Evropské dotace

Radnice v Plumlově na Prostějovsku plánuje už letos zahájit opravu fasády severní strany tamního zámku, který je národní kulturní památkou. Práce na stěně směřující do nádvoří si vyžádají více než sto milionů korun. Část nákladů pokryje dotace ve výši 57 milionů z evropských fondů. Radnice současně 1. března vypíše i veřejnou sbírku a o příspěvek požádala i Olomoucký kraj. Několik milionů poskytne ze svého rozpočtu, řekla starostka Gabriela Jančíková (KDU-ČSL). Podle ní by oprava severní fasády mohla být dokončena za tři až čtyři roky.

Sedm a půl miliardy korun na výstavbu vodovodů, kanalizace nebo čistíren nabízí letos v novém operačním programu ministerstvo životního prostředí (MŽP). První čtyři výzvy spustilo v pondělí, obce tak už mohou posílat žádosti. Bez připojení na veřejný vodovod jsou v Česku podle resortu zhruba čtyři procenta obyvatel a skoro každá sedmá domácnost nemá kanalizaci.

Jen necelá polovina z plánovaných pěti tisíc sociálních bytů, které chtěl nechat stát do roku 2023 postavit z evropských peněz, opravdu vznikne. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se zabýval uskutečňováním záměrů ministerstva pro místní rozvoj. Připustil, že hlavním důvodem byl malý zájem žadatelů o podporu, což ale přičítá podmínkám pro podávání žádostí. Kritizoval i dlouhý čas na hodnocení projektů. Ministerstvo připustilo, že s výstavbou sociálních bytů jsou potíže, slíbilo nápravu.

Maximální investiční dotace na jeden projekt v zemědělství se definitivně sníží ze 150 na 30 milionů korun. Oproti původnímu návrhu ale ministerstvo zemědělství zvýší prostředky na první hektary z deseti na 23 procent. Po jednání pracovní skupiny k pravidlům čerpání dotací to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ke snížení maximální dotace mají vážné výhrady velké zemědělské podniky sdružené v Agrární komoře nebo Zemědělském svazu. Nekula uvedl, že je připraven po roce 2023 pravidla upravit.

Evropská komise varovala, že by mohla pozastavit vyplácení dotací, pokud Česko nezlepší kontrolu střetu zájmů a poskytování dotací firmám ve svěřenských fondech. S odvoláním na dopis, který Komise minulý týden poslala ministerstvům průmyslu a obchodu, financí a místního rozvoje, o tom informuje web iRozhlas.cz. Předmětem sporů mezi Českem a EK je v poslední době údajný střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Ministerstvo pro místní rozvoj v pondělí oznámilo, že svolá jednání, aby zlepšilo kontrolu střetu zájmů při čerpání dotací z evropských fondů.

Po letech diskuzí a zhruba půlročním odkladu začíná působit Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Instituce s nadnárodní pravomocí bude vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující rozpočet Evropské unie, na které jsou vnitrostátní orgány či stávající úřady EU často krátké. Činnosti prokuratury, která sídlí v Lucemburku a s níž se pojí velká očekávání, se účastní většina členských států Evropské unie včetně Česka. Úřad povede rumunská prokurátorka Laura Codruta Kövesiová.

Státní zástupce by chtěl poslat libereckého hejtmana Martina Půtu (SLK) na celé volební období a ještě rok navíc do vězení. Požadavkem na pětiletý trest hejtmana obžalovaného v souvislosti s rekonstrukcí kostela sv. Maří Magdalény v krajském městě překvapil. Domnívá se, že soudní řízení spěje k tomu, že nebude odsouzen.

Senátní komise k posouzení unijních auditů týkajících se premiéra Andreje Babiše (ANO) vyzvala ministerstva financí, zemědělství a pro místní rozvoj, aby jí předložila návrhy těchto materiálů. O totéž požádala také české zastoupení při Evropské komisi v Bruselu. Předseda komise Zdeněk Nytra (ODS) souběžně odmítl dřívější ministerskou námitku, že dokumenty s ohledem na jejich neveřejný charakter Valdštejnskému paláci nemůže poskytnout.

Zlínská pobočka brněnského krajského zastupitelství podala obžalobu na deset osob kvůli neoprávněnému čerpání evropských dotací. Podle žalobců způsobily škodu za desítky milionů korun, hrozí jim až 12 let vězení.  Všichni jsou stíhaní na svobodě. Případ souvisí s Regionálním operačním programem (ROP) Střední Morava.

Z rozpočtu Evropské unie získalo Česko za prvních šest měsíců letošního roku 33 miliard korun a poslalo do něj 22 a půl miliardy. Země je tak 10 miliard v plusu. Jenže to je míň než v minulých letech. I kvůli horšímu čerpání evropských dotací.

Ministerstvo financí navrhlo úřadům, aby vyňaly z evropského financování projekty, které vyšetřuje Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nebo jsou předmětem správního či trestního řízení. Týká se to nejen dotace pro Čapí hnízdo, ale i dalších čtyř desítek projektů v několika regionech i v resortu životního prostředí.

Česko má v období do roku 2020 od Evropské unie k dispozici přes 612 miliard korun. Zatímco o některé operační programy je velký zájem, jiné vypisují úřady i několikrát nebo peníze přesouvají jinam – příkladem jsou dotace na vysokorychlostní internet. Česko se sice v rychlosti čerpání eurodotací zlepšilo, přesto v EU stále patří k pomalejším zemím. Nová vláda chce získávání dotací urychlit, v lednu rozhodne o konkrétním postupu.

Česká republika může z fondů Evropské unie získat mezi roky 2014 a 2020 až 648 miliard korun. Na počátku letoška bylo z této částky čerpáno, tedy už navázáno na uzavřené smlouvy s příjemci čerpání pouhých 18 procent. V průběhu roku ale narostl objem na necelý trojnásobek.

Když končilo minulé rozpočtové období Evropské unie, hrozilo, že Česku propadnou miliardy na dotacích, které nedokáže vyčerpat. Současné rozpočtové období je sice teprve v polovině, ale problém je tady zase. Kdo může za to, že dosud nemohou podnikatelé žádat o dotace? Tento spor se nyní rozhořel mezi Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), pověřeným řízením ministerstva průmyslu, a ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou (ANO).

Olomoucká aglomerace bude mít v následujících letech k dispozici z evropských fondů 4,5 miliardy korun. Už nyní je jasné, že za 375 milionů Kč, které pocházejí z dotačního programu Integrovaných územních investic (ITI) se opraví šest národních památek. Je mezi nimi například bazilika na Svatém Kopečku, olomoucká radnice, kostel svatého Mořice či hrad ve Šternberku.

Ztráty evropských dotací jsou pro Česko nakonec nižší, než původně odhadovalo. Vloni nevyčerpalo sedm miliard korun. A z evropských peněz určených na programové období 2014 až 2020 má již Česká republika smluvně zajištěno 8,3 procenta. Jde téměř o 51 miliard korun, uvedla náměstkyně ministryně pro místní rozvoj (MMR) Olga Letáčková. Nejvíce peněz šlo zatím na investice do regionů, do výzkumu, vzdělávání a do podpory zaměstnanosti.