Anglie

Už po jednašedesáté tlačili závodníci ulicemi severního Londýna stavební kolečka. Dvoučlenné týmy se střídají v rolích „pasažéra“ a „řidiče“. K tradici neodmyslitelně patří i konzumace piva, kroje, tanec a zpěv. Událost se koná u příležitosti svátku svatého Jiří, který je patronem Anglie.

Už pět evropských zemí omezilo hormonální léčbu pro dospívající s genderovou dysforií, tedy u mladých, kteří usilují o změnu pohlaví. Po čtyřech severských státech tak nyní rozhodla i Anglie. Národní zdravotní služba (NHS) tak učinila na základě čtyřleté studie, která užívání léků blokujících pubertu, jako jsou androgeny nebo estrogeny, nedoporučuje kvůli obavám z dlouhodobých účinků. V řadě případů se i přes provedenou operaci chtějí mladí po letech vrátit ke své původní identitě, podle sociologa Zdeňka Slobody se ale jedná pouze o velmi malé procento. Rozhodnutí přivítal také britský premiér.

Už po jedenašedesáté o Velikonočním pondělí hostila anglická vesnice Gawthorpe v hrabství Yorkshire bizarní závod. Každý rok se v ní v tento svátek pořádá mistrovství světa v nošení uhlí. Zúčastnit se mohou podle pravidel děti, mládež, ženy, muži i veteráni. V hlavních kategoriích nosí závodníci umouněnou zátěž na vzdálenost přes jeden kilometr.

Oznámení britské princezny Kate, že trpí onkologickým onemocněním, přineslo nebývalý nárůst zájmu veřejnosti o charity zabývající se prevencí rakoviny. Lékaři věří, že více pozornosti vůči tomuto riziku pomůže zachránit mnoho životů. Tento vliv je cítit i v Česku.

Katedrála svatého Albana se těší nejen velkému zájmu poutníků z celého světa, ale také neobvyklé akci –⁠⁠⁠⁠⁠ pod tisíc let starou věží v normanském slohu se v této době scházejí i místní, aby si zacvičili jógu. Už tak duchovní atmosféru podkresluje umělecká instalace Holubice míru sochaře Petera Walkera, sestávající z tisíců papírových holubic svěšených ze stropu.

Bouře Isha v Británii v noci na pondělí silně narušila dopravu, kvůli popadaným stromům přišli o život dva lidé. Na mnoha místech země zaznamenali nejsilnější poryvy větru za posledních dvacet let. V Northumberlandu na severoanglickém pobřeží vál vítr rychlostí 159 kilometrů za hodinu. Ráno bylo bez proudu zhruba sedmdesát tisíc domácností, většina z nich v Severním Irsku, píše zpravodajský server BBC News.

Nový výzkum archeologů z Oxfordské univerzity vysvětlil smysl i původ jedné z nejslavnějších anglických záhad. Pětapadesátimetrového obra z Cerne Abbas.

Poslední československý válečný veterán ve Velké Británii Ervín Hoida ve čtvrtek oslavil 105. narozeniny. Dopis mu zaslal prezident i ministryně obrany. Hoida sloužil u obrněné brigády v Británii, s jednotkou vstoupil i do osvobozeného Československa.

Společnost Nestlé ukončí po 58 letech výrobu rumových pralinek. Cukrovinka začala z výrobního pásu olomouckých čokoládoven Zora sjíždět v roce 1965. Rozhodnutí stáhnout rumové pralinky ze seznamu čokoládových výrobků vedení Nestlé zdůvodnilo klesající poptávkou po této čokoládové pochoutce, řekla mluvčí společnosti Nestlé Tereza Skrbková.

V Německu, Nizozemsku a Belgii si bouře Ciarán vyžádala dohromady sedm obětí, ve většině případů zabíjely vyvrácené stromy. Tlakovou níži doprovází silný nárazový vítr, ve Francii místy zaznamenali rychlost větru až 207 kilometrů v hodině. Jenom v Nizozemsku byly kvůli počasí zrušeny stovky letů.

Zuzana Marešová a Eva Erbenová jsou ženy, které přežily holocaust. Jedna před nacistickým lágrem ujela Wintonovým vlakem, druhá přežila Osvětim a pochod smrti. Za to, že o své zkušenosti s nacistickým režimem šíří osvětu, získaly ve čtvrtek ocenění. Pro pořad 168 hodin s nimi natáčela Eva Koryntová.

Čeští celníci ve spolupráci s Národní protidrogovou centrálou a polskou policií koncem léta odhalili mezinárodní skupinu, která ve velkém organizovala produkci, ale také pašování marihuany po Evropě. Činnost pašeráků rozkryli při vyšetřování převozu 137 kilogramů sušeného konopí. Náklad našli v kamionu schovaný v pytlích s bramborami. Ve společné tiskové zprávě to během úterý oznámila celní správa a protidrogová centrála.

Kolonie mořských ptáků na Britských ostrovech jsou ohrožené stále sílící ptačí chřipkou. Oznámila to ochranářská organizace National Trust, která současně vyzvala britskou vládu, aby tuto krizi sledovala.

Zjistit, jestli je prošlé mléko, správně nastavená pračka nebo barevně spárované ponožky, je pro zdravého člověka triviální záležitost. Ne však pro nevidomé. A pomoc nemusí být vždy na blízku. Dán Hans Jorgen Wiberg, sám se zrakovým postižením, proto vytvořil s týmem kolegů speciální aplikaci Be My Eyes, která pomocí chytrých telefonů spojí nevidomé s dobrovolníky – operátory. Ti jim pak mohou pomoci při nákupech nebo v domácnosti.

V místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku si v neděli lidé připomínají výročí vyhlazení obce nacisty. Němci ji před 81 lety vypálili a obyvatele vyvraždili. Pietního setkání se účastnil mimo jiné předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Poslední přeživší ležácké tragédie z roku 1942 položila k památníku 11 bílých růží, které symbolizují 11 zavražděných ležáckých dětí. Jarmile Doležalové, rozené Šťulíkové, bude letos 84 let.

Bezprecedentní vlna mořských veder u pobřeží Spojeného království a Irska představuje vážnou hrozbu pro živočišné druhy. Přetrvávající vysoké teploty by v létě mohly vést k masovému úhynu ryb a ústřic, varují vědci.

Skupina historiků odkryla zapomenutou část britské minulosti – nájezdy afrických otrokářů na jih Anglie. Během staletí odtamtud odvlekli desetitisíce až statisíce křesťanů. Badatelé se snaží téma připomínat a ukázat tak, že otrokářství a otroctví je mnohem komplexnější téma, než se dnes prezentuje.

Osobnost pozapomenutého sochaře českého původu Franty Bělského, který se významně zapsal do historie Velké Británie, českým divákům ve vysílání ČT představil zpravodaj Bohumil Vostal. O výtvarníkovi natočil televizní dokument. Nedávno vydal také výpravnou publikaci o dramatickém životním příběhu tohoto sochaře pod názvem Portrétoval anglickou královnu.

Lékárníci v Anglii by se mohli svými pravomocemi přiblížit praktickým lékařům. Na některá méně závažná onemocnění, třeba na různé infekce, by mohli sami předepisovat léky. Změna, kterou zvažuje vláda, by mohla začít platit od příští zimy. Kabinet plánuje do rozšíření lékárnických služeb investovat během dvou let v přepočtu víc než 17 miliard korun. A některé lékárny doufají, že je novinka zachrání před krachem.

Britského vládce Karla III. čeká v sobotu korunovace. Jako každý nadcházející panovník si mohl určit, kterou korunu použije, jestli novou, nebo už dříve využitou. A nemusí ani použít žádnou. Karel III. si vybral tutéž, kterou posadili na hlavu jeho matce Alžbětě II.

Velkou Británii dělí poslední den od první korunovace panovníka po sedmdesáti letech. V centru Londýna, zejména podél trasy, po níž v sobotu pojede procesí s králem Karlem III., už tři dny nocují příznivci monarchie z celého světa. V hlavním městě Británie se kvůli korunovaci zpřísňují bezpečnostní opatření, v sobotu bude v ulicích Londýna jedenáct tisíc policistů. V předvečer ceremoniálu přivítal Karel III. zahraniční hosty včetně českého prezidenta Petra Pavla na recepci v Buckinghamském paláci.

Podle prvních výsledků místních voleb v částech Anglie zažívají konzervativci britského premiéra Rishiho Sunaka zásadní porážku. V místních radách konzervativci podle sčítání BBC zatím ztratili přes 460 křesel, opoziční labouristé si polepšili o více než 260 křesel. Předseda konzervativců Greg Hands dokonce připouští ztrátu až tisícovky křesel. Labouristé uvedli, že na základě částečných výsledků jsou na dobré cestě vyhrát příští parlamentní volby. Polepšily si i menší politické strany, jako jsou Liberální demokraté a Strana zelených.

Svačina během mše, zákaz vstupu pro manželku, ceremonie za halíř nebo ikonické živé vysílání. Korunovační obřad pro panovníky Anglie, Skotska, Velké Británie a Spojeného království je starý více než tisíc let. Dříve šlo o nezbytnou etapu na cestě stát se králem či královnou. Nyní panovník podle zákona nastupuje ihned po smrti svého předchůdce. Obřad ale zůstává důležitou událostí. Král Karel III. bude čtyřicátým vládnoucím panovníkem korunovaným ve Westminsterském opatství. To je místem pro tento rituál od roku 1066.

Na výzkum houbových nemocí se vynakládá příliš málo peněz, pro lidstvo přitom představují zásadní hrozbu. Vědci hledají cesty, jak toto riziko zvládnout, spolu se současnou podobou zemědělství jim to ale komplikují i projevy klimatické změny.