Ztráty evropských dotací jsou pro Česko nakonec nižší, než původně odhadovalo. Vloni nevyčerpalo sedm miliard korun. A z evropských peněz určených na programové období 2014 až 2020 má již Česká republika smluvně zajištěno 8,3 procenta. Jde téměř o 51 miliard korun, uvedla náměstkyně ministryně pro místní rozvoj (MMR) Olga Letáčková. Nejvíce peněz šlo zatím na investice do regionů, do výzkumu, vzdělávání a do podpory zaměstnanosti.
Česko může v programovém období 2014 až 2020 čerpat z evropských fondů 24 miliard eur (asi 650 miliard korun). „Z toho zhruba 38 miliard korun je blokováno jako výkonnostní rezerva. Na tu můžeme dosáhnout, pokud budeme dobře čerpat,“ uvedla náměstkyně Letáčková.
Ze zbylé částky 612 miliard korun má Česká republika aktuálně smluvně zajištěno 8,3 procenta. „Tyto projekty se už mohou začít realizovat,“ doplnila náměstkyně sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů.
Nyní je vyhlášeno 313 výzev v celkovém objemu 365 miliard korun, tedy zhruba 56 procent z přidělené částky. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) chce, aby to do konce roku bylo aspoň 70 procent.
„Hrozí nám následky brexitu, EU může mít brzy jiné priority. Zatím počítáme, že se programové období protáhne do roku 2023. Ale tak to vůbec nemusí být. Může se stát, že Evropská komise řekne, že končíme třeba už v roce 2019. A co se do té doby neutratí, budeme muset vrátit,“ uvedla Šlechtová na úterní konferenci k zahájení stavebního veletrhu For Arch.
Zájemci dosud podali 20 675 žádostí o podporu v celkové výši 257,4 miliardy korun. Schváleno je zatím 1519 projektů.
I když programové období formálně začalo už v roce 2014, Evropská unie přidělené peníze definitivně schválila v polovině loňského roku. „Jsme tak zhruba na konci prvního roku čerpání. V minulém programovém období se sice ve stejné fázi možná podařilo vytáhnout víc peněz, ale oproti současnosti trvalo déle, než se rozhodlo, do čeho konkrétně půjdou,“ doplnila Letáčková.
V dalším období se podle ní čerpání výrazně zrychlí. „Řídicím orgánům se ulevilo, v první polovině letošního roku se zabývaly ještě dočerpáváním peněz z programového období 2007–2013,“ dodala náměstkyně.
V minulém programovém období mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun, z toho přibližně pět procent zůstalo nevyčerpaných.
Dříve se financovaly často aquaparky a cyklostezky, nyní spíše zaměstnanost a doprava
Zatímco v minulosti se z dotací stavěly třeba cykolostezky nebo aquaparky, nyní ministerstvo tyto projekty opouští. Prý byly často konfliktní. V tomto období mají proto peníze putovat hlavně na zaměstnanost a dopravu. „Potřebujeme se soustředit na životní prostředí, rozvoj území, školství, zaměstnanost,“ potvrzuje Letáčková.
Podle náměstkyně ministerstva pro místní rozvoj Letáčkové už tak má Česko poměrně vysoký počet schválených projektů, které mají i vydaný právní akt na základě kterého mohou začít čerpání. To se týká zhruba patnácti set projektů za padesát jedna miliard korun.
Nejčastěji jde o modernizaci silnic, ochranu životního prostředí, investice do výzkumu anebo ekologické projekty. Ministerstvo slibuje, že také bude rychlejší v hodnocení žádostí. „Řádově bychom se neměli dostávat dál než 5–6 měsíců od doby kdy projekt je podán, do doby než má vydané rozhodnutí,“ říká Letáčková.
Už ve středu se má na úřadu vlády sejít i rada ministrů, která právě čerpání peněz řeší. Premiér chce znovu projednat monitorovací systém. „Stále se ještě objevují stížnosti na fungování monitorovacího systému,“ konstatuje premiér a předseda strany ČSSD Bohuslav Sobotka.
Hodnotit se bude i čerpání dotací v letech 2007 až 2013. Podle údajů ministerstva pro místní rozvoj se podařilo nakonec získat přes 95 % nabídnutých peněz.
