žijí osaměle, případně pečují o další osobu,“ uvedl ředitel obecně prospěšné společnosti Poradna při finanční tísni David Šmejkal. V pořadu 90' ČT24 ho doplnil sociolog Martin Buchtík s tím, že do inflací nejzasaženější skupiny by se podle statistických dat mohlo během podzimu dostat až milion a půl lidí.

Ve sněmovně prošla novela pandemického zákona. Ta dráždí část společnosti, která hlasitě protestuje v ulicích i na sociálních sítích. Před radikalizací a například postáváním před domy lidí či poslanců a pokřikováním varuje i sociolog, ředitel agentury STEM a člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace Martin Buchtík. Společnost ale není rozdělená, řekl v Interview ČT24.

Novou vládu Petra Fialy (ODS), která ve čtvrtek získala ve sněmovně důvěru, čeká těžké období. Vypořádat se musí například s rostoucí inflací, cenami energií nebo zadlužením státu. Rektorka Mendelovy univerzity v Brně a předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová tvrdí, že ušetřit peníze bude těžké. V programovém prohlášení ji ale těší snaha o přijetí důchodové reformy. I na to však bude třeba najít finance. Opatření, která by je zajistila, jsou podle sociologa, ředitele agentury STEM a člena MeSES Martina Buchtíka nepopulární, vládu podle něj čeká nelehký úkol.

Pandemie koronaviru ukazuje, že Evropu stále rozděluje železná opona, i když jenom v přeneseném smyslu. Téma covidu, stejně jako uprchlické téma z roku 2015, poskytuje obrovský zdroj pro šíření dezinformací. Takzvanými hoaxy je nejvíce zasažena právě východní Evropa. Z odmítavého postoje k očkování se stává u mnoha lidí výraz politického vzdoru, který v boji s pandemií vidí jako nástroj systémového útlaku. Dezinformace přitom stát dlouhodobě podceňuje. Pro Reportéry ČT natáčely Aneta Snopová a Adéla Paclíková.

Hygieny nestíhají. Zatímco nakažených rychle přibývá a operátorů call center se nedostává, přicházejí na hygienické stanice tisíce dotazů;crop;, jejichž zasílání inicioval Daniel Landa a sám je nazval šikanou hygieniků. Hygienici místo trasování nákazy musí sepisovat odpovědi. Podle Landy je to protest proti systému a využití práva na odpor. Pro 168 hodin natáčela o výzvě k zahlcení hygien Zuzana Černá.

Letošních sněmovních voleb se může zúčastnit až 370 tisíc prvovoličů. ČT to řekl mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jan Cieslar. Podle něj jde o podobný počet jako před čtyřmi lety. Oslovení politologové a sociologové upozorňují, že mladí lidé chodí k urnám výrazně méně než ostatní voliči a že se na tom nic nezmění nejspíš ani letos.

Letní čas bude v dalších pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Nařízení schválila vláda, uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Změny času měly v Evropské unii skončit původně v roce 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Podle fyzioložky Heleny Illnerové by se lidé, kteří mají s přechodem na letní čas a zase zpět potíže, měli na posun začít připravovat předem.

Za nedělní demonstrací proti koronavirovým opatřením na Staroměstském náměstí v Praze nestojí pouze fotbaloví chuligáni. Svůj podíl má i frustrace z omezování svobody nebo strach z budoucnosti. „Byla tam i silná skupina těch, kteří třeba přišli o práci nebo dlouhodobě nedůvěřují vládě,“ zamyslel se v Událostech, komentářích ředitel společnosti STEM Martin Buchtík.

Americká vesmírná agentura NASA tento týden začala přijímat přihlášky pro astronauty, kteří mají zájem letět na Měsíc a na Mars. Musí se stihnout přihlásit do 31. března.

Hodnocení hospodaření vlastní domácnosti se v Česku od roku 2016 opět zlepšilo a podíl lidí, kteří uvádí, že vychází se současným příjmem domácnosti snadno, je nejvyšší od roku 1990. Na nejnižší úroveň se naopak dostaly negativní odpovědi ohledně hospodaření domácnosti.

Většina lidí v Česku je nespokojena s výsledky povolebního vyjednávání politických stran o funkcích ve sněmovně a nové vládě, takto smýšlí 58 procent. Nejméně lidé chtěli menšinovou vládu ANO, která později vznikla, napověděl prosincový průzkum.