Jan Chvojka

Místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek v Interview ČT24 ostře zkritizoval šéfa ANO Andreje Babiše kvůli jeho slovům o nové totalitě. Podle něj Babiš představuje bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Slova předsedy SPD Tomia Okamury pak označil za „komerční fašismus“ a upozornil, že právě podobné zasévání nenávisti do společnosti vedlo ke zrodu nacismu, který má na svědomí životy milionů lidí.

Někteří poslanci se po víkendových volbách do lavic ve Sněmovní ulici už nevrátí. Jedná se v mnoha případech o politiky, kteří byli s dolní komorou spojeni po několik funkčních období a patřili k výrazným osobnostem domácí politiky. Končí ale i poslanci, kteří se ve sněmovně zdrželi jen na jedno volební období.

Poslední řádná schůze sněmovny v tomto složení začne v úterý. Na programu má hlavně zákony vrácené Senátem a taky několik třetích čtení. Projednat by měli politici 196 bodů, a ani tentokrát není jasné, jestli to zvládnou.

Ještě předtím, než lidé rozhodnou o novém složení sněmovny, sejde se příští týden ta současná. Její schůze poznamenala epidemie a někteří politici v tom vidí jeden z důvodů, proč teď v programu zůstává přes 350 neprojednaných zákonů. To je zdaleka nejvyšší počet, který po sobě končící poslanci zanechali. Někteří poslanci proto navrhují změny jednacího řádu.

Tím, že poslanci neprojednali návrh na zvýšení valorizace důchodů, zůstává zcela nejasné, o kolik se v příštím roce penze zvednou. Návrh menšinové vlády zřejmě nenajde dostatečnou podporu, protože každá opoziční strana má své vlastní představy, o kolik a jakým způsobem by se měly důchody zvýšit. Navíc poslancům dochází čas na to, aby stihli valorizaci schválit. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) hovoří o mimořádné schůzi, na níž by se poslanci v červenci sešli. Podle předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO) to však naráží na plánovanou rekonstrukci jednacího sálu.

Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová šla na středeční schůzku s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (za ANO) apelovat, aby byla při obsazení místa nejvyššího státního zástupce zachována systémová kontinuita a nezávislost státních zastupitelství. Bradáčová to řekla před vlastním jednáním. Ministryně se setkala také s olomouckým státním zástupcem Ivem Ištvanem, k obsahu schůzek se následně nevyjádřila.

Od letošního července by se měly úplně přestat používat plastové kelímky, příbory nebo další výrobky na jedno použití. Počítá s tím návrh zákona, který vláda v lednu poslala do dolní komory parlamentu. Jenže poslanci ho zatím neprojednali a není jisté, zda to do léta stihnou. Česko přitom musí normu přijmout do začátku července, zavazuje ho k tomu evropská směrnice.

Hlasování o nedůvěře vládě na začátku června si vzalo za plán pět opozičních stran. Koalice Spolu by chtěla mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny co nejdřív, Piráti a STAN ale potřebné podpisy připojí, až z Česka odejdou všichni Rusové vyhoštění z ambasády kvůli vrbětické aféře. V červnu by tak opozice měla velkou šanci uspět. Proti menšinové vládě by se zřejmě postavili komunisti i SPD. Premiér České televizi řekl, že počítá s dokončením celého funkčního období.

Horní komora ve čtvrtek pravděpodobně podpoří sněmovní verzi volebního zákona. Podle senátorských klubů se pro to najde dostatek hlasů. A to i přesto, že část zákonodárců bude chtít do novely ještě prosadit korespondenční volbu pro Čechy žijící v zahraničí. Takovou úpravu navrhuje 14 senátorů. Prezident Zeman už dříve avizoval, že normu podepíše v té verzi, ve které prošla sněmovnou.

Vládní ČSSD uspořádala dvoudenní on-line sjezd strany. Po páteční volbě vedení, ve které k sobě dostal z velké části nový tým předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček, vyhradili sociální demokraté sobotu programové diskusi. Mluvilo se o důchodové reformě, privatizaci zdravotnictví či podpoře nájemního bydlení. Hamáček vyjádřil přesvědčení, že ČSSD má nejlepší program, lidi i řešení a podaří se jí po podzimních volbách setrvat ve sněmovně.

Jedním z důležitých témat nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny bude epidemie covidu-19. Zatímco zástupci vládních stran ji považují za obstojně zvládnutou, opozice vytýká především nekoncepční plánování a řízení nebo nejasné odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO). Politici se ale v předvolebním speciálu Událostí, komentářů shodují, že zásadní bude nastartovat ekonomiku a vyřešit zvyšující se zadlužení státu.

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Promítne se do nich novela volebního zákona. Sněmovna ve středu schválila jeho podobu. Panovat na ní ale musí shoda obou komor. Právě kvůli nutnosti jednotného názoru přišlo ze strany poslanců množství ústupků, shodli se předsedové poslaneckých klubů a předseda sněmovny ve speciálu Událostí, komentářů. Problematickým tématem je pro ně ale otázka korespondenčního hlasování. Pozměňovací návrh, který mezi politiky budí velké debaty, dolní komora neschválila.

Sněmovna schválila nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, který mírně zvýhodňuje úspěšnější strany. Dvoučlenné volební koalice budou potřebovat ke vstupu do sněmovny aspoň osm procent hlasů, vícečetné koalice 11 procent. Změnu nyní posoudí Senát. Rozhodujícím hlasováním v Poslanecké sněmovně měla novela volebního zákona „zalepit díry“ vzniklé únorovým škrtáním Ústavního soudu v jeho dosavadním znění. Podpořilo ji 96 ze 101 přítomných poslanců, dolní komora jednala v polovičním počtu.

Poslanci na úterním jednání v prvním kole podpořili vládní novelu volebního zákona v obou variantách, tedy s jedním i 14 volebními obvody. Lidoveckou předlohu volebního zákona dolní komora v úvodním kole schválila minulý týden. Obě by měla nadále projednávat společně. Rozhodnutí o senátním vetu vládní novely o postizích firem za porušování restrikcí sněmovna opět odložila.

Prvním čtením v Poslanecké sněmovně prošel lidovecký návrh novely volebního zákona. Zpravodaji Marku Výbornému (KDU-ČSL) prošel i požadavek na zkrácené projednání ve výborech na dvacet dnů. Návrh počítá se zachováním čtrnácti krajů – k čemu se nově přihlásila i SPD, která dříve preferovala vytvoření jediného celorepublikového volebního obvodu. Na jediném volebním obvodu nyní trvá už pouze ANO. Během interpelací premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že k žádnému rozvolňování opatření po skončení současného lockdownu nedojde.

Poslanecká sněmovna v pátek odmítla prodloužení nouzového stavu. Vláda tak schválila vyhlášení nového, který bude platit od 27. února do 28. března, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Právě k tomu vládu sněmovna na pátečním jednání vybídla. Pandemický zákon poslanci schválili v senátní verzi, podepsal ho už i prezident Miloš Zeman. Naopak neschválili příspěvek 370 korun pro lidi v karanténě.

Lidé v nařízené karanténě zřejmě budou moci dostávat k náhradě mzdy bonus až 370 korun za den, a to podle výše svého výdělku. Vyplácet jim ho bude zaměstnavatel po deset dnů. O tyto výdaje si pak sníží sociální odvody. Vládní návrh zákona, který s tím počítá, ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze schválila sněmovna. Musí ho ještě odsouhlasit Senát. Podle návrhu by se příspěvky měly vyplácet od března do konce května.

Devět politiků se střetlo v Událostech, komentářích nad změnami ve volebním zákoně, které ve středu oznámil Ústavní soud. Koalicím stran a hnutí nově stačí pro vstup do sněmovny pět procent hlasů. Soud škrtal i v paragrafech o určování počtu poslanců v krajích a průběhu skrutinia, tedy rozdělování mandátů za použití d'Hondtovy metody. Co to znamená pro Česko a podzimní volby, na něž má rozhodnutí dopadnout?

Vystoupení nezařazeného poslance Lubomíra Volného vyústilo při čtvrtečním jednání sněmovny o prodloužení nouzového stavu ve fyzickou potyčku s dalšími poslanci. Nastala poté, co osočil předsedajícího Tomáše Hanzela (ČSSD) a ten mu vypnul mikrofon. Volný kvůli incidentu rezignovat nechce. Řekl, že se cítí ještě více povolán k zastupování názoru lidí, kteří nesouhlasí s vládní reakcí na současnou situaci. Uvedl také, že fyzicky napaden byl on, byť je ze záběru jasné, že šarvátku vyvolal. Incident bude posuzovat mandátový a imunitní výbor. Ten se zřejmě bude zabývat i tím, že Volný a další nezařazený poslanec Marian Bojko odmítli ve sněmovně nosit roušky.

Z vyhlídky na nouzový stav, který se chystá vyhlásit vláda, nejsou nadšeni poslanci. Před zahájením jednacího týdne ve sněmovně dali najevo výhrady i představitelé koaliční ČSSD a také KSČM, o jejíž hlasy se menšinový kabinet ve sněmovně opírá. Podobně jako opozice chtějí především slyšet podrobné zdůvodnění, proč je potřeba. Podle předsedy klubu ČSSD Jana Chvojky bude sněmovna ve středu o nouzovém stavu jednat. Hlasy poslanců k vyhlášení nouzového stavu nejsou potřeba, ale po 30 dnech je vláda potřebuje k případnému jeho prodloužení. Navíc může dolní komora nouzový stav zrušit.

Sněmovna schválila ve středu další prohloubení schodku letošního státního rozpočtu o 200 miliard na rekordních půl bilionu korun. K rozpočtové novele podali poslanci 25 pozměňovacích návrhů v celkovém objemu asi 165 miliard korun. Při závěrečném hlasování však sněmovna schválila pouze návrhy přesunů peněz, se kterými přišel premiér Andrej Babiš (ANO) a poslanec KSČM Jiří Dolejš. Ostatní pozměňovací návrhy neprošly.

Stát chce zatraktivnit soukromé spoření na důchod. V něm si peníze ukládá asi čtyři a půl milionu lidí. Koaliční poslanci i část opozice navrhují, aby si z daní mohli odečíst dvojnásobnou částku, než je stávajících maximálně 24 tisíc ročně. Zároveň chtějí zákonodárci zrušit daňovou podporu pro ty, kdo si založí investiční životní pojištění.

Pravicová opozice ve čtvrtek ve sněmovně s pomocí SPD prosadila povinnost pro ministerstvo zdravotnictví zpracovat do konce července systém pandemických stupňů pohotovosti. Poslanci naopak neschválili vznik vyšetřovací komise k nákupu ochranných pomůcek, neprošlo ani poděkovaní Tchaj-wanu za bezplatnou pomoc v době pandemie koronaviru. Poslanci nepodpořili ani finanční pomoc pro lidi, kteří pracují na dohodu.

V průběhu června by měly být všechny výpadky obcí nahrazeny. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. Podle opozice přijdou města, obce a kraje kvůli vládním opatřením, třeba v souvislosti s daňovými úpravami, až o 25 miliard korun. Sporný zákon o evidenci skutečných majitelů sociální demokraté v pondělí na vládě podpoří. Naopak novelu zákona o zadávání veřejných zakázek ne.